Prameny nových poznatků

1. Prameny nových poznatků

2. Zdroje poznatků • Noviny (http://lidovky.zpravy.cz/ln_veda.asp) • Encyklopedie a náučný slovník - dokument zhrnující znalosti o všech předmětech nebo o skupine příbuzných předmětů uspořádaných abecedně, nebo systematicky. (http://www.vseved.cz/, Wikipedia ) • Populární týdeníky a měsíčníky • Odborné časopisy • Sborníky a zprávy ze sjezdů a konferencí • Zpráva - dokument obahující výsledky činnosti jednotlivce nebo organizace.

3. Zdroje poznatků • Ročenka [annual, yearbook]- seriálová publikace vycházející zpravidla jednou ročně. • Knihy (monografie, syntézy) - dokumenty obsahující podrobnou a úplnou studii určitého problému. • Statistiky, tabulky • Speciální publikace vědeckých institucí (nepřicházejí do prodeje) • Patenty • Normy • Mluvené slovo – přednášky, rozhlas, diskuse a debaty, filmy • Exkurze

4. Kde zjišťovat novou literaturu • Knihovny - v nich naleznete: • Přehledy přírůstků - nové materiály, které přibyly v knihovně za určité období • Katalog [catalogue]- soubor záznamů o dostupných dokumentech. Druhy katalogů: • názvový - dokumenty řazeny podle názvů • jmenný (autorský) - dokumenty řazeny podle jmena autora • předmětový- dokumenty řazeny polde předmětového hesla; poskytuje informace o tématech dokumentů. • systematický- dokumenty řazeny podle systematického klasifikačního schématu • Rešerše - dokument obsahující záznamy dokumentů, vztahujících se k určité problematice vybraných podle předem stanovených hledisek a odpovídající požadavkům uživatele, má odrážet stav poznání dosaženého ve sledované oblasti. (Od bibliografie se liší adresností a tím, že je zpracována podle požadavků, které specifikuje objednavatel)

5. Kde zjišťovat novou literaturu • Bibliografie [bibliography]- dokument zachycující soubor záznamů ve stanoveném uspořádání a obsahující prvky, které popisují a jednotným spůsobem identifikují dokumenty např: • bibliografie registrující národní - zachycuje každoroční téměř veškerou literární produkci národa; vydává se ve dvou řadách: bibliografie "České knihy" a biblografie "Články v časopisech českých" • bibliografie regionální - doplnkem národní bibliografie: pořizované vědeckými knihovnami v hlavních městech bývalých krajů • bibliografie oborové - např. lékařské, zemědelské, dopravní, atd. • bibliografie periodické - zachycují literární produkci za určité časové periody • bibliografie jednorazové - vypracované příležitostně při zpracovávání určitého tematu

6. Kde zjišťovat novou literaturu • Odborné časopisy: • Zde najdete: • Anotace[annotation]- stručná obsahová charakteristika díla, upřesňující jeho název a obsah. • Recenze - obsáhlá a kritická obsahová charakteristika díla. • Materiály vydávané nakladatelstvími - informace o nových knihách a časopisech • Referátové časopisy a seznamy - zvláštní periodika obsahující přehled nově vydávané literatury určitého oboru s podrobnějšími informacemi o vydané literatuře

7. Zpracování půjčeného textu • zásadně nic nepodtrháváme a nepřipisujeme, abychom neničili cizí majetek a neznesnadňovali klidné a efektivní studium ostatním • řešením je výtah textu na papíry či karty psané na stroji (počítači) pro případnou výměnu s podobně smýšlejícím kolegou (kolegyní) • Výtah = abstrakce textu v podobě za sebou jdoucích abstrakcí odstavců • Konspekt = výtah obohacený o vlastní kritiku, nápady,… • Není od věci si zaznamenávat datum pořízení konspektu či výtahu, číslování listů a především úplný bibliografický záznam ( např. Toman Jiří: Organizace a technika duševní práce; Praha; Svoboda 1990; 237stran), dobré je také připsat knihovnu a signaturu pro případné znovuvypůjčení. • Uvádíme také názvy kapitol a podkapitol, z nichž jsou ony abstrakce. Pro citaci nebo ověření textu se doporučuje uvést na okraji vlevo číslo strany, z níž abstrahujeme. • Kartotéka [card index] = organizovaný soubor záznamů dokumentů v lístkové podobě určený k systematické evidenci.

8. Záznam z přednášky • Na začátku je třeba uvést, že kvalita studentova záznamu z přednášky závisí na přednášejícím (tempu přednesu, srozumitelnosti výkladu,…) a studentovi (odpočatosti, předchozích znalostech, schopnosti zachycovat podstatné, nové, psát ve zkratkách, těsnopisem,…) • záznam provádíme do sešitu nebo na volné listy ( pak je důkladně číslujeme), důležitý je široký okraj na poznámky • záznam je třeba projít hned nebo alespoň týž den a doplnit jej, opravit nedostatky • podtrháváme (čím méně, tím lépe - zvýrazňujeme určité logické operace; místo podtrhávání můžeme zvolit připisování tzv. marginálií = předmětových hesel na okraj),můžeme též na každé straně shrnout její obsah do jedné věty,…