180 likes | 275 Views
Platební systémy na českém internetu. Ondřej Malý, Lidové noviny 20. 11. 2008. Čím se dá na internetu platit?. Dobírkou Převodem z účtu na účet Nákup na splátky (Aura, GEMB) Platební kartou ePlatbou (RB) Premium SMS zahraniční platební systémy (PayPal, PayPay, Moneybookers atd.).
E N D
Platební systémy na českém internetu Ondřej Malý, Lidové noviny 20. 11. 2008
Čím se dá na internetu platit? • Dobírkou • Převodem z účtu na účet • Nákup na splátky (Aura, GEMB) • Platební kartou • ePlatbou (RB) • Premium SMS • zahraniční platební systémy (PayPal, PayPay, Moneybookers atd.)
Rok 2008 – nové platební možnosti • duben 2008 – PaySec (ČSOB / Poštovní spořitelna) • srpen 2008 – mPeníze (mBank + Seznam) • listopad 2008 – Mojeplatba (KB) • listopad – prosinec 2008 – Mobilní platby Vodafone (?)
Dobírka • nejčastěji využívaný způsob placení na internetu • využívaná u cca 80 procent transakcí • náklady pro obchodníka jsou průměrné (10 – 50 kč za transakci), je ale možné je do značné míry přenést na zákazníka • zákazník platí až v okamžiku převzetí zboží
Platby kartou • Z hlediska obchodníka: • pomocí internetové platební brány málo využívané, spíše na prodejnách • nákladné – transakční náklady se pohybují mezi 1,6 – 3,5 procenty v závislosti na obratu a využití – mohou úplně vymazat marži obchodníka • peníze nemá obchodník připsané okamžitě na účtu • zřízení systému se u jednotlivých bank liší (0 – 13 tisíc Kč), stejně jako pravidelné poplatky • Z hlediska zákazníka • strach ze zneužití dříve živený bankami a nepříliš mírněný obchodníky • karty nejsou standardně aktivované ani pro zabezpečené placení na internetu (např. „chytrá karta ČS“) • = kartou platí pár procent zákazníků
Platby kartou - problémy • nemožnost „uložení“ čísla karty u obchodníka podobně jako u Amazonu či PayPalu vyplývá z pravidel karetních asociací pro střední Evropu. • proto není česká „internetová peněženka“ PaySec podobná PayPalu. • banky samotné musejí platit karetní asociaci určité procento z transakce, „nemají svobodu nastavit si marži“, proto placení kartou příliš aktivně nepropagují. • Případné reklamace klientů posuzuje banka individuálně.
Bezpečnost placení kartou od 1. 11. 2009 • 1. listopadu 2009 vejde v účinnost transpozice evropské direktivy o platebních službách (PSD) • Zákon o platebních službách uvádí: • Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce • a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, • b) v plném rozsahu, pokud tato ztráta byla způsobena jeho podvodným jednáním nebo úmyslným nebo hrubě nedbalostním porušením některé z jeho povinností podle § 101.
Nákupy na splátky • Aura karta (Cetelem), GE Money Multiservis • v mnoha obchodech po dobírce druhá nejoblíbenější metoda placení • pro obchodníka i zákazníka v určitých případech (např. platba kartou přes portál Cetelem) je tato metoda víceméně zdarma (splátková společnost se „zahojí“ na zákazníkovi) • Především u prodejců elektroniky jde o druhý nejčastěji využívaný způsob placení po dobírce
„Platební tlačítka“ • průkopníkem byla eBanka (Expandia Banka) • platební tlačítko při zaplacení vygeneruje jednorázový příkaz k úhradě s předvyplněnými hodnotami, které ve svém IB zákazník jen potvrdí • stejný systém jak eBanka nabízí mBank, Komerční banka a ČSOB / Poštovní spořitelna. Každá má své platební tlačítko • „ceníkové“ podmínky jsou velmi podobné (banky uvádějí 0,5 – 1 % z transakce), liší se ale podle toho, jestli má obchodník u banky další produkty (úvěry, účty...) • pro banky atraktivnější než karetní transakce, mohou si nastavit marži
ePlatba (Raiffeisen bank) • „platební tlačítko“ eBanky existuje už od roku 1999 a projektu eCity • náklady pro obchodníka jsou nižší než u platby kartou (kolem 1 %) • u obchodníků dosahuje tato platební metoda v nejlepším případě „několik jednotek procent z obratu“ • urychlení transakce – obchodník vidí peníze na účtu takřka okamžitě (jde o převod uvnitř banky)
Vývoj počtu transakcí a obratu u služby ePlatbaRaiffeisen banky
mPeníze (mBank) • společný produkt mBank a Seznam.cz • každý obchod, který používá mPeníze, získá další hvězdičku na Zboží.cz • První se objevily platby pomocí mPeněz na internetovém obchodě kasa.cz, který do té doby nabízel výhradně jen platby dobírkou či převodem na účet (a platební kartou na výdejním místě v Praze). • Do konce roku plánuje mBank nasadit mPeníze v šedesáti obchodech • Obchodníci platí 0,5 procenta z transakce, obchodníci – fyzické osoby pak mohou platit 50 Kč měsíčně.
Mojeplatba (KB) • od listopadu 2008 • pro KB jsou atraktivní zejména obchody, které nabízejí služby – prodejci letenek, cestovní kanceláře, prodejci vstupenek • partneři jsou např. Exim tours, Fischer, Sazkaticket • platba faktur v PRE
PaySec (ČSOB / Poštovní spořitelna) • elektronická peněženka • podle ČSOB „vhodná k opakovaným platbám či platbě menších částek • Přes 15 tisíc aktivních klientů • Platby mezi uživateli využívá 20% klientů • průměrná platba u obchodníka se pohybuje kolem 350 Kč • týdenní obrat systému je 1,5 mil. Kč • Nejvíce se systém využívá pro placení jízdenek na vlak a autobus • většina transakcí pro uživatele zdarma (s výjimkou nabíjení platební kartou)
PaySec • Anonymita • PaySec využívají velké české erotické/pornografické servery (např. Leo.cz) • Bez ověření je možné zaplatit až 25 tisíc korun • PaySec na svém webu prodejce tohoto typu neuvádí, ČSOB se k nim nehlásí, nesděluje, kolik % obratu tvoří • Sázkové kanceláře PaySec nevyužívají • Mobilní verze • Problémy s dobíjením kartami (2 % z dobíjené částky). Tento limit má ale např. i bwin či Interwetten, jde o opatření proti užívání služby jako generátoru příspěvků do zákaznických programů či do penzijního fondu
PaySec • Neexistuje řešení storna, neexistuje ochrana kupujícího typu PayPal Buyer Protection • obchodníci uvádějí jako důležitý marketing služby, který podle nich ČSOB zanedbává • pozastavuje se nad tím i konkurence: „Mám mimo jiné i běžný účet u ČSOB a do přímého bankovnictví mi chodí hromada různých zpráv z banky, ale o PaySecu ještě ani slovo. Nechápu, proč necílili více na své vlastní klienty“. • PaySec 2.0?
Další hráči • Vodafone a jeho mobilní platby • platba za inzerci, aukci • jízdenky • mobilní zboží (tapety, zvonění apod.) • zaměření na obchody s vyšší marží • Česká spořitelna • spustí systém v roce 2009 • tlačítko nebo peněženka
Děkuji za pozornost ondrej.maly@lidovky.cz 724 014 405