ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ

1. ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 5. Pohybové aktivity - zdatnost - životní styl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

2. Životní styl • Životní styl, kvalita života, pohyb - stále častěji diskutovaná témata současné společnosti. • Pohybová aktivita, především na kondiční úrovni (fyzické zatížení) se stává kompenzací nedostatku pohybového zatížení a psychického tlaku jako důsledku současného způsobu života. • V současném životním stylu zaujímají nezastupitelné místo pravidelně prováděné pohybové aktivity. • Pravidelně prováděná pohybová aktivita je označována jako hlavní prvek zdravého životního stylu. • Životní styl determinuje tělesnou zdatnost, tělesné složení a motorickou výkonnost sledovaných jedinců.

3. Zdraví - životní styl - pohybové aktivity - zdatnost vzájemné propojení, které je současným problémem ve všech civilizovaných zemích. Redukce tělesného pohybu a celkového hypokinetického režimu je zřejmá již u žáků základní školy a prohlubuje se s vzrůstajícím věkem. Všeobecně je uznávána převaha pozitivních vlivů pravidelné pohybové aktivity (PA) nad vlivy negativními → PA má zásadní preventivní i léčebný vliv v celém populačním spektru. Pozitivně je hodnocen sociální a emotivní vliv PA na životní styl a kvalitu života. Vztah k pohybové aktivitě se formuje a utváří v období školní docházky → klíčová orientace na toto období.

4. Hypokineze a její příčiny • Hypokineze - nedostatek pohybu s negativním dopadem na zdraví a tělesnou zdatnost populace Příčiny hypokineze: • Odstranění fyzické práce v zaměstnání • Omezení pohybu v zaměstnání • Vědeckotechnický pokrok • Pokles energetického výdeje v zaměstnání na 1/4 během posledních 100 let; 5MJ (5000 kJ) za 8 hod.pracovní dobu. • Omezení pohybu v mimopracovní době • Rozvoj dopravy, služeb, modernizace domácností – výtah, ústřední vytápění, pojízdné schody, automatické pračky, rozvoj veřejného stravování, omezení pohybové činnosti ve volném čase, rozvoj masové kultury – televize, cca 12 hod týdně; hry na PC a práce na PC, činnosti v sedě - např. průměrný Američan ujde 300 m denně (např. od TV k lednici).

5. Stěžejní cíle v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí:- podpora a rozvíjení opatření, programů a postupů, které vedou ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, omezují růst počtu závislých seniorů a podporují aktivní život.

6. Životní styl - pohybová aktivita • Současný hektický způsob života - důraz se klade na maximální výkon - méně času na pravidelné pohybové aktivity - fyzická inaktivita + psychický stres → nadváha, obezita → hlavní faktory podporující vznik civilizačních onemocnění (srdeční onemocnění - hypertenze - IM, ICHS; diabetes mellitus; alergie; onkologická onemocnění; apod.). • Pravidelná pohybová aktivita je důležitá pro udržování tělesných funkcí a struktur.

7. Životní styl - pohybová aktivita • Pohybová aktivita - představuje jeden ze základních fenoménů lidského bytí. • Blahutková, Řehulka, Dvořáková (2005) - termín sportovně pohybová aktivita. • Pohyb - Prožitek Jako součást pohybového režimu přitom nepředstavuje pouze biologický rozměr životního stylu, ale staví na bio-psycho- sociálním principu existence a fungování lidského organismu. Tento princip zdůrazňuje celostní nahlížení při řešení otázek spojených s životem jedince jak ve vztahu k němu samému, tak i v rámci sociálních skupin, k nimž během života náleží.

8. Tělesná zdatnost • důležitý parametr ovlivňující životní styl • součástí obecné zdatnosti člověka • nezbytný předpoklad pro účelné fungování lidského organismu. • zdravotně-preventivní působení a její pozitivní vliv na celkovou výkonnost • řada studií jednoznačně dokládá, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti, jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit, redukuje některé rizikové faktory civilizačních chorob (např. AACPR, 1991; Blair a kol., 1989; Paffenbarger a kol., 1986 aj.) • Zdatnost chápeme jako rozvinutou schopnost organismu odolávat vnějšímu stresu. Je to připravenost organismu konat práci, bez specifikace o jakou formu práce se jedná (např. běh, skok, ale i duševní práce) → určitá úroveň tělesné zdatnosti → vazba na pracovní výkonnost • Rovněž tak lze zdatnost chápat jako soubor předpokladů pro danou konkrétní činnost. • Aktuální zdatnost je částečně určována genetickými předpoklady a z části dosavadním jednáním nebo pohybovým tréninkem.

9. Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink • pravidelně prováděné pohybové činnosti mají nezastupitelné místo v současném životním stylu, o jejich realizaci rozhoduje každý sám → aktuální zdravotní stav jedince je do značné míry výsledkem našeho chování vůči sobě samým a svému okolí, vůči životnímu prostředí, jehož jsme nedílnou součástí. • zdravotně orientovaná tělesná zdatnost se může projevovat jako stav dobrého bytí tzv. well-being, který dovoluje lidem vykonávat kvalitně a s vysokým nasazením nezbytné každodenní aktivity, pomáhá zvládat náročné činnosti nerealizovatelné bez dostatečné zdatnosti, může redukovat výskyt některých zdravotních problémů, může výrazně ovlivňovat psychiku jedince a tak obecně přispět k plnějšímu prožití života a tedy zlepšit kvalitu jeho života (Bunc, 1995).

10. Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink • ke zdravotně orientované zdatnosti vedou dvě neustále se protínající cesty: a) objektivní - zajímá se o objem a intenzitu pohybové činnosti b) subjektivní - přináší potěšení z pohybu, lepší náladu, chuť pokračovat v tréninku, pocit objevování své výkonnosti, napětí z očekávání změny výkonu nebo snížení hmotnosti.

11. Složky zdravotně orientované zdatnosti Dělíme je podle jejich dopadu na organismus do tří skupin: • 1.skupina: proměnné charakterizující tělesné složení, tzn. morfologické parametry (TBW, LBM, ECW, ICW, ECM, BCM), které mají vztah k tělesné hmotnosti. • 2. skupina: parametry hodnotící funkční stav nebo předpoklady realizace pohybové činnosti; patří sem ty proměnné charakterizující stav svalového aparátu - svalovou zdatnost - z pohledu realizace pohybových aktivit; tzn. svalová síla, svalová vytrvalost, pohyblivost (flexibilita) jednotlivých částí těla. • 3. skupina: funkční proměnné aerobní zdatnosti vztažené ke spotřebě kyslíku; často je používán termín kardiovaskulární zdatnost, která charakterizuje výkonnost srdečně-cévního systému a příp. zdatnost dýchacího ústrojí.

12. Tělesné složení • Vhodnou nebo nevhodnou tělesnou hmotnost hodnotíme podle množství tělesného tuku. Podpůrným parametrem k určení tělesného složení je koeficient tělesné hmotnosti → BMI (Body Mass Index): BMI = hmotnost (kg) výška 2 (m)

13. Body Mass Index • Index tělesné hmotnosti - body mass index (BMI) je označován jako kritérium pro kvantitativní definici obezity (Dlouhá, 1998). Je nezávislý na velikosti a objemu těla. BMI je orientačním parametrem tělesného složení. • U dětí ve věku do 14 let, pak jsou normální hodnoty o 3 jednotky nižší (Bunc, 2006). Je třeba připomenout, že BMI počítá s celkovou hmotností. U jedinců s velkou svalovou hmotou (tvrdě pracující, sportovci) je výsledek zkreslený. Aktivní svalová hmota váží více než tuková! • Proto je vždy přesnější stanovit procento tělesného tuku, např. kaliperací, bioimpedancí, apod. • Přesnou hodnotu optimální váhy lze určit pomocí normativu - Ústav tělovýchovného lékařství (Bláha, 1990) viz. graf.

14. Změny hmotnosti a BMI (Bláha, 1990)

15. Pohyb, výživa, otylost, obezita • Zvýšený příjem energie a její nedostatečný výdej (nepoměr mezi energetickou spotřebou a výdejem) → přejídání, nadváha, obezita → nejen negativní zdravotní dopad (zatěžuje klouby, celý kosterní a svalový aparát, zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob), ale také nemotivuje k realizaci pravidelné pohybové aktivity. • Související faktory: - poválečný vzrůst produkce potravin - spotřeba potravin s nízkou biologickou hodnotou („levnější“ potraviny) - „fast food“ - sedavý životní styl - psychická labilita - stresové situace • Nadměrnou hmotnost má v ČR 1/3 dospělých mužů a 1/2 dospělých žen a 10% mládeže. • Ve třetím až šestém deceniu přibývá počet osob s nadváhou týmž tempem, jakým klesá účast na pravidelné sportovní činnosti. • Obezita - jeden z rizikových faktorů ICHS, hypertenze, cukrovky).

16. Svalová zdatnost • Další významná součást zdravotně orientované zdatnosti • Lze ji rozdělit na maximální svalovou sílu (vyprodukovanou jednorázově) a svalovou vytrvalost (opakovaný projev síly po určitou dobu) • Svalová zdatnost přiměřená věku je jedním z důležitých kritérií pro posouzení tělesné zdatnosti • Svalová síla a stupeň rozvoje svalstva se stává limitujícím faktorem umožňujícím pohybovou činnost • Cca po 50. roce věku - snižování podílu tuku části svalové hmoty, zajišťující pohyb, ve prospěch nárůstu procent tělesného tuku. • Péče o svalový aparát - tělesná cvičení

17. Svalová zdatnost • Zvyšování nebo udržování optimální úrovně svalové zdatnosti působí na: - držení těla v základních polohách - kvalitu základních pohybových stereotypů - prevenci svalové nerovnováhy - předcházení vzniku svalové atrofie - zvětšení síly svalových skupin - regulace klidového svalového tonu - zvýšení svalové vytrvalosti - zlepšení kloubní stability - funkční podpora páteře - posílení pevnosti kostí (prevence osteoporózy), apod.

18. Svalová zdatnost • Svalová rovnováha - svaly posturální - svaly fázické • Svalové dysbalance

19. Aerobní zdatnost (kardiovaskulární zdatnost) • Souvisí s výskytem ischemické choroby srdeční – ICHS, která je nejvíce ovlivnitelná v ranných stádiích. • Rozhodujícím faktorem pro eliminaci ICHS je prevence vytvářením pozitivních návyků a životního stylu. • Jedinci s nízkou úrovní aerobní zdatnosti jsou vystaveni většímu riziku ICHS než osoby tělesně zdatné. • Avšak ne každá pohybová činnost povede ke snížení rizika ICHS. Musí jít o takové pohybové aktivity, kde se zapojují velké svalové skupiny a kde je pohybová aktivita vykonávána s dostatečnou intenzitou srdeční frekvence – přibližně 70 % aerobní kapacity a trvající 20 – 60 minut nejméně každý druhý den.

20. Použitá literatura • BLAHUTKOVÁ, M., ŘEHULKA, E., DVOŘÁKOVÁ, Š. Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido, 2005. • BLAIR, SN. Et al. Physical fitness and all-cause mortality: A prospective study of healthy men and women. J Am Med Ass, 262 (17), 1989. • BUNC, V. Pojetí tělesné zdatnosti a jejich složek. Těl Vých Sport Mlád, 61 (5), 1995. • BUNC, V. Zvláštnosti kondiční přípravy žen. In: NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V.: Fit programy pro ženy. Grada Publishing, Praha, 2006. • DLOUHÁ, R. Výživa : přehled základní problematiky. Praha: Karolinum, 1998. • KUČERA, M. AJ. Pohyb v prevenci a terapii : kapitoly z tělovýchovného lékařství pro studenty fyzioterapie. Praha: Karolinum, 1998. • PAFFENBARGER, RS., HYDE, RT., ALVIN, M. et al. Physical activity, all-cause mortality, and longevity of college alumni. N Engl J Med, 314, 1986.