Populace a trh práce

1. Populace a trh práce Základy makroekonomické analýzy – blok 3 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D.

2. Demografie • Demografie je empirický vědní obor, jehož objektem jsou lidské populace a předmětem je jejich reprodukce • Demografická reprodukce = obnova lidských populací rozením a vymíráním • Cílem demografie jsou na jedné straně obecné pravidelnosti a zákonitosti reprodukce lidských populací a na druhé straně jejich specifické projevy u konkrétních populací. • Změny počtu obyvatel a populační přírůstek jsou základními tématy demografie. • DÉMOS (lid) a GRAFEIN (psát, popisovat) • Řadíme ji ke společenským vědám • Demografie je vědní obor, který zkoumá reprodukci lidských populací.

3. Demografie • demografické události (jevy) • demografické procesy • lidská populace • Základem populace je její dlouhá existence na společném území. • termín obyvatelstvo

4. Demografické ukazatele • hrubá míra úmrtnosti (mortality)– udává, kolik lidí zemřelo na 1000 obyv.daného území • POČET ZEMŘELÝCH = počet zemřelých / střední stav obyvatelstva (za urč.období, na urč.místě) x 1000(výsledek v promile) • hrubá míra porodnosti (natality) – udává, kolik lidí se narodilo na 1000 obyvatel daného území • POČET NAROZENÝCH = počet narozených / střední stav obyvatelstva x 1000 • přirozený přírůstek - rozdíl mezi natalitou a mortalitou • - udává, kolik lidí přibylo/ubylo PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK = porodnost – úmrtnost (výsledek může být i záporný)

5. Populační vývoj ve světě • počet obyvatel se velmi rychle zvětšuje • PROBLEMATIKA RŮSTU SVĚTOVÉ POPULACE • nekontrolovatelný nárůst populace v rozvojových zemích • zvyšování chudoby • šíření nemocí • vyčerpání surovin a další ohrožování životního prostředí • nárůst migrace •  pokles počtu obyvatel ve vyspělých průmyslových státech • populace stárne • nízká porodnost

6. Stárnutí obyvatelstva

7. Zaměstnanost - definice • Ekonomicky aktivní obyvatelstvo („labour force“)- lidé, kteří již pracují nebo jsou ochotni pracovat a práci si aktivně hledají. Není to tedy celá populace dané ekonomiky, ale jen její část. • Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo - občané mladších 15let, důchodci, studenti apod.

8. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo • Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se člení na osoby zaměstnané a nezaměstnané. Za zaměstnané jsou považovány osoby patnáctileté a starší, které pracovaly alespoň 1 hodinu týdně za mzdu, plat nebo jinou odměnu. • Do kategorie zaměstnaných náleží - všichni placení zaměstnaní a všichni zaměstnaní ve vlastním podniku (podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci); • ženy na mateřské dovolené, které před nástupem na mateřskou pracovaly; • Ženy na rodičovské dovolené se ale zahrnují buď mezi ekonomicky neaktivní nebo nezaměstnané.

9. Nezaměstnanost • Statistická definice nezaměstnaných se odlišuje od definice nezaměstnaného pro účely státní sociální podpory. Příčin je několik: • např. osoba, která pobírá dávky v nezaměstnanosti může pracovat jednu a více hodin týdně za odměnu nebo naopak není schopna z důvodu nemoci nastoupit do zaměstnání během 14 dnů apod. Přesto je podle zákona považována za osobu nezaměstnanou. • Nicméně vždy, kdy v se makroekonomii hovoří o nezaměstnaném a nezaměstnanosti, má se namysli nedobrovolná nezaměstnanost.

10. Nezaměstnaní • Nezaměstnaní jsou osoby starší 15 let, které splňují všechny tři následující podmínky: • nejsou zaměstnané, • jsou připraveny nastoupit do práce (nejpozději do 14 dnů) a • v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (nedobrovolně se ocitly bez práce) • Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji už našly a jsou schopny nastoupit nejpozději do 14 dnů.

11. Podílové ukazatele trhu práce • míra ekonomické aktivity (participationrate) vyjadřuje podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15ti let. • míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všechbosob 15-tiletých a starších. • míra nezaměstnanosti – přesněji obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech).

12. Dlouhodobá nezaměstnanost • Problém může ale nastat, pokud osoba hledající práci (tedy nedobrovolně nezaměstnaná) nemůže delší dobu najít své uplatnění na trhu práce. • V důsledku této tzv. dlouhodobé nezaměstnanosti jsou ohroženy pracovní dovednosti, návyky jedince; dlouhodobá nezaměstnanost může mít i negativní dopad na psychiku jedince; • s dlouhodobou nezaměstnaností jsou spojeny i nemalé společenské náklady a ekonomické ztráty. • Proto dlouhodobá nezaměstnanost je pozorně sledována. ČSÚ pravidelně zveřejňuje míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných v délce jednoho roku a více na celkové pracovní síle.

13. Míra ekonomické aktivity v ČR • Míra ekonomické aktivity 15-64letých (podíl zaměstnaných a nezaměstnaných v této věkové skupině), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla 72,5 % a proti únoru 2012 se zvýšila o 1,7 procentního bodu. • Po sezónním očištění míra ekonomické aktivity mužů (80,4 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen o 16,1 procentního bodu.

14. Nezaměstnanost v ČR • Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla v únoru 2013 7,3 % a meziročně se zvýšila o 0,3 procentního bodu. • Míra nezaměstnanosti mužů, očištěná od sezónních vlivů, dosáhla 6,5 %, míra nezaměstnanosti žen 8,5 %.

15. Nezaměstnanost v ČR v porovnání s EU27 • Obecná míra nezaměstnanosti se v České republice dlouhodobě udržuje pod průměrem zemí EU27. • Za 3. čtvrtletí 2012 byl rozdíl mezi ČR a EU27 3,3 p. b. • Při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v České republice pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. • Mezi státy EU27 s nejnižší mírou nezaměstnanosti se řadí Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Rakousko, kde byla míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2012 vůbec nejnižší a dosahovala 4,4 %. • V porovnání s dalšími sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (13,7 %), vyšší byla i v Polsku (10,0 %).

16. Míra zaměstnanosti v ČR • Míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných ve skupině 15-64letých), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla v únoru letošního roku 67,1 % a proti únoru 2012 se zvýšila o 1,2 procentního bodu. • Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-29 let, očištěná od sezónních vlivů, činila 44,1 %, ve věku 30-49 let 84,4 % a ve skupině osob 50-64letých 61,3 %. • Po sezónním očištění činila míra zaměstnanosti mužů 75,2 %, míra zaměstnanosti žen 58,8 %.

17. Míra zaměstnanosti v ČR v porovnání s EU 27 • V České republice se míra zaměstnanosti meziročně zvýšila o 0,8 p. b. • Ve sledovaném období se míra zaměstnanosti žen zvýšila výrazněji (nárůst o 1,0 p. b.) než mužů (nárůst o 0,6 p. b.). • Kromě zemí s nejvyšší mírou zaměstnanosti v EU27 – Švédsku, Dánsku, Německu a Nizozemsku, byla vyšší míra zaměstnanosti než v České republice ještě ve Finsku, Estonsku, Lucembursku a ve Velké Británii, čímž Česká republika oproti minulému čtvrtletí klesla o jednu příčku na 10. místo v žebříčku EU27. • Míra zaměstnanosti v ČR tak převyšovala průměr EU27 o 3,1 p. b. • Ze sousedních států byla nejvyšší míra zaměstnanosti v Německu (77,1 %), nejnižší byla těsně za Slovenskem (65,4 %) v Polsku (65,2 %).

18. Strategie zaměstnanosti – Evropa 2020 • Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. • Ta má v horizontu této dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75 % a zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let nejméně na 40 %. • Druhá část analýzy je věnována nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti na evropském trhu práce.

19. Míra zaměstnanosti v EU • Počet států, které překonaly hranici 75 %, se oproti minulému čtvrtletí nezměnil a tak potřebnou hranici překonalo zmiňované Švédsko, dále Nizozemsko, Německo, Rakousko a Dánsko. • Největší propad míry zaměstnanosti o 4,8 p. b. lze opět pozorovat v Řecku, kde byla zároveň i nejnižší míra zaměstnanosti ze všech zemí EU27, a to 54,9 %. • Region Jižní Evropy se celkově vyznačuje nízkou zaměstnaností. • Relativní mírné oživení zaměstnanosti lze naopak nadále pozorovat v pobaltských zemích. Především v Lotyšsku došlo vůbec k nejvyššímu nárůstu míry zaměstnanosti ze všech států EU27 (nárůst o 2,6 p. b.)

20. Podíl vysokoškoláku v EU (30 – 34 let) • Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí je důležitým indikátorem z pohledu trhu práce. • Vyšší vzdělání zabezpečuje lepší uplatnění na pracovním trhu. • Ačkoliv došlo mezi lety 2001 a 2011 ke zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob v ČR až o 10,7 p. b., podle výsledků za 3. čtvrtletí 2012 se s dosaženým podílem 25,9 % zařazujeme mezi země s nejnižší úrovní podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30 – 34 let. • Hůř než v ČR byly ve 3. čtvrtletí 2012 na tom pouze Bulharsko, Slovensko, Malta, Rumunsko a Itálie. Požadovanou hranici 40 % splňuje celkem 11 zemí. Vysoký podíl osob s vysokoškolským vzděláním mají severské země a státy západní Evropy. • Ze sousedních států se nad úrovní EU27 (35,9 %) pohybuje pouze Polsko, kterému potřebná hranice 40 % unikla pouze o 0,2 p.b. Pod úrovní EU27 je pak Německo (32,0 %), Rakousko (26,5 %) a Slovensko (24,5 %).

21. Míra nezaměstnanosti v EU • Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy a v pobaltském regionu. • Ve Španělsku tak ve 3. čtvrtletí 2012 dosáhla nejvyšší úrovně v rámci EU27, a to 25,2 %. • Výrazný meziroční nárůst až o 7,1 p. b. zaznamenalo Řecko, kde podobně výrazně narostla míra nezaměstnanosti mužů (6,7 p. b.) i žen (7,5 p. b.).

22. Dlouhodobá nezaměstnanost - EU • Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně až o 1,7 p. b. na 44,7 %. • V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně zvýšil o 3,0 p. b., čímž jsme se dostali na úroveň 43,4 %. To je o 1,3 p. b. za evropským průměrem. • Nejhorší situace je nadále na Slovensku (podíl 67,5 %), nejlepší naopak ve Švédsku (podíl pouze 18,6 %).

26. Vývoj nezaměstnanosti v ČR od vstupu do EU

27. Produktivita práce ve vybraných zemích

28. Produktivita práce • určována množstvím produkce vyrobené za jednotku pracovní doby • úroveň produktivity práce je určena poměrem množství vyrobené produkce (Q) a množství času spotřebovaného na jeho výrobu (t) • objem výroby Q může být vyjádřen v jednotkách naturálních (fyzických), peněžních (Kč), pracovních (normohodiny); spotřebovaný čas v pracovních hodinách, dnech nebo v průměrném evidenčním počtu dělníků(pracovníků) za měsíc. • růst produktivity práce • obrácená hodnota produktivity práce se nazývá pracnost: Q=P x t

29. Obecný vztah pro výpočet produktivity práce (Pp) Pp= Q / t • Pp…produktivita práce [kus*h-1] • Q ... objem výroby (výrobní produkce) [kus] • t ... spotřebovaný čas [h]

30. Produktivita a ekonomika • NEJLEPŠÍM ZNÁMÝM MĚŘÍTKEM PRODUKTIVITY JE RELACE MEZI VÝSTUPY (produkce podniku, dosažený zisk atd.) A VSTUPY PRACOVNÍHO ČASU • ZMĚNY V NÁKLADECH NA JEDNOTKU PRÁCE JSOU OBECNĚ V RELACI KE ZMĚNÁM V PRODUKTIVITĚ • ZMĚNY V CENÁCH JSOU ÚZCE SPOJENY SE ZMĚNAMI V NÁKLADECH NA JEDNOTKU PRÁCE • RYCHLÉ NÁRŮSTY PRODUKTIVITY ZPRAVIDLA ZMÍRŇUJÍ ZVYŠOVÁNÍ JEDNOTKOVÝCH MZDOVÝCH NÁKLADŮ A CEN • CENY SE ZPRAVIDLA ZVYŠUJÍ RYCHLE, JESTLIŽE SE PRODUKTIVITA ZVYŠUJE POMALU • NEEXISTUJE ŽÁDNÝ JASNÝ VZTAH MEZI ZMĚNAMI V PRODUKTIVITĚ A ZMĚNAMI ZAMĚSTNANOSTI • REÁLNÁ KOMPENZACE ZA HODINU PRÁCE SE OBECNĚ ZVYŠUJE V SOULADU S RŮSTEM PRODUKTIVITY. Zvýšení kompenzací⇒zvýšení životní úrovně

31. Faktory ovlivňující produktivitu práce • Pracovní síla • Pracovní prostředek • Pracovní předmět • Organizace pracovního procesu v podniku a nadpodnikovém měřítku • Přírodní podmínky

32. Náklady práce • Náklady práce (měsíční) jsou českým statistickým úřadem definovány jako: „náklady zaměstnavatele na zaměstnance. • Jsou součtem přímých nákladů (mezd vč. náhrad), sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních nákladů/výdajů, daní. • Přijaté dotace od úřadů práce na veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa se odečítají. • Jedná se o hodnotu připadající v průměru na 1 zaměstnance za měsíc.

33. Úplné náklady práce • Definice úplných nákladů práce a jejich struktura, šetřená ČSÚ, je odvozena od metodiky Eurostatu, který je definuje jako: výdaje zaměstnavatele, které souvisejí se zaměstnáváním pracovníků. Zahrnují náhrady zaměstnancům, náklady na odborné vzdělávání a ostatní výdaje

34. Hlavní ukazatele nákladů práce • Průměrné měsíční náklady práce • průměrné hodinové náklady práce • Struktura nákladů práce

35. Náklady práce • ČSÚ zjišťuje úplné náklady práce a jejich podrobnou strukturu každý rok. • Eurostat šetří objem a podrobnou strukturu nákladů práce v členských státech EU ve čtyřletých intervalech v Šetření nákladů práce (Labour cost survey – LCS). • Údaje se z hlediska metodiky po přepočtu na EUR, popř. na PPS, dají porovnávat.

36. Náklady práce • Struktura nákladů práce ovlivňuje podnikatelské aktivity, motivuje zaměstnance a působí na vztahy mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci a dalšími sociálními skupinami obyvatelstva. • Rozhodující položkou nákladů práce jsou přímé náklady, tj. mzdy a platy. • Podle českých právních norem je mzda a plat odměnou za práci. • Na rozdíl od většiny evropských zemí sociální situace zaměstnance a jeho domácnosti není součástí ceny práce, řeší ji státní rozpočet.

37. Náklady práce • Náklady práce se dělí na přímé náklady, tj. mzdy a platy (tarifní mzda, odměny a prémie, mimořádné výplaty, příplatky ...) a náhrady mzdy placené zaměstnavatelem. V České republice se přímé náklady podílejí na úplných nákladech práce více než 70 %. • Další složkou jsou nepřímé náklady, kam patří sociální požitky (výrobky firmy se slevou, příspěvky na bydlení, stravování, spoření ...), sociální náklady/výdaje (platby zákonného pojistného, odstupné, ostatní sociální dávky ...), personální náklady/výdaje (náklady na nábor zaměstnanců, na výchovu učňů, „ošatné“, náklady na školení ...) a daně a dotace (daně a sankce vázané na zaměstnávání lidí, dotace na pracovní sílu).

38. Náklady práce • Česká republika má jedny z nejnižších přímých nákladů práce v EU. • Rozdíl nejvyšších a nejnižších přímých nákladů práce činí v EU zhruba 25 procentních bodů. • Změna relace přímých a nepřímých nákladů u států EU není v čase vysoká (trend mírného růstu podílu přímých nákladů na nákladech práce), pohybuje se za poslední roky zhruba kolem 1 p. b. (výjimkou je Bulharsko, zvýšení přímých nákladů od roku 2005 o cca 9 p.b.)

39. Užitečné odkazy • Aktuální demografické informace o České republice: www.czso.cz • Aktuální demografické informace – svět: www.cia.org – sekce Factbooks • Interaktivní data - www.google.cz/publicdata, http://www.tradingeconomics.com/country-list/unemployment-rate