Záchranářství a medicína katastrof

1. Záchranářstvía medicína katastrof MUDr. Jaroslav Ďurčovič Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Záchranná služba Mladá Boleslav

2. Cíl předmětu • aktivní zvládnutí orientačního zhodnocení naléhavého závažného stavu, poskytnutí první pomoci a okamžité péče, spolupráce s operačním střediskem, šetrný transport a správné směřování a předání do navazující neodkladné péče • výše uvedené platí jak v případě jednotlivého pacienta, tak při nasazení do záchranné akce při hromadném výskytu postižených (hromadné neštěstí, přírodní katastrofy, atd.)

3. Diplomovaný zdravotnický záchranář • spolehlivě rozpoznat stavy bezprostředně ohrožující život a samostatně zvládnout život zachraňující a další neodkladné výkony • v mimořádných situacích schopen organizovat záchrannou činnost dle pokynů nadřízeného ve spolupráci s ostatními záchranáři

4. Historie záchranářství • historie lidstva = 15000 válek • raněný voják či civilista – ponechán svému osudu • D.J.Larrey, Napoleonův chirurg – poskytoval pomoc zraněným vojákům bez ohledu na jejich příslušnost k bojující straně • Henri Dunant – ženevský obchodník, který viděl osud raněných během tažení Napoleona do Itálie r. 1859. Zjistil, že o raněné se nikdo nestará, tak jim pomáhal a po svém návratu domů sepsal své vzpomínky do knihy (Vzpomínky na Solferino), kterou rozeslal všem evropským panovníkům a vojevůdcům. V roce 1863 zakládá mezinárodní organizaci Červený kříž. • dnešní Červený kříž se pod záštitou OSN zaměřuje na koordinaci mezinárodní pomoci obětem přírodních katastrof, hladomorů, epidemií a utečencům z oblasti konfliktů

5. Současnost • v 50. letech rozvoj oboru anesteziologie = propagace a výuka neodkladné resuscitace • v 70. letech v USA rozvoj oboru urgentní medicína • 1974 – pracoviště záchranné služby při ARO nemocnic • od roku 1998 nástavbový lékařský obor v ČR • výsledkem rozvoje urgentní medicíny jsou záchranné služby s maximálním technickým a technologickým vybavením, umožňujícím udělat pro postiženého jedince maximum na místě, kde nastala porucha zdraví

6. Systémy záchranných služeb • systémy s lékařem – střední Evropa • systémy bez lékaře – paramedici, zapojení hasičů (USA) Co je lepší? nelze srovnávat

7. Záchranná služba v ČR • v každém kraji územní středisko s různým počtem výjezdových stanovišť a různým počtem operačních středisek • příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je krajský úřad • různé typy posádek – RV, RLP, RZP • hustota sítě výjezdových stanovišť je různá podle počtu obyvatel a dojezdových časů (15 minut), stejně tak spektrum posádek

8. Tísňová linka • 155 - národní telefonní číslo (provozují jednotlivé ZS) • 112 - mezinárodní celoevropské telefonní číslo provozuje Hasičský záchranný sbor operátoři s jazykovou výbavou v případě zdravotních problémů znamená volání na toto číslo zbytečné zdržení = přepojování na místně příslušného operátora linky 155

9. Charakteristika práce v záchranné službě • vyhláška MZ ČR č. 434/1992Sb. o zdravotnické záchranné službě • primární výjezdy: reakce na tísňovou výzvu přes 155 nebo 112 • sekundární výjezdy: převoz v zajištěné neodkladné péči mezi zdravotnickými zařízeními z důvodů diagnostických, repatriačních, kapacitních nebo v rámci transplantačního programu • přednost mají vždy primární výjezdy

10. Druhy výjezdových skupin • RLP rychlá lékařská pomoc (řidič + sestra + lékař) • RZP rychlá zdravotnická pomoc (řidič + sestra) • rendez-vous systém (tzv. RV systém) dva druhy posádek: 1. řidič + lékař (tzv. malé auto) 2. řidič + sestra (tzv. velké auto) všechny výjezdové vozy stejně vybavené

11. Další služby • DRN – doprava raněných a nemocných jen výjimečně u některých záchranný služeb, tato činnost není náplní práce ZS, přebírají jí soukromé společnosti či větší nemocnice • LSPP – lékařská služba první pomoci pouze ambulantní složka, spadá pod ZS pouze organizačně, dnes jí již většinou přebírají jiné subjekty (větší nemocnice)

12. Rizika práce v záchranné službě • nepřízeň počasí • psychický tlak okolí • noční směny • agresivita pacienta či jiných osob • neustálá připravenost na cokoli včetně personálního a technického vybavení nic nelze 100% naplánovat maximální přizpůsobivost a schopnost improvizace skutečné využití pracovní doby cca 21%

13. RLP/RZP/velké auto

14. RV/malé auto

15. Ochrana členů výjezdových skupin před lidmi • posádky ZS nemají statut veřejného činitele • odkázáni na pomoc policejních složek • příjezd policie chvíli trvá – PŘEMÝŠLET JAK Z TOHO VEN před nákazou • osobní ochranné pomůcky • dodržovat hygienické předpisy • očkování • RUKAVICE – vytvořte si na ně návyk

16. Průběh výjezdu • převzetí tísňové výzvy zdravotnickým operačním střediskem (ZOS) • předání výzvy ZOS výjezdové skupině • interval do výjezdu (do 2 minut – není upraveno zákonem ) • výjezd • příjezd na místo (do 15 minut dle vyhl. 434/1992Sb. vyjma situací zvl. zřetele hodných) • ukončení činnosti na místě • předání pacienta ve zdravotnickém zařízení • návrat na základnu • ukončení výjezdu po administraci

17. Transport pacienta • riziko transportního traumatu druhotné poškození fyzikálními vlivy (teplo, chlad, akcelerace, decelerace, bolest, opakované manipulace) • minimalizace tohoto rizika šetrný tranport, plynulá jízda, řádné zajištění pacienta před jízdou (imobilizace, analgézie, analgosedace, myorelaxace) • ke zvážení letecký transport

18. Zdravotnické operační středisko • přijímá a vyhodnocuje tísňová volání • vysílá a řídí výjezdové skupiny • operačně řídí zásah v případě hromadného neštěstí • má oprávnění aktivovat traumatologický plán záchranné služby • operátor – zdravotní sestra s praxí a pomaturitním specializačním vzděláním • jakékoli diskuze s operátorem ZOS ohledně indikace k výjezdu jsou hrubým porušením pracovní kázně se všemi důsledky

19. ZOS

20. Jiné záchranné služby • Báňská záchranná služba zřizuje Český báňský úřad podle zákona • horská záchranná služba oficiální název Horská služba ČR, o.p.s. obecně prospěšná společnost zaštítěná Ministerstvem pro místní rozvoj • vodní záchranná služba organizuje ČČK jako občanské sdružení někde i profesionální záchranné služby (Slapy, Orlík – středočeská záchranka)

21. Letecká záchranná služba • nedílná součást státem garantované zdravotnické záchranné služby • funguje jako důležitý článek integrovaného záchranného systému ČR • leteckou záchrannou službu aktivuje příslušné ZOS • má dvě organizační složky: 1. vrtulník je Ministerstvem zdravotnictví smluvně najat od provozovatele (Policie ČR) nebo soukromé letecké firmy (vrtulník + 2 piloti) 2. zdravotnické zajištění (lékař + záchranář) je v působnosti příslušné záchranné služby

22. Pokrytí státu LZS

23. V čem je LZS přínosem? • špatně dostupný terén • šetrný a rychlý transport do nemocnice • při řádném zajištění pacienta před vzletem není žádná kontraindikace • při požadavku na LZS zvážit náš dojezdový čas do cílového zdravotnického zařízení (ZS – vrtulník – ZS – cílové oddělení) • aktivovat LZS ne až po zajištění pacienta, ale tak, aby po zajištění již byl vrtulník na místě a jeho posádka čekala na pacienta) • LZS není všelék – my to víme, neví to laická veřejnost

24. Indikace vzletu LZS • Primární ošetření veškerých těžkých úrazů, zejména v terénu těžko přístupném pro pozemní složky. • Závažné dopravní nehody a další děje, z jejichž mechanismu je pravděpodobný vznik těžkého poškození zdraví, průmyslové havárie. • Neúrazové neodkladné stavy v terénu těžko přístupném pro pozemní složky. • Neodkladné stavy po primárním ošetření v terénu i ve zdravotnických zařízeních k transportu na specializované pracoviště, kde je požadavek šetrnosti a rychlosti. • Hromadná neštěstí a katastrofy.

25. Indikace vzletu LZS • Některé specifické mechanismy, při kterých je vzlet indikován, aniž by byl znám stav osob na místě události • nehoda na hlavní nebo dálkové silnici nebo dálnici • nehoda prostředku hromadné dopravy v cestovní rychlosti • nehoda, při níž došlo • ke střetu vozidla a chodce, cyklisty nebo motocyklisty • k převrácení vozidla • k požáru vozidla • k vymrštění člena posádky z vozidla (včetně nehod motocyklistů) • k čelnímu nárazu v cestovní rychlosti • k zaklínění osob cestujících ve vozidle • železniční nehoda – čelní náraz nebo střet vlaku s vozidlem či chodcem • nehoda letadla • nekoordinovaný pád z výšky nad 6 m (3. nebo vyšší nadzemní podlaží) • napadení velkým savcem • pád z koně • výbuch • zřícení stavby • střelba