270 likes | 375 Views
Územní plánování a dopravní koncepce pro JMK dle nových studií Ing. Strnada (2012, 2011). Jan Symon Brno, 4. říjen 2012. Územní plánování v JMK a jeho dosavadní problémy.
E N D
Územní plánování a dopravní koncepce pro JMK dle nových studií Ing. Strnada (2012, 2011) Jan Symon Brno, 4. říjen 2012
Územní plánování v JMK a jeho dosavadní problémy • Územnímu plánování v JMK schází koncepce zaměřená na obyvatele, ignoruje zákonné hygienické limity a ignoruje jejich dlouhodobé překračování • Zásady územního rozvoje (krajský územní plán) byly zrušeny rozsudkem NSS z června 2012 pro neposouzení kumulativních vlivů dopadu na zdraví obyvatelstva
Vlivy na zdraví obyvatelstva - prašnost • V jižní části Brna a přilehlé brněnské aglomeraci jsou dlouhodobě překračovány zákonné limity prašnosti. Nová Evropská závazná legislativa limity dále snižuje. • Na rozdíl od Moravskoslezského kraje na jihu Brna a v přilehlých obcích hlavním zdrojem znečištění ovzduší není průmysl, ale je DOPRAVA (zdroje REZZO 4) Je-li hlavním zdrojem doprava, je nutno prioritně řešit otázky dopravy – tj. včetně odvedení tranzitní dopravy, která do oblasti nepatří, jinam.
Dlouhodobé překračování hygienických limitů pro prašnost • Brno a obce jižně od dálnice D1 mají nadlimitně zhoršenou kvalitou ovzduší zřejmě více než 15 let: • V roce 2011 limit počtu dní s nadlimitní koncentrací PM10 byl opět PŘEKROČEN
Dlouhodobé překračování hygienických limitů pro hlučnost • Dálnice D1 a další komunikace byly a doposud musí být provozovány na základě dočasných výjimek kvůli hlučnosti. • To samo dokládá, že je nepochybné, že v jižní části Brna a v obcích přilehlých k D1 jsou dlouhodobě překračovány zákonné limity hlučnosti. • Dočasné výjimky jsou vydávány opakovaně bez splnění podmínek v uplynulém období, což je samo o sobě nesprávný postup. • Jsou sice po více než 30 letech existence D1 postupně přijímána opatření na snížení hlučnosti z D1, ale doposud k žádné podstatné nápravě nedošlo.
Jak porovnat dopravní koncepce JMK: Dopravní funkce Ekonomika včetně použitelnosti fondů EU Vliv na veřejné zdraví Realizovatelnost (právní limity)
Dvě dopravní koncepce pro JMK Nesprávně (dle JMK) Správně (dle ing. Strnada) Koncentrace tranzitní dopravy Plnohodnotné obchvaty
„Oficiální“ varianta - - chybná a právně nerealizovatelná • Místo, aby tranzitní doprava byla z přetížené oblasti odvedena, je sem dál a více zatahována • Protože nelze dopravu od Vídně dovést až k D1, je nutné budovat nové dálnice (tangenty), což vede k devastaci obytných oblastí pod dálnicí D1 • Právně nerealizovatelné, neb je zde nadlimitní znečištění oblasti jemným prachem. A to neklesá, ale roste. Nesprávně Nadlimitní zatížení díky tranzitní dopravě
R52 do Brna? A Co dál? … Tangenty? Krajský radní Venclík (12.5.2009): Ani v případě úspěšné výstavby R 52 nemá kraj vyhráno. "Jestli se podaří těch chybějících dvacet kilometrů postavit, přivedeme ty milióny aut na kraj Brna na Vídeňskou ulici a budeme řešit další problém, jak s nimi projet Brnem, když nemáme postaveny plánované tangenty," ZÚR JMK: Totální skrumáž na jihu Brna. Bez místa pro bydlení lidí.
Pohled na jižní část brněnské aglomerace – chybné řešení dle soudem zrušených ZÚR JMK
Jih Brna a přilehlá část aglomerace • MČ Brno-Bosonohy, obce Troubsko a Ostopovice – má se tato oblast stát středoevropskou křižovatkou dálnic?
Území je zatíženo nad přípustnou úroveň • Je prokázáno, že území jihu Brna a obcí v jižní části brněnské aglomerace je zatíženo dlouhodoběnad přípustnou úroveň • Mají se desetisíce lidí vystěhovat? Ex-hejtman Stanislav Juránek už připouští výkup nemovitostí(září 2012) • Realistické řešení existuje v rámci platných zákonů • Je primárně nutné ctít základní princip, že v oblasti, kde jsou hygienické limity překročeny nebo jejích překročení hrozí, musí být přijímána účinná opatření k nápravě a naopak tato oblast nesmí být, a to ani v územním plánování, zatěžována novými velkým zdroji prašnosti a hlučnosti. • Přes oblast Bosonohy, Troubsko, Ostopovice, … nelze v ÚP schvalovat další rychlostní komunikace, tedy ani R43 či JZ tangentu
Alternativní varianta řešení • Dvě nové autorizované studie dopravního projektanta ing. Strnada, které JMK musí vzít v úvahu pro pořizování nových ZÚR JMK: • Detailní studie pro R43 a Brněnskou aglomeraci (2011) • Komplexní studie pro celý JMK a návaznost na sousední regiony (2012)
„Alternativní“ varianta - dopravně, ekologicky, ekonomicky správná a právně realizovatelná • Řešení souladné s Politikou územního rozvoje (R55 okolo Břeclavi, S8 okolo Znojma) – tranzitní doprava odvedena na trasy kratší o 35 km • R43 jako plnohodnotný obchvat města Brna • Řešení jako celek o 50 miliard levnější • Z hlediska NATURA 2000 vhodnější (Volf, 2007) • Právně realizovatelné, neb znečištění oblasti jemným prachem klesá Správně Ochrana „v hloubce“
Konstruktivní řešení pro celý JMK • R43 – plnohodnotný obchvat města Brna v Boskovické brázdě, nejkratší trasa z Brna ve směru na Svitavy (Litomyšl, Pardubice/Hradec Králové) • Vídeň – Praha po S8 – potřebný a plnohodnotný obchvat Znojma • Vídeň – Ostrava/Katovice (Polsko) po R55 – potřebný a plnohodnotný obchvat Břeclavi a zlepšení dopravního napojení Zlínského kraje na Vídeň • Praha – Ostrava – po R35 • D1 – 6 pruhů (ochrana proti hlučnosti - včetně úseku D1 v tubusu v délce cca 600 m v místech, kde je vzdálenost D1 od husté zástavby pro Bosonohy a Troubsko kritická) • R52 zůstává pouze přivaděčem od Znojma/Mikulova k Brnu • Tangenty Brna - vypuštěny
Ekonomický ROZDÍL – cca 50 miliardKč Použity Cenové normativy dle Ministerstva Dopravy CN2010, inflačně korigované na ceny 2012. Zdroj: Ing. Strnad (2012) 50 miliard Kč navíc je dodatečná zátěž více než 170 tis. Kč na každou 4-člennou rodinu v JM kraji
Elementární fakta – dopravní vzdálenosti Vídeň - Mikulov - Brno - Katowice: 382 km Vídeň - Břeclav - R55 - Katowice: 347 km (tj. kratší o 35 km) Vídeň – Brno – Praha: 330 km Vídeň – Znojmo – Praha: 295 km (tj. kratší o 35 km) -------------------------------------------- Vídeň - Břeclav - Brno - Katowice: 386 km (tj. rozdíl pouhé 4 km)
Rakouská strana je si vědoma možného řešení na Břeclav Rakousko (oficiální PLÁNOVACÍ materiál 11/2011): A5 po Mikulov se stavět zatím nebude, jen možná dvoupruhový obchvat Drasenhofenu do 2018. Od Poysdorfu lze pokračovat na Reintal/Břeclav. Ministr dopravy Faymann (Mistelbach, 2008): „Varianta Reintal se tedy nepochybně musí brát vážně, neboť napojení na dálnici Praha – Bratislava by zde mohlo být zrealizováno rychle a bez velkých nákladů. … Budeme plánovat maximálně po Walterskirchen, neboťodtudbychom mohli si to namířit na oba hraniční přechody.“ A5 dnes končí 33 km od hranice ČR. Výstavba zastavena v roce 2009.
R55 – obchvat Břeclavi Vliv na ŽP (Natura 2000) a LVA (UNESCO) 4-pruh (červená a modrá linie) pod Břeclaví je prakticky v koridoru 2-pruhového obchvatu (růžová linie). Střed Lednicko-valtického areálu UNESCO a Valtice budou po realizaci R55 okolo Břeclavi odlehčeny od tranzitní dopravy, neb doprava bude moci opustit ČR již na hraničním přechodu Břeclav/Poštorná-Reintal. Závěr autorizovaného posouzení NATURA2000: Trasa R55 okolo Břeclavi je vhodnější než R52 (Volf, 2007)
Studie Strnad, 2011 jednoznačně doporučila optimalizovanou variantu MŽP (přímou trasu) jako nejlepší variantu … a variantu „bystrckou“ přes Bosonohy identifikovala jako variantou nejhorší a vyloučenou z důvodu hygienických limitů Závlek cca 10 km přes Bystrc R43 – „bystrcká trasa“ alias “Hitlerova dálnice“ – černá přerušovaná čára Optimalizovaná přímá trasa R43 („varianta MŽP“ z roku 2009) – značena červeně
Napojení Brna přes MÚK Bystrc je nefunkční – doložil to i dopravní model ze ZÚR 2011
Optimalizované vedení R43 (přímá trasa - „varianta MŽP“) - možný základ pro konsensus • Zcela se vyhýbá Brnu, Rozdrojovicím, Jinačovicím, Čebínu, Drásovu, Malhostovicím, Všechovicím, Skaličce, Malé Lhotě a Lubě • Tvoří kvalitní obchvaty pro Lipůvku a všechny další obce
Politicky prosazovaná nesprávná R43 NENÍ ani silnicí na Svitavy … ale silnicí na Jevíčko a Moravskou Třebovou (Staré město) Brno – Staré Město – Svitavy je 30 km zajížďka oproti Brno – Svitavy
A stále je o čem přemýšlet: Kapacitní spojení Pardubicka/Kolínska k Jihlavě – silnice S8 - ideální řešení pro tranzitní dopravu přes ČR. Vyhýbá se Praze i Brnu a pomáhá Pardubickému kraji a kraji Vysočina.
Závěr – smysluplná a právně realizovatelná je pouze varianta dopravní sítě ing. Strnada, neboť: