CT Mozku počítačová tomografie mozku

1. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI CT Mozkupočítačová tomografie mozku Rešerže z předmětu X33BMI

2. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Mozek dobře uspořádaný je lepší než mozek hodně zaplněný. MICHEL EYQUEM DE MONTAIGNE

3. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Proč jsem si vybral téma CT mozku Již několik let trpím občasnou migrénou opakovaně jsem prošel EEG vyšetřením. EEG neukázalo nic neobvyklého, preventivně půjdu na CT mozku – chci se dozvědět více a předmět X33BMI k tomu přímo svádí. Migréna Migréna je jistě nejznámější a zároveň druhá nejčastější primární bolest hlavy. Postihuje asi 5--6 % mužů a 15--18 % žen. Začíná nejčastěji v pubertě nebo mezi 20.--30. rokem. Začátek migrény po 50. roce věku je velmi nepravděpodobný. Dělíme ji na 2 skupiny: migrénu s aurou (tj. migrénu klasickou), a migrénu bez aury, (tj. migrénu prostou). Aura a jak vypadá Aura je příznak, který při migréně bezprostředně předchází bolest hlavy. Vyskytuje se nejčastěji v podobě jisker či záblesků v zorném poli, někdy může pacient vidět i různě barevné kotouče. Dále může docházet k vlnění nebo výpadkům části zorného pole. Všechny tyto typy aury označujeme jako auru zrakovou. Obvyklá aura trvá 5--45 minut (nejčastěji l5--30 minut).

4. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Počítačová tomografie (computer tomography - CT) je zobrazovací metoda využívající digitální zpracování dat o průchodu rentgenového záření o mnoha průmětech vyšetřovanou vrstvou. Základní princip je, podobně jako při konvenční snímkovaní založen na zeslabování svazků rentgenového záření při průchodu vyšetřovaným objektem. Jde o metodu tomografickou, celé vyšetření se skládá z většího množství sousedících vrstev – skenů o šířce 1 – 10 mm. CT využívá možnosti matematicky rekonstruovat pomocí počítače z mnoha sumačních snímků určité roviny řez v této rovině. Základem je tedy mnoho klasických RTG snímků, ze kterých je rekonstruován výsledný řez. Na rozdíl od klasického RTG však není záření registrováno na film, ale je zachycováno pomocí systému detektorů připojených k počítači. Ten převádí analogový signál na digitální, který dále zpracovává a nakonec jej opět převádí na analogový (výsledný obraz). Stejně jako RTG i CT je zobrazením denzit. Naměřená data (jednotlivé snímky) jsou následně složitými matematickými postupy rekonstruovány do výsledné matice.

5. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Svazek záření vycházející z rentgenky je vykloněn do tvaru vějíře, jehož šířka určuje šířku zobrazované vrstvy. Záření po průchodu pacientem dopadá na detektory uložené na části kruhové výseče naproti rentgence. V detektorech je registrováno množství dopadajícího záření a převedeno na elektrický signál, který se odesílá ke zpracování do počítače. Během expozice (zhotovení) jedné vrstvy se systém rentgenka – detektory, které jsou spolu pevně spojeny, otočí kolem pacienta o 360°. Doba rotace (expoziční čas) se pohybuje v rozmezí 0,4–7 sekund. U nových přístrojů se nejčastěji pracuje s expozičními časy 1-2 sekundy.

6. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Během této rotace se změří řádově stovky dat (obvykle 720-1440 měření) každým detektorem, kterých bývá 800-1200. (obr. 2.11). Z těchto dat počítač rekonstruuje obraz vyšetřované vrstvy. Získávané obrazy vrstev jsou obrazy digitální – jsou tvořeny maticí bodů, nejčastěji v počtu 512 x 512. Míra oslabení záření v jednotlivých místech vyšetřovaného objektu je registrována jako denzita v tzv. Hounsfieldových jednotkách (používá se zkratka H nebo HU – Hounsfield unit).

7. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Spolu se zvětšováním matice prudce narůstá výpočetní náročnost a také čas nutný k získání dat a tím i radiační zátěž. Také je nutné si uvědomit, že každý pixel v matrici nepředstavuje dvourozměrnou jednotku, ale má také svou hloubku danou tloušťkou řezu. Proto se používá označení voxel /volume matrix element). Zvyšování rozlišení matrix bez současného ztenčení řezané vrstvy může přinést jen omezený efekt a často je spíše zdrojem artefaktů. Třetí generace: Tato generace je dnes nejužívanější. Využívá izocentrický rotační pohyb systému rentgenka/ detektory. Snímkování je prováděno po 1° až 0,5°. Detektory jsou umístěny na kruhové výseči rotující spolu s rentgenkou tak, že jsou spolu uzamčeny v tzv. frame of reference (FOR).

8. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Radiační zátěž při CT vyšetření U CT první generace s několikaminutovými expozicemi byla vysoká radiační zátěž negativním činidlem. V současné době je integrální dávka pro expozici jedné vrstvy mezi 10 – 20 mGy. U CT 3. a 4. generace je radiační zátěž mezi 3 – 24 mGy, což znamená 0,3 – 2,4 rad na povrch a jednu vrstvu. Zátěž se zvyšuje při použití programů, kdy se vrstvy překrývají. Zátěž mimo paprsek je 0,001 – 0,005 mGy na jednu expozici. Pro názornost orgánové zátěže uvádím příklad při vyšetření lebky, při vytváření 28 mm vrstev. Zatížení kostní dřeně je 9,4mGy, štítné žlázy 2,2mGy, hrudníku 0,38mGy nebo vaječníků 0,0026mGy.

9. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Závěr Výpočetní tomografie je metodou doslova průkopnickou, jako první využívala přínosy výpočetní techniky v diagnostice. Jejími pokračovateli jsou modernější způsoby zobrazování, jako magnetická rezonance, z CT přímo vychází nová pozitronová emisní tomografie.

10. Martin Půlpitel, CT Mozku, X33BMI Zdroje Nekula - Radiologie 2005 Krupa - Zobrazovací metody v neurologii Miloslav Kopeček - Mapování funkcí lidského mozku včera a dnes Jaroslava Vachová, Otakar Bělohlávek - Nukleární medicína je úžasné propojení techniky a medicíny Eva Vosmíková, 2. lékařská fakulta UK - Počítačová Tomografie http://www.czech-hs.cz/ Fotky http://www.aic.cuhk.edu.hk/ http://www.parhammedical.org/ http://www.gemedicalsystems.com/ http://www.radiology.co.uk http://science.exeter.edu