Příspěvky na sociální zabezpečení a úvod do problematiky penzijních systémů

1. Příspěvky na sociální zabezpečení a úvod do problematiky penzijních systémů Vysoká škola ekonomická 24. dubna 2002 --------------------------------------------- Vladimír Bezděk Česká národní banka email: Vladimir.Bezdek@cnb.cz

2. Struktura přednášky • Příspěvky na sociální zabezpečení: - základní přístupy k sociálnímu zabezpečení (SZ); na co vše se SZ vztahuje; velikost příspěvkové sazby; mezinárodní srovnání • Úvod do problematiky penzijních systémů: - proč zrovna penzijní systémy (PS); základní pojmy; mezinárodní komparace; možné přístupy k reformě PS; popis PS v ČR; simulace vývoje PS v ČR; reforma PS v ČR

3. 1. Systém sociálního zabezpečení • Teorie: tzv. Bismarck vs. Beveridge model sociální politiky => „kontinentální“ vs. „anglosaský“ přístup v moderním novodobém pojetí. • Bismarck model: počátek 80. let 19. stl. v Německu; Rakousko-Uhersko koncem 80. let 19. stl. Princip příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů do veřejných fondů. Základ současné evropské kontinentální sociální politiky - široký rozsah, snaha o „pojistný“ přístup, poměrně nákladný systém. • Beveridge model: Anglie 40. léta 20. stl. Princip spíše sociální sítě (=> zaměření spíše na občany pod definovanou hranicí chudoby; spíše paušální dávky než pojistný přístup). Základ současné sociální politiky v anglosaských zemích (USA, Anglie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland atd.). Menší ambicióznost systému znamená i nižší nároky na veřejné rozpočty. • Celková sociální politika státu je tvořena systémem sociálního zabezpečení; systémem sociální péče a pomoci a systémem státní sociální podpory. Poslední dva jsou ovšem financovány ze všeobecných daňových zdrojů.

4. Sociální zabezpečení v ČR • Dávky poskytované systémem sociálního zabezpečení (zákon č. 589/1992 Sb. v aktuálním znění): Systém důchodového pojištění (starobní, invalidní, sirotčí, vdovské/vdovecké důchody); systém nemocenského pojištění; státní politika zaměstnanosti. • Sazby pojistného: 26% zaměstnavatel (19,5% důchodové pojištění; 3,3% nemocenské pojištění a 3,2% státní politika zaměstnanosti) a 8% zaměstnanec (6,5% důchodové pojištění; 1,1% nemocenské pojištění a 0,4% státní politika zaměstnanosti). • Administrátor systému: Česká správa sociálního zabezpečení - ČSSZ. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- • Systém veřejného zdravotního pojištění (z. č. 592/1992 Sb.): Pojistné 13,5% (zaměstnavatel 9%; zaměstnanec 4,5%). • 2001: 9 zdravotních pojišťoven (1 státní - VZP).

5. Základní data o sociálnímzabezpečení v ČR • Data za rok 2000 a (2001) • Výdaje státního penzijního systému: 190,1 mld. Kč (204,5 mld. Kč). • Výdaje systému nemocenského pojištění: 27,3 mld. Kč (29,7 mld. Kč) • Výdaje systému státní politiky zaměstnanosti: 9,1 mld. Kč (9,3 mld. Kč) • Výdaje systému zdravotního pojištění: 116,1 mld. Kč (131,2 mld. Kč) -------------------------------------------------------------------------------------------- • Celkové veřejné výdaje „Social security a welfare“ = celkové náklady sociální politiky (ovšem bez výdajů na systém zdravotního pojištění): 290,7 mld. Kč = 14,8% HDP. • Celkové veřejné výdaje na zdravotnictví: 130,6 mld. Kč = 6,7% HDP. Zdroj dalších číselných informací: Ministerstvo financí (www.mfcr.cz nebo v tištěné podobě Státní závěrečné účty) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz)

6. Srovnání příspěvků na SZ • Metodologie OECD pro rok 1997. • Obtížnost srovnání v základních parametrech, protože systémy SZ se značně liší stát od státu (např. v podílu vlády na systému apod.). • ČR se jeví jako velmi extrémní země z hlediska váhy příspěvků na SZ v rámci OECD. • Problematika „daň“ vs. „nedaň“. • Otázka daňové incidence u příspěvků na SZ. • Problematika celkového daňového zatížení faktoru práce.

7. Vývoj tendencí ve zdanění v zemích OECD od roku 1955 • Výrazný růst celkového zdanění (1996 vs. 1955 + 16,4 p.b.). • Polovinu z tohoto růstu (+ 8,1 p.b.) způsobil růst pojistného na sociální zabezpečení (kategorie 2000). • Hlavní důvody jsou zřejmé: jednak růst modelu tzv. sociálního státu a také postupné stárnutí populace a s ním spojené fiskální procesy. • Dalších téměř 6 p.b. růstu se rekrutuje v oblasti přímých daní (kategorie 1000).

8. Problematika daňového zatížení práce

9. Problematika daňového zatížení práce - pokračování • Levá tabulka na předchozím obrázku určuje relativní význam daně z příjmu (mzdy) a pojistného pro celkovou úroveň zdanění (průměrně vydělávajícího jedince). • Zachycuje ovšem daně a pojistné placenou pouze zaměstnancem, nezohledňuje platby (zejména pojistné) hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem. • Druhá tabulka na předchozím obrázku zohledňuje celkové daně a pojistné (placené zaměstnancem i zaměstnavatelem). Zobrazuje tedy tzv. IMPLICITNÍ DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ PRÁCE nebo také celkovou EFEKTIVNÍ DAŇOVOU SAZBU. • Zatímco první tabulka naznačuje důležitost zahrnutí pojistného placeného zaměstnancem při rozboru daňového zatížení (z jeho pohledu), tak druhá tabulka ukazuje důležitost daní a pojistného placeného zaměstnavatelem při hodnocení celkového daňového břemene na faktoru práce. • Makroekonomicky je relevantní celkové daňové zatížení práce - tj. druhá tabulka. Zatížení je celkově dosti vysoké s vyššími hodnotami u zemí s tradičně štědrou sociální politikou (4 skandinávské země, Belgie, Německo, Francie, Itálie). Odhad pro ČR naznačuje nadprůměrné hodnoty => práce je u nás vysoce daňově zatížena. Hodnoty pro liberální ekonomiky (USA, Spojené království, Irsko) i Japonsko jsou výrazně nižší => kontinentální Evropa výrazně zdaňuje práci => jeden z důvodů strukturálních obtíží?!

10. 2. Úvod do problematikypenzijních systémů • Význam penzijních systémů pro veřejné finance • Základní pojmy z oblasti penzijních systémů • Základní mezinárodní komparace penzijních systémů • Možné přístupy k reformám penzijních systémů • Stručný popis penzijního systému v ČR • Rámcová simulace vývoje penzijního systému v ČR • Současný stav a návrhy reformy penzijního systému v ČR

11. Význam penzijních systémů pro veřejné finance • Penzijní systémy (PS) představují obecně významnou složku veřejných financí • V případě ČR v roce 2000 odpovídaly výdaje státního PS: - 9,7% HDP, nebo také - cca 2/3 z výdajů na „Social security and welfare“, nebo také - cca 45% z výdajů na „Social security and welfare“ a zdravotnictví, nebo také - více než 1/5 z celkových výdajů veřejných rozpočtů ČR • Tento význam se bude dále zvyšovat v důsledku nezvratitelného procesu stárnutí populace (ageing). • Proces stárnutí populace je společný mezinárodní fenomén a bude mít v dlouhém období výrazné dopady na veřejné finance - nejde jen o PS, ale např. i výdaje na zdravotnictví či péči o staré občany. V penzijních systémech lze ovšem očekávat největší a nejvíce viditelné dopady. • Proto se penzijní problematika dostává v posledních letech na čelní místo při diskusích o fiskální politice, a to jak na úrovni jednotlivých národních vlád, tak i nadnárodních organizací (Světová banka, MMF, EU (resp. Evropská komise), OECD apod.).

12. Základní pojmy v oblasti PS • Penzijní systémy lze třídit a klasifikovat podle řady různých hledisek, např.: • ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ - Průběžné financování (pay-as-you-go (PAYG)): základem je tzv. mezigenerační solidarita, kdy důchody současných penzistů jsou hrazeny z příspěvků placených ekonomicky aktivní generací. Často bývá (není to ovšem pravidlem) i tzv. vnitrogenerační solidarita, kdy v důsledku příjmové redistribuce výše důchodu neodpovídá pojistně matematickým pravidlům. - Fondové financování (fully funded (FF)): postrádá prvky solidarity => výše důchodu jedince je determinována pouze úsporami na jeho individuálním penzijním účtu. - „Deriváty“ PAYG a FF: například PAYG s tzv. nárazníkovým fondem (buffer fund): klasický PAYG, který v minulosti dosahoval, nebo nyní dosahuje finančních přebytků, jež tvoří rezervní fond, který je investován na kapitálovém trhu a přináší do systému dodatečný úrokový výnos. Dalším derivátem je tzv. zdánlivě příspěvkový systém (notional defined contribution system - NDC): z hlediska financování jde o PAYG, ovšem z hlediska vazby mezi výší důchodu a příspěvky placenými jedincem do systému se snaží zavést určité prvky (zdánlivého) fondového přístupu (tzv. imaginární osobní účty). • ZPŮSOB KONSTRUKCE DÁVEK - Dávkově definované systémy (defined benefit, DB): v podstatě garantují občanovi výši jeho důchodu mnoho let dopředu před samotným odchodem do důchodu. - Příspěvkově definované systémy (defined contribution, DC): určují výši příspěvkové sazby, kterou musí občan platit, ovšem negarantují výši jeho budoucích důchodů. Obecně lze konstatovat, že PAYG financované systémy bývají z hlediska konstrukce dávek dávkově definované, naopak FF financované systémy mají podobu příspěvkově definovaných penzijních schémat (výjimky samozřejmě existují).

13. NÁCHYLNOST K RŮZNÝM DRUHŮM RIZIKA - Demografické riziko: stárnutí populace =  střední délka života a  (nebo trvale nízká) míra porodnosti. Jak PAYG, tak i FF systémy podléhají tomuto riziku, ovšem PAYG patrně ve vyšší míře. FF systém je částečně citlivý na prodlužující se střední délku života a v dlouhém období nelze vyloučit vliv možného poklesu nabídky pracovních sil na snížení míry výnosnosti kapitálu. - Politické riziko: výše důchodů může být ovlivněna politickými rozhodnutími. Podléhají mu oba základní typy financování PS, PAYG možná „o něco více“ než FF. U FF systémů jde o to, že aktiva penzijních fondů mohou být v důsledku změny legislativy použita na jiné než pouze penzijní účely (vzdělávání, bytová politika apod.). V případě PAYG systémů bývá v praxi výše dávek výrazně ovlivňována politickými rozhodnutími (změnou legislativy), často v důsledku neudržitelného finančního vývoje. - Riziko kapitálového trhu: riziko fluktuace výnosové míry penzijních fondů; riziko inflace (v případě vyjádření budoucích penzí v nominálních hodnotách); kurzové riziko (v případě mezinárodní diverzifikace investic). Těmto rizikům podléhá plně FF penzijní systém, částečně ovšem i PAYG systém (v případě globálních mezinárodních finančních krizí s negativním dopadem na ekonomický růst a zaměstnanost). Navzdory vyššímu riziku FF systémů je ovšem dlouhodobá výnosová míra penzijních fondů obecně vyšší než tzv. vnitřní výnosová míra PAYG schémat. - Riziko dlouhověkosti: penzijní úspory mohou být teoreticky plně vyčerpány ještě za života daného jedince. Tomuto riziku podléhá plně FF systém (důvod: morální hazard a nepříznivý výběr na trhu anuit), naopak PAYG systém je vůči němu imunní. • EKONOMICKÉ IMPLIKACE PAYG A FF PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ - Redistribuce: mezigenerační a vnitrogenerační. Redistribuce je podstatou PAYG systému, naopak chybí u FF systémů. - Míra výnosnosti PAYG a FF systémů: souvisí s redistribucí, empiricky se prokázalo, že pro starší generace je výhodnější PAYG systém, kdežto mladší a budoucí generace jsou „čistými plátci“ do PAYG systémů => vnitřní míra výnosu PAYG systému se v čase snižuje a může být dokonce i záporná. Dlouhodobě je daná tempem růstu reálného objemu mezd (lze aproximovat tempem růstu reálné mzdy a mírou růstu populace). Míra výnosnosti FF systémů je daná výnosy z investovaných úspor na finančních trzích. Empirické studie v mnohých zemích naznačují, že v posledních cca 3 desetiletích je míra výnosu u FF systémů vyšší než u PAYG schémat.

14. - PS a trh práce: PAYG systémy v praxi často podporují předčasný odchod do důchodu (ať už v důsledku populistických politických opatření - „řeší“ se tímto způsobem nezaměstnanost nebo vzorec, podle kterého se počítá výše penze, neodpovídá pojistně-matematickým principům). PAYG systémy bývají také často obviňovány z podpory šedé ekonomiky (v důsledku slabé vazby mezi odváděnými příspěvky a dávkou považují lidé příspěvky do systému spíše za daň (než pojištění) a snaží se dani vyhnout => růst šedé (nezdaněné) ekonomiky).

15. - PS a úspory: složitá otázka, mnohé teoretické předpoklady je obtížné potvrdit v praxi (hypotéza životního cyklu, Ricardiánská ekvivalence…). Hlavní názorový proud v současnosti: změna PAYG systému na FF nemá na národní úspory sama o sobě žádný vliv ( soukromých úspor je kompenzováno  veřejných úspor). Rozhoduje způsob financování „tranzitivního“ deficitu: vyvolá-li alespoň částečně vládní fiskální konsolidaci, mohou (není to ovšem jisté) celkové národní úspory vzrůst. - PS a ekonomický růst: idea: (částečná) privatizace PAYG systému vyvolá prostřednictvím trhu práce a snad i  národních úspor pozitivní impuls pro hospodářský růst (vyšší úroveň potenciálního produktu). Současný závěr: nelze přesvědčivě empiricky prokázat. - PS a finanční trhy: FF systém by měl, na rozdíl od PAYG systému, vytvořit či prohloubit trh finančních investic => prohloubení a zefektivnění kapitálových trhů. Současný názor: navzdory obtížné empirické verifikaci se prosazuje spíše mírný optimismus ohledně tohoto aspektu.

16. Základní mezinárodní komparace PS • Podobně jako v případě příspěvků na sociální zabezpečení jde o velmi obtížnou úlohu (v různým zemích je různý podíl vlády a soukromého sektoru na penzijním zabezpečení obyvatel; jsou různě vysoké dávky; různé příspěvkové sazby na různě definované základny pro odvod příspěvků; existují různé typy dávek atd.). Srovnání je proto nutné brát pouze jako orientační, navíc jde v důsledku současných reforem o značně volatilní údaje.

17. Základním problémem státních PAYG systémů je jejich dlouhodobá finanční neudržitelnost v současné podobě, viz odhady tzv. implicitního dluhu. Ty jsou sice značně závislé na vstupních parametrech (diskontní sazba, tempo produktivity práce apod.), ovšem přesvědčivě dokreslují, že s určitou výjimkou Velké Británie, Irska a snad i USA se v penzijních systémech ve stávající podobě skrývá značné riziko pro veřejné finance a ekonomiku vůbec.

18. V průměru pro země EU15 platí, že se v horizontu cca 50 let zvýší v důsledku procesu stárnutí obyvatelstva jejich fiskální výdaje na veřejné PS o zhruba 3-5 p.b. ve vztahu k HDP. Stárnutí obyvatelstva bude mít negativní dopad také na veřejné výdaje ve zdravotnictví - zde např. OECD odhaduje růst o cca 2-3 p.b. k HDP. Vzroste pravděpodobně také váha výdajů na péči o staré spoluobčany; naopak poněkud klesnout by mohly veřejné výdaje na vzdělání (rodí se méně dětí). • Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejmenší problém s veřejnými penzijními výdaji bude mít Spojené království (jako jediné zemi se predikuje pokles významu penzijních výdajů), Švédsko (patrně důsledek přijatých reforem), Irsko (sice značný růst výdajů, ale z nízké výchozí základny) a poněkud překvapivě také Rakousko a Itálie. • Poznámka: veřejné výdaje na PS v ČR představovaly v roce 2000 asi 9,7% HDP (8 EU zemí má vyšší podíl a 7 zemí nižší podíl => jsme přesně uprostřed evropského „balíku“, ačkoliv naše demografické situace je poněkud příznivější než v západní Evropě… Navíc v případě ČR jde o výdaje „after tax“, což zkresluje srovnání (uměle nižší hodnota).

19. Možné přístupy k reformám PS • V praxi existuje značně rozmanitá škála možných přístupů k reformám penzijních systémů (různé přístupy ve vyspělých zemích; rozvíjejícím se světě (např. Latinská Amerika) či transformujících se ekonomikách střední a východní Evropy. • Různé názory na rozsah, způsob provedení a design penzijních systémů mají i různé mezinárodní organizace (Světová banka, ILO (Mezinárodní organizace práce), OECD a EU). • Jakkoliv jsou přístupy k reformě PS v různých zemích různé, lze při podrobném studiu jednotlivých reforem v různých částech světa pozorovat (možná poněkud překvapivě) určitý konvergenční trend v reformách => prvky „a la Latinská Amerika“ se vyskytují i v Evropě a opačně… • Neexistuje „ideální“ (geniální či dokonalý) PS. • Je obtížné vytyčit všeobecně akceptovatelná kritéria, kterých by penzijní reforma měla dosáhnout, mohou ovšem jimi být například: - zajištění finanční udržitelnosti PS v dlouhém období - odstranění (nebo výrazné snížení) negativních dopadů na trh práce (předčasné důchody; finanční znevýhodňování pozdějších odchodů do důchodu) - diverzifikace rizik v rámci PS => nespoléhat se příliš (či dokonce výhradně) pouze na PAYG nebo FF, ideální je určitá kombinace => vícepilířový systém. - řešení interních problémů PS (např. nadměrná redistribuce apod.) - reformovaný PS by měl ponechat důležitá rozhodnutí na občanovi (např. věk odchodu do důchodu apod.) => vyšší flexibilita systému.

20. Penzijní systém v ČR • Skládá se ze dvou pilířů: státní povinný PAYG systém a soukromě spravovaný systém dobrovolného penzijního připojištění. • Základní charakteristika soukromého penzijního připojištění: - založen koncem roku 1994 - jde o soukromě spravovaný a dobrovolný systém - stát jej podporuje státním příspěvkem a daňovými úlevami - Data ke konci roku 2001 (Asociace penzijních fondů: www.apfcr.cz): * 14 penzijních fondů (z původních 44 v roce 1994) * celková aktiva fondů: 55,0 mld. Kč (2,6% HDP) * 2,508 mil. účastníků - Systém je charakteristický: * probíhajícím procesem konsolidace vlastnictví penzijních fondů (pokles jejich počtu v důsledku fůzí) * zvyšuje se vliv zahraničních renomovaných vlastníků penzijních fondů * probíhají postupné legislativní úpravy (posílení prvku dlouhodobosti systému, zvyšování bezpečnosti systému, upřesňování investičních pravidel, zvýšené nároky na informační povinnost apod.). - Hlavní potíže systému: * celkově malý význam v celém PS * nízká průměrná měsíční úložka (rok 2001: 366 Kč = cca 2.5% průměrné mzdy) * nepříznivá věková struktura účastníků v systému - malá účast mladé a střední generace (podíl účastníků mladších 30, resp. 40 let je pouze 9%, resp. 14%. Naopak lidé starší 60 let tvoří 17% účastníků systému).

21. Státní penzijní systém • Typický PAYG financovaný. • Příspěvková sazba 26% z hrubé mzdy (19,5% platí zaměstnavatel a 6,5% platí zaměstnanec). • Poskytuje 4 druhy dávek: * starobní důchody (72% celkových výdajů státního penzijního systému) * invalidní důchody (17%) * vdovské / vdovecké důchody a sirotčí důchody (dohromady nazývané pozůstalostní důchody a činí 9%). Administrativní náklady systému představují zhruba 2% jeho celkových výdajů. • Systém poskytuje průměrný důchod ve výši cca 44% průměrné hrubé mzdy, resp. 57% průměrné čisté mzdy. • Vyplácené dávky jsou de facto osvobozeny od placení DPFO => důchody se nedaní. • Systém je povinný a pokrývá prakticky celé obyvatelstvo. • Finanční náročnost systému roste rychleji než příjmy => prohlubují se deficitní tendence, a to navzdory řadě dílčích • úsporných opatření přijatých v devadesátých letech. Jejich úsporný vliv na systém byl více než převážen růstem • intenzity předčasných odchodů do důchodu, růstem nezaměstnanosti a zbržděním inkasa pojistného v důsledku • nedávné ekonomické recese.

22. Hlavní potíže státního penzijního systému: • Vysoká příspěvková sazba (26%). V kontextu celého systému sociálního a zdravotního pojištění se jedná dokonce o 47,5%, což je mezinárodně téměř unikátní - viz předchozí obrázky o efektivní míře zdanění práce. • Zvýhodnění OSVČ při placení pojistného (existuje u nich tzv. strop pro placení příspěvků na rozdíl od „normálních“ zaměstnanců. • Existence rozsáhlých tzv. náhradních dob pojištění (studium VŠ, vojenská služba, mateřská dovolená, „oficiální“ nezaměstnanost…). • Nadměrná míra redistribuce: jak mezigenerační • (systém je nevýhodný pro mladší a budoucí generace), tak i • vnitrogenerační (zhruba 50% vyplácených důchodů je v • pásmu  10% kolem průměrného důchodu, což zdaleka • neodpovídá způsobu rozdělení příjmů obyvatelstva v • ekonomicky aktivním věku. • Předčasné odchody do důchodu: systém není odolný • vůči populistickým politickým rozhodnutím (novela • zákona z roku 1995, která  věk pro odchod do důchodu, • se z politických důvodů „změkčila“ usnadněním • předčasných důchodů. Štědrost zákona byla snížena až v • polovině letošního roku. • Mezinárodně zcela atypické daňové ošetření státního penzijního systému v ČR, kdy pojistné na důchodové pojištění je daňově odečitatelnou položkou ze základu pro daň z příjmu fyzických osob, ovšem vyplácené důchody se v podstatě nedaní => jde o atypicky nesymetrické ošetření...

23. Simulace vývoje státního penzijního systému v ČR • Jde o velmi dlouhodobé simulace (cca 50 let) => zásadní poselství jsou spíše trendy než konkrétní úrovňové hodnoty. • Výsledky jsou dosti citlivé na vstupní parametry: odhad dlouhodobého makroekonomického vývoje (reálný ekonomický růst, míra nezaměstnanosti, produktivita práce a její vztah k vývoji mezd, reálných úrokových sazeb…) ademografických projekcích.

24. Predikcemi vývoje státního penzijního systému v ČR se zabývala řada institucí (MPSV, MF/OECD, MMF, WB) i nezávislých analytických pracovišť (např. Patria Finance). Jejich modely byly postaveny často na rozdílných makroekonomických předpokladech i demografických projekcích, a přesto poskytovaly velmi podobné výsledky => to potvrzuje poměrně vysokou robustnost odhadů a potvrzuje to též názor, že penzijní systém v ČR se musí brzy výrazně modifikovat (otázkou ovšem zůstává JAK?).

27. Vládní koncepce návrhu důchodové reformy v ČR • Cílový stav: • Dávky z I. pilíře cca 3/4 celkového příjmu z penzijního systému. • Zavedení systému zaměstnaneckých penzijních fondů (ZPF). • Odloučení státního PS od státního rozpočtu pomocí vybudování tzv. Sociální pojišťovny.

28. Některá úskalí vládního návrhu • Reforma je založena na nedostatečně dlouhém projekčním horizontu (pouze do roku 2030). To je ve srovnání s mezinárodními zvyklostmi nepostačující a hrozí riziko zvolení nevhodné (např. nedostatečné či dokonce špatně strukturované) reformy z dlouhodobějšího pohledu. • Reforma vykazuje nízkou provázanost s budoucím vývojem v celkových veřejných financích (resp. jakkoliv reformu plánuje a organizuje MPSV, zásadním způsobem by se na ní mělo podílet i MF jakožto hlavní správce veřejných rozpočtů). • Nedostatek údajů o finančním dopadu některých navrhovaných reformních opatření. Neumožňuje tak posoudit dlouhodobou účinnost navrhovaných opatření a tudíž ani míru jejich adekvátnosti (dostatečnosti) vzhledem k procesu stárnutí populace. • Sporný návrh pro zavedení dalšího dobrovolného soukromého penzijního pilíře - zaměstnavatelských penzijních fondů (bude to skutečně v konečném důsledku efektivní?; problematika daňových podpor, bude dostatečná kontrola stovek nových subjektů? apod.). • Absence alespoň rámcových informací o možné budoucí výši důchodů ze státního I. pilíře. To je téměř nejzákladnější informace, nezastupitelná pro občana při zvažování případné účasti v dobrovolných soukromých penzijních schématech. Zde musí být vládní informační politika mnohem jasnější a otevřenější...

29. Zdroje informací • Standardní literatura ke kursu VF_418 Daňová teorie a politika -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- • Zajímavé zdroje pro případné zájemce k problematice penzijních systémů a jejich vlivu na veřejné finance a fiskální politiku: * www.worldbank.org * www.imf.org * www.oecd.org * http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications_en.htm * www.mfcr.cz * www.mpsv.cz * www.cnb.cz Na těchto stránkách pak hledat zejména sekce „publikace“, „research“ apod., kde je k dispozici řada zajímavých výzkumných prací (jednotlivců nebo institucí).