Autogamní populace

2. Autogamní populace Procesy porušující genetickou rovnováhu Selekce Mutace Posun = drift Migrace

3. Procesy porušující genetickou rovnováhu Selekce = přírodní výběr udržují sealely,které jsou pro organismyvýhodné dominantní alely mizírychle recesivní alely mizí pomalu a nikdy nevymizí selekce působí proti recesivním homozygotům, heterozygóti ji přenášejí Mutace změna alel, týká se četnosti alel počet zmutovaných alel je malý zmutované alely se neprojeví během jedné generace ale až v dalších generacích

4. Procesy porušující genetickou rovnováhu . Posun = DRIFT = rozpad velká populace se rozpadne na několik menších přenos jen části genofondu populace z generace na generaci změny alelových a tím i genotypových četností Migrace mísení jedné populace do druhé = obohacení genofondu

5. Malá populace = inbrendní populace omezený výběr partnerů INBREEDING = příbuzenské křížení CHARAKTERISTIKA Omezený genofond Malá variabilita Vliv náhody na změnu a četnost alel Genetický posun Selekce u populace Plodné volné křížení Zvyšuje se počet chorob u reesivních homozygotů

6. 1. omezený genofond = výběr partnerů malá populace - 200 - 500 jedinců omezené rozmnožování ( samoopylení, hermafroditizmus, příbuzenské křížení = inbreeding 2. malá variabilita alel 3. vliv náhody na změnu a četnost alel !!!! 4. typický tzv. DRIFT = genetický posun - některé alely mhou mizet, jiné mohou převládat 5. selekce u populace, která žije v areálu, kde jsou různé podmínky  genotypy i fenotypy vykazují adaptační změny vznik EKOTYPŮ = nové variety ( u rostlin ) nebo plemena

7. 6. příslušníci v malé populaci se navzájem plodně volně kříží, z toho plynou závěry klesá počet heterozygotů zvyšuje se počet homozygotů  vznikají čisté linie vznikají nové druhy 7. zvyšuje se počet chorob u recesivních homozygotů ( pokud je choroba přenášena recesivní alelou ) genotyp je označen jakoINBRENDNÍ DEPRESE opakem inbr. Defrese je HETEROZE = ozdravení genofondu = hybridní zdatnost, podstatou je vnesení nových alel

8. Genotypové četnosti v autogamní populaci formou autogamního pohlavního rozmnožování ( samooplození ) v průběhu střídání generací ubývá heterozygotů a přibýváobojích homozygotů dochází k homozygotizaci populace ( alelová četnost v populaci se nemění ) během deseti generací heterozygotové mohou vymizet nakonec se populace rozpadne na čisté linie sledovaných znaků z této zákonitosti vyplývají pěstitelské postupy získávání čistých linií kulturních rostlin podobné výsledky = příbuzenská plemenitba hospodářských a laboratorních zvířat

9. F1Aa x Aa AA 2Aa aa čistá smíšená čistá linie linielinie 25% : 50% : 25% samooplození = autogamie F2 potomci generace AA a aazůstanou homozygotní = AA x AA, aa x aa

10. F2 potomci genotypu Aa se štěpí Aa x Aa AA Aaaa 1/4 z 50% = 12,5% přibudou homozygoti , ubudou heterozygoti 1 : 2 : 1 AA Aaaa 25% + 12,5% 25% 25% + 12,5 % 37,5%37,5%

11. příklady u člověka: příbuzenské sňatky v šlechtických rodechvedly k zvýšenému výskytu dědičných chorob - hluchoněmost, slabomyslnost, hemofilie příbuzenské sňatky v izolovaných skupinách - přírodní kmeny, indické kasty, Židé

12. Příbuzenské křížení genotypy příbuzných jedinců jsou si vždy podobnější , než genotypy jedinců nepříbuzných nesou s vyšší pravděpodobností tytéž alely v kterémkoli genu příbuzenské křížení - snižuje genetickou heterogenitu populace !!!! podíl stejných alel v genotypech příbuzných osobvyjadřujekoeficient příbuznosti = r

13. Koeficient příbuznosti r = 1 u jednovaječná dvojčata r = 1/ 2 pro rodiče a jejich dětí, dvojvaječná dvojčata r = 1/ 4 pro prarodiče a jejich vnuka, či pokrevní tetu, strýce , synovce, neteř r = 1/ 8 pro dva bratrance a sestřenice  pravděpodobnost, že bratranec a sestřenice ponesou ve svých genotypech stejnou alelu kteréhokoli genu je 1 : 8

14. Příbuzenské křížení u hospodářských zvířat se blíží autogamii  zvyšuje se pravděpodobnost vyštěpení homozygotů v kterémkoliv genu příbuzenské sňatky umožněn mezi bratrancem a sestřenicí, mezi strýcem a neteří, mezi tetou a synovcem

15. Příbuzenské křížení pohlavní spojení mezi rodči a potomky zákon nedovoluje - klasifikuje se jako INCEST v potomstvu z příbuzenských sňatků se vyskytují neobvyklé, nežádoucí choroby jako důsledek recesivních genových mutací ( = snížení genetické heterogenity populace , větší počet homozygotů )

16. Příklad 1 104 amerických indiánů Ute příslušnost ke krevním skupinám MN ( sledujeme frekvenci genotypovou a genovou) ¨61 případů MM 36 případů MN 7 případů NN P H Q

17. 61 případů MM 36 případů MN 7 případů NN P H Q Platí : P + H + Q = 1 = 100% 61 + 36 + 7 = 104 104 ……………….. 100% 61…………………….x _____________________ x = 100 x 61 / 104 = 58,65%  0,586  frekvence genotypu MM = P = 0,586 frekvence genotypu MN = H = 100 x 36 / 104 = 0,346, frekvence genotypu NN =Q = 100 x 7 / 104 = 0,0678

18. genová frekvence M genová frekvence N p = P + 1/2 H q = Q+ 1/2 H p = 0,586 + 0,173 q = 0,0673 + 0,173 p = 0,7596 q = 0,2404

19. Příklad 2 V populaci je 36% modrookých jedinců genotypu bb, 64 % hnědookých jedinců genotypu BB, Bb . Kolik hnědookých jedinců je homo a kolik hetero.

20. bb= q 2 = 36% = 0,36  četnost q = odmocnina z 0,36  0,6 Platí p + q = 1 p = 1 – q p = 1 – 0,6 p = 0,4 BB = p 2 0,16  četnost AB = 1 – p 2 – q 2 AB = 1 – 0,36 – 0,16 AB = 0,5  četnost

21. Zdroje : HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce I: Obecná biologie, mikrobiologie, botanika, mykologie, ekologie, genetika. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 112 s. ISBN 80-720-0059-4.NEČÁSEK, Jan a Ivo CETL. Genetika. Praha, 1979. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. ŠMARDA, Jan. Biologie pro psychology a pedagogy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 420 s. ISBN 978-80-7367-343-7. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, xxii, 797 s. ISBN 80-718-3268-5. Genetika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2013 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetika