1 / 21

TOXIKOLOGIE

Možné účinky XENOBIOTIK ……. VŠCHT Praha. přímý toxický účinek - látka působí pouhou svou přítomností na kritickém místě v organismu biochemický účinek - látka interaguje s cílovou molekulou (receptorem), ovlivní nějaký biochemický děje a tím některou životní funkci buňky, či organismu

elvin
Download Presentation

TOXIKOLOGIE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Možné účinky XENOBIOTIK …… VŠCHT Praha • přímý toxický účinek - látka působí pouhou svou přítomností na kritickém místě v organismu • biochemický účinek - látka interaguje s cílovou molekulou (receptorem), ovlivní nějaký biochemický děje a tím některou životní funkci buňky, či organismu • imunotoxický účinek - změny imunitního systému projevující se snížením imunity, nebo nepřiměřenou, alergickou reakcí • mutagenita - změna genetické informace vedoucí ke změně vlastností následujících generací • karcinogenia - změna genetické informace vedoucí ke zhoubnému nádorovému bujení • teratogenita - poškození plodu vedoucí k narození defektního jedince TOXIKOLOGIE

  2. Rostlinná buňka VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  3. Jak vypadá rostlinná buňka …… TOXIKOLOGIE

  4. Živočišná buňka VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  5. Jak vypadá buňka …… erythrocyty (buňky červených krvinek) - jsou bezjaderné a obsahují hemoglobin VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  6. Jak vypadá buňka …… leukocyty(buňky bílých krvinek) VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  7. Jak vypadá buňka …… buňky hladkého svalu VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  8. Jak vypadá buňka …… buňky příčně pruhovaného svalu VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  9. Jak vypadá buňka …… neurony (buňky nervové tkáně) VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  10. Buňka TOXIKOLOGIE

  11. Mitochondrie – buněčná elektrárna ATP = ADP (adenosindifosfát) + fosfátová skupina + energie TOXIKOLOGIE

  12. Buněčné jádro VŠCHT Praha • V buněčném jádře jsou přítomny chromozómy. • Každý chromozóm je tvořen jednou molekulou DNA. • Molekulu DNA tvoří řetěz mnoha pospojovaných genů. TOXIKOLOGIE

  13. Stručná historie objevů souvisejících s DNA 1831 až 1868 - první zmínky o existenci DNA, 1944 - DNA prokázána jako nositelka genetické informace (výzkum Oswalda T. Aweryho), 1953 - James D. Watson a Francis H. Crick předkládají strukturní model dvoušroubovice DNA, 1966 – přítomnost DNA prokázána v chromosomech a mitochondriích, 1967 – objev tzv. restrikčních enzymů, „biologických nůžek“, které dokáží rozstřihnout dvojšroubovici DNA v místě specifické sekvence, 1973 – vyvinut postup výroby rekombinantních molekul DNA tím, že lidský gen byl připojen do molekul bakteriální DNA, 1976 – určeno pořadí molekul v genech, 1977 – počátek snah o mapování DNA, 1981 - poprvé izolovány lidské geny, 1982 – první léky produkované genovou manipulací - inzulin a interferon, 1983 - poprvé syntetizován umělý chromosom, objev tzv. Polymerase Chain Reaction (PCR) – řetězové reakce, při které je fragment DNA kopírován pomocí enzymu polymeráza, 1984 - poprvé uplatněna molekulární biologie v kriminalistice – genetický otisk prstu (DNA fingerprint), 1986 – společnost ABI uvádí automatický „sekvenátor“ DNA, 1988 - organizace na výzkum lidského genomu (Human Genome Organisation) oznámila úkol zmapovat kompletní skladbu DNA, 1990 - poprvé vyzkoušena léčba lidského organismu pomoci genových experimentů, 1991 - začátek projektu zkoumání lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem Human Genome Project (HGP), 1995 - rozluštění prvního genomu (bakterie Haemophilus influenzae), 1996 - rozluštěn eukaryontní genom pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae), 1998 - rozluštěn genom prvního mnohobuněčného organismu - parazita hlístice (Caenorhabditis elegans). 1999 - popsán genetický kód lidského chromozómu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozómů, 2000 - HGP oznámilo sestavení hrubého náčrtu celého lidského genomu, 2001 – oznámeno rozluštění 95 procent lidského genomu, 2002 – kompletní genetická mapa myši, 2003 - mezinárodní tým vědců oznámil dokončení plné identifikace lidského genomu. VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  14. DNA VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  15. DNA Tmavě modrá – dusík Světle modrá – vodík Červená – kyslík Šedivá – uhlík Růžová – nevazebné elektronové páry Adenin Cytosin Guanin Guanin Thymin TOXIKOLOGIE

  16. DNA VŠCHT Praha 1983 - objev tzv. Polymerase Chain Reaction (PCR) – řetězové reakce, při které je fragment DNA kopírován pomocí enzymu polymeráza TOXIKOLOGIE

  17. DNA VŠCHT Praha 2000 - HGP oznámilo sestavení hrubého náčrtu celého lidského genomu, 2001 – oznámeno rozluštění 95 procent lidského genomu, 2002 – kompletní genetická mapa myši, 2003 - mezinárodní tým vědců oznámil dokončení plné identifikace lidského genomu. TOXIKOLOGIE

  18. DNA VŠCHT Praha 1984 - poprvé uplatněna molekulární biologie v kriminalistice – genetický otisk prstu (DNA fingerprint). TOXIKOLOGIE

  19. DNA Je rovněž možné porovnat genotypy u velkého množství jedinců na různých kontinentech. To může pomoci při interpretaci různých vln stěhování národů v historii lidstva. Analýzou mitochondriální DNA z fosílií Neandrtálců starých 40 000 let bylo např. jednoznačně prokázáno, že Homo Neanderthalensis se od moderního člověka geneticky lišil mnohem více, než se předpokládalo. VŠCHT Praha TOXIKOLOGIE

  20. DNA VŠCHT Praha Cyklista Jobie Dajka byl vyřazen z australského reprezentačního týmu na letní Olympijské hy v Athénách 2004. Důvodem bylo, že lhal při vyšetřování dopingového případu svého krajana Marka Frenche. J. Dajka nejprve popřel, že by věděl o dopingových praktikách mezi cyklisty dráhaři. Poté, když se našly stopy jeho DNA na ampulích v koši na odpadky, doznal se ke lži. Přestože tedy sám nedovolené podpůrné látky nepoužíval, OH se účastnit nemohl. Tento případ nesvědčí jenom o schopnostech moderní vědy, ale i snaze Australského olympijského výboru čestně usilovat o dodržování ideálů olympijského hnutí. TOXIKOLOGIE

  21. DNA Mnoho prospěšného získáme studiem DNA virů. Virové choroby jsou současnými postupy jen omezeně léčitelné. Vakcinace chránící organismus proti účinkům některých virů je v důsledku jejich rychlé mutace vždy časově omezená. Při znalosti sekvence virů je možné s nimi lépe bojovat. Je například možné vpravit do napadeného organismu úseky DNA komplementární k virové sekvenci. Tyto speciální, nepůvodní sekvence blokují virovou mRNA, a tak virům zabraňují v množení. Druhým důvodem, proč jsou viry středem zájmu je ta skutečnost, že dokáží účinně infikovat lidskou DNA. Tato vlastnost z nich dělá potenciálního kandidáta pro přenos geneticky modifikovaných sekvencí do živého organisnu. Právě modifikované viry budou zřejmě sloužit pro opravu poškozených lidských genů. VŠCHT Praha TEM mikrografie bakteriofágu, viru napadajícího výhradně bakterie. TOXIKOLOGIE

More Related