Vyhoření, neklidná třída, šikana, závislosti, vztahy v kolektivu

1. Vyhoření, neklidná třída, šikana, závislosti, vztahy v kolektivu Ing. Martin Lisník Mgr. Petr Oroszy (cnn.martin@atlas.cz) http://www.cnnfm.cz/SDS.htm Centrum nové naděje Frýdek-Místek

2. Práce s očekáváním Jaké je Vaše očekávání? Pro co jste si přišli na tuto přednášku a podle čeho poznáte, že jste do dostali?

3. Příběh místo úvodu. • Realizace školení „Práce s agresivním a problémově se chovajícím žákem“ • vstupy školení (SOU, zakázka vedení, mé zkušenosti z minula, požadované téma) • cíl školy: mít splněno proškolení (asi), přežít • cíl lektora: přežít – pracovat s paralelním procesem (přiblížit společné znaky prožívání)

4. Průběh školení. • navázání kontaktu, práce v prostoru „teď a tady“ (práce s otázkou „Jak se vám šlo dnes do školy? Kdo je tady na škole rád?) • oceňování upřímnosti, rámování sdělení. • Práce s mou autenticitou (jak se mi tu dnes šlo, čeho jsem se bál, co jsem viděl na jejich tvářích, když jsem vstoupil do dveří,…)

5. Průběh školení. • Otevření tématu: • Agresivita • Tendence projevovat nepřátelství – slovně, fyzicky • Tendence prosazovat sám sebe, své zájmy, cíle, a to bezohledně • Tendence ovládnout sociální skupinu, vnucovat jí určité názory, rozhodovat o její činnosti apod. • (Říčan)

6. Průběh školení. Práce s otázkou: Co Vás napadá při pohledu na tuto definici? (reflexe, rámování) Otázka připravující na posun o další rozměr: Co ve Vás vyvolává agresivitu? Čím Vás druzí naštvou, vytočí?

7. Průběh školení. • Co naštve každého, ale žáky v pubertě zvlášť: • snaha ukázat vlastní převahu a moc (příkazy a nařízení, hrozby, panovačný postoj) • projevy nadřazenosti (kázání, rady, lekce, určení diagnózy, patent na pravdu) • napadání (neúcta, výslech, kritika, obviňování, „…styď se…“) • manipulace, vyhýbavý postoj, zahrání do autu (neurčitá chvála, falešné ujišťování a hraný soucit, sarkastický humor). • Bariéry naslouchání (komunikace)

8. Průběh školení. Otázka dne (zlomová): Co z toho dělám já sám – jak přilévám olej do ohně? Pro většinu přítomných okamžik „prozření“. Ocenění, rámování myšlenky, že práce s agresivním a problémově se chovajícím žákem může začínat a končit ve mne samotném – „že je prostě nebudu dráždit,…“

9. Průběh školení. • Pokračování v interaktivním pojetí: • Práce s tématy: • Problémové dítě • Problémové chování • Přijetí kázně souvisí s vnímáním autority • Příčiny nekázně • Které příčiny můžeme jako učitelé ovlivnit? • Otázky učitelů (např. Ale co když já budu „slušný“ a oni stejně nepřestanou? Co dělat s jejich nezájmem o obor, který vyučuji?,…. ) – spontánní, individuální, vycházející z potřeb, aktuální, motivované,…..

10. Prostor pro otázku na Vás? S jakým cílem jsem Vám to všechno tady na této konferenci vyprávěl? ?????????????????????????????? Nápověda: cílů může být i více.

11. Cíle na které jsem myslel: • Vysvětlit, proč pro mne nebyl vůbec důležitý název přednášky, kterou tady mám mít (všechny v názvu uvedené rizikové jevy mají své těžiště ve vztahovém rozměru práce a mohou být uchopeny supervizí). • Upozornit na důležitost naší schopnosti reflexe(uvědomovaného vnímání) vlastní práce a sebereflexe(uvědomovaného sebevnímání) stavů, do kterých nás naše práce s lidmi uvádí. • Připravit si půdu pro další sdělení:

12. Trocha historie vzdělávacích přístupů CNN: • 1996 – lektoři poznali „co žáci opravdu potřebují“, semináře vedou s cílem (nevědomým) ochránit hodné děti před zlými učiteli (výsledkem je boj) • 1998 – lektoři začínají chápat principy rizikového chování dětí i učitelů, ustává vnímání učitele jako „protivníka“, otevírá se prostor pro vnímání jeho potřeb • 2000 – lektoři slyší a chápou potřeby učitelů, hlavně ty zaměřené na rizikové chování žáků, na otázku „Co mám dělat, když…?“ vznikají stále propracovanější metodické postupy. • 2002 – lektoři nesnášejí otázku „Co mám dělat, když…?“ • 2004 - lektoři si více všímají „mezery“, kterou metodika nedokáže vyplnit – jde o vztahové souvislosti.

13. Důležité souvislosti: • 2001 – lektoři zažívají a poznávají supervizi jako stálou součást svého rozvoje, první začátky v roli supervizora • 2008 - tvoří a realizují lektoři projekty zaměřené na rozvoj a kultivaci supervize v sociálních službách v MSK • 2007 – nový zákon 108/2006 sb. o sociálních službách • 2009 – vytvářejí a realizují projekt „Supervize do škol“ • 2010 – metodický pokyn MŠMT k poskytování supervize ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivní výchovné péče, č.j. 1599/2010-6/IPP

14. Stávající formy odborné podpory ve školství Tutoring, mentoring Hospitace „kabinetní“ kultura Supervize

15. „Kabinetní“ kultura Proces občanské/kolegiální podpory často vycházející z momentální potřeby Nejedná se o strukturovaný rozhovor, nejsou jasně vymezeny role poskytovatele a příjemce odborné podpory Ad hoc podpora využívající prvky vzájemně sdíleného tématu, kde cílem a zároveň často i konečným stavem je sdělení jako takové

16. Supervize Supervize je podpora zaměřená na rozvoj kompetencí v rámci budovaného vztahu nejčastěji učitel-žák Supervizí ve školských zařízeních se rozumí odborná podpora, pomoc a zpětná vazba, které vedou ke zvyšování vlastních profesních kompetencí jednotlivých pracovníků a pracovních týmů.

17. Projekt „Supervize do škol“ Aktivity: • Program A – vzdělávací semináře pro managament škol s cílem seznámení s projektem a naplánování dalších společných aktivit (v 1. běhu 19 vedoucích pracovníků škol) • Program B - Vzdělávací semináře pro ucelené pedagogické týmy škol s cílem základního seznámení s pojmem supervize a „ochutnávkou“ této metody (v 1.běhu 271 pedagogů) • Program C – supervizní semináře pro pracovníky škol s cílem supervize jejich přímé práce (1. běh odstartoval v září 2010) • Program D – intenzivní, dlouhodobý program pro pedagogy (z každé školy pouze jeden) s cílem umožnit pedagogovi získat dovednosti potřebné pro vedení supervize ve své škole

18. Program A - „Externí odborná podpora pro management škol pro oblast rozvoje školy“ Některé zpětné vazby: • už mám představu o tom, co je supervize, • ujasnila jsem si, co dělám-nedělám dobře, • na něco podobného jsem již dlouho čekala • konkrétní využití-cílená spolupráce, • projekt samotný je zajímavý a nabízí škole řadu možností zlepšení práce, • všichni, kdo pracují ve škole, dostávají se do vztahů, které supervizi potřebují.

19. Program B - „Externí odborná podpora pro zlepšení klimatu školy“ Některé zpětné vazby: • přínosem bylo rozebrání mého problému • poznání, že kolektiv je schopen o problémech hovořit se snahou o pomoc • otevřely se mi oči, které jsem měla dosud vědomě zavřené • mluvili samotní kantoři, vlastně si našli řešení sami • myslím si, že je to novum a přínos pro učitele, protože se na problémy učíme dívat jiným způsobem • doporučuji všem pro ponížení „rutinářství“ v učitelství • uvědomění si své role, hranice svého působení • pochybuji o tom, že někteří kolegové pochopili“ vo co go“ (moje poznámka:stadium nevědomé neznalosti „neví že neví“)

20. Program C - „Seminář pro externí odbornou podporu školního programu pedagogicko-psychologického poradenství“. Ukázka sebraných kontraktů: sedm účastnic a osm témat: 1.) když já jsem problém žáka 2.) jak udělat aby dobré děti ve třídě více ovlivnily vztahy ve třídě 3.) „topím“ je jako metodik prevence 4.) jak se domluvit s mámou integrované žákyně 5.) kdy ještě kluka vést a kdy mu delegovat zodpovědnost, když se jedná o psychiatrickou diagnózu 6.) agresivní žák a nespolupracující matka 7.) matka, která mne sytí vlastními problémy a nejde se ji „zbavit“ 8.) matka, která si nechce přiznat realitu možností své dcery

21. Faktory a druhy supervize

22. Základní komunikační prostředky

23. Průběh poskytování externí odborné podpory Ujasnění potřeby (potřebujeme externího odborníka, k jakému účelu, co chceme zkvalitnit…) Ujasnění angažovanosti (kdo má tuto potřebu, kdo bude zadavatelem a kdo zákazníkem) Ujasnění formy a zaměření podpory (týmová, individuální…) Ujasnění koho hledáme (jakou odbornost, kompetenci má mít „externista“) Příprava na externí odbornou podporu (práce uvnitř zařízení, vysvětlení smyslu takové podpory, vytvoření technických podmínek…) Zpracování kontraktu (smlouvy) mezi zadavatelem a externistou – ujasnění rozsahu a četnosti, cílů, konečného-žádoucího stavu…) Samotné poskytování podpory externistou Reflexe této podpory, jejího účelu, smyslu, příp. rekontraktování

24. Zaujalo Vás to? Otevíráme druhý běh projektu „Supervize do škol“: • to je šance pro dalších 12 škol účastnit se projektu. Základní informace naleznete v letácích nebo na: http://www.cnnfm.cz/SDS.htm Děkuji za příležitost setkat se s Vámi.