180 likes | 338 Views
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu. Orbis pictus 21. století. Minimalizace funkcí. OB21-OP-EL-CT-JANC-M-2-009. Minimalizace logické funkce pomocí map.
E N D
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století
Minimalizace funkcí OB21-OP-EL-CT-JANC-M-2-009
Minimalizace logické funkce pomocí map • Způsob minimalizace logické funkce pomocí mapového zobrazení je velmi často používán a vede vždy k hledanému minimálnímu logickému výrazu. • Karnaughova mapa se dá použít pro minimalizaci logické funkce do 4 až 6 (vyjímečně do 8) vstupních proměnných.
Minimalizace logické funkce pomocí map • Do jednotlivých políček Karnaughovy mapy vložíme hodnoty logické funkce z pravdivostní tabulky. • Každému mapovému zobrazení libovolné určité nebo neurčité funkce odpovídá vždy alespoň jeden algebraický výraz, který tvoří minimální součtovou (disjunktivní) nebo součinovou (konjunktivní) formu dané funkce.
Minimalizace logické funkce pomocí map • Minimální logickou funkci stanovíme tak, že v Karnaughově mapě vytváříme tzv. podmapy • Podmapou rozumíme sjednocení 2k sousedních stavů, ve kterých nabývá logická funkce hodnoty 1 ( pro NDF) nebo 0 ( pro NKF) pro k = 0,1,2, …, n-1. • Každou podmapou vyloučíme k proměnných z dvou, čtyř až 2n-1 základních součinů (pro NDF) nebo součtů (pro NKF). • Snažíme se vytvářet co největší podmapy, abychom vyloučili co největší počet proměnných. Využíváme k tomu také neurčité stavy.
Minimalizace logické funkce pomocí map Výběr podmap provádíme podle následujících pravidel: • Vybranými podmapami musí být pokryty všechny jednotkové (pro NDF) nebo nulové (pro NKF) stavy logické funkce. • Do podmapy spojujeme stejné stavy, které spolu sousedí hranou, a to i přes okraje mapy. Rohy mapy jsou též sousedními stavy. Členy dvou sousedních polí se od sebe liší jednou proměnnou a tuto proměnnou můžeme vyloučit. • Podmapu pravidelného tvaru (čtverec, obdélník) vytváříme co největší, aby se ze skupiny stavů vyloučila jedna, dvě, eventuálně tři proměnné.
Minimalizace logické funkce pomocí map • Podmapy se mohou prolínat. • Nevytváříme zbytečné podmapy, tzn. že nespojujeme ty stavy, které už byly předtím pokryty jinou podmapou. • Čím větší bude podmapa, tím jednodušší bude výsledný výraz.
Minimalizace logické funkce pomocí map • Na následujícím obr.1 jsou ukázány dvě logické funkce zapsané pomocí mapového zobrazení: • obr.1 a) funkce určitá, • obr.1 b) funkce neurčitá, tj. funkce, která není pro některé kombinace vstupních definována. • Může proto nabývat libovolné hodnoty 0 nebo 1 – zapisujeme ji symbolem X. • Pro minimalizaci funkce se této skutečnosti využívá tak, že vytváříme podmapy s využitím neurčitých stavů, které považujeme buď za jednotkové, nebo za nulové, jak je to z hlediska minimalizace nejvhodnější.
Minimalizace logické funkce pomocí map • Příklad: • Minimalizujte logické funkce dvou vstupních proměnných, zadané mapami na obr. 1 a) a b) Obr. 1 Mapové zobrazení logických funkcí a) f1 – určité, b) f2 – neurčité
Minimalizace logické funkce pomocí map • Určitá logická funkce na obr. 1 a) je tvořena v úplné součtové formě (UNDF) třemi jedničkovými stavy • Při minimalizaci pokryjeme tyto tři stavy dvěma podmapami označenými P1 a P2. Každá podmapa obsahuje 2 políčka. Podmapa P1 zahrnuje dva mintermy a . Pomocí podmapy P1 provádíme minimalizaci vyloučením proměnné b:
Minimalizace logické funkce pomocí map • Podmapa označená v obrázku P2 umožní vyloučit proměnnou a: • Výsledná minimalizovaná funkce je dána součtem minimálního počtu podmap, které pokrývají všechny jedničkové stavy
Minimalizace logické funkce pomocí map • Na obr. 1 b) je znázorněna neurčitá logická funkce f2, která obsahuje jeden jednotkový stav a dva neurčité stavy na pozicích a . Výsledná logická funkce musí pokrývat jednotkový logický stav a k minimalizaci použijeme buď neurčený stav , pak funkce • v případě že k minimalizaci využijeme neurčený stav , bude výstupní funkce • Obě funkce jsou v tomto případě stejně složité.
Minimalizace logické funkce pomocí map • Příklad: • Minimalizujte logické funkce tří vstupních proměnných f1 a f2, zadané pravdivostní tabulkou znázorněnou na obr. 2. Obr. 2 Pravdivostní tabulka určité funkce f1 a neurčité funkce f2
Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík
Literatura • Antošová M, Davídek V.: Číslicová technika, KOPP České Budějovice 2008 • Bernard J., Hugon J., Le Covec R.: Od logických obvodů k mikroprocesorům I, SNTL Praha 1982