Interpretace neuměleckého textu Prostě sdělovací styl II

1. Interpretace neuměleckého textuProstě sdělovací stylII

2. Označte v textu projevy spisovné češtiny (tvary slov, koncovky) Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

3. Označte v textu projevy spisovné češtiny (tvary slov, koncovky) Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jinýchpolitických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

4. Vysvětlete přítomnost či nepřítomnost příznakových pojmenování v textu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

5. Vyznačte v textu projevy demokratizace jazyka Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

6. Vyznačte v textu projevy demokratizace jazyka Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskémualtánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. Odlište projevy determinologizace a univerbizace

7. Vyznačte v textu projevy intelektualizace jazyka Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

8. Vyznačte v textu projevy intelektualizace jazyka Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formálnírámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. Odlište projevy terminologizace a multiverbizace

9. Určete zda je text připravený - nepřipravený oficiální - neoficiální neutrální - expresivní Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

10. Označte počátkovou výpověď. Vysvětlete, proč text neobsahuje koncovou výpověď. Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

11. Označte počátkovou výpověď. Vysvětlete, proč text neobsahuje koncovou výpověď. Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

12. Zhodnoťte aktuální větné členění textu, rozhodněte, zda je slovosled subjektivní, objektivní Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

13. Označte téma a réma jednotlivých vět Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. Vysvětlete proč v některých případech nelze stanovit téma.

14. Označte téma a réma jednotlivých vět Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezkaprovází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodněnízastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. Tomělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. Vysvětlete proč v některých případech nelze stanovit téma.

15. Vysvětlete aktuální členění textu vyznačené věty Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. Tomělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

16. Označte věty, v nichž dochází k tematizaci rématu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

17. Označte věty, v nichž dochází k tematizaci rématu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

18. Označte věty, v nichž se objevuje průběžné téma Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazvalBabiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

19. Formulujte závěr zkoumání: • slovní zásoba výpovědi: • je užíván spisovný jazyk • nedostatky především ve větné stavbě, téměř brání porozumění textu • jazykové a slohové prostředky jsou neutrální • aktuální větné členění je převážně objektivní • text je připravený, oficiální • projevy vývojových tendencí jazyka • nevýrazné projevy intelektualizace a demokratizace jazyka