Metody optimalizace procesů ve zdravotnictví

1. Metody optimalizace procesůve zdravotnictví Martin Dlouhý Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze

2. Výchozí předpoklady:1. ZZ poskytuje služby jako každý jiný podnik, proto lze využít stejných přístupů ke zvýšení kvality a produktivity- skladování zdravotnického materiálu (sklady nebezpečného materiálu chemických podniků)- kvalita stravování, prádelna (řeší každý hotel, lázně)- přiřazování personálu (rozpis posádek u leteckých společností)- nepřetržité zajištění dostupnosti služeb (policie, hasiči, telekomunikace, dopravní podnik)2. Zdravotnictví má mnoho společného s ostatními sektory (energie, plyn, voda, telekomunikace)- zajištění dostupnosti a kvality služeb- zákaznický servis- regulace cen

3. Mapování procesů • Metoda process mapping (mapování procesů) slouží k popisu podnikových procesů a jim přiřazených zdrojů. Kombinují grafické znázornění procesů, zachycují jejich vstupů a výstupů. • Rozšíření na metodu Value Stream Mapping, která rozlišuje hodnotvorné a nehodnotvorné procesy. • Příklady: • popis pohybu pacienta, • zásobování a logistika, • postupy při řešení krizových situací • .

4. Activity-based Costing • Activity-based costing (stanovení nákladů na základě činnosti) je metodika měření nákladů pro nákladové objekty, činnosti a zdroje. • Nákladové objekty vyžadují realizaci činností, během kterých jsou využity zdroje. Činnostem se přiřazují náklady na použité zdroje a nákladovým objektům se přiřazují náklady na realizované činnosti. • Náklady (výnosy) na lůžko, pacienta, činnost, oddělení, pracovníka.

5. Metody zvyšování produktivity a kvality(manažerské koncepce/logistické technologie)

6. Kvantitativní přístupy Operační výzkum • Matematické programování • Simulace • Systémová dynamika • Řízení projektů • Teorie grafů a diskrétní optimalizace • Modely zásob, modely obnovy • Teorie hromadné obsluhy (teorie front) • Stochastické (markovské) procesy Statistické metody • Statistické testy • Korelační, regresní, shluková, faktorová analýza • Analýza časových řad, ekonometrie

7. Příklady • Procesní a simulační model provozu chirurgického oddělení. • Simulace čekací listiny za daných kapacitortopedického oddělení. • Simulace emergency. • Simulace možného nedostatku krevních produktů za dané náhodné nabídky a poptávky. • Matematické programy pro optimalizaci rozpisů služeb lékařů a sester při daných omezeních (specializace, pracovní doba). • Optimální přidělování operačního sálu pro plánované zákroky. • Integrovaný logistický informační systém. • Využití analýzy obalu dat (DEA) pro benchmarkingové hodnocení efektivnosti oddělení a nemocnic.

8. Optimalizace kapacit na regionální úrovni

9. Small area variations (hodnocení rozdílů) • Wennberg and Gittelsohn (1973), existence významných rozdílů v kapacitách, spotřeby služeb a nákladů. • Rozdíly vysvětlitelné (věková struktura populace) a nevysvětlené (practice style, supplier-induced demand). • Dartmouth Medical School – Dartmouth Atlas of Health Care (USA) www.dartmouthatlas.org Postup analýzy: • Získání dat o malých územích. Nutno rozlišovat mezi spotřebou služeb dané populace a spotřebou služeb na daném území. • Popis rozdílů (variability) pomocí popisné statistiky (průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, maximum, minimum). • Analýza rozdílů (korelační a regresní analýza).

10. Plánování na krajské úrovni(lze se inspirovat Rakouskem)

11. Cíle hodnocení potřeby a spotřeby • Analýza zdravotního stavu populace • Hodnocení zdravotních potřeb populace • Odhad spotřeby/využití zdravotnických služeb • Zajištění nutných kapacit zdravotnických služeb (v rámci veřejného sektoru) Předpokládáme tedy, že kapacity mají odpovídat potřebám populace, a že je špatné, nejsou-li zdravotní potřeby populace uspokojeny.

12. Analýza zdravotního stavu • Problémem je zvolit omezený soubor relevantních ukazatelů úmrtnosti a nemocnosti, které vystihují zátěž populace způsobenou chorobami (např. Příručka pro zdravotní rady, Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy, 1998). • Vybraný soubor ukazatelů by měl nabídnout popis zdravotního stavu populace a analýzu zdravotního stavu pomocí časového vývoje (trendů) a srovnání s ostatními populacemi. • Důkladnější analýza zdravotního stavu by měla zahrnovat i údaje o sociálních a ekonomických determinantách zdraví (chudoba, nezaměstnanost, dostupnost zdravotnických služeb, přístup k nezávadné pitné vodě atd.) • Zdroje údajů: WHO, OECD, ÚZIS ČR, ČSÚ, zdravotní pojišťovny, ČSSZ, vědecké studie.

13. Hodnocení zdravotních potřeb • Prevalence(počet diabetiků) a incidence (počet nových případů) určitého onemocnění. • Často se využívají demografické projekce a prognózy, neboť věk je zásadním faktorem ovlivňujícím potřebu zdravotní péče. • Výpočet spotřeby/využití kapacit, počet provedených procedur, počet kontaktů atd. Je otázkou do jaké míry je spotřeba (využití) služeb ukazatelem potřeby a zdravotního stavu. • Epidemiologické studie (výjimečné, drahé), sociologické studie (např. o různých potřebách starší populace). • Literatura, mezinárodní organizace, dokumenty (medicína založená na důkazech, meta-analýzy apod). • Zapojení občanů do rozhodování na lokální úrovni (např. veřejné diskuse, hlasování, návrhy a požadavky občanů, stížnosti)

14. Přístupy k plánování zdravotnických služeb • Přístup tržní, který předpokládá, že optimum vzniká jako dynamická rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Plánování probíhá na úrovni firmy. • přístupy normativní, které vycházejí z celostátně přijatých normativů zdravotnických služeb určitého typu na definovaný počet obyvatel. • přístupy induktivní (empirické), které pomocí kvantitativních metod hlouběji analyzují místní podmínky (potřeby populace, geografické podmínky, využití služeb).

15. Normativy • Normativy vycházejí z centrálně formulované zdravotní politiky dané země. Normativy jsou povinným nebo doporučeným vodítkem pro nižší jednotky státu či zdravotní pojišťovny pro zajištění zdravotní péče. Používají se v různých úpravách v mnoha evropských zemích. • Normativy obvykle udávají počet lékařů, zdravotnické techniky či lůžek na určitý počet obyvatel. Mohou však také uvádět požadavky na minimální spádovou oblast nebo minimální rozsah oddělení.

16. Tabulka č. 1: Kvantitativní standardy na počet lůžek v nemocničních odděleních. Zdroj: Pomocný materiál pro členy komisí výběrových řízení dle zákona č. 48/1997 Sb. – I. Posuzované personální, technické, odborné a další předpoklady pro poskytování lůžkové zdravotní péče v nemocnicích – hlavní medicínské obory (v rámci indexu 4,5/1000 obyvatel), MZ ČR 25. 9. 1997.

17. Tabulka č. 2: Modelové indexy v oborech základní péče Zdroj: Zásady metody optimalizace sítě zdravotnických zařízení, podklad pro jednání porady vedení, MZ ČR 2002.

18. Výhody a nevýhody normativů Výhody • jde o jednoduchý a srozumitelný plánovací přístup • představují konkrétní základ zdravotní politiky • jsou přesně definovány, umožňují srovnání a kontrolu Nevýhody • nemohou brát v úvahu místní podmínky • mohou být stanoveny na základě velmi zjednodušujících předpokladů (kdo je autor, jak normativy stanovil)

19. Literatura Management zdravotnického zařízení • Gladkij, I., Ivanová, K., Koldová, Z., Králová, J., Strnad, L., Zlámal, J.: Management ve zdravotnictví. Brno, Computer Press, 2003 Učebnice kvantitativních přístupů • Dlouhý, M., Fábry, J., Kuncová, M.: Simulace podnikových procesů, Brno, Computer Press 2007. • Jablonský, J.: Operační výzkum: kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování, Professional Publishing, Praha 2002. Wan, T. T. H.: Analýza a vyhodnocování systémů zdravotní péče, VUP, Olomouc 1998. Plánování na lokální, krajské úrovni • Háva, P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva JČ kraje a jeho vývoje v členění podle okresů a v porovnání s ČR a EU, Zdravotní politika a ekonomika, č. 2/2000, IZPE, Kostelec nad Č. lesy, 2002. • Háva, P.: Zdravotní plány krajů, Zdravotnictví v ČR, č. 2/2004. • Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy: Analýza zdravotnictví na úrovni okresu – příručka pro zdravotní rady, Praha, 1998.