160 likes | 478 Views
Trénink v tyčích. Úvod Cílem závodního lyžování je co nejrychlejší projetí vytyčené trati, díky optimálně zvolené linii. Nejdůležitější předpoklady pro rychlé projetí trati jsou: vědomé využití vnitřních a vnějších sil (technika jízdy) ideální materiál (lyže, boty..)
E N D
Trénink v tyčích Úvod Cílem závodního lyžování je co nejrychlejší projetí vytyčené trati, díky optimálně zvolené linii. Nejdůležitější předpoklady pro rychlé projetí trati jsou: vědomé využití vnitřních a vnějších sil (technika jízdy) ideální materiál (lyže, boty..) kompaktní aerodynamický postoj vedení lyží v optimálním postavení na hranách a ve skluzu (optimální zatížení a regulování úhlu naklonění ).
1. Seznámení s tyčemi Předpokladem pro závodní lyžování je všestranná a vyzrálá základní technika. Závodní technika se musí nejdříve získat a upevnit při volném lyžování , poté se používáním v různých situacích a díky velikým pohybovým zkušenostem přizpůsobuje a obměňuje. Dalším krokem je použití techniky v určitém vymezeném prostoru. Aktuální situace (vymezená trať) vede lyžaře k technickému a taktickému přizpůsobení. Je důležité, nabídnout lyžaři tréninkové jednotky odpovídající jeho lyžařské úrovni. Lyžař se učí rozpoznat měnící se situace a najít vhodná řešení. při seznámení s tyčemi používáme tzv. kuloár – prostor vymezený tyčemi, kuželi.. Příklady stavby kuloáru: • Široký a úzký kuloár • Střídaní širokých a úzkých úseků • Kuloár ve tvaru trychtýře / obrácený trychtýř • Kuloár ve tvaru přesýpacích hodin • Široký kuloár-trychtýř-hodiny • Les z tyčí – lyžař libovolně volí trasu z tyčí • Parkúr - slalom z kuželů + přesýpací hodiny + brány na podjetí + překážka na přeskok • Další kombinace tyčí, kuželů… • Progresivní zvyšování obtížnosti podporuje proces učení
Příklady stavby kuloáru: cíl – kontrola rychlosti a využití prostoru Další varianty: • řezané a smýkané oblouky • Jenom řezané oblouky / nebo jen smýkané oblouky • Široké úseky- řezané oblouky , úzké úseky- smýkané oblouky • Jízda bez holí • Různé způsoby přechodu z oblouku do oblouku (crossover/under) • Jízda po jedné lyži • A další…
2. Obří slalom a) seznámení s obřím slalomem: Technika a linie stínová jízda vyznačení linie při vyznačení linie při volba linie - možnost a/b nájezdu do brány výjezdu z brány Cíl: - získání a upevnění rytmu oblouků, načasování oblouků, správné linie - zahájení a vedení oblouku nacvičujeme na středně prudkém svahu - trať krátká až středně dlouhá
b) trénink obřího slalomu: příklady stavby obřího slalomu: závodní formy: Široce postavené brány přímo postavené brány změny rytmu paralelní slalom jízdy na čas Cíl: - používání a obměňování načasování oblouků, volby správné linie v pomalé rychlosti (přesazené brány) ve velké rychlosti (přímé brány) a při změně rytmu oblouků - nacvičujeme na členitých, různě prudkých svazích - trať středně dlouhá až dlouhá - nácvik obřího slalomu v závodních podmínkách (se soupeřem, na čas, v závodní kombinéze, pouze jedna jízda s prohlídkou trati…)
c) Stavba tratě – obří slalom Objasnění úvodem: • Pro koho stavím trať? (věk, zkušenosti, technická vyspělost lyžaře, tělesná připravenost, cíle…) • Čeho chci dosáhnout? (seznámení s obřím slalomem, nácvik správné linie, zdůraznění techniky, závodní situace…) • Co budu potřebovat? (materiál, rezervovat trať, preparovat trať, bezpečnost, prohlídka tratě, pomocníci při tréninku..) Praktické tipy: • Úvodem jednoduchý, plynulý, rytmický obří slalom • Začínat na mírném kopci v jednoduchých podmínkách: stavbu tratě přizpůsobit profilu tratě, zmírnit terénní nerovnosti • Jednotné vzdálenosti mezi branami horizontálně (1.) a vertikálně (2.) při jednotném sklonu svahu. Brány vpravo a vlevo stavět v jedné ose (3.) (zjednodušit nácvik jízdy v trati) • Čím je prudší kopec, tím zavřenější trať. Čím mírnější kopec tím otevřenější trať. • Před prudkým sklonem svahu brány více zatočit (zpomalení) před mírným svahem brány otevřít (zrychlení) • Vzdálenosti mezi branami 22-30 metrů (4.)
d) Volba linie při jízdě v obřím slalomu Ideální linie Ideální linie je ta, které v dané trati nejrychlejší Nejkratší linie V zásadě ztrácí závodník nejméně času , pokud jede co nejblíže linii, která spojuje dvě brány. Orientace na tuto nejpřímější linii znamená, že lyžař při jízdě zachovává co nejmenší úhel X a Y vzhledem ke spojnici dvou bran (viz.obrázek). Tento způsob jízdy (volby linie) představuje dlouhý přechod z jednoho oblouku do druhého, a zároveň krátkou změnu směru jízdy.
Investování do linie – nadjetí branek Nejkratší dráha většinou není nejrychlejší. Podle nejnovějších výzkumů s jezdci světového poháru, je rychlejší linie taková, kdy lyžař k brance přijede takzvaně ze shora a ze zadu – branku si „nadjede“. Závodník volí takovou linii především na prudším svahu, před nájezdem do roviny, nebo před terénní nerovností. Například před nájezdem do roviny závodník nadjíždí brány (investuje do linie), aby mohl co nejdřív po průjezdu kolem brány povolit napětí a lyže nasměruje směrem ke spádnici aby zrychlili (viz obrázek). Nadriftování do oblouku - pivoting v normálním případě jede lyžař řezané oblouky. Jsou ale sitauace, např. prudký svah, blízko postavené brány, přeasazené brány nebo přejezd terénní nerovnosti, kdy lyžař z taktického důvodu do oblouku nadriftuje – to znamená, že ve fázi zahájení lyžař natažením dolních končetin odlehčí lyže a natočí trup směrem z kopce, díky těmto pohybům mohou být lyže smykem natočeny do spádnice, po opětovném kontaktu lyží se sněhem je možno rychle a plynule zahranit a zbytek oblouku dokončit řezaným obloukem. Hlavní výhodou pivotingu je možnost výrazného zmenšení poloměru oblouku ve srovnání s carvingem.
3. Slalom a) seznámení se slalomem: Při slalomu jsou oblouky podstatně kratší než v obřím slalomu. Kratší vzdálenosti mezi branami a rychlejší změny směru, vyžadují rychlý a precizní průběh všech podstatných pohybů. Lyžař jede blíž k branám než v jiných disciplínách, a tyč je pomocí těla (kolena, paže, ruce) sražena k zemi. Ke zvyknutí si na jiný rytmus a rychlé provádění pohybů, je vhodné, začít nácvik slalomu s krátkými tyčemi (štětinami, kužely…). Srážení dlouhých tyčí přijde na řadu v další fázi nácviku. příklady stavby: variace v „trychtýři“ smýkané/řezané oblouky parkúr z krátkých tyčí
b) Trénink slalomu v dlouhých tyčích Poloha trupu a paží Trup je klidný (se svalovým napětím) a díky tomu má stabilizující vliv na celkový jízdní projev. Poloha paží před tělem umožňuje pohyby, které jsou významné pro udržování rovnováhy lyžaře. Při srážení tyčí nedělá závodník pohyb paží za tyčí, ale čeká až k tyči ruka přijede. Tzv. boxování do tyčí, vede k rotaci celého trupu a to pak negativně ovlivňuje celkovou techniku jízdy (nedostatečné zalomení v pánvi a protinatočení trupu). Jako pomoc pro správné provedení může sloužit paralelní držení obou paží před sebou. příklady vytyčení tratě z dlouhých tyčí: Jednoduchý, rytmický zatočený, rytmický slalom nerytmický slalom
c) Stavba tratě – slalom Slalomová trať se skládá z otevřených branek a brankových kombinací. Obecně se při stavbě trati slalomu přihlíží ke stejným aspektům jako při stavbě obřího slalomu. Oficielní pravidla pro stavbu tratí naleznete na stránkách: www.fis-ski.com, nebo v pravidlech pro alpské disciplíny (vydává ÚAD. SLČR) otevřené brány (a): v praxi se stavějí ve vzdálenosti 8-12m (1.) od sebe. brankové kombinace: cílem brankových kombinací je změna rytmu, rychlosti a osy slalomu. Při vlásence (b) je točná a vnější brána postavena vertikálně ve vzdálenosti 4-6metrů (2.) a další točná brána je vzdálena minimálně 0,75cm (3.) v jedné ose. Při vertikální kombinaci (c) se to stejné opakuje víckrát (trojbrána, čtyřbrána). Poslední kombinace je průjezdná brána, kdy po otevřené bráně následuje brána vertikální, která se projíždí při jednom oblouku, vzdálenost dvou točných bran může být až 18metrů. Při projíždění brankových kombinací je nutné, aby lyžař předvídal a byl aktivní. Pro zvládnutí měnících se situací je nutná stabilní pozice těžiště těla nad lyžemi.
Literatura: 1. Schneesportschweiz - Ski – 2010 Vali Gadient a kolektiv autorů Překlad a zpracování: Radim Jireš – 2011