1 / 12

CHEMICKÉ VAZBY

Fyzika mikrosvěta. CHEMICKÉ VAZBY. Zbyněk Poulíček, 7.A / 8 Gymnázium Břeclav. Obsah. Úvod Iontová vazba Kovalentní vazba Molekula vodíku Molekula vody Molekula methanu Fyzika pevných látek Kovová vazba. W. Heitler (Londýn)

craig
Download Presentation

CHEMICKÉ VAZBY

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fyzika mikrosvěta CHEMICKÉ VAZBY Zbyněk Poulíček, 7.A/8 Gymnázium Břeclav

  2. Obsah • Úvod • Iontová vazba • Kovalentní vazba • Molekula vodíku • Molekula vody • Molekula methanu • Fyzika pevných látek • Kovová vazba

  3. W. Heitler (Londýn) vysvětlil podstatu chemické vazby na základě kvantové teorie Úvod Atomy se spojují v molekuly, nejmenší části chemických sloučenin. Těchto sloučenin je dnes známo několik miliónů, stále jsou objevovány a syntetizovány další. Chemické reakce mezi molekulami jsou základem životních pochodů, složité makromolekuly umožňují kódování genetické informace, a tedy i existenci lidstva v jeho vývoji.

  4. Např. NaCl Iontová vazba Vzniká mezi atomem, který má malý počet elektronů ve valenční slupce a jejich ztrátou se přemění v kladně nabitý ion se zcela zaplněnou poslední vnější slupkou, a atomem, kterému se nedostává tento malý počet elektronů ve valenční slupce a jejich doplněním přejde v ion nabitý záporně. Iontově vázaná molekula může ve vodném roztoku opět disociovat, rozložit se na kladný a záporný ion a vytvořit elektrolyt.

  5. Kovalentní vazba Vzniká tak, že se při přiblížení dvou atomů jejich atomové orbitaly vzájemně překryjí a vznikne oblast, kde je možno s určitou pravděpodobností nalézt elektrony náležející původně jak jednomu, tak druhému atomu. Podle principu nerozlišitelnosti nelze tyto elektrony od sebe rozeznat a atomy jsou tímto společným vlastnictvím elektronů vázány. Jedná se tedy o stabilní molekuly V chemii takové elektronové dvojice vytvářející kovalentní vazby znázorňujeme čárkou. přičemž tyto vazby mohou být i vícenásobné: H — O — H; H — C ≡ C — H

  6. Molekula vodíku V molekule vodíku jsou protony vázány dvojicí sdílených elektronů (kovalentní vazba). Kterýkoli z elektronů může být nalezen kdekoli ve vybarvené oblasti, avšak v místě překrytí je pravděpodobnost jeho nalezení vyšší. Pro vzdálenost protonů a disociační energii molekuly vodíku dostáváme r = 0,075nm, Ed = 4,4eV

  7. Molekula vody Na obrázcích 3-10 a 3-11 jsou znázorněny molekulový orbital a geometrické uspořádání atomů v molekule vody H Podle obr. 3-10 by v molekule vody měly spojnice atomů H — O a O — H svírat pravý úhel, ve skutečnosti však svírají úhel 104,5°, což je částečně způsobeno odpuzováním atomových jader. Toto uspořádání jader a elektronů v molekule vody vede k tornu, že molekula tvoří elektrický dipól, v němž působiště kladného a záporného elektrického náboje jsou od sebe odděleny. Proto se ve vodě mohou rozpouštět sloučeniny s iontovou vazbou a proto také voda hraje důležitou úlohu v buněčných tkáních a membránách. Existence našeho života tak možná závisí na velikosti úhlu mezi vazbami v molekule vody.

  8. Molekula methanu Například v molekule methanu CH míří všechny vazby k atomům vodíku umístěným ve vrcholech pravidelného čtyřstěnu (obr. 3-12). Této podivuhodné symetrizaci vazeb se říká hybridizace.

  9. Fyzika pevných látek Zabývá se vlastnostmi krystalů, kovů, polovodičů, dielektrik, magnetik a dalších forem pevných látek. U některých krystalů se setkáme opět s iontovou nebo kovalentní vazbou mezi atomy. Příkladem krystalu s iontovou vazbou může být stal chloridu sodného, s vazbou kovalentní krystal diamantu nebo křemíku. Zvláště důležité jsou krystaly, kde se uplatňuje takzvaná kovová vazba…

  10. Kovová vazba například u stříbra, mědi a jiných kovových vodičů Každý atom zde přispívá jedním elektronem do společného vlastnictví celého krystalu, přestože má podstatně více sousedních atomů, s nimiž by se mohl kovalentně vázat. Společné elektrony jsou v krystalu volně pohyblivé, podmiňují jeho dobrou elektrickou vodivost a vytvářejí svého druhu elektronový plyn pronikající krystalovou mřížku. Kovové krystaly s touto vazbou jsou však snadněji deformovatelné než krystaly s vazbou iontovou nebo kovalentní. Tím se vysvětluje také kujnost a snadná opracovatelnost kovů.

  11. Seznam použité literatury • Doc. Ing.Ivan Štoll, CSc – Fyzika mikrosvěta (dotisk 3., přepracovaného vydání • WWW odkazy: • http://www.th.physik.uni-frankfurt.de/~jr/physlist.html • http://biology.clc.uc.edu/courses/bio104/atom-h2o.htm • http://www.rsphysse.anu.edu.au/ ~ask107/main.html • http://www.cz.j.th.schule.de/spezi/projekte/chemie

  12. KONEC

More Related