Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu

1. Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu Spotřeba, úspory, investice

2. Sektory v ekonomice a jejich vztah kagregátním výdajům (agregátní poptávce) • 􀂄 Rozlišujeme 4 sektory: domácnosti, firmy, stát a zahraničí • Dvousektorová ekonomika: domácnosti a firmy • AE = AD = C+I AE = plánované agregátní výdaje • AD = agregátní poptávka • Třísektorová ekonomika: domácnosti, firmy a stát • AE = AD = C+I+G • Čtyřsektorová ekonomika: domácnosti, firmy, stát a zahraničí • AE = AD = C+I+G+NX

3. Model důchod – výdajedvousektorový model • 􀂄 Jednoduchý keynesyánský model určení důchodu, • model multiplikátoru, model pod úhlem 45 º • 􀂄 Model sleduje, jakým způsobem ovlivňují • jednotlivé složky agregátních výdajů celkový • reálný důchod, sleduje domácnosti a firmy • Úspory i investice chápeme jako nespotřebovanou část důchodu

4. Předpoklady modelu • 􀂄 Úrokové míry jsou konstantní • 􀂄 Cenová hladina, inflace je konstantní • 􀂄 Mzdy jsou nepružné To vše má za následek……. reálný důchod = nominální důchod

5. Spotřební výdaje – spotřební funkce • 􀂄 Největší složka agregátních výdajů • 􀂄 Jsou funkcí disponibilního důchodu (YD) = Y mínus celkové daně plus transférové platby vlády • YD = Y – TA + TR ……..TA daně agregátní TR transfery • dvousektorový model......YD = Y • YD = spotřeba (C) + úspory (S) • Spotřební funkce: C = Ca + mpc YD • C – celková spotřeba C = Ca + cYd…… kde   • c......mezní sklon ke spotřebě (mpc)….c = ΔC/ΔYD….změna disponibilního důchodu o jednotku

6. Spotřební funkce – klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu • Spotřeba – výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a také na služby. Je větší než složky HDP, běžně platí…. • C › 50 – 75 % HDP, závisí na celé řadě faktorů…Yd • Psychologické hledisko – lidé jsou ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvyšuje-li se jejich důchod, nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod

7. Faktory ovlivňující spotřebu • Závisí na celé řadě faktorů • Disponibilní spotřeba – daně, transfery • Úroková míra • růst…větší výnos, snížení C jedinec odkládá svou spotřebu • pokles….menší výnos, zvýšení C jedinec spíše utrácí

8. Autonomní spotřeba • Ca – autonomní spotřeba, nezávislá na výši důchodu • mpc YD – indukovaná spotřeba = 0.75 Yd • mpc (mezní sklon ke spotřebě) – počet jednotek, o který se zvýší výdaje na spotřebu, jestliže se disponibilní důchod zvýší o jednotku, domácnosti z každé další koruny důchodu navíc věnují 75 haléřů na spotřebu… • vyspělé země

9. Př: CA = 25 mld. C = CA + mpc YD

10. Úspory - úsporová funkce, úspora část důchodu, která nebyla vynaložena na spotřebu • Autonomní úspory – Sa….nezávislé na velikosti důchodu jejich výše dána velikostí autonomní spotřeby Sa = Ca • Autonomní složka úspor je rovna velikosti úspor v případě, kdy důchod domácností je roven nule, domácnosti čerpají úspory k úhradě výdajů na autonomní spotřebu… • Úsporová funkce YD = C + S • Průměrný sklon k úsporám APS = S/Yd • Poznámka: s = ΔS/ΔYd mps mezní sklon k úsporám

11. Změny sklonu k úsporám • Vliv úrokové sazby, její zvýšení vede k růstu úspor, někdy k růstu spotřeby • Vliv nákupů na úvěr má vliv na podíl C/Yd • Vliv bohatství domácností, růst kurzu cenných papírů může snižovat úspory domácností • Očekávání vývoje ekonomiky do budoucna, optimismus S snižuje, pesimismus opak • Změna etických hodnot ve společnosti • Štědrý systém sociálního zabezpečení vede k poklesu úspor domácností

12. Jiné vyjádření….. • Součet mezního sklonu ke spotřebě a k úsporám se rovná jedné: mpc + mps = 1 • S = – Ca + (1- mpc) YD (úsporová funkce - úprava) • S = – Ca + mps YD (úsporová funkce) • mps – mezní sklon k úsporám – vyjadřuje změnu úspor vyvolanou změnou disponibilního důchodu o jednotku

13. Úsporová funkce graficky