1 / 13

Ing. Dan Jiránek primátor Statutárního města Kladna

Dopady finanční krize na města a obce v ČR resp. dopady sníženého výběru daní na statutární města. Ing. Dan Jiránek primátor Statutárního města Kladna. Daňové příjmy. Daňové příjmy bez pojistného plněny na 88,4% skutečnosti roku 2008

dayton
Download Presentation

Ing. Dan Jiránek primátor Statutárního města Kladna

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dopady finanční krize na města a obce v ČR resp. dopady sníženého výběru daní na statutární města Ing. Dan Jiránek primátor Statutárního města Kladna

  2. Daňové příjmy • Daňové příjmy bez pojistného plněny na 88,4% skutečnosti roku 2008 • Plněním oproti plánu roku 2009 není relevantní se zabývat • U obcí ČR - propad oproti skutečnosti ještě vyšší než 11,6% (ne všechny daně jsou sdílené ) • Statutární města -propad v průměru 12,75%

  3. Daňové příjmy • To je samozřejmě způsobeno tím, že nejstabilnější daně jsou DPH (98,7%) a spotřební daně (97,5%), které obce nepobírají, zatímco daně z příjmu fyzických osob (89,9%) a zejména právnických osob (64%) jsou zřetelně nižší. • Statutární města i ostatní obce mají také příjmy za výkon státní správy. Zatímco příspěvek se zvyšuje (pro I. a II. typ obcí), vlastní příjmy ze správních poplatků také klesají. • To je zvláště důležité u obcí III. typu, kde dosud byly některé „nevýdělečné“ úkony např. ze správních poplatků inkasovaných za evidenci vozidel. Zde však rovněž dochází k poklesu a to až o 40%.

  4. Přehledy sdílených daní v letech 2008 a 2009 a investiční výdaje za stejná období Z tabulky je patrný významný pokles investic způsobený nejen fakturací, ale také opatřeními na straně měst, kdy minimálně 60% těchto měst omezuje investice a snaží se snížit provozní náklady.

  5. Opatření • 92% měst pro rok 2010 připravuje omezení investic, snížení provozních výdajů i provozních a investičních dotací pro dceřiné společnosti. • Téměř 40% statutárních měst si na období 2009 – 2013 půjčuje, zpravidla v rozmezí 300 – 500 mil. Kč, na projekty kofinancované z prostředků daňových poplatníků EU.

  6. Jaké tedy jsou a zejména budou dopady hospodářské krize na města a obce v ČR? • Daňové příjmy se sníží v roce 2009 oproti skutečnosti roku 2008 o 12 – 15%. • Klesnou i příjmy ze správních poplatků a obcím III. typu se zhorší financování výkonu státní správy. • Rozhodující část poklesu roku 2009 města a obce pokryjí jednak z výsledku hospodaření v předchozích letech a jednak omezením investic. • Další pokles výběru daní v roce 2010 povede k dalšímu omezení investic (budou se provádět zejména investice dotované z jiných zdrojů financované z úvěrů), města sníží své provozní náklady včetně dotací svým příspěvkovým organizacím. • To bude mít ovšem za následek další snížení veřejné i soukromé spotřeby v ČR a další pokles výběru daní.

  7. Existuje z toho nějaké východisko? • Samozřejmě existuje. • Obrovské rezervy jsou v systému dotací, kdy města z úvěrů překlenují řadu měsíců než dostanou prostředky z fondů EU přestože EK povoluje přímé placení faktur. • Je také nezbytně nutné změnit systém správních poplatků, kdy administrativně náročné úkony (jako např. stavební povolení) jsou pro žadatele podstatně lacinější než úkony jednoduché. • Je také potřeba snížit administrativní zátěž obcí a nakonec stát by se měl chovat stejně zodpovědně jako obce. • Když je dobře – šetřit a když je špatně – zbytečně neutrácet. • Pokud by se totiž obce chovaly stejně jako stát, nebyl by roční schodek veřejných rozpočtů jen 6 – 7%, ale podstatně vyšší.

  8. Jaká je skutečnost roku 2010 - Příjmy státního rozpočtu jsou nižší o 19,7 mld. tedy o cca 5% za duben 2009 ovšem spotřební daně (města a obce nedostávají) jsou vyšší o 7,3 mld. tedy o 21% - DPH vyšší o 6,3 mld. tedy o 10,1% DPPO nižší o 0,8 mld. tedy o 3,5% DPFOZČ nižší o 0,4 mld. tedy o 1,5% DPFOSČ vyšší o 0,9 mld. (ovšem ve skutečnosti jen -6 mld. oproti -6,5 mld)

  9. Daně celkem vyšší o 15,2 mld. z toho spotřební daně ½ Transfery obcím a krajům klesly z 56 mld. na 55,78 mld. Dluhy obcí na rozdíl od státu stouply jen o 0,5 mld.

  10. Jaký lze očekávat vývoj rozpočtů obcí ve zbytku roku 2010 resp. v nejbližších letech? Obávám se, že je nutné počítat s méně optimistickými čísly než jaké používá EK resp. MF ČR. 1. Situace v Řecku resp. obrovské půjčky pro Řecko financované z půjček ostatních států EuZ sníží hospodářský rozvoj. 2. Zdraží se suroviny obchodované v dolarech (což budou všechny suroviny).

  11. 3. Vzroste inflace. 4. Nezaměstnanost se sníží jen částečně. 5. Narostou požadavky od NNS na financování, neboť stát opět omezí dotace.

  12. A jaká jsou z této situace východiska? 1. Změnit zákony (zejména loterijní) tak, aby obce získaly další zdroje, zejména pro financování sportu a kultury neboť stát v této oblasti zjevně selhává. 2. Snížit provozní náklady (např. zateplování, omezení počtu úředníků, stavu MP, apod.). 3. Omezit investice na ty nejnutnější (pokud možno na ty, které neznamenají nárůst nákladů, ale naopak jejich pokles). 4. Urychlit čerpání z fondů EU a nealokovat prostředky z těchto fondů na takové akce (viz bod 2), což je nutné k udržení zaměstnanosti v některých oborech. 5. Připravit se na možný krizový vývoj i s ohledem např. na úrokové sazby a inflaci.

  13. Děkuji za pozornost Ing. Dan Jiránek primator@mestokladno.cz www.mestokladno.cz

More Related