D) Užitek a optimální rozhodnutí

1. D) Užitek a optimální rozhodnutí

2. Cíl spotřebitele = maximalizace užitku. Užitek - U (Utility) vyjadřuje míru uspokojení potřeb závisí na množství spotřebovaných statků,jejich kvalitě statků a subjektivním vtahu spotřebitele k danému statku (výrobku nebo službě). Užitek a jeho měření

3. Měřitelnost užitku • Kardinalistéužitek je měřitelný(v “utilech“ nebo v peněžních jednotkách) • Ordinalistéužitek není možné měřit

4. Celkový a mezní užitek • Celkový užitek - TU (Total Utility)- vyjadřuje celkovou míru uspokojení potřeby • Mezní užitek - MU (Marginal Utility)- o kolik se zvětší TU, když se spotřebované množství zvýši o 1 jednotku Zákon klesajícího mezního užitku:s rostoucí spotřebou daného statku mezní užitek klesá;čím větší je spotřeba, tím menší je mezní užitek

5. Křivka celkového a mezního užitku

6. Optimum spotřebitelea formování individuální poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku tj. kardinalistická verze Hledáme optimum při spotřebě 1 statku: racionální spotřebitel při nákupu porovnává užitek a náklady podle toho nakoupí množství (Q)

7. Kardinální měření • konkrétní čísla – užitek se vyjadřuje v peněžních jednotkách • TU – ohodnocený v celkovém množství peněz, které je spotřebitel ochoten zaplatit za celkové množství produktu nebo služby • MU – vyjádřen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dodatečnou jednotku spotřebního statku

8. Mezní užitek a cena Je možné, že • mezní užitek je větší než cena výrobku zvýšit nákup ….................................… MU > P • mezní užitek je menší než cena výrobku snižování nakupovaného množství .… MU < P • mezní užitek je shodný s výší ceny nakupované množství se nemění……..MU = P

9. Pokud MU > P  zvýšení Q MU < P  snížení Q MU = P  Q zůstane nezměněno, jedná se o optimální rozhodnutí spotřebitele Optimum při spotřebě více statků: Optimální rozhodnutí

10. Odvození individuální křivky poptávky Zjišťujeme individuální poptávku – jaké množství bude spotřebitel nakupovat při různých úrovních ceny: • při určité ceně (P1) kupuje konkrétní množství (X1) • zvýší-li se cena P2→ MU se vyrovná s Ppouze při menším množství X2 • sníží-li se cena P3 → MU se vyrovná s Ppouze při větším množství X3 Individuální poptávkaje určena vývojem mezního užitku spotřebitele.

11. Optimum spotřebitelea formování individuální poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku tj. ordinalistická verze s použitím indiferenční analýzy: • Indiferenční soubor - kombinace dvou statků, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek • Indiferenční křivka - všechny kombinace statků, které přinášejí stejný užitek • Indiferenční mapa - soubor indiferentních křivek

12. Sklon křivky ukazuje míru nahraditelnosti dvou statků= míru substituce Indiferenční křivka

13. Mezní míra substituce - MRS • vyjadřuje míru nahraditelnosti dvou statků při zachování konstantního užitku • vyjadřuje změnu množství jednoho statku v důsledku změny množství druhého statku při konstantním užitku:

14. Specifické preference • dokonalé substituty - takové dva statky, které se nahrazují ve spotřebě ve fixní (konstantní) proporcinapř. 1 hodinu squashe vyměním bez ztráty užitku za 2 hodiny tenisu • dokonalé komplementy - doplňují se ve spotřebě (spotřebovává je současně), a to v přesné fixní proporcinapř. k jednomu páru sjezdových lyží potřebuji jeden pár sjezdových hůlek

15. Rozpočtové omezení - BL představuje všechny maximálně dostupné kombinace statků při určité výši příjmu a při daných cenám obou statků Rovnice linie rozpočtu: I = X · Px + Y · Py Z rovnice lze odvodit sklon linie rozpočtu:

16. Rozpočtové omezení a změna ceny • Px roste - křivka BLse pootáčí na ose xsměrem k počátku; • Px klesá – křivka BLse pootáčí na ose xsměrem od počátku.

17. Optimální rozhodnutí • určuje bod dotyku rozpočtové přímky a indiferenční křivky(BL je tečnou nejvyšší dosažitelné IC) • sklon BL = sklon IC v daném bodě (MRS)

18. Grafické řešení optima

19. Změna ceny a poptávané množství Vliv změny ceny na optimum – změna relativní ceny– změna MRS - pootočení BL:

20. Vliv změny příjmu na poptávku se změnou příjmu se rozpočtové omezení mění (Px/Py je konstantní): • zvýšení příjmu – růst rozpočtového omezení - posun BL od počátku (rovnoběžně); • snížení příjmu - snížení rozpočtového omezení - posun BL k počátku (rovnoběžně);