200 likes | 382 Views
Možnosti a limity výzkumu školního a rodinného prostředí se zřetelem na rizikové chování žáků. Bohdana Richterová, Štefan Chudý. Příspěvek autorů bude pojednávat o zahájení doktorského projektu, který bude mapovat specifické faktory dvou prostředí navzájem spolu úzce souvisejících.
E N D
Možnosti a limity výzkumu školního a rodinného prostředí se zřetelem na rizikové chování žáků Bohdana Richterová, Štefan Chudý
Příspěvek autorů bude pojednávat o zahájení doktorského projektu, který bude mapovat specifické faktory dvou prostředí navzájem spolu úzce souvisejících. Autoři představí základní terminologii a postupy spojené s akčním výzkumem. Cílem projektu a výzkumu je mapovat základní faktory a navrhnout a ověřit metodiku práce s rizikovou rodinou a rizikovým žákem.
Definiční vymezení rizikového chování Labáth (2001, s. 11) rizikovou mládež popisuje jako „dospívajících, u kterých je vzhledem k působení více faktorů, zvýšená pravděpodobnost selhání v sociální a psychické oblasti.“
Definiční vymezení rizikového chování • Miovský a Zapletalová (2006, s. 21): • „šikana a násilí ve školách, vč. dalších forem extrémně agresivního jednání, • záškoláctví, • užívání návykových látek, • nelátkové závislosti (gambling, problémy s nezvládnutým využíváním PC atd.), • užívání anabolik a steroidů, • obecně kriminální jednání, • sexuálně-rizikové chování, • vandalismus, • xenofobii, • rasismus, • intoleranci a antisemitismus, • komerční zneužívání dětí, • týrání a zneužívání dětí atd.“
Pojmy problémové chování a rizikové chování • užívány v obdobném významu (Jessor, Širůček) • význam odlišný (Filipi, Bendl). Filipi, (2010, s. 44) definovala problémové chování „jako chování, které je pro učitele nepřijatelné. Jedná se o subjektivní hodnocení učitele ovlivněné různými faktory – žákem, časem, kontextem.“ Průnik s rizikovým chováním jde vysledovat především v oblasti šikany, krádeží a agrese.
První polovina 90. let - Langer • Labáth (2001) uvažuje nad pohledem na rizikovost z různých hledisek. Vymezuje hlediska osobnostní, somatické, zdravotní, sociální, hledisko schopností jedince, kdy za výchozí považuje chování a jednání dopívajícího. • Širůčková (2010) popisuje rizikové chování jako formu životního stylu • Dolejš (2010) se v souvislosti s výzkumem žáků s rizikovým chováním podrobněji zabýval pojmy norma, normalita a kulturní kontext.
Širší rámec rizikového chování – sociální kontext • Labáth, Širůček • Novák - Model komplexního vlivu sociálního prostředí • Jessor - Multifaktoriální teorie problémového chování • Nutnost se zaměřit při intervenci ne na jeden faktor, ale na všechny faktory v celé šíři.
Rizikové chování – prostředí rodiny • Rodina jako společenská instituce prochází výraznou proměnnou. • „Kvalita vazby mezi dítětem a matkou, později i mezi dítětem a otcem a dítětem a dalšími členy rodiny, je klíčovým činitelem osobnostního rozvoje.“ (Matoušek, Kroftová, 2003, s.42) • Rodiče dětí s rizikovým chováním často nevytvářejí překážky pro asociální chování. • Výchovný styl bývá nekonzistentní nebo příliš tvrdý a autoritativní. • Materiální faktor zabezpečení rodiny a jeho proměny.
Rizikové chování – prostředí školy • Průcha (2003, s. 261) uvádí, že „učitel je jeden ze základních činitelů vzdělávacího procesu… Stoupá význam sociálních rolí učitele v interakci s žáky, v týmu učitelů, ve spolupráci s rodiči a komunitou…“ • Kompetence v oblasti pedagogické diagnostiky, schopnosti sociální komunikace, empatie, ale i odborné informovanosti.
školní prostředí také jako rizikový činitel • Chyby učitelů, které často podněcují žáky k rizikovému chování - poznámky, známky, hodnocení dítěte v kontaktu s rodiči nebo jinými učiteli, oznámení na místním odboru sociální péče, přehlížení iniciativy méně nadaného dítěte apod. • Participace žáka ve výuce. • Vysoké nároky na učitele v oblasti zvládání problémových situací.
Protektivní a rizikové faktory rizikového chování • Šišláková (2006, s. 45) uvádí: „Protektivní faktory jsou určitými tlumiči, gumovými nárazníky proti individuální zranitelnosti či nepříznivým tlakům a vlivům okolí…faktory rizikové jsou určitými predispozitory negativního behaviorálního výsledku jedince.“
Navrhovaný projekt akčního výzkumu • Jádrem předkládaného projektu bude kvalitativní výzkum. Bude se jednat o akční výzkum, který je koncipován a realizován v úzké spolupráci s důležitými aktéry, v tomto případě s aktivními učiteli 2. stupně základních škol, dětmi s rizikovým chováním a jejich rodiči. • Hlavním cílem výzkumu bude řešit reálné situace a ovlivňovat tímto pedagogickou praxi. Akční výzkum umožňuje úzkou provázanost s praxí, má také ale svá rizika a limity, které budou popsány na základě realizace tohoto výzkumu.
Akční výzkum • Výzkum bude probíhat cyklicky s fázemi analýza, akce a reflexe. • Použitými metodami v rámci akčního výzkumu bude deník výzkumníka, nestrukturované a polostrukturované rozhovory, analýza dokumentů, brainstorming a vedení skupiny s aktéry výzkumu – focusgroups… • Výsledky výzkumu budeme považovat za validní a reliabilní tehdy, pokud bude výzkum autentický a bude mít znatelný přínos pro účastníky. Validita bude také zajištěna opakováním výzkumného cyklu a triangulací dat. Data z akčního výzkumu budou interpretována v kontextu situace. (Coghlan, 2004). V závěru bude vypracována případová studie.
Proč právě akční výzkum? • Na rozdíl od akademického výzkumu je přímo zaměřen na pedagogickou praxi a praxi aktivně ovlivňuje. • Výzkum pomáhá učitelům získávat smysl pro efektivitu konkrétních metod a přístupů. • Umožňuje učitelům reflexi vlastní práce. • Do výzkumu jsou učitelé aktivně zapojeni – umožňuje jim to získat důvěru k vlastní práci a možnostem změny v problémových oblastech. • Učitelé bývají často ve své práci s dětmi „sami“. Výzkum umožňuje učitelům, jiným odborníkům, příp. rodičům a žákům komunikovat navzájem o stejných problematických oblastech.
Jaká jsou specifika a rizika akčního výzkumu? • Výzkumník musí důkladně poznat a pochopit prostředí výzkumu a získat důvěru učitelů. • K výzkumu je potřeba získat aktivní učitele motivované k změně problémových oblastí vlastní práce – je třeba získat učitele, kteří chtějí vlastní práci zlepšovat. • V rámci výzkumu je možné dostat se do „smyčky“ problému. Je třeba mít stanovenou časovou hranici, dopředu si stanovit, ve které chvíli výzkum končí. • Výzkum vyžaduje hodně flexibility a hledání nových způsobů práce všech zapojených. • Výzkum je časově náročný pro všechny zapojené.
Návrh metodiky akčního výzkumu • Fáze: Pilotní část projektu • Fáze: Analýza • Fáze: Akce • Fáze: Reakce • Fáze: Průběžné hodnocení. • Fáze: Vyhodnocení celého procesu.
Pokud Vás tento příspěvek zaujal, jste učitelé 2. stupně základních škol nebo jiní odborníci, kteří pracují s dětmi s rizikovým chováním a rádi byste s námi na realizaci projektu spolupracovali, budeme rádi, pokud nás budete kontaktovat. Autoři: Mgr. Bohdana Richterová Ústav pedagogiky a sociálních studií Pedagogická fakulta UP Olomouc e-mail: bohdana.richterova@seznam.cz tel.: 603229887 Mgr. Štefan Chudý, Ph.D. Ústav pedagogiky a sociálních studií Pedagogická fakulta UP Olomouc e-mail: stefan.chudy@upol.cz tel:585635161
Použitá literatura • Použitá literatura: • DOLEJŠ, Martin. Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2642-6. • JESSOR, Richard. Society for Adolescent Medicine. New York: Elsevier Science Publishing Co., 1991. • Jessor, R., Turbin, M.S., Costa, F.M.(1998). ProtectiveFactors in Adolescent HealthBehavior. Journalof Personality andSocial Psychology, 75 (3), 788-800. • FILIPI, Věra. Problémové chování dětí ve škole a možnosti řešení. In Sekera (ed.) Pohledy expertů na mezilidské vztahy ve školách ostravského regionu. Škola a kázeň žáků. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. ISBN 978-80-7368-911-7. • LABÁTH, Vladimír. a kol. Riziková mládež. Praha: SLON, 2001. ISBN 80-85850-66-4. • LANGER, Stanislav. Mládež problémová, její typy a možnosti uplatnění. Diagnostické, výchovné a profesiografické modely. Hradec Králové: Kotva, 1994. ISBN 80-900254-3-9. • MACEK, Petr. Adolescence. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-747-7 • MARTANOVÁ, V. a kol. Učební texty ke specializačnímu studiu pro školní metodiky prevence. Praha : UK, 2007. ISBN 978-80-254-0525-3. • MATOUŠEK, Oldřich, KROFTOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2. vydání, 2003. ISBN 80-7178-771-X. • MIOVSKÝ, Michal, ZAPLETALOVÁ, Jana. (2006). Primární prevence rizikového chování na rozcestí: specializace versus integrace. In: Příspěvek přednesený na III. ročníku celostátní konference Primární prevence rizikového chování „specializace versus integrace“, 27.-28.11.2006, Praha. Sborník abstrakt, 21. • NOVÁK, Petr. Model komplexního vlivu sociálního prostředí v primární prevenci, /on-line/. /citace 11.10.2012/ Dostupné na: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/70/2654/Model-komplexniho-vlivu-socialniho-prostredi-v-primarni-prevenci • PRŮCHA, Jan. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-621-7. • Sdružení SCAN, o.s. Primární prevence rizikového chování. /on-line/. /citace 11.10.2012/ Dostupné na http: //http://www.pprch.cz/ • ŠIRŮČKOVÁ, Michaela. Rizikové chování a jeho psychosociální souvislosti. In: Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. (ed.) Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení Scan, 2010. ISBN 978-80-87258-47-7. • ŠIŠLÁKOVÁ, Monika. Využití residence v sociální práci s rizikovou mládeží.In: Truhlářová, Z. Smutek, M. (ed.) Riziková mládež v současné společnosti. Hradec Králové: Katedra sociální práce a sociální politiky Univerzity v Hradci Králové, 2006. ISBN 80-7041-044-2. • ŠPIČÁK, Jan. Prostředí z pohledu sociální pedagogiky. Olomouc: UPOL, 1993. • ZITA, Jan. Monoparentní rodina, svobodná volba, nutnost, rizika. In Truhlářová, Z. Smutek, M. (ed.) Riziková mládež v současné společnosti. Hradec Králové: Katedra sociální práce a sociální politiky Univerzity v Hradci Králové, 2006. ISBN 80-7041-044-2.