160 likes | 321 Views
Sylogismus je řeč (logos), v níž, je-li něco (pl.) dáno, nutně něco jiného, různého od toho, co jest dáno , vyplývá právě tím, že dané jest. (Aristoteles: První analytiky, I. 1., 24b). Subjekt-predikátová tvrzení. Každá (některá) kočka je (není) savec.
E N D
Sylogismus je řeč (logos), v níž, je-li něco (pl.) dáno, nutně něco jiného, různého od toho, co jest dáno , vyplývá právě tím, že dané jest.(Aristoteles: První analytiky, I. 1., 24b) Subjekt-predikátová tvrzení Každá (některá) kočka je (není) savec. Kvantifikátor + subjekt + spojka + predikát termíny podle kvantity: obecné a částečné, neurčité podle kvality: kladné a záporné
Logický čtverec Kontradikce: platí-li jedno, neplatí druhé a naopak. Kontrárnost: neplatí zároveň, negace mohou platit zároveň Subkontrárnost: může platit zároveň, negace nemohou. Subalternace*: platí-li první, platí i druhé.
Kategorickýsylogismus Tři tvrzení: větší (1.) předpoklad, menší (2.) předpoklad a závěr Tři termíny: větší (p), střední (m) a menší (s) Sylogistické figury Andělská křidélka
Bárbara, Célarént, Darií, Ferióque, prióris. Césare, Cámestrés, Festíno, Baróco secúndae. Tértia Dáraptí, Disámis, Datísi, Felápton, Bocárdo, Feríson habét. Quárta ínsuper áddit Brámantíp, Camenés, Dimátis, Fesápo, Fresíson. Barbara, Celarent primae, Darii, Ferioque. Cesare, Camestres, Festino, Baroco secundae. Tertia grande sonans recitat Darapti, Felapton, Disamis, Datisi, Bocardo, Ferison. Quartae sunt Bamalip, Cameles, Dimatis, Fesapo, Fresison.
Každá figura: kombinace 4 písmen na 3 místech = 43 = 64 možností! **subalterní mody
* podmíněná platnost **subalterní mody
Některé zvíře je šelma. Žádnýčlověk není zvíře Některýčlověk není šelma. Některášelma není člověk. Žádnýčlověk není zvíře Některé zvíře je šelma. Některášelma není člověk. Větší termín:člověk. Menší termín:šelma. Střední termín: zvíře. Větší termín: šelma Menší termín: člověk. Střední termín: zvíře. E Žádný člověk není zvíře. INěkteré zvíře je šelma. O Některášelmanení člověk. INěkteré zvíře je šelma. E Žádný člověk nenízvíře. O Některýčlověk není šelma. IV. figura - EIO I. figura - IEO Není platný sylogismus Fresison,platný sylogismus
Všechny šelmy žijí v lese. Žádné kočky nežijí v lese. a) Všechna zvířata žijící v lese jsou šelmy b) Žádné kočky nejsou šelmy. c) Žádné šelmy nejsou kočky. d) Některé kočky žijí v lese. A E A - ne E - II. fig. EAE Cesare E - II. fig. AEE Camestres I - ne E Žádný filosof není básník. Některý spisovatel je filosof. a) Některý spisovatel není básník. b) Některý filosof je spisovatel. c) Některý básník je filosof. d) Některý filosof není básník. I O - I. fig. EIO Ferio I - ano I - ne O - ano Někteří teroristé byli dobrými studenty. Všichni teroristé jsou fanatici. a) Někteří fanatici jsou dobrými studenty. b) Někteří dobří studenti jsou fanatici. c) Všichni fanatici jsou teroristé. d) Někteří teroristi jsou fanatici. I A I - III. fig. IAI Disamis I - III. fig. AII Datisi A - ne I - ano
Konverze Simpliciter (s)– subjekt a predikát E- formy a I-formy mohou být vyměněny (Žádné s není p Žádné p není s, Některé s je p Některé p je s.) Per accidens (p)* – z A-formy vyplývá I-forma a ta lze konvertovat prostě (Každé s je p Některé p je s.) Contradictio (c)- nepřímý důkaz: negace závěru a jedna premisa vedou ke sporu s druhou premisou (reductio ad absurdum)
Význam souhlásek počáteční písmena B, C, D, F – pomocí kterých modů první figury je lze dokázat s po samohlásce - třeba užít pravidlo simpiciterna odpovídající tvrzení p po samohlásce - třeba užít pravidlo per accidens na odpovídající tvrzení c po samohlásce – při důkazu sporem (contradictio) dostaneme negaci odpovídajícího tvrzení m po samohlásce – třeba změnit pořadí předpokladů (mutare) b, d, l, r, n, t – pouze zvukomalebný význam Všechny mody ostatních figur lze dokázat pomocí modů první figury.
Dokážeme například DISAMIS: Některémjep. Každémjes. Tudíž některésjep. Postupujeme následovně. PrvníS v DISAMIS znamená:užij pravidlo simpliciter u většího předpokladu - Některépjem. PísmenoM znamená: změňpořadí předpokladů - Každémjes.Některépjem. Dostali jsme DARII se závěrem:Tudíž některépjes. Nakonec, S na posledním místě DISAMIS říká: užij simpliciter u závěru – Tudíž některé sjep.To jsme potřebovali. Další příklad FELAPTON: Žádnémneníp. Každémjes. Tudíž některésneníp.PísmenoPznamená: Uprav menší předpoklad per accidents. Některé s je m. Toto je FERIO se závěremTudíž některésneníp. Jsme hotovi. Poslední příklad je BAROCO: Každépjem. Některésnením. Tudížněkterésneníp. To dokážeme sporem. Vezmeme větší předpoklad: Každépjem. a negaci závěru, která je: Každésje pjakožto menší předpoklad a máma BARBARA se závěrem: Každésjem. Ale to protiřečí původnímu menšímu předpokladu, jak ukazuje písmenoCpo druhé samohlásce ve slově BAROCO. Tedyjestliže předpoklady platí, musí platit i závěr.
Aequivalent omnis, nullus-non, non-quidam-non. Nullus, non-quidam, omnis-non aequiparantur. Quidam, non-nullus, non-omnis-non sociantur. Quidam-non, non-nullus-non, non-omnis adhaerent.