Ing. Petr SUNEGA Sociologický ústav AV ČR Jilská 1 110 00 Praha 1 petr.sunega @ socs.cz

1. Bytová politika a deregulace nájemného – postoje občanů Ing. Petr SUNEGA Sociologický ústav AV ČR Jilská 1 110 00 Praha 1 petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

2. Datový zdroj • omnibusové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z března 2006. Výzkum byl realizován na vzorku 1 076 respondentů starších 15 let, kteří byli vybíráni prostřednictvím kvót. Výsledky jsou reprezentativní pro obyvatelstvo ČR starší 15 let. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

3. Spokojenost se současným stavem ve vybraných oblastech veřejného života (v %) Otázka: Jak jste spokojen nebo nespokojen se současným stavem následujících oblastí v ČR. N = 1 076. Zdroj: omnibus CVVM, březen 2006. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

4. Potřeba reformy ve vybraných oblastech veřejného života (v %) Otázka: Potřebuje nebo nepotřebuje podle Váš Česká republika zásadní reformy v následujících oblastech? N = 1 076. Zdroj: omnibus CVVM, březen 2006. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

5. Deregulace nájemného – správnost dvojích cen nájemného Otázka: Je podle Vás správné nebo nesprávné, že za byt s regulovaným nájemným se platí nižší nájemné než za srovnatelný byt (z hlediska velikosti, kvality, umístění) pronajímaný na volném trhu (prostřednictvím inzerátů)? N = 1 076. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

6. Deregulace nájemného - názory na výši regulovaného nájemného (v %) Otázka: Domníváte se, že by regulované nájemné mělo být vyšší než dnes nebo že by se dokonce regulace nájemného měla úplně zrušit? N = 1076. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

7. Deregulace nájemného – souhlas s reformou výše regulovaného nájemného (%) Otázka: Domníváte se, že by regulované nájemné mělo být vyšší než dnes nebo že by se dokonce regulace nájemného měla úplně zrušit? N = 1 076. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

8. Deregulace nájemného – na jakou úroveň by se regulované nájemné mělo zvýšit? Zdroj: CVVM, březen 2006. N = 768 (pouze ti, kteří nakonec souhlasí s reformou v oblasti regulace nájemného). Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

9. Některé potenciální dopady deregulace nájemného • postupné vymizení černého trhu s nájemními byty, odstranění „nespravedlností“ z éry minulého režimu (privilegovaní x neprivilegovaní nájemníci), nastolení normálních vztahů mezi pronajímateli a nájemci. • přes dominanci pozitivních aspektů lze očekávat, že s postupující deregulací nájemného a lepší informovaností občanů o dostupnosti finančních produktů pro financování vlastnického bydlení část (zejména lépe příjmově situovaných) domácností odejde z nájemního do vlastnického sektoru bydlení (tenure choice). • odchod části příjmově silnějších domácností a postupující privatizace bytového fondu však současně vytvářejí určité riziko rezidualizace nájemního bydlení (jak soukromého, tak obecního) a s tím spojených negativních jevů jako je sociální segregace a deprivace. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

10. Některé výhrady k Zákonu o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně OZ • databáze použitá jako základ pro výpočet průměrných cen (z nichž je následně odvozena výše cílového nájemného) pro účely zákona vykazuje určité nedostatky; • pokud by tvůrci zákona při jeho přípravě chtěli být důslední, mohli zorganizovat podrobné šetření reálných cen nemovitostí v jednotlivých lokalitách, které by bylo realizováno nezávislou institucí a k jehož přípravě by byli přizváni zástupci majitelů i nájemníků a další odborníci z oblasti bydlení. • vymizení pojmu místně obvyklé nájemné ze zákona lze považovat za nestandardní, určitá forma regulace nájemného existuje prakticky ve všech zemích s významnějším podílem nájemního bydlení. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

11. Některé „problémy“ české bytové politiky • i přes „univerzální platnost“ koncepce bytové politiky pro všechny resorty angažované v oblasti bytové politiky (MMR, MPSV, MF, SFRB) existují určité názorové neshody mezi resorty, které komplikují prosazování potřebných reforem; • chybějící poptávka po feedbacku ze strany laické i odborné veřejnosti • chybějící údaje o adresátech jednotlivých forem podpory, které znemožňují podrobnější analýzy efektivity a efektivnosti • některé diskutabilní formy podpory v oblasti bydlení: • štědrý systém státní podpory stavebního spoření • možnost odpočtu úroků z přijatých úvěrů na bydlení • privatizace (není podpora) Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

12. Závěr • podrobnější informace k dispozici na http://seb.soc.cas.cz (prostřednictvím stránek lze kontaktovat rovněž přímo členy týmu); • pro zájemce o přehled vývoje cen rezidenčních nemovitostí v zahraničí i v ČR, faktorech ovlivňujících ceny rezidenčních nemovitostí, metodách používaných pro analýzu vývoje cen nemovitostí apod. vyšla publikace autorů M. Luxe a P. Sunegy „Jak dobře investovat do bydlení“ (SLON). • Děkuji za pozornost! Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

13. Datový zdroj • šetření Postoje k bydlení v ČR 2001. Výzkum realizoval tým Socioekonomie bydlení (SEB) Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Šetření proběhlo formou standardního rozhovoru v červnu a červenci roku 2001 na vzorku 3 564 osob starších 18 let. Výběr dotazovaných byl proveden metodou kvótního výběru, kvótní znaky zahrnovaly: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a právní důvod užívání k bytu/domu respondenta. Sběr dat zabezpečila ve všech velikostních pásmech obcí ČR agentura STEM. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

14. Spokojenost s vlastním bydlením a se situací v oblasti bydlení obecně Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. N = 3 564. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

15. Spokojenost s dosavadním bydlením podle právního důvodu užívání domu/bytu Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. N = 3 534. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

16. Spokojenost s dosavadním bydlením • mezi nejdůležitější faktory ovlivňující spokojenost s vlastním bydlením patří na rozdíl od charakteristik respondenta (jeho věku, vzdělání apod.) charakteristiky vážící se přímo k bytu/domu, kde respondent bydlí. • lidé bydlící v panelových bytových domech byli se svým bydlením méně spokojeni než ti, kteří bydlí v cihlových bytových domech. • relativně vysoký standard bydlení domácností s menším počtem členů co do počtu užívaných pokojů souvisel naopak s relativně nízkým standardem bydlení vícečlenných domácností žijících často v malých bytech. • nespokojenost s úrovní správy a údržby bytu/domu byla patrná zejména u respondentů bydlících v obecním nájemním bydlení. Soukromí majitelé měli jako správci bytového fondu „lepší pověst“ než obce; nejlepšími správci však byly respondenty hodnoceny bytová družstva. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

17. Co očekáváme od státu v oblasti bytové politiky Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. N = 3 564. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

18. Co očekáváme od státu v oblasti bytové politiky Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. N = 3 564. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

19. Co očekáváme od státu v oblasti bytové politiky • Forma regulace, kterou respondenti volili, byla přímo závislá od jejich bezprostředních zájmů: nájemníci by narozdíl od vlastníků rádi regulovali nájemné a cenu domů/bytů při jejich prodeji, vlastníci (zejména rodinných domků na venkově) by na rozdíl od nájemníků rádi regulovali ceny stavebních materiálů. • s názorem, že stát by měl regulovat ceny stavebních materiálů souhlasilo téměř 62 % dotázaných, především z menších měst a obcí; s názorem, že stát by měl regulovat ceny domů a bytů při jejich prodeji souhlasilo téměř 57 % dotázaných; téměř 78 % občanů souhlasilo s nějakou formou regulace nájemného; více než 87 % respondentů souhlasilo s názorem, že stát by měl regulovat poplatky za energie spojené s bydlením. • v otázkách regulace a úlohy státu se příliš neprojevovala disproporce mezi názory mladších (do 35 let) a starších (nad 35 let) respondentů. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

20. Účinnost vybraných nástrojů bytové politiky Počty respondentů, kterým daný nástroj napomohl/může napomoci řešit problémy s bydlením, z celkového počtu respondentů, kteří nástroj znají (v %) Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

21. Využití stavebního spoření Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. N = 3 564. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

22. Přerozdělení státních výdajů v oblasti bydlení dle preferencí respondentů (v %) Otázka: Představte si, prosím, že máte moc dosavadní rozdělení podpor v oblasti bydlení změnit, přesněji že máte možnost peníze někde „přidat“ a jinde naopak „ubrat“. Protože máte k dispozici jen omezené množství peněz, nemůžete je pouze přidávat, aniž byste je jinde neubíral. Ve které z následujících oblastí byste se hlavně snažil uspořit a kterou oblast byste díky těmto úsporám naopak hlavně více finančně podpořil? Vyberte, prosím, vždy jen jednu oblast, kde byste peníze „přidal“ a jednu oblast, kde byste peníze „ubral“. CVVM, březen 2006. N = 904. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

23. Představy o ideálním bydlení • většina respondentů (64,5 %) považovala za ideální své současné obydlí. S rostoucím věkem a menší velikostí obce se podíl osob, které své obydlí považovaly za ideální, zvyšoval. Mezi těmi, kdo své obydlí považovaly za ideální byl výrazně vyšší podíl osob obývajících „nadměrné“ byty (počet obytných místností větší než počet osob). • Osoby, které uvedly, že své současné obydlí nepovažují za ideální, byly dotazovány, jak si své ideální obydlí představují: pokud jde o typ obydlí, jednoznačně vítězil rodinný dům (71,2 %), dále bytový dům na sídlišti (9,6 %) a bytový dům ve starší blokové zástavbě (8,6 %). Za ideální právní důvod užívání domu/bytu považovala drtivá většina respondentů (85,9 %) vlastní bydlení, následovalo bydlení nájemní (9,1 %) a družstevní (3,8 %). • v nejbližších třech letech měli v úmyslu změnit své bydliště zejména mladí lidé do 35 let věku (téměř 60 %). Převažujícími důvody, které je k takovému kroku vedly, byly přání uzavřít manželství a založit rodinu a přání osamostatnit se od rodičů. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

24. Představy o ideálním bydlení Podíly respondentů, kteří za ideální obydlí považují své současné, podle právní formy užívání domu/bytu Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001, N = 3 540. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR

25. Představy o ideálním bydlení Žádoucnost různých druhů příslušenství, která by si lidé přáli mít ve svém ideálním obydlí Zdroj: Postoje k bydlení v ČR 2001. Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR