130 likes | 309 Views
POPULACE. Soubor jedinců téhož druhu žijících v určitém místě a v určitém čase (Obr.1, 2). Vyznačuje se změnami hustoty , růstem a rozložením jedinců v populaci. Populace využívá nějakého biotopu spolu s populacemi jiných druhů organismů. Všechny populace dohromady tvoří biocenózu.
E N D
POPULACE • Soubor jedinců téhož druhu žijících v určitém místě a v určitém čase (Obr.1, 2). • Vyznačuje se změnami hustoty, růstem a rozložením jedinců v populaci. • Populace využívá nějakého biotopu spolu s populacemi jiných druhů organismů. • Všechny populace dohromady tvoří biocenózu.
HUSTOTA POPULACE • Denzita • Udává počet jedinců (popř. jejich hmotnost) v určitém prostoru. • Zjišťuje se různými způsoby, nejčastěji sčítáním u velkých, snadno pozorovatelných druhů (ptáci, kopytníci), nebo značkováním ptáků, ryb. • Závisí na velikosti druhů – velká hustota je charakteristická pro drobné organismy, velké druhy mají hustotu nízkou (šelmy, stromy).
VÝPOČET HUSTOTY POPULACE D = N/S D – hustota; N – počet jedinců; S – rozloha, plocha
Počet jedinců se mění v závislosti na úmrtnosti, porodnosti a na stěhování organismů. • Hustota populace klesá nebo stoupá v závislosti na podmínkách prostředí (nedostatek potravy, nepřízeň počasí, dravci, parazité). • Kolísání v hustotě populací se mění v průběhu roku i v jednotlivých letech. Hustota jednotlivých populací v určitých mezích. Při přemnožení druhů – negativní dopad (nedostatek potravy, místa na úkryt, hnízdění, stres). Nerovnováhu často způsobuje člověk.
RŮST POPULACE • Znázorňuje se růstovými křivkami (2). • Křivka růstu tvaru písmene J: znázorňuje rychlý růst a rychlý pokles populace (např. populace hmyzu v létě rychle stoupá, na podzim prudce klesá). • Křivka růstu ve tvaru písmene S: znázorňuje růst populace, který probíhá zvolna, pak se zrychlí a po té vlivem prostředí (omezující faktory prostředí) se ustálí nebo postupně klesá.
RŮST POPULACE • Křivka tvaru S, například: populace hrabošů za příznivých podmínek roste stále rychleji, pak vlivem nedostatku potravy, nemocí, dravců se přestane zvyšovat, až začne klesat. Obr.3: Křivka tvaru J (A), křivka tvaru S (B).
ROZMÍSTĚNÍ POPULACE • Jen málokdy jsou jedinci v populaci rozloženy rovnoměrně (např. záhony, stromy).
ROZMÍSTĚNÍ POPULACE • Nejčastější typ rozložení jedinců v přírodě je shlukovité, např. stádo divokých prasat, ryby; trsy rostlin, rostliny rostoucí ze šlahounů, oddenků.
ROZMÍSTĚNÍ POPULACE • Málo obvyklé je náhodné (nepravidelné) rozložení jedinců, např. rostliny na říčních náplavech, larvy potemníka v mouce, sedmikrásky.
POUŽITÉ ZDROJE • ŠLÉGR, Jiří; KISLINGER, František; LANÍKOVÁ, Jana. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2002, 160 s. ISBN 80-7168-828-2. • KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Scientia, 1994, 88 s. ISBN 80-85827-84-0. • Obr.1 [cit. 2014-02-11] Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://duden.de/_media_/full/H/Hausschwein-201100285308.jpg • Obr.2 [cit. 2014-02-11] Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://projects.czu.cz/EF/img/obr13p1.jpg • Obr.3 Dostupný v KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie, str. 29. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Scientia, 1994, 88 s. ISBN 80-85827-84-0.