Využití kalkulace v řízení

1. Hana Bohušová Využití kalkulace v řízení Přednáška č. 5

2. Nedostatky typového kalkulačního vzorce Přednáška č. 5 strana 2 • Typový kalkulační vzorec sloužil především jako informační základna pro kontrolu rentability prodávaných výkonů. V současné době je jeho způsob členění nákladů vhodný při úvahách , které položky zahrnout do ocenění zásob vlastní výroby ve finančním účetnictví. • Struktura typového kalkulačního vzorce není vhodným podkladem pro řešení rozhodovacích úloh, které mají informační základnu v nákladovém a manažerském účetnictví: • syntetizuje nákladové položky, které mají různý vztah ke kalkulovaným výkonům (jednotlivé položky by se tedy měly přiřazovat podle různých principů alokace – jedná se o ostatní přímé náklady, správní režii a odbytové náklady, každá z těchto položek může zahrnovat různorodé dílčí náklady např. z hlediska rozhodování o budoucí struktuře prováděných výkonů.) • syntetizuje i nákladové položky bez zřetele na jejich relevanci a irelevanci při řešení různých rozhodovacích úloh ( v některých případech jsou k danému rozhodnutí pouze variabilní náklady, fixní jsou irelevantní, jindy jsou relevatní náklady jak variabilní, tak fixní) • je statickým zobrazením vztahu nákladů ke kalkulační jednici (jedná se o informaci o průměrné výši nákladů na kalkulační jednici, není brána v úvahu změna v objemu výkonů)

3. Kalkulační vzorce orientované na řízení a rozhodování Přednáška č. 5 strana 3 Reakcí na omezení typového kalkulačního vzorce jsou vzorce charakteristické odlišně vyjádřeným vztahem nákladů výkonů k ceně, variantně strukturovanými náklady výkonů – retrográdní kalkulační vzorec, dynamická kalkulace.

4. Retrográdní kalkulační vzorec Přednáška č. 5 strana 4 Vychází z ceny a vyjadřuje konečný rozdíl mezi cenou a náklady. Cena výkonu - cenová zvýhodnění a slevy Cena po úpravách - náklady ZISK

5. Přiřazování nepřímých nákladů předmětu kalkulace Přednáška č. 5 strana 5 Kalkulace úplných nákladů (absorpční kalkulace) Kalkulace neúplných nákladů (kalkulace variabilních nákladů)

6. Kalkulace úplných vlastních nákladů Přednáška č. 5 strana 6 V kalkulaci úplných vlastních nákladů (absorpční kalkulaci) je vyjádřen vztah všech vynaložených nákladů, včetně fixních a variabilních režii, ke kalkulační jednici. Hovoříme o plně alokovaných nákladech. K metodickým postupům kalkulací úplných vlastních nákladů patří: Kalkulace dělením (prostá, stupňovitá, s poměrovými čísly) Kalkulace přirážková (prostá, sumační, diferencovaná) Kalkulace ve sdružené výrobě (odečítací metoda, rozčítací metoda, metoda kvantitativní výtěže) Absorpční kalkulace pomocí transformačních tabulek Kalkulace nákladů podle elementárních procesů (bude předmětem další přednášky)

7. Omezení kalkulace plných nákladů Přednáška č. 5 strana 7 Hlavní problém: rozvrhování společných nákladů (každý náklad má odlišný průběh a vztah k produkci), při větších rozdílech mezi předpokládaným a skutečným objemem produkce vznikají rozdíly mezi skutečně vynaloženými a uznanými režijními náklady, nevhodné pro řízení hospodárnosti (vyvolává dojem, že růst objemu nákladů je zapříčiněn růstem objemu výroby a není možno identifikovat skutečné příčiny nehospodárnosti u fixních nákladů), nelze použít jako podklad pro motivaci pracovníků, při rostoucím objemu výkonů klesá podíl fixních nákladů na jednotku a tím i výše průměrných plných nákladů na kalkulační jednici

8. Lineární přepočet fixních nákladů Přednáška č. 5 strana 8 Komplikuje odpověď na otázku, kdo odpovídá za rozdíl mezi skutečným a předpokládaným využitím kapacity Může orientovat aktivitu útvaru na činnosti, které nejsou v souladu se zájmy podniku jako celku

9. Příklad Přednáška č. 5 strana 9 • Podnik vyrábí jeden druh výrobku. Předběžná kalkulace plných nákladů vychází z předpokladu, že objem výrobyi prodeje bude ve sledovaném období činit 50 000 kusů. Předběžná kalkulace na 1 ks: • Přímý (jednicový) materiál 10,- • Přímé (jednicové) mzdy 20,- • Výrobní režie (1500000/50000) 30,- • Náklady výroby 60,- • Analýzou nákladů bylo zjištěno, že variabilní charakter má pouze jedna třetina režijních nákladů (500 000). Zbytek představuje fixní režie, které odpovídají maximální výrobní kapacitě60 000kusů. • Cíl: určit výrobní náklady při výrobě 40 000 nebo 60 000 kusů.

10. Řešení Přednáška č. 5 strana 10

11. Řešení problému Přednáška č. 5 strana 11 Jakákoliv kalkulace plných nákladů je komplikována existencí fixních nákladů (nejsou funkcí objemu výkonů), jejich přičítání kalkulační jednici je problematické . Nové postupy – oddělené sledování, řízení a kalkulování fixních a variabilních nákladů (Schmalenbachova teorie, Direct Costing). Schmalenbachovým největším přínosem je, že empiricky odvodil a teoreticky zdůvodnil existenci fixních a variabilních nákladů.

12. Východiska kalkulace variabilních Přednáška č. 5 strana 12 Fixní náklady příčinně nesouvisí s kalkulační jednicí – je třeba je oddělit od nákladů variabilních. členění na fixní a variabilní náklady je důležité třídící hledisko (zejména s ohledem na řízení a rozhodování) Kalkulace variabilních nákladů přiřazuje kalkulovaným výkonům pouze variabilní náklady (jednicové náklady a variabilní složku režie) Fixní náklady – nedělitelný celek (bylo třeba je vynaložit pro zajištění podmínek pro podnikání v daném období), který je třeba uhradit z rozdílu mezi výnosy a variabilními náklady bez ohledu na objem prodeje. Do kalkulace se nezahrnují

13. Charakteristiky kalkulace variabilních nákladů Přednáška č. 5 strana 13 • rozlišuje náklady podle příčin vzniku • náklady vyvolané výkonem (→ variabilní náklady) • náklady vyvolané časem (→ fixní náklady) • podporuje řešení řady rozhodovacích úloh • o změnách v objemu a struktuře výkonů • o limitu prodejních cen výkonů • o posouzení přínosu výkonu k tvorbě zisku

14. Výhody kalkulace variabilních nákladů Přednáška č. 5 strana 14 • podpora řešení rozhodovacích úloh na existující kapacitě (sortimentní výhodnost, cenové změny, vyrobit x koupit) • vliv na řízení hospodárnosti (po linii výkonů i odpovědnosti) • tlak na prodej nikoli výrobu hospodářský výsledek je citlivý na objem prodeje

15. Kalkulační vzorce oddělující variabilní a fixní náklady Přednáška č. 5 strana 15 CENA po úpravách • Variabilní náklady výrobku • jednicové náklady • variabilní režie MARŽE (příspěvek na úhradu) • Fixní náklady v průměru připadající na výrobek ZISK v průměru připadající na výrobek

16. Kalkulace se stupňovitým rozvrstvením fixních nákladů Přednáška č. 5 strana 16 Modifikací kalkulace variabilních nákladů je kalkulace variabilních nákladů se stupňovitým rozvrstvením fixních nákladů – rozšiřuje pohled na zobrazení příčinného vztahu fixních nákladů k výrobku, skupině výrobků nebo celému sortimentu. Fixní náklady jsou kalkulovány odděleně od variabilních nákladů

17. Kalkulační vzorce oddělující variabilní a fixní náklady- stupňovité rozvrstvení FN Přednáška č. 5 strana 17 CENA po úpravách - Variabilní náklady výrobku • jednicové náklady • variabilní režie MARŽE I - Fixní výrobkové náklady MARŽE II - Fixní náklady skupiny výrobků MARŽE III - Fixní náklady podniku ZISK (ztráta) v průměru připadající na výrobek

18. Vztah kalkulace plných a variabilních nákladů k podnikovému zisku Přednáška č. 5 strana 18 • Základní rozdíl spočívá v rozdílném pojetí podnikového výsledku hospodaření: • Kalkulace plných nákladů – zisk je spojen s fází prodeje (lineární funkce objemu prodaných výkonů), fixní náklady jsou obsaženy v ocenění (budoucí prospěch) – úhrada se projevív okamžiku prodeje, • Kalkulace variabilních nákladů – zisk je spojens celkovou činností podniku a vztahuje sek období, fixní náklady je třeba reprodukovatv období, ve kterém vznikly

19. Vliv ocenění zásob na výši VH - příklad Přednáška č. 5 strana 19 Vycházíme ze zadání předchozího příkladu, předpokládejme, že podnik vyrobil ve 3 obdobích za sebou vždy 50 000 ks výrobků. V 1. období prodal 50 000 ks, v 2. období 40 000 ks av 3. období 60 000 ks a prodejní cena výrobku je 80 Kč. Hospodárnost výroby byla dodržena. Úkol: zjistit výsledky hospodaření při ocenění zásob vlastní výroby na úrovni plných nákladů a na úrovni variabilních nákladů.

20. Řešení Přednáška č. 5 strana 20 Ocenění na úrovni plných nákladů

21. Kvantifikace VH na úrovni plných nákladů Přednáška č. 5 strana 21 nerozlišuje rozdílné příčiny vzniku nákladů hospodářský výsledek je stabilizován při kolísání objemu prodeje hospodářský výsledek se vzdaluje peněžním tokům

22. Řešení Přednáška č. 5 strana 22 Ocenění na úrovni variabilních nákladů

23. Kvantifikace VH na úrovni variabilních nákladů Přednáška č. 5 strana 23 rozlišuje náklady výkonu a náklady období hospodářský výsledek je citlivý na objem prodaných výkonů motivační působení na prodej nikoli na výrobu přiblížení hospodářského výsledku peněžním tokům

24. Vztah kalkulace variabilních nákladů k řízení hospodárnosti Přednáška č. 5 strana 24 Přednost: oddělení řízení hospodárnosti vynakládání fixních a variabilních nákladů, Řízení variabilních nákladů: stanovení nákladového úkolu a sledovaní odchylek Řízení fixních nákladů: optimální využívání vytvořených kapacit, výjimečně orientace na úspory fixních nákladů

25. Příklad Přednáška č. 5 strana 25 Vycházíme z předchozího příkladu, ve 2. období však došlo k poklesu výroby na 45 000 kusů. Cíl: porovnání skutečných nákladů se stanoveným nákladovým úkolem při použití kalkulace na úrovni plných nákladů a na úrovni variabilních nákladů.

26. Ocenění na úrovni plných nákladů Přednáška č. 5 strana 26

27. Ocenění na úrovni variabilních nákladů Přednáška č. 5 strana 27

28. Hodnocení VH útvarů Přednáška č. 5 strana 28 • Výsledek hospodaření vnitropodnikových útvarů – rozdíl mezi skutečnými a předem stanovenými náklady na výrobu. • Ocenění na úrovni variabilních nákladů – útvar výroby může ovlivnit pouze výši variabilních nákladů, výše vynaložených fixních nákladů připadajících na jednici výkonu se odvíjí od: • využití kapacity, • skutečné výše (ve srovnání s předem stanovenou výší)

29. Hodnocení VH útvarů Přednáška č. 5 strana 29 Ocenění na úrovni plných nákladů – nepříznivě se projevuje efekt z nižšího využití kapacity. Výrobní útvar zdánlivě překračuje nákladový úkol, není však v kompetenci tohoto útvaru ovlivnit rozsah výroby.

30. Omezení kalkulace variabilních nákladů Přednáška č. 5 strana 30 Problém při vymezení variabilních a fixních nákladů (v návaznosti na faktor času) Problémy v sezónní výrobě, kusová a malosériová výroba, Omezený význam v podmínkách nevyvážených proporcí mezi fixnímu a variabilními náklady (vysoké fixní náklady, surovinově nenáročná výroba)

31. Přednosti kalkulace variabilních nákladů Přednáška č. 5 strana 31 Lepší výsledky v řízení hospodárnosti, Vhodné pro rozhodování o sortimentu, cenová rozhodování a další (vyrobit či koupit, pokračovat či zrušit provádění výkonů), Tlak na rychlý prodej vyrobených výkonů (snížení rozsahu prodeje se výrazněji promítne do VH útvaru)

32. Přednáška č. 4 Děkuji za pozornost