Finanční stabilita v roce 2009 z pohledu ČNB

1. Finanční stabilita v roce 2009 z pohledu ČNB Adam Geršl ČNB Seminář MF ČR Smilovice 28.5.2009

2. ČNB a finanční stabilita Péče o finanční stabilitu je od roku 2006 explicitně definována v zákoně o České národní bance (ČNB): §2 (2) V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka … d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku. ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

3. Finanční stabilita a globální finanční krize 2007-2009 • finanční stabilita se od roku 1997 stává cílem centrálních bank a dalších národních autorit nejprve rozvinutých (Velká Británie, Švédsko) a postupně též rozvíjejících zemí (Maďarsko) • Česká republika se k těmto zemím připojuje v roce 2004 založením nového útvaru Referát finanční stability a publikací první Zprávy o finanční stabilitě 2004 (zveřejněna v lednu 2005) • globální finanční krize započatá v létě 2007 na americkém trhu sub-prime hypoték se stala prvním skutečným testem finanční stability v řadě zemí, které se formálně k cíli finanční stability hlásí • finanční stabilita je (staro)novým cílem centrálních bank s ještě neujasněnými nástroji => centrální banky, další národní autority (vlády, regulátoři) i mezinárodní instituce tak měly možnost vyzkoušet existující i různé nové a netradiční nástroje v boji s finanční nestabilitou

4. Vrchol globální finanční krize: poslední čtvrtletí 2008 • pád americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008 způsobil bezprecedentní likviditní problémy v celém globálním finančním systému • ty se projevily zejména • nárůstem averze k riziku a rizikových prémií • propady akciových trhů • nárůst volatility na globálních finančních trzích • poklesem tržní likvidity na téměř všech finančních trzích • souvisejícími problémy některých finančních institucí s bilanční likviditou • dalšími odpisy ztrátových aktiv • vlivem pokročilé mezinárodní finanční integrace se některé problémy přenesly i do dalších, původně nezasažených zemí včetně ČR a emerging markets (depreciace měn, pokles akciových indexů i cen vládních dluhopisů) • v některých emerging markets došlo i k významnějším výběrům vkladů z bank

5. Přechod do globální ekonomické recese • v závěru roku 2008 se globální finanční krize postupně stává globální (synchronizovanou) ekonomickou recesí • vývoj v průmyslu a mezinárodním obchodu zaznamenává bezprecedentní poklesy aktivity, zároveň se zvyšuje nejistota ohledně hloubky a doby trvání propadu • vytváří další rizika pro finanční systém (nárůst nesplácených úvěrů) v situaci, kdy banky vstupují do nepříznivé fáze cyklu oslabeny ztrátami z toxických aktiv

6. Situace v zahraničních bankovních sektorech • banky byly zatím nuceny celosvětově odepsat zhruba 900 miliard USD, zároveň však došlo k rekapitalizacím v obdobném rozsahu • v EU převyšoval nově dodaný kapitál (300 mld. USD, z čehož 180 mld. USD bylo dodány vládami) ztráty evropských institucí (260 mld. USD) • MMF ve své nové Zprávě o globální finanční stabilitě (GFSR, duben 2009) navýšil odhad ztrát z amerických úvěrů a souvisejících aktiv na 2,8 bil. USD • MMF k tomu přidal odhady ztrát z evropských úvěrů a souvisejících aktiv (též z důvodu očekávaného ekonomického poklesu) ve výši 1,25 bil USD. • celkové ztráty z globální krize 2007-2009 by tak měly podle MMF přesáhnout 4 bil. USD (na americké a evropské banky z toho připadne až 2,5 bil. USD)

7. Reakce centrálních bank a vládních autorit • centrální banky • snížení měnověpolitických sazeb na historická minima za účelem podpory ekonomiky • úprava existujících či zavedení nových nástrojů (rozšíření kolaterálu, swapy, nákupy dlouhodobých vládních dluhopisů a dalších aktiv) • spolupráce s vládami a regulátory na balíčcích pro posílení likvidity a solvence klíčových finančních institucí (bank) • vlády a regulátoři • rekapitalizace a odkupy špatných aktiv (jednotlivé programy připraveny ve spolupráci s regulátory a centrálními bankami) • vládní záruky za dluhové cenné papíry vydané bankami • rozšíření pojištění vkladů • v EU: dosavadní závazky vyplývající z garancí cca 20 % HDP, dosavadní závazky z rekapitalizací cca 5 % HDP

8. Volatilní finanční prostředí • i přes dosavadní opatření se volatilita na zahraničních i domácích finančních trzích držela na přelomu let 2008/2009 poměrně vysoko • to odráželo vysokou míru nejistoty ohledně budoucího ekonomického výkonu, cen aktiv i trajektorie úrokových sazeb • činí rozhodování subjektů v reálném i finančním sektoru velmi obtížným a přispívá jak nízké poptávce a investicím, tak k nízké likviditě trhů

9. Hlavní kanály dopadů globální krize na ČR Zahraničí Finanční systém (instituce, trhy) Reálná ekonomika (poptávka) Česká republika Finanční instituce Reálný sektor Finanční trhy

10. Projevy globální krize v ČR • globální finanční krize se v ČR (kromě propadu akciových trhů) v určité míře projevila • na mezibankovních trzích • na trhu vládních dluhopisů • zároveň se v ČR kvůli silnému ekonomickému propojení s eurozónou projevuje globální ekonomická recese v propadu domácí ekonomické aktivity, což dopadá na finanční sektor (především banky) • na přelomu let 2008/2009 dochází též k určité formě „čisté nákazy“ z důvodu nárůstu averze k riziku vůči regionu střední a východní Evropy, která se projevila nárůstem výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů a přechodnou depreciací kurzu • byla do značné míry způsobena špatnou interpretací některých dat a nedostatečným rozlišováním mezi jednotlivými zeměmi středoevropského regionu

11. Vývoj na mezibankovních trzích • nárůst nejistoty ohledně možného selhání dalších finančních institucí jako protistran transakcí vedl k výraznému růstu kreditní prémie jak na eurových a dolarových mezibankovních trzích, tak – i když v menší míře - v ČR • mezibankovní sazby v ČR se tak ve 4Q2008 přechodně zvýšily a reagovaly na pokles měnověpolitických sazeb s určitým zpožděním; za vyšší úrovní mezibankovních sazeb je však i tlak ze zvýšených dlouhodobých výnosů

12. Likvidita mezibankovního trhu • zároveň dochází k poklesu likvidity (včetně rozšíření spreadů) • preference „hromadění likvidity“ (liquidity hoarding), projevilo se v ČR i menší participací a odlišným stylem bidováním ve stahovacích repo operacích ČNB • zatímco v eurozóně se aktivita přesouvá do zajištěných mezibankovních kontraktů, v ČR dochází k přesunu aktivity obchodování do velmi krátkých splatností (O/N) ve 4Q2008, jejichž podíl se v prvních měsících roku 2009 jen částečně opět snižuje

13. Trh vládních dluhopisů ČR • v polovině října 2008 v situaci nadměrné nabídky státních dluhopisů na trhu, zejména ze strany zahraničních institucionálních investorů, došlo k rozšíření bid-ask spreadů tvůrců trhu (market makerů) z obvyklých cca 20 bb. až k cca 300 bb. • vysoké rozpětí mezi cenami dočasně prakticky ochromilo obchodování na tomto trhu prostřednictvím tvůrců trhu, objem obchodů na sekundárním trhu státních dluhopisů se však nesnížil, obchody nadále probíhaly prostřednictvím odlišného systému obchodování (broker)

14. Nové dodávací facility ČNB • ČNB reagovala na zhoršenou situaci na mezibankovním trhu a na trhu českých vládních dluhopisů zavedením dodávacích repo operací • akceptace státních dluhopisů jako kolaterálu (vedle krátkodobých pokladničních poukázek), pomohlo zmírnit obavy tržních účastníků z potenciální nelikvidnosti těchto cenných papírů • nová facilita využívána zejména ve 4Q2008, v roce 2009 jen sporadicky

15. Dopad krize na reálnou ekonomiku • český podnikový sektor byl postižen především snížením zahraniční poptávky • ČNB očekává pokles reálného HDP v roce 2009 kolem -2,5 %, vzhledem k předběžným odhadům poklesu HDP v 1Q2009 (-3,4 %) pravděpodobně dojde k přehodnocení prognózy dále směrem dolů

16. Nárůst nesplácených úvěrů v ČR • propad ekonomické aktivity se odráží v míře nesplácení úvěrů jak podniků, tak domácností • prognózovaný ekonomický propad by měl dle modelů ČNB vést k dalšímu nárůstu míry 12M defaultu (u podniků ze 7 % na cca 11 %, u domácností ze 4 % na cca 7 %), nárůst však může být ještě vyšší • banky se na zvýšení úvěrového rizika aktivně připravují

17. Deleveraging: eurozóna versus ČR • v eurozóně dochází vlivem ztrát z toxických aktiv k výraznějšímu omezení nabídky úvěrů (deleveraging), dostupná data jsou však mírně zkreslena směrem dolů sekuritizací úvěrů za účelem vytváření „eligible collateral“ • v ČR je za mírným poklesem úvěrové dynamiky především pokles poptávky, nabídkové faktory (zpřísněné úvěrové podmínky jako požadované zajištění, podíl vlastního financování) však též hrají svou roli

18. Averze k riziku vůči střední a východní Evropě • averze k riziku vůči regionu střední a východní Evropy se počátkem roku 2009 prudce zvýšila • důvodem bylo kromě obecného nárůstu averze k riziku po pádu Lehman Brothers zejména • zhoršení vyhlídek ekonomického vývoje tohoto se západní Evropou značně ekonomicky propojeného regionu v průběhu 2. poloviny roku 2008 • závislost některých z těchto ekonomik na externím financování úvěrové expanze a související obavy o dostupnosti externích financí v situaci vysoké averze k riziku • depreciace měn v situaci, kdy v některých ekonomikách existuje vysoké procento úvěrů poskytovaných v cizích měnách, což by navíc v kombinaci s nízkým ekonomickým růstem vedlo k výraznému nárůstu nesplácených úvěrů v těchto ekonomikách

19. Odraz na finančních trzích • depreciace měn a nárůst CDS spreadů • možnost nepříznivého vývoje v regionu střední a východní Evropy reflektoval i vývoj cen akcií a cen kontraktů CDS bankovních skupin s významnými expozicemi vůči tomuto regionu

20. Česká republika a region střední a východní Evropy • ČR byla touto averzí k riziku též – i když v menší míře – postižena (depreciace kurzu, nárůst rizikové prémie dluhopisů a CDS spreadů) z důvodu nedostatečného rozlišování investorů pomocí fundamentů • ČR sice patří k novým členských zemím EU z regionu střední a východní Evropy, není ale již mezinárodními institucemi a řadou globálních investičních bank klasifikována jako rozvíjející se země (emerging market) • Světová banka i MMF zařazují ČR (spolu se Slovenskem a Slovinskem) do „advanced countries“ • známý index JP Morgan EMBI spread pro emerging markets již od 1.1.2009 ČR nezahrnuje

21. Riziko refinancování (roll-over risk) v ČR minimální • ČR je kromě Slovinska jedinou novou členskou zemí EU ze střední a východní Evropy, která je nezávislá na externím financování bankovního sektoru, a to i přes vysoký podíl zahraničního vlastnictví domácích bank • kladná čistá externí pozice bank naznačuje, že české banky jsou často čistými věřiteli evropských bankovních skupin, do kterých patří • hrubé externí výpůjčky domácích bank jsou ve srovnání s ostatními zeměmi regionu i EU malé

22. Vysoké krytí úvěrů vklady a absence FX úvěrů domácnostem • důvodem nezávislosti bankovního sektoru ČR na externím financování je i na evropské poměry vysoký poměr vkladů na úvěrech; to přispívá i k vysoké likviditě bank a jejich relativní nezávislosti na mezibankovních výpůjčkách • v ČR nejsou téměř žádné úvěry domácnostem v cizích měnách = nezávislost bank na mezibankovním trhu eur či CHF a dlužníků na měnovém kurzu a úrokových podmínkách v zemi věřitele

23. Mylná interpretace dat BIS • jedním z důvodů, proč ČR byla zařazena do skupiny zemí střední a východní Evropy ohrožené rizikem refinancování, byla mylná interpretace dat BIS o konsolidovaných zahraničních pohledávkách (foreign claims) • „foreign claims“ v databázi BIS zahrnují nejen přeshraniční (cross-border) pohledávky mezinárodně aktivních bank vůči jednotlivým zemím, ale i celá portfolia lokálních pohledávek dceřiných společností a poboček těchto bank v daných zemích • tento indikátor je přirozeně velký v zemích, kde jsou domácí banky ve velké míře vlastněny zahraničními subjekty (de facto všechny nové členské země EU z regionu střední a východní Evropy); v ČR například činil na konci roku 2008 zhruba 175 mld. USD (cca 80 % HDP) • média, analytici i mezinárodní instituce mylně použily „foreign claims“ jako indikátor závislosti jednotlivých ekonomik na bankovním financování ze zahraničí

24. Příklad nesprávné interpretace dat BIS, bohužel v posledním MMF GFSR • foreign claims v řadě nových členských zemí EU nejsou v relativním vyjádření příliš odlišné od některých dalších zemí EU, liší se však struktura • MMF ve svém posledním GFSR (April 2009) bohužel opět mylně interpretuje data BIS jako „cross-border funding“ „…many countries use large amounts of cross-borderfunding, in relation both to their GDP and to the size of their banking system assets“ (MMF GFSR April 2009, box 1.2, str. 12)

25. Data BIS a externí financování ekonomik • data BIS o foreign claims neberou v úvahu, z jakých zdrojů jsou financovány úvěry dceřiných společností a poboček mezinárodně aktivních bank • v ČR a v některých dalších zemích EU jsou úvěry poskytnuté zahraničně vlastněnými bankami převážně financovány z domácích vkladů • používání objemu foreign claims jako indikátoru rizika externího refinancování by pak implikovalo, že by de facto hrozil masivní odliv vkladů od lokálních vkladatelů domácích bank a mateřské banky by musely dodat chybějící prostředky z vlastních zdrojů, což je přinejmenším velmi extrémní a nerealistický předpoklad • rozumnější ukazatel (hrubého) externího financování je hrubý (přeshraniční) dluh ČR u zahraničních bank, který činí jen cca 40 mil. USD (16 % HDP) • proti mylné interpretaci dat BIS, velmi hrubému zjednodušení a nedostatečnému rozlišování mezi jednotlivými zeměmi regionu ČNB razantně vystoupila v únoru/březnu 2009 (zveřejněné reakce na články v The Economist, Financial Times, tisková zpráva ČNB); komunikační „kampaň“ byla relativně úspěšná

26. Bankovní sektor ČR • bankovní sektor ČR zůstává v dobré kondici, což je důsledek • minimální expozice vůči toxickým aktivům z důvodu orientace domácích bank na konzervativní model tradičního bankovního zprostředkování (vklady, úvěry), který na nenasyceném českém trhu generuje dostatečné výnosy pro vlastníky • relativně obezřetné úvěrové politiky bank (konzervativní poměry LTV – loan-to-value) • vysoké likvidity, která se i díky regulatorním omezením nepřesouvala v průběhu krize do zahraničních matek • slušné kapitálové přiměřenosti, které se dokonce meziročně mírně zvýšila z důvodu vysoké tvorby zisku v předchozích letech i navýšení kapitálu (na konci března 2009 činí 12,9 %; Tier 1 pak 12,3 %) • současná mezinárodní finanční komunita se nyní ve větší míře soustředí na Tier 1 přiměřenost, kdy za bezpečnou úroveň je považována hodnota 10 %

27. Ziskovost a likvidita • vlivem nárůstu kreditního rizika a přeceněním některých rizikových aktiv došlo k velmi mírnému poklesu ziskovosti bank, stále se však ve srovnání s mateřskými institucemi jedná o vysoké zisky • likvidita zůstává na solidních úrovních, zátěžové testy nepříznivého vývoje v oblasti bilanční i tržní likvidity ukazují na odolnost bank vůči tomuto riziku

28. Testování odolnosti bank • ČNB pravidelně testuje odolnost finančního sektoru (bank, pojišťoven a penzijních fondů) vůči úvěrovému, tržnímu a likviditnímu riziku • narozdíl od nyní známých „amerických stress testů“ se v ČNB aplikuje tzv. top-down přístup (testy provádí ČNB na portfoliích reportovaných bankami – není tak přesné jako americký „bottom-up“ přístup) • první dva typy rizik jsou testovány v rámci makroekonomických scénářů: • tři alternativní nepříznivé scénáře (poklesy HDP, pohyb úrokových sazeb a měnového kurzu) generované predikčním modelem ČNB (g3) • modelově stanovené míry defaultu (migrace úvěrů do kategorie „nesplácené“) a růst úvěrů v závislosti na vývoji makroprostředí • pohyb tržních veličin (úroky, měnový kurz) ovlivňují přecenění držených aktiv a čistý úrokový zisk • zároveň je předpokládáno, že banky budou i v nepříznivém scénáři generovat určité čisté výnosy • dopady do kapitálu a zisku vedou k novým úrovním kapitálové přiměřenosti po testu, kde se hodnotí její úroveň a nutnost případných kapitálových injekcí

29. Výhled pro budoucí období • hlavním rizikem pro budoucí období je nejistota spojená s nárůstem nesplácených úvěrů v závislosti na makroekonomickém vývoji u nás, který do značné míry závisí na ekonomickém vývoji v zahraničí • zároveň v situaci zvýšené nejistoty, volatility a nedostatečného řešení problému ztrátových aktiv v bankovních systémech v EU nelze vyloučit i některé další šoky v tržních veličinách či likviditě • v květnu připravené alternativní makroekonomické scénáře, které zachycují výše uvedená rizika pro budoucí období, jakož i dopad těchto scénářů na finanční sektor včetně pokročilého testu bilanční likvidity bank, budou zveřejněny v nové Zprávě o finanční stabilitě 2008/2009 v úterý 16. června 2009

30. Děkuji Vám za pozornost! Kontakt: Adam Geršl SAO ekonomického výzkumu a finanční stability ČNB adam.gersl@cnb.cz financial.stability@cnb.cz