Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese “)

1. Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese“) Věra Košinová

2. = označení pro velký propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps v roce 1929 • =>zhroucení ekonomiky po celém Světě mimo SSSR • doba krize - mnoho lidí myslelo - kapitalismus skončil a že je na vině demokratický systém • => toho využili hlavně fašisté a komunisté – slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů • VHK - překonána až v polovině 30. let 20. století • Všeobecně souzeno - právě VHK - jedna z hlavních příčin Druhé světové války

3. Hospodářská situace po 1. Světové válce • Ekon. důsledky - velké, jejich odstraňování – dlouhodobá záležitost • Evropský průmysl – přeorientován na zbrojní výrobu • Málo peněz – velká zadluženost vítězných mocností u USA • N – zasaženo reparacemi (Vers. Smlouva) • Rostoucí inflace => zadlužování států – přesto se zdálo, že se situaci podařilo stabilizovat a některé státy prožívaly dokonce období konjunktury – souviselo s návratem k běžné spotřebě na rozdíl od přídělového válečného systému • Ekonomika v USA – nepříliš zasažena válkou - na vzestupu = náskok před ostatním světem

4. Krize • Konec 20. let 20. století – akcie dosáhly svého maxima • Akcionáři – zneklidnění – prodávání akcií za každou cenu => čtvrtek 24. Října 1929 – k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií – nebyl zájem (neměly velkou cenu, jak se jich za každou cenu snažili zbavit) • => 25. Října – Newyorská burza nucena oznámit krach • => krach dalších amerických burz –prodej se na ně přesunul - ,,Černý pátek“ – chápán jako den propuknutí krize • Poté krach společností, které neměly dostatečný kapitál => nezaměstnanost • => panika – lidi chtěli vybrat své úspory – banky nedostatečný kapitál => krach mnohých bank

5. V USA nepřežilo 30. léta téměř 10 000 bank = 1/3 ze všech => snížení platební schopnosti jednotlivců => snížení výroby • Rychlé odražení na ekonomikách založených na exportu (Československo, Japonsko, Brazílie) – krize se šířila dál • Šíření krize usnadnily: • Špatné kroky státních vlád (USA) • Pasivita státních vlád (Československo) • Stav, kdy teoretici nebyli schopni na krizi reagovat ani ji předvídat – nepodařilo se předvídat její průběh, rozsah • Krize v krátké době (r. 1929) způsobila prudký nárust NEZAMĚSTNANOSTI a POKLES PRODUKCE – z této situace vyplynuly tzv. hladové pochody a celková nedůvěra v politický a ekonomický systém

6. Většině hl. ekonomik se nepodařilo stabilizovat situaci, vybudování strategie (v USA) - 4 roky – vypracován hospodářský program NEW DEAL, v N – HITLERŮV PROGRAM – podobný princip jak ND (princip státních zakázek a vybudování centrální banky) – Hitlerův jednoznačně směřoval k vojenským zakázkám • Hitlerův projekt - okamžité výsledky, nevýhoda – myšlenky mířící k absolutní moci státu, které obsahoval vyžadovaly další zásahy a posilování zbrojení => rozpoutání války • New Deal – pomalejší výsledky • výhoda – dlouhodobě zaměřená strategie • cíl – omezení liberálních ekonomických principů opatrně a nenarušení tak principů demokracie

7. až 30. léta 20. století – úplné oživení hospodářství– státy – příprava na možnou válku – vznik řady armádních zakázek

8. Německo • 1931 – 1933 sužováno častými pouličními neshodami mezi přívrženci nacistů a komunistů • Když zapotřebí - dokázali N a K držet spolu • K věřili, že větší nebezpečí pro ně - sociální demokraté • Krize pro Němce – začátek - rok 1928 • Těch pár let předchozí prosperity uběhlo rychle (USA jim půjčovalo) • Po krachu na newyorské burze – USA skončilo s půjčkami => Německo se stalo první zemí Evropy, kam dorazila krize => 1932 – téměř 45% Němců – nezaměstnaných

9. Hitler – dal lidem příležitost k nabytí sebedůvěry • Občané – i díky nacistické propagandě – nenáviděli Židy (rovnice: ,,Žid = bankéř“) • Nacionalismus – stále silnější • Hitler zavedl půlroční pracovní povinnost pro mládež i povinnou vojenskou službu • Práce žen zdaněna natolik, že se nevyplatila => ženy zůstávaly doma • Židé ztratili německé občanství • Němci nyní (1938) sice pracovali, ale za stejnou prac. dobu si vydělali stejně jako na počátku krize (1928) ..ale lepší mít práci než nic • STAVĚNÍ DÁLNIC – s tím nepřišel Hitler, ten jen využil už existujícího plánu

10. Inspirace v Itálii • Odpůrci: • Železnice DeutsheBahn • Armáda – z výšky prý - dobře viditelná a bude tak sloužit nepřát. pilotům k orientaci • Adolf Hitler – nástup k moci, pozval si WillyhoHofa – překvapen, že chce Hitler stavět ne jednu, ale více dálnic najednou • Naplánováno 6 000 km dálnic – do roku 1941(stavba zastavena) postaveno necelých 4 000 km dálnic • Stavba se měla částečně zaplatit sama – většina peněz pocházela z podpor, které jinak pro nezaměstnané dělníky

11. Hitler naplánoval stavbu pro své tankové jednotky – jeho úmysl - obsadit Evropu • Koncem války – dobře posloužily spojencům, jak se pohodlně dostat do nitra Německa • Před vypuknutím války stát dodal do ekonomiky přes 100 miliard marek a vydělal jen něco přes 60 miliard => blíží se státní bankrot => hrozbu Hitler odvrátil – rozpoutal 2. Světovou válku

12. Polsko • krizí silně zasaženo • Společně s Německem - nejpostiženější zem Evropy • Nejhlubší propad – rok 1934 • Průmysl vykázal ohromné číslo nezaměstnaných Poláků: 43,5% • Navíc mnoho lidí - práce jen na částečný úvazek (např. 4 hodiny denně nebo několik dní v měsíci) • Během krize lidé rozprodávali svůj majetek - nejprve knihy, zrcadla.. • Někdy i matrace - rodina spala na podlaze • V bytě (nejčastěji jedna místnost) v průměru připadaly na jednu postel více než 3 osoby • Každá druhá žena potratila, každé čtvrté dítě zemřelo • U děti, které přežily se často vyskytla křivice kvůli nedostatku vitamínu • Tyto události => živelná pohroma

13. Švédsko • Únik krizi - první země světa • Životní standard zde – vysoký, příliš neutrpěl • Reálné příjmy za krize dokonce stouply a země vyráběla v roce 1936 o polovinu více než v roce 1929 • Švédsku pomohly mj. německé objednávky na železnou rudu v době kdy - Adolf Hitler - příprava na válku • Během krize se vlády ujala levicová sociální demokracie - snížila daně, aby lidé mohli utrácet (a ze stejného důvodu zvýšila minimální mzdu) • Stát dotoval veřejné práce, lékařskou péči, pojištění, penzi • V Stockholmu – žádní žebráci, v zemi se nekradlo - ve venkovských obchodech ne neobvyklé - zákazník se za nepřítomnosti prodavače obsloužil sám a nechal peníze na pultu • Takovou „krizí“ by si tehdy ostatní Evropané toužili procházet celý život

14. USA • Krize zásadně ovlivnila životy lidí (nejen v USA), mnoho z nich přišlo o základní potřeby a bydlení • Otcové během večeře (jediného jídla dne) postávali opodál, zatímco jejich děti jedly - stáli tam ze strachu, aby nesnědli více, než byla jejich porce • Lidé – ne lhostejní, vznikla solidarita • Hospodyně -sendviče před domovní dveře, na newyorském nádraží - vkládání do košů zeleniny, kterou občané vypěstovali na zahrádkách • Stavebnictví téměř ustrnulo - železnice, které ve dvacátých letech kupovaly 1200 lokomotiv ročně, roku 1932 nekoupily ani jedinou

15. ConradHilton uzavřel ve svých hotelích celá patra, aby ušetřil náklady na topení • Papírny nutily zaměstnance, aby používali odřezky místo toaletního papíru • Ocelárny Bethlehem Steel v jedné z poboček propustily 80% zaměstnanců, vystěhovaly je z domů - následné zbourání, aby ušetřily na dani z nemovitosti • Banky krachovaly druhá za třetí, státu docházely peníze na chod institucí • Města postrádala měnu na provoz služeb, hasičů a policistů • Někde se platilo uměle zavedenými penězmi • V Teninu (stát Washington) zavedení dřevěných dolarů • V Ilwacu - peníze z lososí kůže • V Raymondu – peníze z ústřičných lastur

16. Jinde zavedení klas. Výměn. obchodu – potraviny, suroviny za služby, vejce za benzín, benzín za ostříhání, brambory za polena do kamen, atd. • Banky – zavřeny, státní kontroly - těmi prošlo jen 10 000 bank, 1 000 finančních institucí - navždy zavřeno a další dostaly státní dohlížitele • 12. března 1933 přesvědčení rozhlasem -prezident Franklin Delano Roosevelt občany ve svém projevu, že následující den se otevřou banky – lidé jim mohou věřit = bod obratu - lidé přicházeli ne aby si vybrali své úspory, ale aby je uložili • Tato obnovená důvěra banky zachránila a situace se začala zlepšovat

17. Velká Británie • Prošla krizí mnohem snáz než USA, Německo, Polsko či Československo • Ekonomická deprese na zemi tolik nedolehla, hodnota měny - poklesla, ale průmysl nadále fungoval, vyvážení zboží např. do kolonií • Nejvíce - zasažena severní Anglie a Skotsko – až čtvrtina obyvatel na podpoře. Londýn a jižní části - v roce 1933 se zvedaly a ekonomicky táhly zbytek země

18. Důsledky Velké hospodářské krize • Špatná ekonomická situace střední třídy – u nejnižší ekonomické vrstvy obyvatelstva - velmi špatná, střední vrstvev, v některých oblastech - krátkodobě úroveň bídy • Taková situace => radikalizace obyvatelstva a v Evropě umožnila prosazení některých myšlenek - nacismus, fašismus, či teorie o sionistickém komplotu • Během krize - výrazně narušen a snížen mezinárodní obchod, což se států dotklo nejen ekonomicky, ale i politicky => oslabila se nejen vzájemná ekonomická provázanost, ale i vazby mezi jednotlivými státy • Nedůvěra, země sváděly krizi jedna na druhou • Americký prezident Herbert Hoover se takto snažil nařknout z příčin ekonomického propadu Evropu

22. Citace • Wikipedia. www.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana • Peníze. Www.penize.cz [online]. 2002 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: www.penize.cz