Kultura mezilidské komunikace II 1

1. Kultura mezilidské komunikaceII1 Marie Hádková

2. Kognitivní věda – kognitivní lingvistika Interdisciplinární obor studující vědomí, myšlení a inteligenci. Usiluje o propojení poznatků psychologie, logiky, neurověd, počítačové vědy, lingvistiky, antropologie i dalších oborů. jejím hlavním cílem je porozumět tomu, jak probíhá poznávání a myšlení, ať už myšlení člověka nebo systémů nadaných umělou inteligencí. Její kořeny sahají do 50. let 20. stol. V polovině 70. let vznikla v USA Společnost pro kognitivní vědu a začal vycházet časopis Cognitive Science

3. Kognitivní lingvistika - úvod • mladá disciplína (90. léta 20. stol.) • vývoj překotným tempem • pozměnila celkový pohled na jazykovědné bádání • vývoj KL je úzce spjat s vývojem kognitivní vědy (obecné a specifické aspekty kognice)

4. Kognitivní lingvistika definice, předmět zájmu • KL je ta část kognitivní vědy, která se zabývá popisem a vysvětlováním mentálních struktur a procesů lidského jazyka. (Definic KL je ale mnoho!) • V centru jejího zájmu stojí zkoumání interakce mezi reprezentací a zpracováním jazykových znalostí.

5. Literatura 1 Monika Schwarzová • Úvod do kognitivní lingvistiky • Praha 2009 –ISBN: 978-80-7272-155-9 • z německého originálu (1996) přeložil F. Smolík Paul Thagard • Úvod do kognitivní vědy (Mysl a myšlení), s předmluvou I. M. Havla a J. Kelemena • Praha 2001 – ISBN 80-7178-445-1 • z anglického originálu (1996) přeložil A. Markoš

6. Literatura 2 • Irena Vaňková – Iva Nebeská – Lucie Saicová Římalová – Jasňa Šlédrová Co na srdci, to na jazyku - Praha 2005 – ISBN 80-246-0919-3 • Irena Vaňková Nádoba plná řeči - Praha 2007 – ISBN 978-80-246-1122-8 • Irena Vaňková Mlčení&řeč • Praha 1996 – ISBN 80-85866-14-5 http://fim.uhk.cz/cogn/

7. Kognitivní obrat (věd) • kognice – poznávání, výsledek poznání, lidská mysl s procesy vnímání, myšlení a řeči • předmětem zkoumání po více než 2000 let (filozofie) • posledních 100 let – psychologie • dějiny psychologie se dají rozdělit do dvou význačných paradigmat: behavioristického a kognitivistického • behavioristická psychologie analyzovala pozorovatelné, přírodovědnými metodami měřitelné chování lidí (nezkoumala fungování mysli) • mentální procesy byly chápány jako fenomény „černé skříňky“ vědeckými metodami nepřístupné • 1967 Neisser použil pro nové výzkumné paradigma označení „kognitivní psychologie“

8. Kognitivní psychologie • zkoumá procesy přijímání, ukládání a využívání informací, • Neisser (1967) Termín „kognice“ je zde užíván pro všechny procesy, při kterých se informace ze senzorických vstupů transformují, redukují, rozpracovávají, ukládají, vybavují a využívají ... i za nepřítomnosti relevantních stimulů Kognitivní psychologie tak zahrnuje tradiční oblasti psychologie vnímání, učení, jazyka a paměti.

9. Ulric Neisser (1928)

10. Noam Chomsky (1928) • nejcitovanější vědec 80. a počátku 90. let • behavioristická teze (tabula rasa), Chomského kritika Skinnera • člověk má určité vrozené kognitivní dispozice • Chomsky 1959 poukázal na to, že se lidské jazykové vlastnosti nedají vysvětlit pomocí jednoduchých vztahů mezi podnětem a reakcemi a že je k vysvětlení jazyka třeba předpokládat komplexní systém pravidel, který představuje internalizovanou soustavu znalostí. • lingvistika před Chomským – popisná věda, klasifikace dat bez ohledu na jejich vztah s lidskou myslí • od Chomského – středem zájmu systém znalostí, jenž je pro jazykové chování základem (kompetence-performance) • generativní lingvistika je Chomským považována za součást kognitivní psychologie

11. Noam Chomsky (1928)

12. Kognitivní věda – předmět zájmu • Jakými znalostmi musejí lidé disponovat, aby mohli provádět tak komplexní činnost, jakou je myšlení a mluvení? • Jak jsou tyto znalosti organizovány a reprezentovány v paměti? • jak probíhá aplikace těchto znalostí ( a k jazyým kognitivním procesům přitom dochází)?

13. Hlavní hypotézy kognitivní vědy • počítačová hypotéza • funkcionalismus --------------------------------------------------------------

14. počítačová hypotéza • lidský mozek funguje jako počítač (pracovní hypotéza) • kauzální vztah mezi programem a fungováním počítače (v analogii k lidskému chování) je předobrazem vztahu mezi nepozorovatelnými mentálními veličinami a chováním • metodologická opora mentalismu • kognice je do značné míry nezávislá na svém fyzikálním substrátu, neurofyziologii mozku, • pro vysvětlování kognice není relevantní fyzická podstata mozku, ale způsob kognitivního zpracování • dnes spíše vědeckohistorický relikt (vliv poznání neurovědy)

15. Kritika počítačové hypotézy • Sachs 1980: Myšlení není speciální mentální funkce, ale lidsky celostní. Již všestrannost, rozsah a kvantita myšlení způsobují, že je obtížné mu rozumět. Digitální počítač přes všechny pohádkové úspěchy, jichž na svém poli dosahuje, je příliš jednoduchý a primitivní stroj na to, aby dokázal zachytit lidské myšlení.

16. funkcionalismus • Funkční teorie se přímo nezabývají ani hmotnými substancemi, ale ani subjektivními zkušenostmi, nýbrž tím, jak mozek či mysl fungují v kontextu prostředí. • Funkcionalismus v kognitivní vědě převládá. • F. se odvolává na Descarta a následnou filozofickou tradici dualismu – vymezuje duševní a tělesné fenomény. • Myšlení chápe jako čistě duševní funkci.

17. Konekcionismus jako alternativa k symbolickým přístupům • Konekcionistické (nebo také subsymbolické) modely namísto strukturovaných jednotek a strukturně závislých, sériových procesů postulují síťově propojené prvky a paralelní zpracování informace. • Obecným cílem konekcionismu je modelování kognitivních procesů.