Hluk a jeho působení na zdraví

1. Hluk a jeho působení na zdraví MUDr. Zdeňka Vandasová Státní zdravotní ústav

2. Obsah příspěvku • Přehled účinků hluku na zdraví • Aktuality v hodnocení zdravotních rizik hluku

3. Účinky hluku na zdraví • Orgánové účinky – Sluchový aparát (akustické trauma, dlouhodobé účinky hluku na sluchový aparát) • Nespecifické účinky (prokázané kardiovaskulární, nejednoznačné hormonální, imunitní, biochemické, CNS, na placentu a plod……) • Ovlivnění činností • Rušení spánku • Poruchy komunikace řečí • Poruchy osvojování řeči a čtení u dětí • Subjektivní pocity • Rozmrzelost, obtěžování

4. Akustické trauma • Fyziologická podstata: Přímé poranění bubínku, sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu mechanickou silou prudce nastupujícího maxima akustického tlaku a jeho stejně prudkým poklesem. • Prahová hodnota: dospělí L Amax = 130 - 140 dB děti L Amax = 120 dB • Výskyt: Exploze, třesky a výstřely. - V pracovním prostředí - V životním prostředí a při trávení volného času - vzácně

5. Poškození sluchového aparátu dlouhodobě působícím hlukem • Fyziologická podstata: zpočátku přechodné a později trvalé morfologické a funkční změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha • Prahová hodnota: L Aeq 24hod = 70 dB celoživotní expozice hluku v pracovním a životním prostředí a aktivitách ve volném čase • Výskyt: - V pracovním prostředí - často - V životním prostředí - v těsné blízkosti frekventovaných letišť nebo velmi rušných komunikací - Při trávení volného času - zvyšuje celkovou expozici

6. Ovlivnění kardiovaskulárního systému • Fyziologická podstata: - Stresová reakce organismu - Deficit hořčíku - Omezení délky a kvality spánku • Prahová hodnota(venkovní hladiny): L Aeq 24hod = 65 - 70 dB(Guidelines for community noise, 1999) L Day, 16 hod = 60 dB(pro IM - Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, 2008) L Night = 50 dB(pro hypertenzi a IM - Night noise guedelines for Europe, 2009) • Výskyt: Bylo prokázáno v řadě studií u populace v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací.

7. Narušení komunikace řečí • Fyziologická podstata Maskovací proces - interferující hluk Vyšší hlučnost pozadí vede ke zvyšování hlasitosti řeči u mluvčího, k jeho hlasové únavě a ke ztrátě srozumitelnosti u posluchače. Následky: - nedorozumění, podrážděnost, stress - překrývání a maskování důležitých signálů - zpomalení osvojování řeči, čtení a výuky cizích jazyků • Prahová hodnota: L Aeq, 6-22 hod = 55 – 60 dB • Výskyt : Široce rozšířené (pracovní i životní prostředí) Citlivé skupiny populace (tvoří podstatnou část populace): - Děti -osvojování řeči, školní výuka - Osoby se sluchovou ztrátou např. ve vyšším věku - Osoby pro které mluvená řeč není mateřštinou

8. Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Fyziologická podstata: Obtěžování je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Přítomnost obtěžování je možné považovat za poruchu zdraví z hlediska WHO definice zdraví: Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen absence choroby nebo neschopnosti.

9. Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Prahové hodnoty • Z hlediska jednotlivce - bezprahová noxa (Všechny zvuky, které jsou nechtěné nebo obtěžující nebo mají škodlivý vliv na zdraví se nazývají hlukem.) • Z hlediska populace (doporučení WHO) : Vážné obtěžování L Aeq, day = 55 dB Mírné obtěžováníi L Aeq, day = 50 dB • Vztah dávka - účinek Vychází z metaanalýzy (Miedema a Oudshoorn, 2001, Miedema, Vos, 2004) - Matematická rovnice + graf pro automobilovou, železniční a leteckou dopravu a pro stacionární zdroje: - Dávka : L dvn X - Účinek : % LA (Little Annoyed), % A (Annoyed), % HA (Highly Annoyed)

10. Poruchy spánku • Fyziologická podstata: Sluchový analyzátor má funkci alarmujícího orgánu. Organismus nemá žádnou možnost fyziologicky vyřadit sluch z činnosti. Alarmující hluk je i během spánku identifikován jako nebezpečný a podvědomě dochází k aktivaci organismu. Nový dokument: NIGHT NOISE GUIDELINES FOR EUROPE

11. WHO 2009 (kolektiv autorů) Doplnění a rozšíření dokumentu Guidelines for community noise, WHO, 1999 Směrnice o nočním hluku pro Evropu

12. Hluk, spánek a zdraví • Spánek je biologická nutnost a narušený spánek je spojen s řadou nepříznivých vlivů na zdraví • Hluk ruší spánek prostřednictvím mnoha přímých a nepřímých cest. Dokonce i na velmi nízkých hladinách mohou být spolehlivě měřeny fyziologické reakce (vzestup srdeční frekvence, tělesné pohyby a probuzení). • Přestože rušení spánku vyvolané hlukem je samo o sobě zdravotní problém, navíc vede k dalším následkům pro zdraví a životní pohodu

13. Zdravotní účinky nočního hluku • Dostatečný důkaz: Byl stanoven kausální vztah mezi expozicí nočnímu hluku a zdravotním účinkem. Vztah byl pozorován ve studiích, kde byly koincidence (shoda okolností), bias (systematická chyba) a zkreslení adekvátně vyloučeny. Biologická plausabilita (věrohodnost) je také dobře prokázána. • Omezený důkaz: Vztah mezi hlukem a zdravotním účinkem nebyl pozorován přímo, ale je dostupný důkaz dobré kvality, který podporuje kausální vztah. Často je dostatek nepřímých důkazů (vztah mezi expozicí hluku a fyziologickými změnami, o kterých je známo, že vedou k nepříznivému zdravotnímu účinku.

14. Zdravotní účinky – dostatečný důkaz • Biologické efekty: změny kardiovaskulární aktivity, EEG prokázané probuzení, vyvolání motility, změny v trvání jednotlivých stádií spánku, fragmentace spánku • Změny kvality spánku: probuzení, obtíže při usínání, zkrácení doby spánku a jeho fragmentace, vzestup průměrné spánkové motility • Vlivy na životní spokojenost (well-being): respondentem udávaná porucha spánku, užívání léku na spaní a sedativ • Medicínské poruchy: environmentální nespavost Pro některé z účinků nočního hluku není jednoznačně prokázaná míra jejich zdravotní škodlivosti

15. Zdravotní účinky – omezený důkaz • Biologické efekty: změny v hladinách stressových hormonů • Vlivy na životní spokojenost: následující den únava a ospalost, zvýšená dráždivost, narušení sociálních kontaktů, stížnosti, zhoršení kognitivních funkcí • Medicínské poruchy: nespavost, hypertense, infarkt myokardu, obezita, deprese u žen, předčasná úmrtnost, psychické poruchy, úrazy a nehody

16. Prahové hodnoty pro zdravotní účinky nočního hluku Existují jednotlivé prahové hodnoty pro část výše uvedených efektů L max, inside nebo L night, outside 32 - 42 dB účinky s dostatečným důkazem 35 - 60 dB účinky s omezeným důkazem Pro část efektů existuje také vztah dávka účinek • Citlivé skupiny populace: - Děti (méně citlivé k probuzení ale citlivější k ostatním efektům) - Staří lidé - Chronicky nemocní - Osoby pracující na směny

17. Doporučení pro ochranu zdraví

18. Doporučení pro ochranu zdraví • NNG 40 dB - limitní hodnota založená na zdraví Je nezbytná k ochraně veřejnosti včetně rizikových skupin, jako jsou děti, chronicky nemocní a starší lidé, před nepříznivými zdravotními účinky nočního hluku. • Prozatímní cíl 55 dB - není limitem založeným na zdraví Je doporučený v situacích, kdy dosažení konečného cíle NNGL není uskutečnitelné v krátké době. Zranitelné skupiny nemohou být ochráněny. Proto by prozatímní cíl měl být považován za přechodný cíl, který může být provizorně používán pro výjimečné místní situace.

19. Shrnutí a zamyšlení • Přístup z hlediska legislativy a limitů • Slouží k řešení problémů u stávajících staveb a zařízení, udělování pokut a prosazování nápravných opatření • Je dlouhodobě stabilní (změna legislativy vyžaduje čas, stabilní právní prostředí je žádoucí) • Týká se širší veřejnosti • Používá limity dané legislativou • Přístup z hlediska zdravotních rizik • Slouží k posuzování a schvalování budoucích staveb a záměrů, dříve než vzniknou (postupy HRA, HIA, EIA, SEA) • Je (může být) podkladem pro tvorbu legislativy • V čase se poznatky průběžně vyvíjejí na základě výzkumu Je používáno odborníky • Používá hodnoty založené na zdraví jako je NNG (40dB)

20. Použité zdroje • Hluk a zdraví, Doc. MUDr. J. Havránek a kolektiv, Avicenum 1990 • Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, Ing. J. Kubina, MUDr. B. Havel, veb. SZÚ 2006 • Guidelines for community noise, Document WHO, 1999, B. Berglund, T. Lindvall, D. H. Schwela • Position paper on dose response relationships between transportation noise and annoyance, European Commission working group, 2002 • Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, Noise and Health, 2008 Jan-Mar;10(38):27-33 • Night noise guidelines for Europe(sumary), WHO 2009

21. Děkuji za pozornost