Praktická teologie pro sociální pracovníky

1. Praktická teologie pro sociální pracovníky Jabok 2008

2. Obsah • A Obecná část • 1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky • 2. Praktická teologie, pastorace a sociální práce – mezioborové souvislosti • 3. Biblické kořeny sociální práce • 4. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím • 5. Služba potřebným – diakonie jako konstitutivní prvek praxe církve • 6. Pastorační koncept • B Speciální část • 7. Mládež • 8. Senioři • 9. Osoby se zdravotním postižením • 10. Bezdomovci • 11. Uživatelé drog • 12. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody • 13. Nemocní • 14. Nemocní v terminálním stadiu • 15. Etnické menšiny • 16. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

3. Základní vymezení • Tři základní roviny bezdomovectví: • Zjevné – lidé žijící na veřejných prostranstvích a také lidé využívající služby (především ubytovací) pro bezdomovce. • Skryté – osoby žijící mimo větší pozornost veřejnosti i institucí; tato skupina osob může počtem i převyšovat zjevné bezdomovce. • Potenciální – jednotlivci i rodiny, jimž hrozí ztráta bydlení a domova v důsledku provizorního charakteru (podnájmy, právně nejasné bydlení, ubytovny) nebo v důsledku dluhů na nájemném apod. • Tři domény, které tvoří domov, jehož absence může být považována za vymezení bezdomovectví. Mít domov může být chápáno jako: • mít slušné obydlí (i prostor), způsobilé k naplňování potřeb dané osoby a její rodiny (fyzická doména); • mít možnost uchovat si soukromí a udržovat společenské vztahy (sociální doména) • mít výlučné vlastnictví, jistotu užívání a právní nárok (právní doména) Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

4. Faktory, které se na fenoménu bezdomovectví podílejí • Rodina: Drtivá většina lidí ocitajících se na ulici má problém v rovině základních sociálních vztahů – v rodině. V důsledku nezdravých vlivů závislostí a psychopatologií (alkoholismus, gamblerství, domácí násilí, sexuální zneužívání, psychické onemocnění, neúplnost rodiny a patologické vztahy – např. nevlastní otec x syn) může být situace natolik neúnosná, že rodině nezbývá nic jiného, než dysfunkčního člena vyloučit. Dysfunkce a rozpad rodiny patří mezi základní příčiny života „na ulici“. • Práce a finanční situace: Nezaměstnanost působí škody na psychickém stavu člověka, na jeho zvycích a činí ho apatickým a neadaptibilním. Kloubí-li se ztráta domova se ztrátou zaměstnání (což se děje velmi často), je to další destruktivní prvek snižující šanci na návrat do společnosti. • Zdraví: Zdravotní potíže mohou být jak příčinou, tak důsledkem bezdomovectví. Především u lidí s nižším vzděláním vedou nezřídka ke ztrátě zaměstnání. V některých případech mohou být zdravotní komplikace i základní příčinou života na ulici. Velmi často se to stává u osob s psychickými potížemi. Bezdomovectví s sebou přináší řadu omezení: hygienických, stravovacích, v přístupu ke zdravotní péči apod. Dopady na zdravotní stav bývají drastické. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

5. Počet bezdomovců (http://www.ok.cz/iksp/docs/344.pdf) • Existují odhady, že v ČR je cca 9000 bezdomovců (z r. 1996), jiné odhady hovoří o cca 0,35% české populace. • Dle Sčítání lidu v roce 2001 žilo v různých nouzových obydlích cca 45 000 lidí. • Sdružení azylových domů uvádí, že se na ně obrací průměrně denně 2 240 lidí, kteří chtějí přenocovat. • Údaje ze sčítání bezdomovců v Praze r. 2004: celkově bylo sečteno 3096 osob, nejvíce lidí bez domova bylo v produktivním věku mezi 25 a 60 lety (73%), do 25 let bylo 14% lidí, nejméně početná byla skupina lidí nad 60 let (9%), u ostatních nezjištěno. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

6. Morální rozměr bezdomovectví • Pokud se člověk rozhodne přijmout východisko viny a neviny jako základní kritérium pro vytvoření svého postoje, ocitá se ve dvojím ohrožení omylem: • 1. Ať si pomůžou sami, nikdo je takto žít nenutí. Radikální postoje, které se snaží setřást zodpovědnost za sociálně vyloučené lidi, vycházejí především z předpokladu, že si za vše mohou sami. Nezřídka se s těmito postoji setkáváme mezi politiky, úředníky, sociálními pracovníky i duchovními. Obtíž těchto postojů spočívá v generalizaci vůči všem osudům. • 2. Je třeba jim pomáhat. Když to neudělám já, tak kdo? Východiskem je v tomto případě premisa, že jsou lidé bez domova obětí systému a za nic nemohou. Nezřídka to souvisí se snahou lidí bez přístřeší přenést odpovědnost za svou situaci na druhé. Kromě vyvolaného pocitu povinnosti pomoci zatíží pomáhajícího také sdělovaným osudem (bohužel nezřídka vymyšleným). • Pro odborníky by mělo být úkolem hledání jakési zlaté střední cesty mezi těmito dvěma postoji a oproštění se od hodnocení a odsudků. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

7. Adekvátní odpověď na fenomén bezdomovectví v přirozené rovině • Bezdomovectví není problém ekonomický, těžiště celého tématu je v oblasti psychosociální. Pro sociální práci s lidmi bez domova je třeba zdůraznit především následující zásady: • Každého člověka v nouzi je nutné brát vážně, na druhou stranu žádat dostupné ověření potřebných informací. • Respektovat jedinečnost a rozvíjet vztah. • Pomáhají předem daná jasná pravidla, která brání zneužití pracovníka i instituce. • V ČR je legislativně zakotvena existence především těchto tří typů služeb pro lidi bez domova: • nízkoprahová denní centra (slouží lidem žijícím na ulici a poskytují jim kromě sociálního poradenství základní pomoc ve formě stravy, oblečení, hygieny), • noclehárny (nabízí nouzové přespání, nároky na uživatele bývají minimální) • azylové domy (mají různou podobu, ale v zásadě je v nich kromě bydlení poskytována především intenzivní sociální podpora při řešení obtížných situací). • Z hlediska typologie nalezneme ve všech službách také církevní subjekty (azylové domy, noclehárny, denní centra i terénní programy). Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

8. Bezdomovectví v Bibli – SZ • Izrael byl před usazením v zaslíbené zemi kočujícím národem, bezdomovectví proto nebylo chápáno negativně: • 5. Mojžíšova 26,5: Ty pak promluvíš před Hospodinem, svým Bohem, takto: „Můj otec byl Aramejec bloudící bez domova, sestoupil do Egypta a s hrstkou lidí tam pobýval jako host. Tam se stal velikým, zdatným a početným národem. • Později bylo bezdomovectví považováno za podřadnou sociální situaci: • Sir 29,20-27: Ujímej se bližního, jak jen můžeš, ale dej přitom pozor, abys na to nedoplatil! Hlavní věc pro život je voda, chléb a oděv, i dům, který poskytuje soukromí. Lepší je život chudáka pod vlastní dřevěnou střechou než vybrané lahůdky u cizích lidí. Ať máš málo nebo nadbytek, buď spokojen, abys neuslyšel výtku, že jsi jen host. Zlý je to život, toulat se od domu k domu; kde jsi hostem, nesmíš otevřít ústa. Pohostíš, dáš napít, ani ti nepoděkují, ba ještě uslyšíš trpká slova: „Jdi, cizinče, připravit mi stůl, a máš-li co po ruce, dej mi najíst.“ „Ustup, cizinče, před vzácnějším hostem, přišel mi host, můj bratr, a dům potřebuji pro něho.“ • Bezdomovci však byli zahrnuti do pojmu „chudí“, kteří mají zvláštní ochranu Boží: • 5. Mojžíšova 1,16 V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: „Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě. • 5. Mojžíšova 24,17 Nepřevrátíš právo bezdomovce ani sirotka a vdově nezabavíš roucho. • 5. Mojžíšova 24,19 Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou. • 5. Mojžíšova 24,20 Když oklátíš plody ze své olivy, nebudeš ještě setřásat zbylé. Ty budou patřit bezdomovci, sirotku a vdově. • Zacharjáš 7,10 Neutiskujte vdovu a sirotka, bezdomovce a trpícího, nikdo ať ve svém srdci nezamýšlí proti bratru nic zlého. • Žalm 146,9: Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

9. Bezdomovectví v Bibli – NZ • Život bez domova jako součást svobodného rozhodnutí pro radikální službu Kristu: • 1. Korintským 4,11: Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova. • Relativita pozemského domova vzhledem k definitivnímu domovu u Boha – eschatologická dimenze: • Židům 13,14 Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde. • 1. Petr 2,11 Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši. • 2. Korintským 5,1 Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

10. Bezdomovectví a spiritualita • Hodnoty: Lidé bez domova jsou ti, které potkala tvrdá konfrontace v oblasti hodnot. Mohli mít konzumní postoje, ale najednou nemají na jejich naplňování nebo se stali jejich obětí. Mohli dříve mít i vyšší hodnoty, jako např. rodinný život, ale selhali v něm nebo se stalo něco, co to pozitivní rozbilo. Jednoduše, co platilo dříve, po pádu na dno platit přestalo. Tato deziluze je natolik silná, že člověka přivádí k rezignaci. • Vina: Lidé bez domova mají na svých bedrech nemalé množství viny. Možná právě její nepřijetí a popírání je tím, co mnohé přivedlo až na dno. Odmítání viny se zákonitě pojí s odmítáním zodpovědnosti. Pro pracovníky v sociálních službách bývá práce se zodpovědností často klíčovým tématem, na němž závisí úspěch klienta. • Křesťanství a jeho potenciál: • První a možná i jediný segment společnosti, který začal po roce 1989 pracovat s bezdomovci, byli křesťané a křesťanské instituce. Důvodem přijetí společenské zodpovědnosti za lidi na okraji není jen nutnost plynoucí z křesťanských povinností. Je to hlubší potřeba realizace lásky k bližnímu především tam, kde chybí. • Jedná se o extrémně náročnou práci, při níž kromě infekcí a stálého stresu je člověk ohrožován i agresivitou ze strany těch, jimž nabízí pomoc. Právě to je nejzazší projev bezmoci, který dokáže přijmout a pochopit snad jen křesťan, čerpající svou sílu jinde než z přirozeného vděku. • Možnosti duchovního působení mezi bezdomovci:Základním nástrojem duchovní formace je vztah. Očekává se být s lidmi v nouzi. Není třeba jim přednášet, formovat je. Předávání informací obvykle moc nepomůže. Ten, kdo přináší duchovní poselství, nemusí (možná by ani neměl) nic rozdávat. Jeho darem, pomocí, obohacením pro potřebné je on sám. Služby pro lidi v nouzi prahnou po pomoci duchovních i laiků, kteří by tyto úkoly na sebe vzali. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

11. Souhrn • Bezdomovectví jako extrémní podoba vyloučení ze společnosti je výzvou křesťanům. Ukazuje, že okolo nás není něco v pořádku. Domníváme-li se, že je to pouhé selhání těch, kteří se ocitli v nezáviděníhodné situaci na společenském dně, vzdalujeme se od pravdy. Bezdomovectví je obrazem destrukce lidské duše i společnosti jako celku. Je nepříjemným zrcadlem a svědčí o tom, že s některými věcmi si nevíme rady. • Klíčovou roli v práci mezi lidmi bez domova hraje vztah. Lidský vztah jako nástroj setkání s Bohem je jednou z mála možností zpřítomnění evangelia. Tato oblast je neustálou výzvou. V historii nás řada světců i prostých lidí upozorňuje na rezonanci Boží lásky v ryzích vztazích (sv. František z Asissi, Matka Tereza, Phill Bosmans). • Další výzvou je svědectví o hodnotách, které plynou z křesťanství a zvěstování evangelia. Přirozené hodnoty jako svoboda, respekt, důstojnost člověka, hodnota lidského života a řada dalších jsou ukazatele smysluplného rozvoje člověka. • Klíčem k poznání a řešení bezdomovectví je pokora. Lidé, kteří lpí na jednoduchých formulacích a soudech, nemají v oblasti bezdomovectví co pohledávat. Určitá míra posouzení situací je v práci s bezdomovci nezbytná. Je však třeba elementární osobnostní dispozice vyznačující se otevřeností a ponecháním volného místa ve vlastních myšlenkách i při každodenních setkáních. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008

12. Literatura • DELTOUR, M. Setkání s Philem Bosmansem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004. • HAASOVÁ, J. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. • HRADECKÝ, I. Proč spí lidé venku a kdo jsou ti lidé. Praha, 2005. • HRADECKÝ, I. A KOL. Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje, 2007. • HRADEČTÍ, V. A I. Bezdomovectví extrémní vyloučení. Praha: Naděje 1996. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok 2008