KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE

1. KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Štěpánka Běhalová Muzeum Jindřichohradecka

2. I. Z „dávnověku“ muzejních knihoven

3. Nejstarší muzea a jejich knihovny • SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“ • MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“

4. Nejstarší muzea a jejich knihovny • NÁRODNÍ MUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“

5. REGIONÁLNÍ MUZEA „sbírati památky všeho druhu, zejména písemné a umělecké ve městě a okolí a chrániti je před zkázou“ Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech 1860-1890 (téměř 50) Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven Nejstarší muzea a jejich knihovny

6. II.A co 20. století?

7. V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihoven Značná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě Vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959) Zakotvení muzejních knihoven v legislativě

8. Ukotvení specifik muzejních knihoven • Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích) • Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven

9. Činnost komise knihovníků muzeí • 1973 – impuls pro setkávání muzejních knihovníků v souvislosti se zakotvením muzejních knihoven v chystané síti muzeí a galerií • 1973-1990 pod Ústředním muzeologickým kabinetem (PhDr. Jaroslav Vrchotka) • 1991-1996 pod Knihovnou Národního muzea (PhDr. Helga Turková) • od roku 1997 pod Asociací muzeí a galerií ČR (PhDr. Helga Turková, PhDr. Jarmila Okrouhlíková, PhDr. Štěpánka Běhalová)

10. Asociace muzeí a galerií ČR • 274 řádných členů (přibližně 55 % muzejních institucí v České republice a zároveň 85 % těch největších z nich), 62 členů čestných a individuálních • Komise knihovníků AMG -celkem 94 členů z 58 institucí (jedna z největších komisí AMG ČR)

11. „KNIHOVNÍ ZÁKON“ č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)

12. SKIP A ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA • Spolupráce se SKIPem tradiční, již více než 10 let se předseda komise knihovníků účastní výkonného výboru SKIP, od roku 2010 místopředseda komise členem VV • Zástupci muzejních knihovníků v Ústřední knihovnické radě Ministerstvo kultury ČR (dále jen "MK ČR") vydává v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) tyto stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky

13. SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI PAMĚŤOVÝMI INSTITUCEMI • MUZEA • GALERIE • KNIHOVNY • ARCHIVY • Modrý štít • ICOM • SDRUK

14. III. Současnost a budoucnost muzejních knihoven

15. Současné legislativní zakotvení muzejních knihoven • Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy • Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů • Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

16. Evidence knihoven na MK ČR • V současné době evidováno podle zákona 257 Sb. 140 knihoven muzeí a galerií ČR (cca kolem 70%) • Komise značně podpořila znalost zákona a jeho výhod u ředitelů muzeí i knihovníků • Podařilo se zakotvit postavení knihoven v muzeích, širší možnosti pro muzejní knihovny – čerpání grantů, využití zákona při evidenci, uložení a vyřazování z fondu

17. ZŘIZOVATELÉ MUZEÍ • MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství • KRAJE • MĚSTA A OBCE • OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE

18. ZŘIZOVATEL Ministerstvo kultury ČR MUZEA • Národní muzeum • Národní technické muzeum • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm • Moravské zemské muzeum • Technické muzeum v Brně • Památník národního písemnictví • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze • Slezské zemské muzeum • Muzeum umění Olomouc • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou • Husitské muzeum v Táboře • Muzeum romské kultury v Brně • Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě • Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi • Památník Lidice • Památník Terezín GALERIE Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně

19. Knihovna Národního muzea • Oddělení základní knihovny - knižní celky (jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d. • Oddělení starých tisků a rukopisů • Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby) • Oddělení zámeckých knihoven • Oddělení novin a časopisů

20. Zřizovatel muzea – krajský úřad(většinou bývalá krajská a okresní muzea) • Jihočeský kraj • Jihomoravský kraj • Karlovarský kraj • Kraj Vysočina • Královéhradecký kraj • Liberecký kraj • Moravskoslezský kraj • Olomoucký kraj • Pardubický kraj • Plzeňský kraj • Praha • Středočeský kraj • Ústecký kraj • Zlínský kraj

21. KNIHOVNA ZÁPADOČESKÉHO MUZEA • Knihovní fond Západočeského muzea vznikal již od založení muzea v roce 1878 • V současné době je členěn na tří základní části: Studijní fond - zahrnuje odbornou literaturu Sbírkový fond - je vytvářen dle zákona 122 Sb. Fond mezinárodních výměn

22. Knihovny muzeí a galerií ČR v současné době je evidováno v adresáři knihoven muzeí a galerií uspořádané komisí celkem 197 muzejních knihoven

23. Hlavní činnost komise knihovníků • Pořádání seminářů – od roku 1973 celkem 35, letos v Českém Těšíně • Semináře slouží v současné době především k vzdělávání muzejních knihovníků na základě odezvy zástupců regionů ve výboru komise • KOMIG (el. konference) • Muzejním knihovnám: • www.cz-museums.cz • www.upm.cz

24. Celostátní evidence sbírek • Využívání zákona o sbírkách muzejní povahy pro sbírkové fondy knihoven muzeí a galerií (více než 50 % knihoven muzeí a galerií má své sbírky nahlášeny v CES)

25. Účast v projektech veřejných knihoven • Souborný katalog ČR CASLIN (20 % muzejních knihoven přispívá) • Programy VISK (muzejní knihovny využívají VISK 3, 5, 7, 9 a další • Digitální knihovna Kramerius • Digitální knihovna Manuscriptorium • Registr digitalizace

26. ZAMĚSTNANCI MUZEJNÍCH KNIHOVEN • Poslední šetření v muzejních knihovnách v Čechách – ve 137 knihovnách 101,5 úvazku • Vzdělání – 53 VŠ, 13 VOŠ, 69 SŠ, 2 jiné

27. FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN • Dělení na odborné a historické knižní fondy • do 1 000 KJ – 4% knihoven • 1 000 - 5 000 KJ – 40% knihoven • 10 000 - 50 000 KJ – 48% knihoven • nad 50 000 KJ – 8% knihoven

28. SBÍRKOVÉ FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN • Staré tisky a rukopisy (téměř 70 % knihoven, pouze třetina těchto knihoven je eviduje jako sbírku) • Regionální literatura (téměř ve všech knihovnách, jen cca 6% eviduje jako sbírku) • Drobné tisky - kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj. • Ostatní - bibliofilie, knižní vazby, výstavní katalogy, periodika, aj

29. Speciální typy sbírek • Fondy věnované jednotlivým osobnostem • Celky z jednotlivých tiskáren a nakladatelství • Pozůstalostní knihovny • Rodové • Klášterní • Spolkové • Zámecké

30. AKVIZICE • Nákup • Dar • Výměna • Jiné – granty, vlastní publikační činnost, spolupráce

31. ZPRACOVÁNÍ • Automatizované knihovní systémy – Clavius, KpWin, Advanced Rapid Library • Systémy pro evidenci v muzeích – Bach, Demus • Administrativní systémy – Access, Excel • Lístkové katalogy • Elektronické katalogy - cca 80% muzejních knihoven • Online katalogy – cca 20% muzejních knihoven

32. ZPRACOVÁNÍ • Používání pravidel AACR2 – cca 50% knihoven • Používání souboru národních autorit – dtto • Předmětové zpracování – klíčová slova, předmětová hesla, MDT, Konspekt

33. ULOŽENÍ FONDU • Obvyklé členění na historické a odborné fondy • Uspořádání knihovních fondů vychází ze zvyklostí jednotlivých institucí (obvyklé členění na knihy a periodika, stavění dle signatur) • Větší knihovny odpovídající uložení, jak odborných, tak historických fondů (v současné době probíhá např. stěhování fondů Knihovny Národního muzea) • Řada prostor pro uložení nevyhovujících – především malá muzea

34. OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU • Odpovídající uložení – prostory, regálové systémy, označení signaturami, použití čárového kódu • Sbírkové fondy a historické fondy – sledování klimatických podmínek, obalová technika, konzervování, restaurování

35. SLUŽBY KNIHOVEN ZPŘÍSTUPNĚNÍ KNIHOVNÍHO FONDU • Výpůjčky – veřejnost a pracovníci muzeí (převažují prezenční výpůjčky) • MVS • Zápůjčky na hospodářské smlouvy (převážně na výstavy) • Elektronické dodávání dokumentů • Reprografické služby • Rešeršní služby

36. PREZENTACE KNIHOVNÍHO FONDU • On-line katalogy • Výstavy • Přednášky • Exkurze • Expozice

37. Aktuální otázky 2010 • Problematika uplatňování autorského zákona v praxi používání digitálních fotoaparátů, pořizování skenů (často podobné jako v archivech)

38. Aktuální otázky 2010 • Digitalizace a zpřístupňování digitalizovaných materiálů vlastní digitalizace digitalizace v programech VISK zakládání krajských center digitalizace dokumentů a sbírek digitální zpřístupnění - Kramerius, Manuscriptorium, další digitální knihovny - Europeana – projekt evropské digitální knihovny, muzea a archivu financovaný Evropskou komisí (cca 2 miliony digitálních objektů včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů, zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin a archivních dokumentů) - informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností kultury jako součást kulturního dědictví (ÚISK Praha a MK ČR)

39. Aktuální otázky 2010 3. Péče o knihy, ukládání, uchování • Restaurování • Uložení speciálních druhů dokumentů uložených v muzejních knihovnách • Využívání grantů Knihovna 21. století, ISO – integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví, granty krajů ČR

40. Aktuální otázky 2010 4. Problematika využívání knihovní badatelny jako badatelny pro všechny sbírky a odborné pracovníky muzea

41. Nač je nutné se soustředit? • Upevnění pozice muzejních knihoven uvnitř i vně muzeí (spolupráce s organizacemi i institucemi, zvýšení prestiže práce prostřednictvím použití nových technologií a postupů, spolupráce s ostatními knihovnami, paměťovými institucemi, AMG, SKIP, SDRUK, ICOM)

42. Co je nutné vylepšit? • Zpřístupnění fondů prostřednictvím on-line katalogů • Digitalizace dokumentů • Pokrytí WIFI (pouze 15%) • Využívání knihovnických pravidel (pravidla pro katalogizaci AACR2 pouze 50% knihoven) • Z toho vyplývající možnost aktivní účasti v souborném katalogu

43. Nashledanou v muzejních knihovnách