Právo přednostního velení, Povinnosti velitele zásahu, Zásah při haváriích

1. Právo přednostního velení, Povinnosti velitele zásahu, Zásah při haváriích s výskytem nebezpečných látek. Zpracoval: ppor. Bláha Milan nprap. Ohnutek Vladimír

2. Právo přednostního velení dle BŘ na základě vyhl. č. 247/2001 Sb. • Při zásahu 2 nebo více jednotek řízení zásahu převezme velitel jednotky, která zahájila činnost na místě zásahu jako první. • To neplatí, jestliže některý z velitelů zasahujících jednotek využije přednostního velení podle §22

3. právo přednostního velení §22 vyhl. č 247/2001 Sb. V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, může být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí že • a) velitel jednotky HZS kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b)

4. b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, že místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, • c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d)

5. d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, • e) velitel jednotky, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliže jednotka, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak .

6. Řízení zásahu převzít nelze, jestliže generální ředitel HZS ČR nebo jím pověřený zástupce, ředitel HZS kraje nebo ředitel územního odboru HZS kraje anebo jimi pověření funkcionáři HZS kraje určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou . Veškeré změny velitele zásahu hlásit na KOPIS a psát do ZOZ !!!

7. Odstupující velitel je povinen se podřídit novému a nesmí zasahovat do řízení • Nepřevzetí nezbavuje odpovědnosti za správné vedení (mohl jednat k nápravě převzetí) • Pokud nepřevzal není oprávněn zasahovat do vedení zásahu • Nemůže-li vykonávat svoje oprávnění – bezodkladně určí nástupce • Pozor na označení VZ

8. Vedení zásahu je velmi složité, proto je nutné použít kooperativní řídící styl, který využívá spolupráci odborníků k poradě, delegování odpovědnosti na velitele nižších stupňů, přidělování cílových úkolů s možností vlastního řešení • Z toho vyplývá nutnost předávání informací podřízeným silám o situaci a záměrech • Nebezpečné situace vyžadují od všech rychlou reakci

9. Velitel zásahu vyhl. č.247/2001 Sb. § 26 • řídí průzkum, vyhodnocuje situaci, organizuje soustřeďování a nasazování jednotek • kontroluje a vyhodnocuje průběh zásahu • rozhoduje o zahájení a ukončení záchrany osob, zvířat a majetku, • organizuje součinnost zasahujících jednotek a spolupráci s těmi, kteří poskytují osobní a věcnou pomoc • organizuje spojení v místě zásahu a s KOPIS • zřizuje štáb, velitelské stanoviště, přiděluje SaP do sektorů nebo úseků nebo složek IZS

10. zajišťuje týlové zabezpečení jednotek • zajišťuje podávání informací • organizuje poskytování informací příbuzným • organizuje opatření k zamezení vstupu nepovolaným osobám na místo zásahu • vyhodnocuje zásah a zpracovává ZOZ, dílčí 3 a celková 6 dní

11. další povinnosti velitele zásahu podle vyhl. č.247/2001 Sb. § 26 V místě, kde se předpokládají účinky mimořádné události zabezpečuje velitel ve spolupráci s KOPIS, správními úřady a obcemi: • provedení průzkumu šíření účinků požáru nebo MU, • informování obyvatelstva, • evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu, • vyhledání bezprostředně ohrožených osob,

12. ošetření zraněných osob • regulaci volného pohybu osob a DP v místě zásahu • střežení evakuovaného území a majetku • odstranění staveb a porostu, provedení terénních úprav za účelem zmírnění rizik

13. VZ může žádat KOPIS o : • regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných nebo na trasách využívanými jednotkami PO • zabezpečení náhradního ubytování pro postižené • zabezpečení, zdravotní, hyginenické, protiepidemické péče a sociální a duchovní péče pro postižené nemocné nebo zraněné • provedení sanace a dekontaminace zasaženého území, • stanovení hygienických a veterinárních opatření

14. VZ za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů • analyzuje informace o nebezpečí u zásahu, • rozděluje místo zásahu na zóny a stanoví režim práce a ochrany • dbá aby požadavky na jednotky odpovídaly jejich vybavení, • vytváří podmínky pro obnovu fyzických sil zasahujících, zajištění podmínek min.péče o zasahující hasiče a osoby poskytující o. a v. pomoc

15. Velitel zásahu přímo řídí činnost: • náčelníka štábu, • velitele průzkumné skupiny, • velitele úseku, sektoru a dalších hasičů, které určil do funkce, • velitelů jednotek, kromě těch, kteří byli zařazení do podřízenosti velitelů úseku nebo sektoru

16. VZ může odvolat: • velitele jednotky nebo hasiče, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud nemohou plnit nebo neplní své úkoly, a současně určit jejich nástupce • z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její SaP nejsou potřebné

17. Nemůže-li velitel zásahu vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, bezodkladně určí svého zástupce, pokud nedojde k převzetí velení VZ může rozdělit jednotku, určit vedoucí skupin, a začlenit osoby poskytující osobní a věcnou pomoc do jednotky. Nad činností těchto osob musí být zajištěn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostředky VZ může rozhodnout o nedodržení technických podmínek požární techniky a věcných prostředků PO, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně života osob

18. Další oprávnění VZ jsou v zákoně č.239/2000 o IZS. • Zakázat nebo omezit vstup osobám na místo zásahu, nařídit evakuaci, popřípadě stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a ŽP a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svojí totožnost. • Nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik

19. Vyzvat PO a FO k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci • Zřídit štáb • Rozdělit místo zásahu na sektory • I velitelé jednotek mají své práva a povinnosti • Např. hlásit se VZ, žádat osobní a věcnou pomoc, vykázání osob, odvolat hasiče, upozorňovat VZ na nebezpečí, dbá na používání předepsaného vybavení, určuje trasu.

20. Zásahy na nebezpečné látky

21. Jak se chovat při úniku nebezpečné látkypro obyvatelstvo • Nebezpečné látky jsou klasifikovány podle jednotné mezinárodní databáze číselnými kódy či bezpečnostními značkami na obalu. K úniku dochází většinou chybou obsluhy, poruchou technologie výroby, při skladování a přepravě, jako druhotný následek živelní pohromy. • Při úniku opusťte co nejrychleji nebezpečný prostor (místo úniku a závětrný prostor) směrem proti větru či kolmo na směr přízemního větru

22. Ukryjte se v budově, uzavřete se v odvrácené místnosti, můžete-li výše nad klesající mlhou a dýmem (stoupající těkavé látky již nemají účinnou koncentraci) • Utěsněte okna, dveře, větrací otvory, ventilaci apod. • Oznamte únik na tísňovou linku 150 nebo 112 • Zachovejte klid a rozvahu, zbytečně nepobíhejte a nenamáhejte se

23. Pomozte ostatním k účinnému ukrytí, zejména dětem a starým osobám • Máte-li potíže, použijte improvizovanou individuální ochranu a provádějte částečnou dekontaminaci • Poslouchejte rozhlas, televizi či místní hlášení o situaci • Řiďte se pokyny zasahujících složek pro další postup činnosti

24. Úkoly jednotek PO na místě zásahu při havárii nebezpečné látky • Hašení požárů • Záchranné práce a podíl na opatření na ochranu obyvatelstva. • Ne každá jednotka však může zcela plnit v rozsahu uvedených hlavních úkolů všechny činnosti pro provedení potřebných záchranných a likvidačních prací

25. Každá jednotka by měla provést tato opatření • Průzkum – zjistit, zda se skutečně jedná o havárii s nebezpečnou látkou • Opatření k záchraně osob(pokud je to možné) a uzavření místa havárie • Přivolání pomoci – včetně předurčených jednotek PO pro zásahy na havárie NL

26. Předurčená jednotka PO pro zásah na havárie NL pak provádí • Snížení bezprostředních rizik – včetně hašení požáru a záchrany osob, identifikace látky, zamezení šíření • Omezení rozsahu havárie podle vlastností NL(odčerpání,sběr)

27. Předurčenost jednotky je dána vybaveností a speciální přípravou hasičů a rozdělují se na základní Z (stanice typu P a některé JPO II) střední S (stanice typu C, P4, P3, HZS podniků), opěrné O (vybrané stanice typu C)

28. Postup při zásahu na NL Příjezd na místo zásahu : • příjezd po směru větru, • kontrolovat neustále směr větru,- upozornění ostatním přijíždějícím jednotkám • zastavit v dostatečné vzdálenosti (doporučeno100.m ), • techniku odstavit na vyvýšené místo ( plyny těžší vzduchu,)aby chránila zasahující (zásah u silniční hav.), • zamezit přístupu ostatních osob a provozu

29. Postup při zásahu Průzkum: Cílem průzkumu je identifikovat nebezpečí a posouzení alternativ pro zásah. Jednotka PO, která nemá ve svém vybavení protichemické obleky a IDP se k místu havárie nemůže prakticky bezpečně přiblížit, a proto :

30. Provede průzkum tak, že se na bezpečnou vzdálenost pokusí zjistit některé znaky havárie • Musí uvědomit co nejdříve předurčenou jednotku • Uzavře místo zásahu • provede první opatření k zamezení dalšího úniku nebezpečné látky – bez zbytečného ohrožení

31. Prvním krokem pro velitele je určit, zda na místě je nebezpečí. Informace pro vyhodnocení tohoto kroku mohou mít mnoho parametrů : • Označení vozidla • Barvení a odumírání vegetace, umírání zvířat • Projevují se zvláštní průvodní jevy hoření – barva plamene, kouře, zápach, výbuchy, rychlé šíření • Tvoření mlhy kolem místa nehody, sykot • Zvláštní obaly, informace pracovníků

32. Rozhodovací proces VZ Identifikace nebezpečí: • Jde o havárii nebezpečné látky? • Jde-li o havárii nebezpečné látky o jakou látku jde ? • Jaké nebezpečí představuje identifikovaná látka?

33. Rozhodovací proces VZ Alternativy při stanovení cílů jednotce druh případu: • podstata havárie( sam. únik, výbuch apod. ) • stav materiálu( skupenství, možnosti jejich změny množství a p.) • rizika z nebezpečí látky(výbuch,zamoření apod.) • terén ( možnost šíření ) • meteorologická situace

34. Rozhodovací proces VZ • čas(doba výtoku,nebo výronu, rychlost šíření a podobně)

35. Rozhodovací proces VZ Hašení požáru volba správného hasiva • druh nebezpečné látky, • skupenství látky, • druh materiálu ze kterého jsou vyrobené obaly látky,

36. Postup při zásahu • Trojnásobná požární ochrana: • používá se při úniku neidentifikovaných hořlavých kapalin a plynů do prostředí, • je to zavodněné vedení vodou, směsí pěnidla a RHP práškových.

37. Postup při zásahu trojnásobná požární ochrana CAS K25

38. Postup při zásahu • Chlazení nádob: • jedná se o prvořadé opatření při požáru. • při chlazení nádob s látkou reagující nebezpečně s vodou je třeba dbát na to, aby se voda s těmito látkami do styku

39. u nádrží s hořlavou izolací je třeba zjistit zda tato izolace nehoří mezi vnějším obalem a nádrží • nejenom u acetylénu v tlakových lahvích, ale i při řadě dalších látek ( organické peroxidy), muže zahřátí na poměrně malou teplotu (50-70 st.C.) vést k nekotrolovatelným chemickým reakcím.

40. Postup při zásahu • Vyloučit zápalné zdroje : • používat nejiskřivé nářadí, • vhodně kryté a určené do výbušného prostředí elektrické přístroje, • vypnutí venkovního elektrického vedení, • vhodné uzemnění hadicového vedení při přečerpávání, • správné ochranné oděvy, • vlhčení apod.

41. Postup při zásahu • Odvětrat nízkoležící prostory: • páry a plyny těžší vzduchu je nutno odvětrat, • odvětrání používat po omezení šíření par a plynů v okolí, • vytěsnit prostory, které nelze vyvětrat lehkou pěnou.

42. Postup při zásahu • Snížit odpar nebezpečné látky: • přikrýt povrch použitím střední pěny, folii nebo stabilizovanými pěnami, • přečerpat látku do uzavřených nádob, • snížit teplotu této látky,

43. Postup při zásahu • Zabránit styku s jinými látkami a s hořlavých předmětů: • ohrazením, • evakuací nádob s látkami, • jímáním a čerpání.

44. Postup při zásahu Evakuace

45. Postup při zásahu • Omezení rozsahu havárie: • utěsněním trhliny obalu, nebo poškozené armatury, • ohraničením uniklé látky, • jímaní vyteklé látky, • přečerpávání, • snížení kontaminace okolního prostředí (vhodné sorbenty a p.) • srážení plynu a par vodou.

46. Zásady bezpečné práce • jakákoliv činnost jednotky musí být bezpečná jak pro zasahující, tak i pro okolí, • uplatňovat předchozí analýzu • co největší omezení kontaminace SAP • použitím vhodných ochranných prostředků, • organizací zásahu, • dekontaminací, • vzájemné jištění hasičů pracujících v nebezpečné zóně.

47. Organizace prostoru zásahu Nebezpečná zóna je prostor max.ohrožení a vymezuje minimální odstup velikost se řídí druhem nebezpečné látky a skupenstvím: kapaliny- louhy a žíraviny 5 m. plyny, páry a prachy – jedovaté a žíravé 15 m. látky schopné výbuchu- páry, plyny a prachy 30 m. radioaktivní látky 50 m. třaskaviny rozsáhlá oblaka par 100 až 1000m. je nutno brat v úvahu možnost šíření oblaku par ve směru větru = zóna ohrožení

48. Organizace prostoru zásahu n Nebezpečná zóna Hranice neb. zóny

49. Organizace prostoru zásahu velitel nádtupního a dekontaminačního N e b e z p e č n á z o n Nástupní prostor Týlovýprostor vystrojovací stanoviště kontrolní bod seřaďovací stanoviště osob a techniky velitel nást. a dek. prostoru Dekontaminační prostor odpočinek úplná očista osob materiálu odkládání ochranných prostředků. hrubá očista

50. Organizaceprostoru zásahu jištění hasičů zasahujících v nebezpečné zóně nástupní prostor Nebezpečná zóna jisticí skupina