1 / 11

Neohebné slovní druhy

Neohebné slovní druhy. Předložky. Neohebný slovní druh Stojí před podst . jm ., zájmenem či číslovkou Vyjadřují vztah jmen k jiným větným členům Se jmény tvoří tzv. předložkovou vazbu. Rozlišování předložek dle původu. VLASTNÍ – mají jen význam předložek ( k, pro, nad, při, ze…)

darrel-sims
Download Presentation

Neohebné slovní druhy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Neohebné slovní druhy

  2. Předložky • Neohebný slovní druh • Stojí před podst. jm., zájmenem či číslovkou • Vyjadřují vztah jmen k jiným větným členům • Se jmény tvoří tzv. předložkovou vazbu

  3. Rozlišování předložek dle původu • VLASTNÍ – mají jen význam předložek (k, pro, nad, při, ze…) • NEVLASTNÍ – mohou být dle větné souvislosti i jiným větným členem (během, začátkem, kolem, vedle, pomocí…)

  4. Spojky • Spojují větné členy nebo věty a vyjadřují jejich vzájemný vztah • Podle formy je dělíme na: JEDNOSLOVNÉ (a, když, že, ale, nebo…) DVOJITÉ (buď-nebo, nejen-ale i, ani-ani..) VÍCESLOVNÉ (i když, i kdyby, a proto)

  5. Spojky • Podle obsahu rozlišujeme dále spojky na souřadicí a podřadicí. • SOUŘADICÍ – spojují větné členy či věty na stejné úrovni ve vztahu: slučovacím, stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, příčinném, důsledkovém

  6. Spojky • PODŘADICÍ - připojují větu závislou k větě řídící, píšeme před nimi čárku (že, aby, kdyby, protože, že, přestože, pakliže, třebaže, jestliže, když, ačkoli,-li, zdali..)

  7. Částice • Uvozují samostatné věty, naznačují postoj mluvčího k jejich obsahu • Ve větě nejsou větným členem Částice uvozující věty: Kéž…. Nechť…. Ať… A… Ale…

  8. Částice Částice, uvozující postoj mluvčího: …bohužel… Naštěstí… …prý… Bohudík…

  9. Částice Časticemi jsou také slova ANO, NE, NIKOLI(V), ASI…

  10. Citoslovce • Vyjadřují bezprostřední reakci na různé podněty (nálada, city nebo vůle mluvčího) • Nebývají větným členem, až na výjimky: Žábažbluňkdo rybníku. (přísudek) Ozvalo se cink. (podmět) V trávě jsem zaslechl tichounké píp. (předmět)

  11. Citoslovce • Jestliže stojí citoslovce ve větě samostatně, odděluje se čárkou!!! Na, vezmi si kousek. Byl jsem u moře, heč.

More Related