Kapitola 16 Významné světové konflikty ve druhé polovině 20. století

1. Kapitola 16Významné světové konflikty ve druhé polovině 20. století

2. Struktura kapitoly 16.1 Korejská válka 16.2 Válka ve Vietnamu 16.3 Národnostní konflikt v Jugoslávii

3. 16.1 Korejská válka

4. Korejská válka - průběh • 1950 - 1953 • byla jedním z projevů studené války • na sever od 38. rovnoběžky vznikly v Koreji v roce 1948 dva státy s rozdílným společenským uspořádáním • Severní Korea (Korejská lidově demokratická republika KLDR), podporovaná Stalinem a SSSR • Jižní Korea (Korejská republika), podporovaná USA

5. v roce 1950 byla stažena okupační vojska (sovětská ze severu a americká z jihu) • to byl hlavní faktor startu Korejské války, která si vyžádala 1 milion mrtvých a raněných v Jižní Koreji • jelikož SSSR stál v té době mimo Radu bezpečnosti OSN, mohly USA jednoznačně v OSN prosadit rozhodnutí o nasazení ozbrojených sil proti Severní Koreji uznané za agresora • společně s USA byla v Koreji nasazena i vojska ostatních členských států Rady bezpečnosti OSN

6. Severní Koreu přijeli podpořit Mao Ce Tungovi čínští "dobrovolníci", tzn. SK podporovaly sovětské satelity, SSSR a Čína • generál McArthur, který vedl americké vojáky, dokonce v bojích prosazoval použití jaderných zbraní, nicméně byl z postu generála odvolán • po dlouhých, náročných bojích bylo ujednáno příměří

7. A výsledek? • ustanovení definitivní hranice na 38. rovnoběžce mezi SK a JK • vznik dvou států • Severní Korea (KLDR) a • Jižní Korea (Korejská republika)

8. 16.2 Válka ve Vietnamu

9. Faktory vzniku • r. 1954 poraženi Francouzi a celé území Indočíny rozděleno na následující země: • Kambodža (Pnompenh) • Laos (Viangchan) • Severní Vietnam (Hanoj) • Vietnamská demokratická republika, komunisté • Jižní Vietnam (Saigon) • země Vietnamu dělila 17 rovnoběžka, • po dvou letech mělo přijít sjednocení na základě svobodných voleb – ty se nikdy neuskutečnily

10. komunisté se rozhodli zemi sjednotit silou a za pomoci SSSR a ČLR vybudovali rychle silnou armádu • hlavním cílem bylo vytvořit jednotný Vietnam s komunistickou vládou • obyvatelstvo jižního Vietnamu partyzány a příslušníky severovietnamské armády z počátku podporovalo – vidělo v nich zachránce před bídou, která byla způsobena jihovietnamskou vládou

11. vláda jižního Vietnamu sledovala jen své zájmy a ne zájmy obyvatelstva a tak ani armáda nebyla schopna ubránit se armádě severního Vietnamu • za podpory USA se uskutečnil v zemi převrat, který tehdejšího neschopného vůdce NGH DINH DIEMA sesadil z čela Vietnamu (11/63) • začíná období nestability, politické a ekonomické krize jižního Vietnamu – v zemi přítomno přes 16tis. amerických poradců (nebojovníků!)

12. Vypuknutí války • jižní Vietnam zaútočí na radarovou základnu severního Vietnamu (30. 7. 1964) • od začátku srpna začíná série náletů, která způsobí vznik dlouhého a krvavého konfliktu komunistů ze severu proti jihu podporovaného USA • v roce 1966 stojí proti sobě • 170 000 komunistických partizánů • 300 000 amerických vojáků • 50 000 jihokorejských vojáků

13. ve válce proti sobě stojí • USA, Jižní Vietnam a státy SEATO • SEATO (Austrálie, Jižní Korea, Filipíny, Nový Zéland, Thajsko) X • Aliance Vietnamské demokratické republiky (Sev. Vietnam) a Národní fronty osvobození Jižního Vietnamu, • SSSR a ČLR poskytují severu pouze vojenskou pomoc, přímo nezasahují

14. Průběh války • válka je nebývale oboustranně krutá • trpí vojáci, civilisté i životní prostředí • USA používají chemické zbraně proti rostlinným porostům jak na jihu (boje proti partyzánům), tak na severu • i po desetiletích od války obyvatelé Vietnamu i američtí vojáci z této oblasti trpí vážnými zdravotními poruchami (látky byly výrazně karcinogenní), rodí se jim postižené děti, apod. • použity byly i další látky ničící např. úrody rýže apod. • světová veřejnost klade odpor a nesouhlas (včetně obyvatelstva USA) • hlavní důvod: incident ve vesnici MY LAI • Američané povraždili přes 500 místních obyvatel • do úřadu prezidenta USA nastoupí NIXON (po Johnsonovi) a snaží se účast USA v bojích zmírnit (v té době již bojuje ve Vietnamu přes 500tis am. vojáků) • v r. 1971 je ve Vietnamu „jen“ 161tis. vojáků, několik tisíc vojáků stáhnou i spojenci Austrálie a Nový Zéland • USA pokračují v bombardování Kambodže a Laosu – komunisté, partyzáni

15. Dohoda o ukončení války • bylo jasné, že USA nejsou schopny Severní Vietnam porazit => nutná mírová jednání • u jednání o míru přítomni • USA, Sev. Vietnam, Jižní Vietnam a Fronta národních osvoboditelů (FNO) • Jižní Vietnam FNO u jednání odmítal • FNO se prohlásí v roce 1969 za prozatímní vládu jižní části země (ovládala 70% území) • jednání o konci války a obnovení míru ve Vietnamu trvají 5 let • USA uznají svobodu, svrchovanost a územní celistvost Vietnamu • USA ukončí boje i na území Laosu a Kambodže • USA se zavazují k finanční pomoci k odstranění vál. škod v Indočíně • konec války je v březnu 1973 stvrzen na konferenci OSN o Vietnamu (Paříž)

16. Důsledky války? • z dohody měly saigonská (jihovietnamská) a hanojská (severovietnamská) vláda vyjednávat a ukončit nepřátelství • v zemi již nebyly žádné zahraniční jednotky • Saigon (JV) odmítl plnit mezinárodní dohody  Severní Vietnam v březnu 1975 opět zasáhne • v roce 1975 je Saigon (Ho Či Minovo město) dobyto • v dubnu 1976 se uskuteční celovietnamské volby • země je sjednocena: Vietnamská socialistická republika • nastolen komunistický režim ve Vietnamu, později i v Kambodži i Laosu • vznikne opět série bojů a nepokojů ve státech Laosu, Kambodži

17. Bilance VÁLKY VE VIETNAMU • bilance pro USA • USA politicky i vojensky poraženy • největší porážka a nejdelší válka v dějinách USA • 8,5 mil. vojáků prošlo službou ve Vietnamu • 2 mil. účastníky přímých bojů • 58 tis. padlo • výdaje na válku: 170 mld. USD • bilance pro Vietnam • oběti: 2 miliony lidí • rozsáhlé sociální důsledky, ekonomické škody • zničeno 4/5 zemědělských družstev • na jihu zničeno přes 3/5 vesnic • miliony hektarů půdy zničeny a zamořeny chemickými látkami a posety minami • narušení vztahů mezi USA a Vietnamem do r. 1995

18. Postavení USA ve SE v důsledku války ve Vietnamu • USA nezabránily šíření komunismu v Indočíně • obavy spojenců o schopnosti USA hájit jejich zájmy • VIETNAMSKÝ SYNDROM • pokles důvěry v americkou politiku

19. 16.3 Válka na Balkáně

20. Historická východiska • 1918 rozpad R-U a vznik Království Srbů, Chorvatů a Slovinců • forma státu konstituční monarchie • král ALEXANDR 1 • u moci SRBOVÉ = nejsilnější národ • rozlišné kultury a náboženství = problémy • Srbové – pravoslavní • Chorvaté, Slovinci – katolíci, vyspělejší ekonomicky • Bosna a Hercegovina – částečně islám • 1929 vyhlášena diktatura • území rozděleno na 5 oblastí podle zeměpisného nikoliv etnického hlediska, změna názvu na Jugoslávii • národy neuklidní, v r. 1934 je zavražděn a nahrazen Petrem II.

21. Historická východiska • ve druhé světové válce byla Jugoslávie okupována Německem, Itálií a Bulharskem • proněmečtí fašisté (tzv. ustašovci) masakrovali pravoslavné srby a muslimy • odvetně na to reagovali komunističtí partyzáni v čele s Josipem Brozem Titem • Partyzáni s Titem z více jak ½ osvobodili Jugoslávii ještě před příchodem Rudé armády • Po válce byla monarchie zrušena, Petr II. sesazen z trůnu a byla vyhlášena Federativní republika Jugoslávie • Předsedou vlády a prezidentem se stává Josip Broz Tito

22. Titova vláda • Vláda nezávisle na SSSR • SSSR usilovalo o odstranění Tita z vedení státu, to se nepodařilo • V 60. letech změna názvu: Socialistická federativní republika Jugoslávie • Země vysoce zadlužená, dostává se do ekonomické krize • I přes ekonomické problémy se ale Titovi podařilo držet v zemi klid a veškeré etnické, náboženské i politické rozpory byly utlumeny • Spravedlnost v řízení SFRJ byla provedena změnou ústavy – 9členná prezidentská rada mezi šest členských států a dvou autonomních oblastí (Kosova a Vojvodiny) v čele s prezidentem, 1974 • Srbům to nevyhovuje a chtějí vyšší podíl na moci

23. Miloševičova vláda • 1980 – umírá Tito, SFRJ ztrácí pevnou ruku • zhoršuje se ekonomická situace, roste inflace, nezaměstnanost, začínají se projevovat nacionalistické tendence • Jedenkrát ročně byl do čela prezidia volen nový předseda z 9 členné prezidentské rady • 1987 se do čela dostává Srb Slobodan Miloševič a pro své Srbsko chce více pravomocí a ekonomických výhod a to na úkor rozvinutějšího Slovinska a Chorvatska • Tady vzniká touha Slovinska a Chorvatska o osamostatnění se

24. 90. léta • 1990 - proběhnou svobodné volby • Komunisté zvítězí jen v Srbsku a Černé hoře • Chorvatsko a Slovinsko chtějí změnit federaci na konfederaci, popř. na sdružení nezávislých suverénních států • Srbsko toto odmítá, hlavní obavou byla ztráta vedoucího postavení a území • Srbsko se snaží připojit část území Slovinska i Chorvatska obývaného Srby • Tyto snahy vyústily ve vyhlášení republiky Srbská krajina • vznikla tak válka proti Chorvatsku vedená federální armádou, která v případě národnostního konfliktu mohla zasáhnout; Slovinsko i Chorvatsko si začaly budovat svoji vlastní armádu

25. Vyhlášení nezávislosti – cesta k válce • 25. 6. 1991 vyhlásí nezávislost Chorvatsko a Slovinsko • Slovinsko rychle překonalo pokus o ozbrojený zásah jugoslávské armády, ale v Chorvatsku vypukla válka • 17. 11. 1991 se odtrhla Makedonie, kt. se pouze diplomaticky potýká s Řeckem o uznání svrchovanosti • 12. 12. 1991 přestavitelé Srbska a Černé Hory vytvořili tzv. Novou Jugoslávii • 3. 3. 1992 vyhlásí samostatnost i Bosna a Hercegovina a válka se tak rozšíří i na její území

26. Válka v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině • Hlavní příčina – náboženské a etnické spory • Příčina sporů vychází ze druhá sv. války • Chorvaté (fašističtí ustašovci páchali genocidu na Srbech) • náboženské problémy • Bosňané – islám • Srbové – pravoslavní

27. Příčiny války v B a H • Náboženské a etnické spory mezi Srby, Chorvaty a Bosňany • Kořeny těchto sporů pochází z 2. svět. Války, kdy Chorvaté jako tzv. ustašovci páchali genocidu na srbském národu • Už tehdy hlavní příčinou byly náboženské rozepře • Záminkou pro vyprovokování se pak stala tzv. republika Srbská krajina, která vyhlásila svoji nezávislost

28. Tehdejší federální jugoslávská armáda využila svých pravomocí a tvrdě zasáhla proti Chorvatům a Slovincům • Ve Slovinsku konflikt trval pouze 10 dnů, ale díky malému počtu Srbů a nevýhodné poloze se konflikt začal odehrávat více v Chorvatsku • Šéfem Chorvatů byl pozdější prezident FRANJO TUDJMAN • Od září 1991 se snaží celý svět včele s VB dojednat příměří • Od podzimu 1992 je celá oblast pod ochranou jednotek UNPROFOR (kontrola a udržování příměří a ochrana civilního obyvatelstva – tzv. MODRÉ PŘILBY

29. Mír v Chorvatsku trvá jen do doby než nepokoje mezi Srby a Muslimy vypuknou i v Bosně • Srbové pod záminkou ochrany tamních Srbů před násilnou islamizací vyšlou do Bosny svoje jednotky • Chorvatsko a BH uzavřou dohodu o spojenectví, obranné společenství (1992) • V roce 1995 je opět znovu vyhlášena republika Srbská krajina a to je opět hlavní příčinou pro útoky Chorvatů na Srby • SREBRENICA (BH) – masakr, při kterém zemřely tisíce lidí • Srbové pod vedením Radka Mladiče dobyli „bezpečnou zónu OSN“ • WHO vyloučilo Jugoslávii ze svých řad • EU nepodnikla žádné razantní opatření, pouze přijala embargo na dodávky zbraní, čímž nechala jednu stranu bezbrannou proti té útočící

30. Do hry vstupují USA se svými letouny, bombardují srbské pozice, což bylo spíš katastrofální než účinné – zahynulo příliš mnoho civilistů • 21. 11. 1995 válčící země podepsaly v DAYTONU (USA) mírové smlouvy • Konečný souhlas pak padl v Paříži 14. 12. 1995 • Chorvatsku byla navrácena okupovaná území • Srbská Krajina a západní Slavonie a na území BH vyslalo NATO mírové jednotky IFOR (international FORce) a SFOR (stabilization FORce), které měly za úkol zjistit případně nové objevující se konflikty

31. V roce 1997 byli Mezinárodním trestním tribunálem v HAAGU souzeni za válečné zločiny • Slobodan Miloševič (prezident Jug, Sr.) • Soud probíhá • Nacionalistickým srbským smýšlením přivedl Jugoslávii až k rozpadu • Ratko Mladič (generál federální armády) • Vyhlášeno pátrání • Radovan Karadžič (vůdce bosenských Srbů) • Vyhlášeno pátrání • Prezident BH (muslim) ALIJA IZETBEGOVIČ • Páchal genocidy během válk • Paško Ljubič (bosenský Chorvat)