200 likes | 449 Views
Imunochemické metody. Metody využívající vazbu mezi antigenem a protilátkou. Vytášek 2008. Vazba mezi antigenem a protilátkou. Je nekovalentní a podílí se na ní vodíkové můstky a iontové interakce stejně jako van der Waalsovy síly či interakce dipol-dipol
E N D
Imunochemické metody Metody využívající vazbu mezi antigenem a protilátkou Vytášek 2008
Vazba mezi antigenem a protilátkou • Je nekovalentní a podílí se na ní vodíkové můstky a iontové interakce stejně jako van der Waalsovy síly či interakce dipol-dipol • Sílu interakce (vazby) mezi antigenem a protilátkou vyjadřuje afinitní konstanta KA = [Ab-Ag] / [Ab].[Ag] • Afinitní konstanta, tj. síla vazby, je závislá na pH, iontové síle, přítomnosti detergentů či chaotropních činidel
Hlavní imunochemické metody • Imunoeseje • Imunoblotování • Imunoprecipitace • Imunoafinitní chromatografi • Imunosensory
Imunoeseje Princip metody je založen na přidání malého množství značené protilátky nebo antigenu k studované směsi antigen-protilátka a stanovení této značené komponenty ve výsledném imunokomplexu. Množství značené komponenty v imunokomplexu je závislé na koncentracích výchozích neznačených komponent. Nezbytnou podmínkou využití těchto metod pro analýzu antigenů je, aby antigen byl rozpustný v pufru zhruba fysiologického pH, osmolarity a bez detergentů rušících vazbu antigen-protilátka.
Imunoeseje Dle provedení : • Homogenní • Heterogenní – jedna z komponent (Ag nebo Ab) je navázána na pevnou fázi Dle značení : • Značení radioisotopem (RIA) • Značení enzymem (EIA) • Značení fluoreskujícími barvičkami Značení přímé Značení nepřímé – často využívané pro značení protilátky (primární protilátka je neznačena a pak se použije druhá protilátka ,která je druhově specifická a nese značku (tento typ značené protilátky je běžně komerčně dostupný)
Imunoesej s ukotveným antigenem V základní podobě se využívá pro stanovení specifických Ab proti ukotvenému antigenu (obvykle s nepřímým značením)
Stanovení antigenu kompetetivní EIA s ukotveným antigenem Opláchnutí a inkubace se sekundární protilátkou vhodně značenou (enzymem či radioisotopem)
Kompetetivní EIA na ukotveném antigenu Koncentrace antigenu
Imunoblotování (Western blotting) • kombinuje separační účinnost gelové elektroforesy se specifitou detekce na basi vazby antigen-protilátka • semikvantitativní metoda • umožňuje sledovat i antigeny nerozpustné v běžných pufrech
Imunoblotování – princip metody • separace jednotlivých vzorků gelovou elektroforesou (obvykle SDS-PAGE) • přenos rozdělených polypeptidů z gelu na vhodnou membránu (nitrocelulosu) • blokování nespecifických vazebných míst membrány • inkubace membrány se specifickou protilátkou (primární protilátkou) • inkubace s druhou protilátkouvhodně značenou(tzv. sekundární Ab) proti imunoglobulinům zvířecího druhu primární protilátky • detekce specifických antigenů pomocí značení
Mapování epitopu. Imunobloty tryptických štěpů COMP 0 mmol/l Ca2+ 0°C, 30 min 12.5 mmol/l Ca2+ 37°C 6hod 12.5 mmol/l Ca2+ 0°C, 30 min
Densitometrické hodnocení imunoblotů COMP ze synoviální tekutiny s třemi různými monoklonálními protilátkami
Imunosensory • princip je podobný heterogenní EIA, ale stanovení imunokomplexu se provádí bez značené komponenty měřením elektrických či optických změn na sensoru s navázaným imunokomplexem • QCM (quartz crystall microbalance) - pokles frekvence oscilátoru s křemenným krystalem je úměrný hmotě navázané na povrch křemenného krystalu • SPR (surface plasmon resonance) - optického jev vznikajícího na tenkých vrstvách nebo na nanočásticích je úměrný celkové adsorbované hmotě na povrchu tenké vrstvy či nanočástic