Relační perspektiva sociální stratifikace II. : Sociální distance (relace, asociace, homophily)

1. FHS UK,Historická sociologie Stratifikační výzkum, ZS 2011 Relační perspektiva sociální stratifikace II. : Sociální distance (relace, asociace, homophily) Jiří Šafr FHS UK Historická sociologie poslední aktualizace 21/11/12

2. Obsah 0. Úvod: Přístupy ke studiu sociální stratifikace (kopie snímků) 1. Relační perspektiva sociálních nerovností – sociální distance → relační obrat 2. Interakčně distanční přístup – východiska • Stratifikační systém (sociálně distanční pojetí) • Princip diferencovaného sdružování (homophily) 3. Subjektivní sociální distance • Hypotézy „podobnosti (like me)“ vs. „referenční prestiže“ • Hypotézy „statusového-kontinua“ vs. „existence subjektivních sociálních tříd“ 4. Objektivní sociální distance • Princip měření objektivní - interakční sociální distance (egocentrická síť, matice vzdáleností) • Vzájemný interakční prostor skupin povolání v USA (60. léta) • Příklady principu diferencovaného sdružování v ČR • Hypotézy „podobnosti (like me)“ vs. „referenční prestiže“ • Objektivní sociální distance: symbolický prostor profesí v ČR 2007 • Interakční statusové škály (CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale) 5. Literatura a Internetové zdroje

3. Přístupy ke studiu sociální stratifikace 1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční) přístup k třídní analýze Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií): • 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě na základě vykořisťování) pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání přístupy založené na ekonomickém zájmu →„kdo dostává kolik a jak ?“ • 2. třída jako o „životních podmínky“přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti. → „kdo dělá co a proč ?“ • Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti, třídní vědomí, …)

4. Stratifikační systém • Klasický přístup: systém odlišeného přístupu k a vzácným společensky ceněným zdrojům v podobě statusových symbolů (vzdělání, prestiž, příjem, majetek) • Relačně /sociálně-distančně/ interakčnípřístup: systém sociálních distancí systém norem sociální distance určujících statusově rovnocenné kontakty, které následně definují a reprodukují nerovnosti - hierarchie a nerovnosti jsou rutinně reprodukoványv rámci sociálních interakcí - vzorce sdružování (homogenita přátelských vazeb / manželská heterogamie)

5. Kulturalistický přístup k třídní analýze • výzkum reprodukce hierarchií a nerovností skrze kulturu • Relační pojetí • weberiánská perspektiva stratifikace: hranice mezi statusovými skupinami určují symbolické prostředky a interakce • třídní pozice vymezuje symbolické umisťování podle životního stylu (Warner) • třídy jako „diferencované latentní struktury“ vymezené asociacemi rovnocenných statusů (Laumann) • nominalistický přístup: „třídy na papíře“ (Bourdieu) empirické shluky na základě podobného způsobu života

6. Weber: status vs. třída Statusy (Stände) • pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na pracovním trhu (sociální třída) ale subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže. • produkt interakce svázaný s různými životními styly. hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem nebo povoláním.“ • Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních skupin. Sociální třídyvymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou sociální uzavřenosti. • Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním. • O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná komponenta jejich životních šancí“

7. Sociálně distanční a sociálně interakční –multidimenzionální sociální prostor, stratifikace jako prostor sociálních vztahů: vzorce přátelských a partnerských vztahů a kulturní podobnosti Princip diferencovaného sdružování určuje distance uvnitř sociálního prostoru → sociální sítě, sdílený kulturní vkus a životní styly sloužící jako identifikace sociální podobnosti” [Bottero 2005] → relační pohled - zakotvenost nerovností v sociálních sítích

8. Konvenční vs. sociálně distanční přístup • Konvenční přístup definuje hierarchicky uspořádané skupiny a pak sleduje vztahy mezi nimi. • Sociálně distanční-interakční přístup určuje pomocí vzorců sociálních vztahů povahu stratifikace → odlišná míra sdružování určuje distance v sociálním prostoru • („postmoderní“ paradigma - kulturní hierarchie jsou rozostřené)

9. Kulturní a relační obrat při studiu sociálních nerovností Alternativní přístup ke konvenční analýze sociální stratifikace nabízí: Kulturní obrat • Zdůrazňuje kulturní dimenzi ekonomických a sociálních procesů utváření nerovností • Sociální nerovnosti místo pouze profesně odvozené stratifikace (provázanost nerovností etnických, genderových a dal.) • Zkoumají se kolektivní identity a konstrukce hranic → význam, který lidé nerovnostem přikládají, kam sebe a druhé zařazují a konkrétní praktiky, v nichž nerovnost vzniká a reprodukuje se. Relační obrat • Důraz na sociální interakci, relace (spíše než na esence), sítě (než struktury), fluiditu (než stálost), sféry (než předem dané kategorie) • Ovlivněn kulturním a lingvistickým obratem, rozvojem analýzy sociálních sítí (SNA)

10. Relace v sociální struktuře substancialistická perspektiva - jednotka analýzy substance jako „statické entity" (věci) relační myšlení sleduje dynamiku procesů a vztahů mezi těmito entitami K relacím v sociální struktuře odkazují dva mechanismy: • princip homogenitypříslušníci stejné třídy či její frakce mají podobné životní styly • princip homologie struktura prostoru životních stylů souzní s prostorem sociálních pozic.

11. 2. Relační perspektiva sociálních nerovností Sociální distance

12. Sociální distance: interakční přístup k sociální stratifikaci Interakcionalistický/ relační přístup (vs. konvenční strukturalistický (substancialistický), který nejprve definuje hlavní dimenze stratifikace a pak do daných kategorií/dimenzí zařazuje) • Klíčový aspekt stratifikačního systému: rozsah v jakém se intimní sociální vztahy vztahují k lidem se „stejným statusem“ nebo „stejnou sociální třídou“. • spíše studium statusových skupin (Weber) než o (Soci) ekonomických třídních seskupení (Marxistické pojetí tříd) • relational perspective on inequalitiessymbolic placement (Warner)

13. Stratifikační systém (sociálně distanční pojetí) • Sociální struktura: trvalý systém sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi→ odlišná míra pravděpodobnosti vzniku sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi • Sociální stratifikace:trvalý systém uspořádání sociálních pozic • Stratifikovaná sociální struktura:v níž existuje tendence ss omezovat intimní sociální vztahy • Sociální třída – interakční definice (L. Warner):skupina lidí, jejíž členové mají blízký přístup jeden k druhému na úrovni přibližně stejného statusu • Stratifikační systémmíra v níž intimní sociální vztahy jsou omezeny na osoby stejného statusu /třídy

14. 2 koncepty sociálních distancí Klasické (široké) pojetí sociálních distancí - strukturní • metafora pro vzdálenosti – relativní pozice jedince ve struktuře, např. ekonomické rozdíly nebo rozdíly v atributech (etnické, náboženské, …) (Sorokin) • Strukturní přístupy k sociálním distancím = skupiny jsou sociálně vzdálené, pokud se lišší od druhých (třída, rod, rasa) Interakční přístupy k sociálním distancím - interakční/ síťové • relativní blízkost v sociální interakci tj. vzdálenost v síti (Simmel) • Sociální interakce: blízkost bydliště, četnost partnerských vztahů, častost kontaktů. • Vysoká míra sociální distance je tam, kde jsou takovéto sociální interakce nepravděpodobné • Interakční přístup definuje skupiny jako vzdálené pokud se spolu nesetkávají (nesdružují). Odlišné (strukturně, např. třída) skupiny tak mohou být sociálně blízké, pokud se jejich příslušníci navzájem přátelí • Pro určení relativní sociální distance mezi skupinami jsou rozhodující vzorce sociálních vztahů mezi kategoriemi – jak je podobné jejich chování

15. Interakčně distanční přístup - východiska Objektivní a subjektivní sociální distance

16. Interakcea sociálnídistance (subjektivní) • Sociální distance: „míra pochopení a intimity, která obecně charakterizuje osobní a sociální vztahy“ (Park 1924). • Subjective feeling of individuals of a special proximity to another individual. The feeling of common group affiliation and common identity indicates low, a distinct aloofness connected with diffuse fear high social distance. • Tyto pocity se nezaměřují na konkrétní jedince ale na sociální kategorie (např. religiosita, třídní vědomí, etnicita)→ stereotypy(Steinbach 2004)

17. Interakční přístupy k sociálním distancím • Subjektivní sociální distance E. Bogardus – etnické distance(Bogardusova škála sociální distance)E. O. Laumann – profesní distance • Intimita - blízkost sociálních vztahů vs. fyzická blízkost v (městském) prostoru (R. Park) • Objektivní sociální distance vzorce sociální interakce určující stratifikační řád (P. Blau, E. O. Laumann)

18. Subjektivní a objektivní sociální distance [Laumann 1966]. Subjektivní sociální distance: postoj ega vůči osobě (alter) s určitým statusovým atributem, který obecně definuje charakter interakce, kterou by ego podstoupilo s uvažovaným objektem. Objektivní sociální distance: jsou v realitě pozorovatelné rozdílné pravděpodobnosti toho, že určitý člověk má přítele, souseda, nebo příbuzného s odlišným profesním zázemím.

19. Sociálně interakční přístupy E. O. Laumann (1966, 1973) - stratifikační struktura odvozená ze samotných vzorců interakce Sociální prostor vztahů – které profesní skupiny jsou v kontaktu s druhými (manželství, přátelé, sousedství) CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale (přátelské a manželské vazby) Cambridge Scale of Occupations Sociální podobnost/odlišnost strukturuje sociální sítě → kontakty mezi podobnými lidmi jsou pravděpodobnější než mezi odlišnými (propojení strukturního a interakčního/síťového přístupu) Distance - sociální vlastnosti → vzdálenost v sociální síti

20. Socialně distanční výzkumystratifikace E. O. Laumann • Social distance scale:relativní intimita v přístup k lidem určité skupiny (profesní) (Bogardus, Westie) • E. O. Laumann:1963, USA, Cambridge and Belmont, Massachusetts (422 muži, běloši)1966, USA, Detroit (1013 muži, běloši) 1971, NSR, Altneustadt (820 muži ženy) • Egocentrické sociální sítě (profese 3 přátel, 2 sousedů, otce, tchána)

21. Princip diferencovaného sdružování (diferential association) • Lidé sdílející podobnou sociální pozici (status/třída) mají vyšší pravděpodobnost, že budou navzájem sociálně interagovat → výběr přátel, partnerů, známých je častěji ze stejné skupiny (než z vnější) • Lidé mohou dokonce aktivně vylučovat některé skupiny ze svého sociálního okruhu (předpojatost, snobství), aby ochránili své zdroje • „Nepotkávání se“ jako nevědomý proces: lidé s určitými (sociálními, ekonomickými, kulturními) zdroji se pohybují v odlišných sociálních okruzích a mají odlišné životní styly • → „svůj k svému“ (birds of a feather flock together)

22. Princip diferencovaného sdružování (diferential association) • Důsledek nerovností na sociální uspořádání • Napomáhá reprodukci nerovností DA → znevýhodnění mají tendenci sdružovat se se znevýhodněnými, privilegovaní s privilegovanými (např. lepší manželsky trh na vysoké škole)

23. Subjektivní sociální distance

24. Subjektivní sociální distance - měření pomocí upravené Bogardusovy škály soc. distance pro profese, česká verze 2007 (22 posuzovaných profesí): Budu Vám postupně číst různá povolání. U každého z nich mi prosím řekněte, zda byste je měl/a rád/a za . Uvažujte prosím obecně, tj. bez ohledu na to, že jste za někoho ženatý/ vdaná nebo že nemáte děti apod. 1= manžela/ku 2= zetě nebo snachu 3= nejbližšího kamaráda/ku 4= člověka, s kterým se často navštěvujeme 5= člena stejného sportovního klubu nebo zájmového sdružení 6= nejbližšího souseda/ku 7= nechci s ním/ní mít nic společného E. Laumann hledal odpověď na dvě výzkumné otázky.

25. 1. Jakou skupinu z hlediska statusového postavení považují lidé za referenční? • Existují dvě vysvětlení [Laumann 1965, 1966: kap. 3]: • Hypotéza o podobnosti (like-me) / „třídní“ hypotéza. → lidé preferují intimní kontakty se statusově rovnocennými, tj. s profesemi, které jsou jim podobné (ze stejné sociální třídy)Jde o obecný proces meziskupinové předpojatosti (intergroup bias) - tendence k lepšímu hodnocení vlastní skupiny oproti cizí [Allport 1954]. • Hypotéza o referenční prestiži či o preferenci interakce směrem vzhůru. → čím je status posuzované profese ve společnosti vyšší, tím je jedincova sociální distance k ní menší bez ohledu na jeho vlastní status. • Empirická zjištění pro USA v 60.letech: oba efekty mají odlišný dopad v různých třídách.Celkově se v případě subjektivních (vyjadřovaných) distancí lze setkat se silnějším efektem prestiže než podobnosti. Podobnost (like-me) je naopak patrná v případě objektivních distancí (míry skutečného sdružování). • Podobné výsledky přinesl i rozsáhlý výzkum sociálních sítí a subjektivních distancí v české společnosti z roku 2007 [viz Šafr, Häuberer et al. 2008].

26. Subjektivní sociální distance k profesním kategoriím podle sociální třídy hodnotitele (subjektivní sebezařazení), ČR 2007 Zdroj: [Šafr, Häuberer 2007, 2008: Ch. 3] Všechny třídy sdílí zhruba stejnou představu → převažuje představa kontinua, v němž se projevuje efekt prestiže, ale zároveň: Nižší třídy hodnotí lépe většinu dělnických profesí a vyšší třídy vidí jako sobě bližší některé odborné nemanuální profese (např. ředitel podniku, univerzitní profesor). Projevuje se tak souběžně také velmi slabě (!) efekt interakční blízkosti na základě podobnosti (like-me).

27. 2. Vnímají lidé stratifikační uspořádání profesí jako souvislé, anebo lze v představách nalézt seskupení, která by vytvářela symbolické mezitřídní hranice? • Hypotéza statusového-kontinua → sdílené mentální kategorizace profesí lze uspořádat do spojité řady. Tato podoba odpovídá americké představě o socioekonomickém statusu/prestiži jako relativně průchodných vrstvách. • Hypotéza o existenci subjektivních sociálních tříd → z hlediska sociálně distančních podobností lze nalézt skupiny povolání, které svým charakterem odpovídají určitému tradičnímu (socioekonomickému) pojetí třídních seskupení. • Analýzou subjektivních distancí k 17 profesím – daných intervaly na upravené Bogardusově distanční škále a porovnáním typických hodnot socioekonomického statusu (SEI) mezi vzniklými seskupeními → hypotézu je třeba reformulovat do jemnější podoby, v níž je několik více či méně odlišných profesních skupin uspořádáno podél obecného kontinua prestiže. • Tyto profesní seskupení, ačkoliv k reálným vzájemným interakcím dochází především uvnitř nich (nízké objektivní distance dané výskytem přátel), jsou značně fluidní a mají z hlediska ochoty k navazování kontaktu relativně prostupné hranice. → o stratifikačním systému v městském prostředí Ameriky první poloviny šedesátých let nelze uvažovat jako o vyhraněném třídním systému, v němž by třídy představovaly seskupení s jasně identifikovatelnými všemi lidmi sdílenými identitami, ale s určitou výjimkou nejvyšší a nejnižší statusové skupiny, které se vyznačují určitou uzavřeností, a jde tedy o jakési „prototřídy“. • Připouští nicméně existenci značně diferencovaných latentních struktur, které veřejností nemusejí být jednoznačně rozeznávány [Laumann 1966].

28. Subjektivní sociální distance (k 22 profesním kategoriím, MDS ), ČR 2007 Zdroj: [Šafr, Häuberer 2007]

29. Formování třídního vědomí [MacIver, Page 1952; Laumann 1966, Laumann, Senter 1976] • Subjektivní sociální distance k profesním kategoriím lze taktéž považovat za základní projev třídních postojů. → nejde jen o osobní oblibu či averze, ale především výraz omezenosti ochoty ke sdružování v důsledku nadřazeného nebo podřazeného statusu. • Na sociopsychologickém základě pak lze rozlišit dva hlavní druhy vědomí vztahující se k třídní či statusové pozici [MacIver, Page 1952; Laumann 1966; Laumann, Senter 1976]. • Korporátní třídní vědomí:jedinci identifikují své osobní blaho s jasně vymezenou kolektivitou. Jedná se o silnou třídní solidaritu s jasnou linií mezi „My“ a „Oni“. Tato forma třídního vědomí typická pro rigidní uzavřené stratifikační systémy byla ve vyspělých společnostech postupně rozrušena sociální mobilitou, pokračující modernizací a procesem „zburžoaznění“ dělnické třídy. • Kompetitivní třídní/statusové představy: na jedné straně si je sice každý vědom svého postavení, i pozice ostatních ve stratifikačním systému, ale na straně druhé souběžně s tím touží po vzestupu a věří, že toho lze na základě vlastního úsilí dosáhnout [srovnej Bourdieu 1984]. • „‚třídní zápas‘ dnes nabývá formy úsilí jedinců a rodin uchovat si svou pozici a dále ‚společensky stoupat‘. V důsledku toho hrají velkou roli vzhled a sebe-prezentace, neboť třída je posuzována na základě externích znaků. … Sociální scenérii určuje fenomén, který popsal již Thorstein Veblen – emulace, soutěž, předvádění se a okázalá spotřeba ceněných statků“ [MacIver, Page 1952]. • V dnešní společnosti proto výrazně převažují kompetitivní statusové představy, které jsou z hlediska subjektivních sociálních distancí vyjádřeny principem referenční prestiže. Setkat se s korporátním třídním vědomím – projevujícím se převahou principu podobnosti (like-me) – se lze pouze velmi omezeně v nejvyšších a nejnižších vrstvách společnosti ([Senter, Laumann 1976], pro ČR [Häuberer, Šafr et al. 2008: kap. 3]).

30. Korporátní a kompetetivní třídní/statusové vědomí Teoretický model Empirický model, ČR 2007 A – kompetetivní i korporátní statusové vědomí pro vyšší třídy B – kompetetivní statusové vědomí pro střední třídy C – korporátní „třídní“ vědomí pro nižší třídy ČR 20007. There is just a mild affinity between the typology of reactions to occupational stimuli and social classes. Yet, pattern A is distinctive for the service class whereas pattern C characterizes the working class. Pattern B, with the least distance to middle whitecollar occupations, is not peculiar to any social class. Zdroj: [Šafr, Häuberer 2008: Ch. 3]

31. Objektivní sociální distance

32. Princip diferencovaného sdružování:Profese (ISCO) respondenta & partnera. ČR 2006 → HOMOGAMIE Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006

33. Objektivní sociální distance: Egocentrická síť (přátelé, známí) Egocentrická síť v Generátoru jmen → silné vazby Princip

34. Princip měření objektivní sociální distance Četnosti výskytu vazeb profesí mezi respondentem a jeho partnerem Vzdálenosti jsou v principu určeny na základě frekvence výskytu kombinací dvojic profesí v populaci Ego x Alter (různé alter lze v matici kumulovat, např. přítel, soused, otec,… )

35. Výzkum sociálních distancí [Laumann 1966].Četnost výskytu profesí Ego x Alter USA, Cambridge, Belmont 1963, vzorek 422 mužů, běloši[Laumann, Guttman 1966]

36. Matice vzdáleností: přátelské vazby, USA, Detroit 1966 míra distance: Index dissimilarity výzkum z roku 1966 [Laumann 1973]

37. Matice vzdáleností: přátelské vazby 26 profesních kategorií (ISCO-88) pro kumulovanou matici 3 přátel míra distance: korelační koeficienty výzkum Sociální distance 2007 [Šafr 2008]

38. Profesní seskupení – multidimenzionální škálování Coordinates in the Best 3-space [Laumann 1966]

39. 3-dimenzionální prostor skupin povolání. USA, Cambridge, Belmont 1963 [Laumann 1966]

40. osa 1.vertikální stratifikace (prestiž) osy 2. a 3. horizontální dimenze (situsy profesí) skupiny profesí - oblasti vrstev (např. samostatně činní vs. zaměstnanci, průmyslový vs. sektor služeb) USA, Cambridge and Belmont, Massachusetts 1963

41. 2-dimenzionální prostor skupin povolání (USA, Detroit 1966)

42. Teoretické zobecnění [Laumannn 1966] : Homophily (proximity principle) Hypotéza o podobnosti „like me“ - teze o homofilii • lidé se pohybují v takovém sociálním okruhu, který se vyznačuje statusovou a etnickou homogenitou. (stejný status) Hypotéza o prestiži • Čím vyšší status profese jako postojový objekt, tím menší sociální distance lidé vyjadřují, bez ohledu na jejich postavení • Lidé při výběru druhých pro úzký vztah jmenují lidi s vyšší socioekonomickým statusem • Proto při sociometrických výběrech lidé s vyšším statusem obdrží více výběrů Hypotézy nejsou v rozporu, první platí pro reálné vazby (objektivní sociální distance), druhá pro požadované - preferované interakce (subjektivní sociální distance) → aspirace na sociální mobilitu

43. Princip diferencovaného sdružování:EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006 41 % respondentů má přátele ze stejné sociální třídy. Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006 (N valid-pairwise = 1470) Takto jde ale stále v podstatě jen o konvenční přístup (měřící otevřenost/ uzavřenost společnosti skrze asociace), neboť relativně malý počet použitých kategorií tříd EGP je navíc apriorní a (+/-) hierarchický.

44. EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006. (CA)

45. EGP respondenta & partnera. ČR 2006 (CA)

46. Sociální distance (objektivní): symbolický prostor profesí, ČR 2007 Objektivní distance (vzorce přátelství) → homophily (podobnost) Subjektivní distance (ochota k interakci)→ efekt prestiže → v ČR převažuje kompetetivní statusové vědomí Laické etnoteorie umisťování v symbolickém prostoru (více kritérií): bohatství, zaslouženost, gender, společensk. užitečnost → morální hranice

47. CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale • běžné stratifikační přístupy → existující konceptualizace odvozenou z teorie, přitom však je to právě její koncept, který se snaží ustavit (třídy, prestiž). • CAMSIS: explicitní teoretické východisko pouze jeden zásadní předpoklad existence sociálních interakcí • Členové skupin, kteří jsou si sociálně podobnější mají tendenci vzájemně sociálně reagovat. Rozdíly mezi skupinami (frekvence sociální interakce) → zrcadlení sociálních distancí mezi skupinami • Stratifikační uspořádání moderních společností je založeno na hierarchické struktuře všeobecného zvýhodnění/ znevýhodnění vznikající z nerovné distribuce sociálních, kulturních a ekonomických zdrojů.Tyto nerovnosti uvádějí v život a dále udržují rozdílné životní styly, které střídavě napomáhají a podporují typické vzorce sociální interakce v okruzích přátel, manželském uspořádání a na pracovním trhu (sociální mobilita mezi generacemi).

50. Reference a doporučená literatura Bottero, W. 2005. Stratification: Social division and inequality. London: Routledge. Erickson, B. H. 1996. Culture, class and connections. American Journal of Sociology 102: 217–251. Kolářová, M., K. Vojtíšková. 2008. Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti. Sociologické studie/Sociological Studies 08:5. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Lamont, M. 1992. Money, morals, and manners: The culture of the French and American upper-middle class. Chicago: University of Chicago Press. Lamont, M., & Fournier, M. 1992. Cultivating differences: Symbolic boundaries and the making of inequality. Chicago: University of Chicago Press. Lamont, M., A. Lareau. 1988. Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments. Sociological Theory 6 (2): 153–168. Laumann, E., O. 1966. Prestige and Association in an Urban Community. An Analysis of an Urban Stratification System. Indianapolis: Bobbs-Merrill. Peterson, R. A. 1997. The rise and fall of highbrow snobbery as a status marker. Poetics 25 (2–3): 75–92. Peterson, R. A., R. Kern. 1996. „Changing highbrow taste: from snob to omnivore“American Sociological Review 61: 900–907. Peterson, R. A., A. Simkus. 1992. “How musical tastes mark occupational status groups.” Pp. 152–86 in M. Lamont, M. Fournier (eds). Bennett, T., M. Savage, E. B. Silva, A. Warde, M. Gayo-Cal. 2009. Culture, class, distinction. London, Routledge. Šafr, J. 2008. Životní styl a sociální třídy : vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR , v.v.i. Šafr, J., J. Häuberer (eds.), M. Kolářová, K. Vojtíšková. 2008. Social Distances and Stratification: Social Space in the Czech Republic. Sociologické studie/Sociological Studies 2008: 4. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Šafr, J., J. Häuberer 2008. „Subjektivní sociální distance k profesím: existují v české společnosti subjektivní třídní hranice?“ Naše společnost 6 (1): 28–38. Šafr, J. (ed.), J. Šanderová, M. Kolářová, K. Vojtíšková, O. Šmídová. 2008. Sociální distance, interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.