Počátky člověka v regionu jihovýchodní Moravy

1. Počátky člověka v regionu jihovýchodní Moravy www.zlinskedumy.cz

2. Atlas archeologických artefaktů I.starší doba kamennájihovýchodní Morava

3. Počátky člověka v regionu jihovýchodní Moravy Chronologizace • starý paleolit (1 000 000 – 250 000 př. n. l.) • střední paleolit (250 000 – 40 000 př. n. l.) • mladý paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.)

4. Ještě slavný český archeolog Karel Absolon byl přesvědčen, že ve starém paleolitu (1 000 000 – 250 000 př. n. l.) k osídlení Moravy nedošlo. Dnes ale víme, že člověk typu Homo erectus se údolími řeky Moravy ve svých tlupách potuloval. Tito nejstarší známí moravští hominidé zakládali tábory na vhodných místech s dostatkem zvěře. Na některých lokalitách (např. v Brně – Stránské skále) využívali k výrobě nástrojů zdrojů kamenné suroviny. Na výběr materiálu ale většinou nebyli příliš nároční. Ke zpracování používali nejčastěji valouny z říčních koryt, v jejichž blízkosti se pohybovali. A v tom je vážný archeologický problém. U mnoha artefaktů totiž nelze rozeznat, který nástroj vznikl činností člověka a který přírodní erozí. O některých osekaných kamenných valounech můžeme přesto bezpečně říci, že se jedná o nástroj (industrii) člověka vzpřímeného. Takové opracované sekáče se nalezly např. u Starého Města u Uherského Hradiště, a jsou tedy zatím nejstaršími doklady z blízkosti Zlína. • Ve středním paleolitu (250 000 – 40 000 př. n. l.) se člověk druhu Homo erectus vyvíjel a dal postupně základ předneandrtálským typům. S příchodem člověka neandrtálského se proměnilo i původní subtropické podnebí. Nastává klima ledových a meziledových období. Změna proběhla i v technologiích. Jestliže sekáče starého paleolitu z říčních valounů byly hrubě opracované, nyní se objevují dokonale oštípané hroty, škrabadla, drásadla a pěstní klíny. Takové nálezy z Předmostí u Přerova a z jeskyně Šipka u Štramberka dosáhly evropského významu. Menší soubor pochází z Karolína na Kroměřížsku, ojedinělý nález je hlášen z Holešovska. Krásný pěstní klín z Karolína je vyroben z čokoládově hnědého radiolaritu. Tato surovina se nachází v nejvýchodnějším cípu Zlínska, v Bílých Karpatech, zvláště v blízkosti Vlárského průsmyku. Zdroj suroviny a místo vzácného nálezu napovídají o pohybu neandrtálce v našem regionu. • Do závěru střední doby kamenné by mohlo být snad zařazeno i pazourkové škrabadlo, které roku 1994 nalezl ve Veselé žák základní školy Marek Gerych. Škrabadlo má velmi silnou bílou patinu, a pokud by se stáří nálezu potvrdilo, jednalo by se o nejstarší nejvýše položený doklad přítomnosti pravěkého člověka na řece Dřevnici.

5. Pozorně si prohlédni obrazovou tabuli.

6. Nástroje ze čtyř období starší doby kamenné nejsou seřazeny chro-nologicky. Dokázal bys na základě jejich tvarů a svého citu určit jejich časovou posloupnost?

7. VALOUNOVÁ INDUSTRIE starý paleolit (1 000 000 – 250 000 př. n. l.)

8. PĚSTNÍ KLÍN střední paleolit (250 000 – 40 000 př. n. l.)

9. ŠKRABADLO střední paleolit ?

10. PAZOURKOVÉ ČEPELE mladý paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.)

11. ?????????? I tento předmět pochází z období paleolitu a často provází lidská tábořiště. Dokážeš jej určit?

12. je to STOLIČKA MAMUTA

13. ilustrace Miroslav Černý fotografie Jana LangováAutorská práva vyhrazena