Pedagogika I, II NPED034, NPED035

1. Pedagogika I, IINPED034, NPED035 Akademický rok 2011/12 Pavla Zieleniecová pavla.zieleniecova@gmail.com Konzultace: pondělí 14.30 – 15.30

2. Pedagogika I – zimní semestr - sylabus • 1. Cíle vzdělávání Poznávací a hodnotové cíle v matematice a přírodovědných předmětech. Znalosti, dovednosti a kompetence. Taxonomie vzdělávacích cílů. Cíle v učitelské praxi. Vztah mezi cíly a výstupy vzdělávání. Cíle ve školských kurikulárních dokumentech. Matematická a čtenářská gramotnost. • 2. Obsah vzdělávání Obsah a struktura základních oblastí vzdělávání. Přenos učiva. Kurikulární dokumenty, příprava na hodinu, učebnice, metodické materiály. Standardy vzdělávání. Mezipředmětové vazby, integrované přírodní vědy. • 3. Učení Učení se a jeho nutné předpoklady a podmínky. Vnější a vnitřní motivace. Učební styly. Klíčové kompetence. Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich integrace. Výkon a úspěch. Sociální aspekty vzdělávání. • 4. Učitel jako sociální partner Osobnost učitele, typologie, výukové styly, role učitele v proměnách času, autorita. Sociální dovednosti učitele. Vzdělávání učitelů. Kompetence učitelů. Problémy začínajících učitelů. Psychologické aspekty spolupráce s rodinou. Sociální interakce mezi učitelem a žákem. Plánování výuky.

3. Literatura Základní prameny ke studiu: Petty, G.: Moderní vyučování. Portál, Praha 1996 Průcha, J.: Přehled pedagogiky. Portál, Praha 2000 Kalhous, Z., Obst, O. a kol.: Školní didaktika. Portál 2004, 2009 Maňák, J., Janík, T., Švec, V.: Kurikulum v současné škole. Paido 2009 Veteška, J., Tureckiová, M.: Kompetence ve vzdělávání. Grada 2008 Švec, V.: Pedagogické znalosti učitele. Praha, Aspi 2005 Slavík, J.: Hodnocení v současné škole. Praha, Portál 1999 Chráska, M.: Metody pedagogického výzkumu. Grada2007 Havlík, R., Koťa, J.: Sociologie výchovy a školy. Praha, Portál 2011 B. Okruhy povinné a doporučené četby: Povinná literatura: Komenský, J.A.: Didaktika analytická. Praha l946 či jiná vydání Výběr I – obecné otázky, nové směry pedagogického myšlení, pedagogický výzkum Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998 Sak, P., Skalková, J., Mareš, J.: Člověk a vzdělání v informační společnosti. Portál 2007 Holt, J.: Proč děti neprospívají? Praha, Agentura Strom 1995 Průcha, J.: Alternativní školy. Praha, Gaudeamus 1994 Rýdl, K.: Cesta k autonomní škole. Praha, Agentura Strom 1996 Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Paido, 2000 Pelikán Jiří: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Karolinum 1998 Průcha Jan: Pedagogický výzkum. Univerzita Karlova 1995 Švaříček, R., Šeďová, K.: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál 2007 Pelikán Jiří: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha, Karolinum 1998

4. Výběr II - metody a formy výuky; hodnocení ve škole Mareš, J., Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno, Masarykova univerzita 1995 Kyriacou, Ch.: Řešení výchovných problémů ve škole. Portál 2005 Efektivní učení ve škole. Portál 2005 Sitná, D.: Metody aktivního vyučování. Portál 2007 Navrátil, S., Mattioli, J.: Školní konflikty: jak jim předcházet? jak je řešit? Paido 2005 Badegruber, B.: Otevřené učení ve 28 krocích. Praha, Portál 1997 Cangelosi, J. S.: Strategie řízení třídy. Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha, Portál 1994 Chráska, M., Kalhous, Z. (red.): Pedagogická evaluace v podmínkách současné české školy. Česká asociace pedagogického výzkumu 1996 Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J.: Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Portál 2008 Reitmayerová, E.: Cílená zpětná vazba. Portál 2007 Výběr III – učitel Hrabal, V., Pavelková, I.: Jaký jsem učitel. Praha, Portál 2010 Podlahová, L.: První kroky učitele. Praha,Triton 2004 Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., Švec, V.: Učitelovo pojetí výuky. Brno, MU 1996 Průcha, J.: Učitel. Praha, Portál 2002 Dytrtová, R., Krhutová, M.: Učitel. Příprava na profesi. Praha, Grada 2009 Kyriacou, Ch.: Klíčové dovednosti učitele. Praha, Portál, 2. vyd. 2004 Po konzultaci je možné ve výběru I, II, III zvolit jinou publikaci dle vlastního výběru

5. Pedagogika II – letní semestr - sylabus • Vyučovací metody a organizační formy. "Neuvědomělý" metodický přístup učitele: intuice a nápodoba. Vyučovací metody a jejich rámcová klasifikace. Vyučovací hodina, její typy a fáze, dramatické prvky její stavby. Aktivizující metody a jejich zavádění do výuky. Strategie řešení problémů, problémové vyučování, projektová výuka, kooperativní výuka, heuristická metoda, diskuse, týmové vyučování, případová metoda, inscenační metoda. Didaktické hry a soutěže. Diagnostické a klasifikační metody. Didaktické testy. Hodnocení žáků, klasifikace a slovní hodnocení, funkce hodnocení, rozvíjení hodnotící aktivity žáků, sebehodnocení. Organizační formy výuky. Frontální, skupinová a individuální výuka. Diferenciace a individualizace ve vyučování. Vliv nových technologií: distanční výuka, multimediální prostředky. Otevřené vyučování, inklusivní vzdělávání, konstruktivistický přístup. • Vzdělávací soustava. Druhy a typy škol, vzdělávací soustava v ČR, systém výchovného poradenství. ČŠI a hodnocení škol. Školská soustava a problémy s ní spojené, domácí vzdělávání, alternativní školy ? příklady a charakteristika. Mezinárodní klasifikace stupňů vzdělávání, mezinárodní výzkumy vzdělávání, vzdělávací soustava ve vybrané zemi. Současné tendence, autonomie škol.

6. Podmínky absolvování předmětu Zimní semestr: Rozsah, examinace: 2/0 Z Body: 2 Kredity: 3 Zápočet: Účast ve výuce min. ¾ (tj. 9 z 11), čtenářský deník (záznam o každé z přečtených publikací v rozsahu 1 normostrany) Letní semestr: Rozsah, examinace: 2/0 Z Body: 2 Kredity: 3 Zápočet: Účast ve výuce min. ¾, seminární práce na zadané téma v rozsahu 4 normostrany

7. Časový plán ZS

8. Otázky, na které budeme hledat odpověď • Proč se učit, vzdělávat vychovávat…? → Cíle vzdělávání • Co je obsahem výchovy, vzdělávání? → Obsah vzdělávání, dokumenty vymezující obsah výuky • Jak postupovat, abychom vzdělávali, vyučovali, vychovávali, učili se… efektivně a kvalitně? → Metody a formy výuky, školní hodnocení • V jakých podmínkách? → Žák a jeho učení; učitel; vzdělávací soustava ČR

9. Cíle vzdělávání Hledáme odpověď na otázku „PROČ?“

10. Proč, s jakým cílem se realizuje vzdělávání: • z hlediska jednotlivce (vzdělávání, sebevzdělávání…) • z hlediska vzdělávací instituce (školy) • z hlediska skupiny škol (MŠ, ZŠ, G, …) • z hlediska vzdělávacího systému • …

11. Jak jsou určovány cíle vzdělávání v českém vzdělávacím systému

12. „Pyramida“ cílů vzdělávání podle obecnosti Kurikulum plánované realizované dosažené Bílá kniha Školský zákon obecné cíle Rámcové vzdělávací programy dokumenty konkretizace Školní vzdělávací programy učební požadavky učitel žák výsledkyvzdělávání

13. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice? - Bílá kniha, 2001http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf • Rozvoj lidské individuality • Zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti • Výchova k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje společnosti • Posilování soudržnosti společnosti • Podpora demokracie a občanské společnosti • Výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě • Zvyšování konkurenceschopnosti a prosperity společnosti • Zvyšování zaměstnatelnosti

14. Školský zákon • www.msmt.cz, rubrika Dokumenty • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) • § 2 Zásady a cíle vzdělávání • Obecné cíle stanovené pro každý stupeň vzdělávání (§ 57 Cíle středního vzdělávání)

15. Cíle vzdělávání v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnaziální vzdělávání (RVP G)http://www.vuppraha.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/gymnazialni-vzdelavani • vybavit žáky klíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVP G; • vybavit žáky širokým vzdělanostním základem na úrovni, kterou popisuje RVP G; • připravit žáky k celoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění.

16. Klíčové kompetence:integrované cílové struktury, které představují potenciál pro jednání jedincev situacích pracovního, osobního a veřejného života

17. Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě

18. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si žák měl osvojit • kompetenci k učení, • kompetenci k řešení problémů, • kompetenci komunikativní, • kompetenci sociální a personální, • kompetenci občanskou, • kompetenci k podnikavosti.

19. Kompetence k učení Žák: • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení; • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; • kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.

20. Kompetence k řešení problémů Žák: • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; • vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; • kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; • je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; • zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků.

21. Kompetence komunikativní Žák: • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; • používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; • efektivně využívá moderní informační technologie; • vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; • je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci; • prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; • v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.

22. Kompetence sociální a personální Žák: • posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe; • stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky; • odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje; • přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňuje; • aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; • přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii; • projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých; • rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům.

23. Kompetence občanská Žák: • informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě; • o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu; • respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; • rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání; • promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování; • chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví poskytne ostatním pomoc; • posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí.

24. Kompetence k podnikavosti Žák: • cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření; • rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě; • uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; • získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit; • usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu; • posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést; • chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory.

25. Cíle vzdělávání z hlediska struktury psychiky • Kognitivní – znalosti (vědomosti) – intelektové dovednosti • Psychomotorické – psychomotorické dovednosti • Afektivní – postoje, motivy, hodnoty