1 / 50

Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku. Laura A. Janda University of Troms ø laura.janda@uit.no http://hum.uit.no/lajanda/. Hlavní smysl. Metafora a metonymie jsou z ákl adní kognitivní mechanismy, motivují c í strukturu jazyků

drew-powers
Download Presentation

Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku Laura A. Janda University of Tromsø laura.janda@uit.no http://hum.uit.no/lajanda/

  2. Hlavní smysl • Metafora a metonymie jsou základní kognitivní mechanismy, motivující strukturu jazyků • Analýzy metafory a metonymie jsou dosud většinou introspektivní, ale to neznamená, že by se výsledky nedaly potvrdit kvantitativně • Díky dostupnosti elektronických korpusů a statistického softwaru lze při výzkumu metafory a metonymie využít kvantitativních metod

  3. Struktura přednášky: • Část 1: • „smutek“ v ruštině • metafora a vzdálenost mezi synonymy • Část 2: • „udělat něco jen jednou“ v ruštině • metonymie a souvislost s klasifikací sloves • Část 3: • odvozování slov v ruštině, češtině a norštině • to, co jazyky mají společného a to, čím se liší

  4. Část 1 • „smutek“ v ruštině • metafora a vzdálenost mezi synonymy

  5. ‘Smutek’ v ruštině • grust’, melancholija, pečal’, toska, unynie, chandra • Vyskytují se v těchto konstrukcích: • v + 4. • v + 6. • 7. • s + 7. • ot + 2. • (4.) • (Jiné konstrukce) Této konstrukce ukazují, které metafory motivují chápání smutku v ruštině Podle distribuce těchto konstrukcí můžeme změřit vzdálenost mezi synonymy

  6. Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • v + 4. a v + 6.: • metaforická jáma nebo bláto • inogda vpadaju v unynie‘občas upadám do smutku’ • suprug iznyvaet v toske ‘manžel se trápí smutkem’

  7. Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • 7. • metaforický činitel • čelovek, tomimyj unyniem‘člověk mučený smutkem’ • s 7. • metaforické gesto (úsměv) • -Kušaeš’ ty, kak svin’ja, - s grust’ju skazal kapitan ‘Jíš jako prase, řekl kapitán smutně’

  8. Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině • ot + 2. • metaforický důvod • Podumajte, ètot čelovek umer ot melanxolii! ‘Jen si představte, tento člověk umřel smutkem!’ • metaforická nemoc • Samoe lučšee lekarstvo ot xandry -- èto čtenie. ‘Nejlepší lék na smutek je čtení.’

  9. ‘Smutek’ Vzdálenost mezi synonymy chandra melancholija grust’ unynie pečal’ toska

  10. Část 2 • „udělat něco jen jednou“ v ruštině • metonymie a souvislost s klasifikací sloves

  11. Metonymie u ruských sloves Čichnet ‘Kýchne’ • V ruštině lze odvozovat slovesa s metonymickým významem ‘udělat něco jen jednou’ -- semelfaktivy • Pomocí přípony -nu (jako čichnut’ ‘kýchnout’ od čichat’ ‘kýchat’ ) • Pomocí předpony s- (jako sglupit’ ‘udělat jednu hloupou věc’ od glupit’ ‘chovat se hloupě’ )

  12. Ale... • To je divný vztah mezi příponou -nu a předponou s-.

  13. Řešení: alomorfismus • Hypotéza: • -nu a s- se chovají jako alomorfy při odvozování semelfaktivních sloves

  14. Alomorfismus • Podle našich tradic, alomorfismus existuje, když dva morfémy (nebo více morfém) mají • stejnou funkci • komplementární distribuci • (Bloomfield 1935: Chapters 10 & 13; Matthews 1974: Chapter V) • Obyčejně jsou to morfémy, které jsou příbuzné, jako alomorfy kořene knig- v ruštině: kniga [kn’ig-] (1.jed), knige [kn’ig’-] (6.jed), knig [kn’ik-] (2.mn), knižka [kn’iš- ] (dim 1.jed), knižek [kn’iž-] (dim 2.mn)

  15. -nu databáze • 296 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí -nu Plesnut’/pleskanut’ ‘šplouchnout’ • databáze zahrnuje příklady i s -nu i s -anu, jakopleskat’ ‘šplouchat’ od kterého odvozujeme plesnut’ a pleskanut’ ‘šplouchnout’ • databáze zahrnuje refleksívy jako kačat’/kačnut’, kačat’sja/kačnut’sja ‘houpat (se)/zhoupnout (se) jednou’

  16. Schitril? ‘Zachytračil si (jednou)?’ s- databáze • 105 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí s- • databáze zahrnuje 11 sloves pohybu jako chodit’/schodit’ ‘jít/dojít někam a vrátit se jednou’ • databáze zahrnuje refleksívy jako lovčit’/slovčit’, lovčit’sja/slovčit’sja ‘chytračit/zachytračit si jednou’

  17. Jsou -nu a s- v komplementární distribuci? • Viz handout • Chi-square dokazuje významnou souvislost mezi distribucí -nu a s- a klasifikací sloves nedokonavého vidu podle Jakobsona: • chi-square = 257.3, df = 5 • p < 2.2e-16 (= 0) • Cramer’s V (výše výsledku) = 0.8 (obrovská)

  18. Třídy sloves, které dávají přednost -nu -aj neproduktivní 1. časování -*ě Třídy sloves, které dávají přednosts- -ova -i -*ěj

  19. neprod. 1. časov. -aj -*ě Zevnul ‘Zívnul’ Svistnula ‘(Za)hvízdnula’ Liznul ‘Líznul’ Třídy sloves, které dávají přednost -nu

  20. Třídy sloves, které dávají přednost s- -i -*ěj -ova Sgrubil! ‘Zachoval se sprostě jednou!’ Smalodušestvoval ‘Projevil malomyslnost jednou’ Srobela? ‘Ztratila odvahu jednou?’

  21. Komplementární distribuce: souhrn • Distribuce není dokonalá, ale statisticky je skoro dokonalá • Co se týká dvou tříd, je distribuce dokonalá: slovesa ve třídě neproduktivní 1. časování používají jen -nu, slovesa ve třídě -*ějpoužívají jen s- • U ostatních tříd jsou silné tendence, ale také se překrývají, zvláště u tříd -ova a -i • Výsledek:-nua s- jsou dobrými kandidáty na alomorfy

  22. Část 3 • odvozování slov v ruštině, češtině a norštině • to, co jazyky mají společného a čím se liší

  23. Metonymie z širší perspektivy • Metonymie tvoří systémmentálních adres • Používáme jednu věc (nositel), abychom poukázali na druhou (cíl)

  24. Metonymie v lexikonu: příklad 1 • Potřebujeme chytrou hlavu pro tento projekt (chytrý) člověk cíl celek (chytrá) hlava nositel část

  25. Metonymie v lexikonu: příklad 2 • Mléko se převrátilo sklenice cíl nádoba mléko nositel obsah

  26. Metonymie ve slovotvorbě: ruština • brjuchan ‘břicháč’ brjucho nositel část brjuchan cíl celek

  27. Metonymie ve slovotvorbě:čeština • květináč květina nositel obsah květináč cíl nádoba

  28. Nositele a cíly • Co se týká dějů: DĚJ, STAV, MĚNA STAVU, UDÁLOST, ZPŮSOB, ČAS, CENA/LÍSTEK • Co se týká účastníků: ČINITEL, VÝROBEK, PŘEDMĚT, NÁSTROJ • Co se týká entit: ENTITA, ABSTRAKCE, VLASTNOST, SKUPINA, VŮDCE, HMOTA, MNOŽSTVÍ, ŽENSKÁ ENTITA, MUŽSKÁ ENTITA • Co se týká část-celek: ČÁST, CELEK, OBSAH, NÁDOBA, UMÍSTĚNÉ, MÍSTO, MAJETEK, MAJITEL • Klasifikace podle Peirsmana a Geeraertsa (2006) - největší inventář metonymie v lexikonu

  29. Databáze metonymie ve slovotvorbě v ruštině, češtině a norštině • Každý typ je jednoznačná soustava: metonymie, word class, přípona • Vyloučíme a) zdrobněliny, b) odvozování srovnávacích přídavných jmen, c) odvozování sloves nedokonavého vidu • Viz handout

  30. počet typů

  31. Metonymie s nejvyšším výskytem • ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI • DĚJ MÍSTO ABSTRAKCE • DĚJ MÍSTO ČINITELE • DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI • DĚJ MÍSTO NÁSTROJE • DĚJ MÍSTO VÝROBKU • VLASTNOST MÍSTO ABSTRAKCE • ENTITA MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO ENTITY • DĚJ MÍSTO UDÁLOSTI

  32. Do jaké míry určují přípony metonymii? • Počet metonymií / přípona • Nejvyšší: 16 (čeština), 15 (ruština), 11 (norština) • Nejnižší: jen jedna metonymie u 128 přípon (ruština), ... 94 přípon (čeština), 21 přípon (norština) • Průměr je kolem 3 metonymií / přípona • počet cílů / přípona • 60% mají jen jeden cíl, ale 15% mají více cílů než nositelů

  33. Do jaké míry určují přípony metonymii? • Přípona obyčejně neupřesňuje metonymii • Přípona upřesňuje slovní druh cíle • Co znamená přípona? • “Na základě nositele X, proved’te metonymii. Slovní druh cíle je Y.”

  34. Distribuce metonymií v ruštině, češtině a norštině

  35. Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině a češtině • MÍSTO MÍSTO VLASTNOSTI • MAJITEL MÍSTO MAJETKU • STAV MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO MÍSTA • ČÁST MÍSTO CELKU • VLASTNOST MÍSTO HMOTY

  36. Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině • ENTITA MÍSTO ŽENSKÉ ENTITY • NÁSTROJ MÍSTO VLASTNOSTI • VLASTNOST MÍSTO VLASTNOSTI

  37. Metonymie, které jsou obzvláště časté v češtině • OBSAH MÍSTO NÁDOBY • VÝROBEK MÍSTO MÍSTA • MNOŽSTVÍ MÍSTO ENTITY

  38. Metonymie, které jsou obzvláště časté v norštině • MÍSTO MÍSTO UMÍSTĚNÉHO • VÝROBEK MÍSTO ČINITELE

  39. Závěr • Metafora a metonymie hrají důležitou roli v mluvnici • Potřebujeme introspekci, abychom poznali, kde jsou metafora a metonymie aktuální v mluvnici • Pomocí kvantitativních metod můžeme srovnávat metafory a metonymie v mluvnici

More Related