Monitoring venkovních hracích ploch Bezpečnost dětských hřišť a sportovišť Praha 5.11.2010

1. Monitoring venkovních hracích ploch Bezpečnost dětských hřišť a sportovišť Praha 5.11.2010 Zimová M., SZÚ Praha Národní referenční laboratoř pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

2. OCHRANA ZDRAVÍ A PREVENCE ÚRAZŮ • Zajištění prevence a ochrana zdraví, bezpečnost dětí, žáků, mládeže a veřejnosti při užívání zařízení dětských a sportovních hřišť, tělocvičen a souborů určených k provozování sportovní činnosti by mělo být jednou ze základních priorit celé společnosti.

3. Ochrana zdraví a prevence úrazů • Zdraví 21 • Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007 – 2017 • Legislativa • Metodická doporučení

4. Ochrana zdraví a prevence úrazů • BEZPEČNOST • HYGIENICKÁ NEZÁVADNOST

5. Bezpečnost • Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky • Nařízení vlády č. 173/1997 Sb. kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody (novelizace - NV č. 329/2002 Sb.)

6. Hygienická nezávadnost • Zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících předpisů

7. Venkovní hrací plochy Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

8. Vyhláška MZ č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch Písek v pískovištích venkovních hracích ploch Hygienické limity mikrobiálního, chemického a parazitárního znečištění písku používaného ke hrám dětí v pískovištích na venkovních hracích plochách určených pro hry dětí jsou upraveny v příloze č. 10

9. Metodické doporučení SZU • Metodické doporučeník zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti dětí a mládežena dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách

10. Prevence bezpečnosti • Vybudovat systém odborných technických kontrol prováděných nezávislými certifikovanými osobami, protože jedině nezávislé kontroly budou hlavními kroky, které mohou vést k prevenci úrazů na dětských a sportovních hřištích, tělocvičnách a různých sportovištích.

11. Zajištění hygienických podmínek • Stanovení limitů indikátorových ukazatelů pro zajištění hygienických požadavků • Analýza rizik dětských a sportovních hřišť

12. Hygienické limity pro vybrané indikátory mikrobiologického a parazitologického znečištění

13. Toxocara canis Toxocara cati

15. Hygienické limity vybraných ukazatelů chemického znečištění Tabulka č.1: Hygienické limity vybraných chemických prvků

16. Tabulka č. 1 - pokračování

17. Tabulka č. 2: Hygienické limity vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a benzenu

18. Analýza rizik Monitoring zdraví a životního prostředí Zdravotní rizika kontaminacepůdy městských aglomerací„

19. Cíl monitoringu půdy: • Kontaminovaná půda se může stát zdrojem expozice lidí škodlivým látkám, které mohou mít vliv na zdravotní stav. Od roku 2000 bylo do Systému monitorování zavedeno monitorování městské půdy s cílem posoudit zdravotní riziko, vyplývající z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z nezáměrné konzumace půdy a půdního prachu. Od roku 2006 bylo provedeno měření celkem ve 413 mateřských školách ve 38 městech

23. V půdách mateřských škol byly sledovány:kovy -olovo, kadmium, měď, chrom, arsen, berylium, vanad, thalium a rtuťpolycyklické aromatické uhlovodíky - nekarcinogenní-naftalen, acenaftalen, acenaften, fluoren, fenanthren, antracen, floranthen, pyren karcinogenní- chrysen, benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren,indeno(1,2,3-cd)pyren, di-benzo(a,h)antracen, benzo(g,l,h)perylen Indikátory mikrobiologického znečištění

24. Výsledky monitoringu ukázaly: Nejčastějšími anorganickými kontaminanty půdy jsou:arzen, olovo Nejčastějšími kontaminanty půdy ze sledovaných karcinogenních PAU jsou: benzo(a)pyren Nekarcinogenní PAU : naftalen a fenantren

25. Byl potvrzen přetrvávající výskyt kontaminacepůdy sledovanými indikátory až po čtyři roky, a to hlavně u parazitární kontaminace.

29. Pilotní studie arzen • V rámci projektu VIII provedena pilotní studie, která byla zaměřena na expozici dětí As z kontaminované půdy hracích ploch u těch mateřských škol, kde byly v minulosti naměřeny zvýšené koncentrace As v této půdě. Tyto koncentrace byly opětovně změřeny.

30. Metodika studie Monitorované MŠ: celkem 12 MŠ s celkovým počtem 192 předškolních dětí • Se zvýšenou expozicí As: Příbram– 42 dětí (3 MŠ) Teplice – 59 dětí (3 MŠ) Klatovy– 53 dětí (3 MŠ) • Kontrolní skupina: České Budějovice – 38 dětí (3 MŠ)

31. Druhy šetření: 1. Stanovení As v půdě  hracích ploch MŠ 2. Dotazníková akce 3. Hodnocení zdravotního rizika podle maximalistického rezidenčního expozičního scénáře (podle platných metodik) 4. Stanovení As v moči dětí – jako indikátor expozice dětí As (celkový As v moči, přepočtený na µg/g kreatininu v moči). 5. Zjištění vazeb mezi půdním podložím a obsahem As 6. Statistické vyhodnocení - výsledky dotazníkového šetření a analýz obsahu arsenu v moči byly statisticky zpracovány pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti, analýzy rozptylu (jednoduché třídění) a Kruskal-Walisova testu. Hypotézy byly testovány na hladině významnosti 5%.

32. VÝSLEDKY STUDIE

38. Vztah mezi získanými průměrnými hodnotami

39. Biologická dostupnost As může být v rozsahu 5-90% , nejčastěji se uvádí v rozsahu 10-20%.

40. STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT As V MOČI DĚTÍ: Rozdílnosti mezi městy: Zatímco rozdíly v koncentraci As v moči dětí mezi Č.Budějovicemi, Klatovy a Teplicemi nejsou statisticky významné, je koncentrace As v moči dětí v Příbrami oproti třem zbývajícím městům významně vyšší. Průměrná koncentrace v Příbrami: 7,89 g/g, 95% konfidenční interval je [7,1; 8,7]. Průměrná koncentrace v ostatních městech: 4,96 g/g, 95% konfidenční interval je [4,0; 5,9].

41. Rozdíl v koncentraci As v moči mezi chlapci a dívkami není statisticky významný.

42. závěry studie Nejvyšší koncentrace arzenu v půdě hracích ploch mateřských škol ze všech čtyř sledovaných měst byly zjištěny v Příbrami, jako důsledek „staré zátěže“ prostředí. V Příbrami byly také nalezeny u dětí nejvyšší hodnoty obsahu arzenu v moči. Hodnoty se pohybovaly nad doporučovanou hranici pro běžnou, profesionálně neexponovanou populaci. U této skupiny dětí byla prokázána statisticky významná souvislost mezi koncentrací As v půdě a množstvím As v moči. V Příbrami byla také zjištěna pravděpodobnost individuálního teoretického zdravotního rizika při celoživotní expozici zjištěným koncentracím arzenu v půdě. Dále bylo zjištěno, že hodnoty obsahu arzenu v moči byly v Příbrami statisticky významně vyšší, než hodnoty u dětí v ostatních sledovaných městech.

46. Co se zatím dostatečně neřeší? • Problematika úrazů • Problematika kontaminace • Problematika kontroly

47. Děkujeme za pozornost