Pedagogika I/9

1. Pedagogika I/9 Sociální aspekty učení – pokračování: Škola Skupina vrstevníků Společnost a vzdělávací systém

2. Škola Dimenze školního prostředí: • Materiální: stavební charakteristiky vnější a vnitřní, vybavení školy • Organizační a provozní: velikost školy, počet a struktura zaměstnanců, ekonomické zajištění, způsob řízení • Kulturní a estetická: architektonické řešení exteriéru (vlastní budovy, zahrady, hřiště apod.) a interiéru školy, síla tradice školy, orientace na kulturní aktivity, „image“ školy navenek • Společenská: společenské prostředí vnitřní, tvořené žáky, učiteli, vedením školy a dalšími pedagogickými a nepedagogickými pracovníky, a vnější, do něhož je škola zasazena (sídlo školy, jeho velikost a další charakteristiky, vazby na instituce mimo školu – včetně veřejné správy …) • Pedagogická: pedagogická „filosofie“ školy, typ a kompetence učitelů, převažující způsoby (metody, formy) jejich pedagogické práce, promyšlenost cílů vzdělávání, způsoby hodnocení žáků, učitelů, způsob vlastního hodnocení školy … • Sociální: souhrn sociálních vztahů mezi aktéry školy, způsob jejich komunikace a kooperace; sociální dimenze je vyjádřena v pojmu sociálního klimatu (školy, třídy, učitelského sboru)

3. Jaká škola je dobrá (kvalitní)? • Dobrá škola: jaké jsou její charakteristiky? • Dotazník „Dobrá škola“ (nástroj pro autoevaluaci školy vytvořený v rámci projektu ESF „Cesta ke kvalitě“

4. Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru • ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů školy, školní třídy, učitelského sboru na to, co se ve škole, školní třídě, učitelském sboru odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát • sociální klima školy, školní třídy a učitelského sboru se vzájemně ovlivňují

5. Sociální klima třídy • zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu • každá školní třída je svým klimatem jedinečná • sociální klima třídy ovlivňuje efektivitu učení žáků • sociální klima ovlivňuje pedagogickou práci učitele ve třídě i jeho pocit z výkonu povolání

6. Jaké jsou pozitivní a negativní rysy sociálního klimatu?

7. Skupina vrstevníků • Skupina vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá: referenční skupina • Referenční skupina mívá (zejména na dospívající) mnohem větší vliv, než učitelé a rodiče • Společensky integrovaná a společensky neintegrovaná skupina vrstevníků

8. Společnost a vzdělávací systém:Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání • Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů (Česko má mezi zeměmi OECD největší diverzitu škol na věkové úrovni žáků 15 let) • Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím • Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují • Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

9. Vliv kulturního a sociálně ekonomického statusu na výsledek žáků na úrovni žáka a školy (PISA 2000) *) *)Straková, J. a kol.: Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Výsledky výzkumu PISA 2000. ÚIV, Praha 2002

10. Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

11. Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

12. Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *) *) Koucký, J. a kol.: Učení pro život. Výsledky PISA 2003. ÚIV, Praha 2004)

13. Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání • Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací; • ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny; • přímý vliv rodiny je ještě posilován prostřednictvím školy; • když už se však žák rozhodne o volbě školy, je přijat na základě svých skutečných výsledků; jde o to, že rodiny s nízkými vzdělanostními aspiracemi (a školy, do nichž se žáci selektují) nepodpoří rozhodnutí žáka o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status