Klasifikace, struktura a rozhodovací mechanismy

1. Klasifikace, struktura a rozhodovací mechanismy Mezinárodní organizace

2. Klasifikace • Podle typu členství • Podle rozsahu členství • Podle cílů a sféry působnosti

3. Klasifikace podle typu členství • Kdo může být členem? Státy či nestátní aktéři: • Mezinárodní vládní organizace • Mezinárodní nevládní organizace. • Hybridní mezinárodní organizace • Nestátní aktéři mohou mít pozorovatelský status u IGO • Např. Palestinská autorita u OSN

4. Klasifikace podle rozsahu členství • Starší dělení na regionální a univerzální MO • Regionální → členy se mohou stát jen aktéři z určité geograficky vymezené oblasti. • Univerzální MO → členy se mohou stát aktéři ze všech zemí světa • Od tohoto dělení se začíná upouštět

5. Klasifikace podle rozsahu členství • Více se dnes používá dělení na MO s limitovaným (intenzivním) členství a s nelimitovaných (extenzivním) členstvím. • MO s limitovaným/intenzivním členstvím → vylučují některé aktéry na základě stanovených kritérií (geografická lokalizace, charakter politického režimu, stupeň ekonomického rozvoje) • Vyloučeným mohou udělit jiný status (pozorovatel, přidružený člen) • MO s nelimitovaným/extenzivním členstvím → zájemci nejsou limitováni • OSN – musí se jednat o suverénní státy

6. Klasifikace podle cílů a sféry působnosti • Cíle a působnost jsou zakotveny v zakládacím dokumentu. • Všeobecné – OSN, EU, OAS • Specifické: • Politické – Africká unie • Bezpečnostní – NATO • Ekonomické – MMF, SB • Sociální – UNESCO, ILO, WHO

7. Struktura MO • Může významně ovlivnit výslednou činnost, neboť ovlivňuje chování a strategii aktérů. • Zakládací smlouva obsahuje cíle, stanovuje orgány a rozděluje kompetence mezi ně. • Liší se precizností a ambiciózností • EU velmi ambiciózní a detailní, obsahuje politický program • Charta OSN méně ambiciózní a detailní, neobsahuje konkrétnější program

8. Struktura MO • Institucionální struktura: • Plenární orgán • Reprezentace všech členských zemí • Exekutivní rada • Dohlíží a vykonává činnost ve smyslu naplnění cílů • Administrativní aparát • Administrativní úkoly a implementace politik • Soudní těleso • Řešení sporů • Parlamentní shromáždění • Dohled nad politickými rozhodnutími organizace • Orgán reprezentující nevládní organizace/subnárodní aktéry (regiony, obce)

9. Struktura MO • Plenární orgán: • Je to centrum rozhodování • Každý stát má jeden hlas nebo jsou hlasy vážené. • Rozhodovací procedury jsou různé: • Pokud je nutné dosáhnout jednomyslnosti, rozhodovací proces se stává složitější a trvá déle, ale výsledná rozhodnutí je jednodušší implementovat. • Pokud stačí dosáhnout většiny, je sice jednodušší dosáhnout kompromis, ale obtížnější jej implementovat. • Často se zavádí hlasování kvalifikovanou většinou.

10. Struktura MO • Konsensus je mechanismus, který částečně řeší problém mezi nutností dosáhnout rozhodnutí a jeho naplněním. • Předpokladem je, že výsledná dohoda je pro účastníky výhodnější než žádná dohoda • Je chápán jako vyjednávací proces, během něhož jsou respektována jednotlivá stanoviska aktérů s cílem dosáhnout dohody (kompromisu) → tak aby žádný aktér nebyl proti přijetí konečné dohody. • Př. OBSE, WTO, OECD • Členy jsou suverénní státy a pouze souhlas všech aktérů zajišťuje rovnost mezi nimi a poskytuje rozhodnutí potřebnou legitimitu

11. Struktura MO • Dalším řešením je vážené hlasování • Zvyšuje se tak šance, že velké státy budou stát za daným rozhodnutím • Může být založeno buď na počtu obyvatel (EU), nebo na ekonomické síle (MMF, SB) • V MMF a SB mají největší podíl a vliv USA a země ZE → pro změnu pravidel váženého hlasování se vyžaduje kvalifikovaná většina → USA a ZE mají de facto právo veta.

12. Struktura MO • Exekutivní rady • Scházejí se častěji než plenární orgány a některé mají trvalý charakter • Dohlíží na administrativní aparát a vykonávají činnost ve smyslu naplnění cílů. • Jsou méně početné, obvykle v nich jsou zástupci států, kteří byli zvoleni plenárním orgánem • Členství může být stálé a nestálé nebo smíšené • Obvykle se zástupci v exekutivních radách stávají nejvýznamnější země, které mají největší váhu ve světě • Např. RB OSN

13. Struktura MO • Administrativní aparát (sekretariát, bureau, komise) • Reprezentuje nadnárodní dimenzi MO. • Nejedná se o mezivládní těleso (x exekutivní rada nebo plenární orgán), zaměstnanci nereprezentují zájmy států, ale MO jako celek • V počátku vzniku MO administrativní aparát plnil především technické funkce. • V současnosti se jedná o poměrně nezávislé orgány, které často mají významný vliv na výslednou podobu určitého rozhodnutí.

14. Struktura MO • Např. Sekretariát OSN • Vybíráni lidé podle schopností a podle geografického kritéria. • Nesmí sledovat instrukce vlády státu, ze kterého pochází. • Generální tajemník je volený VS na pět let po doporučení RB OSN • Má významný vliv na výsledná rozhodnutí VS a RB, a to skrze zprávy, které předkládá, a tím, že určuje agendu VS a RB.

15. Struktura MO • Soudní tělesa: • Mají rozhodovat spory členských států, spory mezi orgány nebo mezi orgánem a členskou zemí • V některých případech jsou ustavena poměrně nezávislá tělesa, která vytvářejí svoji vlastní judikaturu (ESD), ale obvykle nevytváří vlastní judikaturu a slouží jen k urovnávání sporů.

16. Struktura MO • Př. Mezinárodní soudní dvůr • Soudci jsou voleni VS a RB, v obou musí získat absolutní většinu. • Jurisdikce není závazná, jeho role je oslabena • Strany sporu musí nejprve uznat, že chtějí, aby MSD rozhodl jejich spor a pak je jeho výsledek závazný. • X Evropský soudní dvůr • Vytváří vlastní závaznou jurisdikci a členské státy se zavazují ji dodržovat při vstupu do EU. • Pokud je členská země zažalována, že neplní nebo porušuje předpis evropského práva, je pro ni rozhodnutí ESD závazné.

17. Struktura MO • Parlamentní shromáždění • Mají jen některé MO (např. je nemá OSN) • Rada Evropy, OBSE, EU • Smyslem je dát legitimitu rozhodovacímu procesu uvnitř MO • U RE a OBSE jsou zástupci delegováni národními parlamenty a hrají jen malou roli

18. Struktura MO • Orgán reprezentující zájmové skupiny • V některých MO existují orgány reprezentující zájmové skupiny, regionální nebo místní samosprávu • Liší se vlivem na rozhodovací proces • V OSN se jedná o ECOSOC • NGO mají poradní status → mohou podávat ústní nebo písemná stanoviska, návrhy na obsah agendy jednání ECOSOC • Mohou se účastnit světových konferencí pořádaných OSN • Zájmové skupiny vytváří tlak na OSN, aby převzaly určité otázky do své agendy – např. boj za lidská práva, životní prostředí

19. Rozhodování v MO • MO představují institucionální strukturu, která svými normami a pravidly přetváří vstupy aktérů. • Tato struktura má vliv na podobu jejich chování při prosazování jejich zájmů. • Buď jim otevírá možnost něco prosadit, nebo jejich jednání omezuje.

20. Rozhodování v MO • Hlavní podněty pro činnost MO přináší: • Členské státy • Administrativní aparát MO • Parlamentní shromáždění MO • Zájmové skupiny • Expertní komunity

21. Rozhodování v MO • Členské státy: • Hlavní zdroj vstupů → dávají finanční příspěvky na chod MO, přispívají informacemi a vysílají zaměstnance • Ve většině MO výše příspěvku závisí na schopnosti členského státu platit (bohatství) • Hlavní přispěvatelé mají ohromný vliv na rozhodování v rámci MO. Mohou finance využívat k nátlaku pro prosazení svého zájmu.

22. Rozhodování v MO • Členské státy nejčastěji prosazují své zájmy již na úrovni pracovních skupin či výborů. Mohou předložit návrh na plenárním zasedání nebo vytvářet tlak na administrativní aparát. • Úspěch ale závisí na síle státu a jeho relevanci v MS. • Stát může být silný celkově (USA) nebo v určité specifické oblasti (např. Saudská Arábie, Francie) • USA mají kontrolu nad zdroji v mnoha oblastech (hlavně vojenská a ekonomická sféra) → tím se zvyšuje jejich vliv i v dalších oblastech. • Saudská Arábie může být považována za silného hráče v otázkách týkající se ropy • Francie zase v nukleárních technologiích (francouzští experti mají velký vliv v Mezinárodní organizaci pro atomovou energii)

23. Rozhodování v MO • MO ale dává významný prostor malým a střední státům, aby prosadily své zájmy. • Jejich vliv závisí na zájmu silného státu podílet se na kolektivním rozhodování. • Mohou prosadit své zájmy zvláště při balíčkovém rozhodování • Malé státy mají šanci prosadit se v koalicích • Buď se spojí a vytvoří silnou koalici (např. Skupin 77 na půdě OSN), nebo se stanou členem koalice vedené silným státem, který takto musí brát zájmy menších států v potaz.

24. Rozhodování v MO • Administrativní aparát • Velký vliv mají šéfové administrativního aparátu (např. generální tajemník) • Jeho vliv vyplývá z toho, že je v centru rozhodovacího procesu. • Administrativní aparát je držitelem vysoce specifických informací, což vyplývá z náplně činnosti (vytváří studie, zprávy, návrhy) • Tímto má významný vliv na podobu podkladů, ze kterých se bude při rozhodování vycházet.

25. Rozhodování v MO • Má také významný vliv na podobu projednávané agendy • Jaké iniciativy se předloží, co bude priorita, atd. • Tento vliv roste v otázkách, kde nejsou jasně patrné zájmy členských zemí → může jejich preference ovlivnit • Př. Sekretariát OSN • Na poč. 90. let Boutros Boutros-Ghali navrhl Agendu pro mír → základ mírové politiky OSN v 90. letech (prosazení rozšíření činnosti OSN – preventivní diplomacie, peacemaking, peacekeeping, peacebuilding)

26. Rozhodování v MO • Parlamentní shromáždění • Slabší vliv než členské státy a administrativní aparát • Jejich hlavním smyslem je posílit legitimitu rozhodovacího procesu uvnitř MO • Vytváří se, aby snížily tzv. demokratický deficit MO. • Svůj vliv uplatňují právě skrze fakt, že jsou ostatními orgány (plénem, radou, sekretariátem) vnímány jako zdroj legitimity v rozhodovacím procesu, protože jinak jsou jejich pravomoci slabé.

27. Rozhodování v MO • Zájmové skupiny (hlavně NGO) • Vztah NGO a MO je vzájemně výhodný → NGO obvykle mají zájem mít přístup do MO a MO má zájem na informacích a expertízách, které jí poskytne NGO • Vliv mohou uplatnit skrze formální a neformální kanály

28. Rozhodování v MO • Formální kanály → NGO se může prosadit institucionální cestou • Např. v OSN skrze ECOSOC tím, že formuluje ústní nebo písemná stanoviska • Může být vytvořen přímo orgán, kde jsou zástupci zájmových organizací • V některých mají zájmové skupiny podíl na rozhodování – ILO • Neformální kanály → velmi časté, lobbování • Vliv NGO závisí na jejich významu • Např. Amnesty International nebo Greenpeace • NGO se mohou prosadit skrze mobilizaci veřejného mínění

29. Rozhodování v MO • Komunity expertů • Experti mají poradní hlas při rozhodování • MO má zájem začlenit odborníky do rozhodování, odborníci mají zájem být začleněni, protože tak mají vliv na rozhodování v dané otázce. • Vliv odborníků roste podle míry shody. • Čím více odborníků se shodne na určitém doporučení, tím roste pravděpodobnost, že se takto bude postupovat → pro členské státy totiž bude obtížnější jejich doporučení ignorovat.

30. Rozhodování v MO • Pokud je míra shody nižší, tím se sníží jejich vliv. • Členské státy mohou využít této neshody k prosazení svého zájmu. • Státy s protikladnými pozicemi se mohou opřít o pozice těch expertů, které jim vyhovují. • Vliv odborníků je např. vysoký v otázce ochrany životního prostředí • Vliv na založení Světové meteorologické organizace (WMO) → sledování ozónové vrstvy • UNEP – Program OSN pro životní prostředí • Příprava Kjótského protokolu z r. 1997