3 příčiny krize eurozóny

1. Krize eurozóny a česká ekonomikaEuro versus korunaMiroslav Singerguvernér, Česká národní banka

2. 3 příčiny krize eurozóny 1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina) 2. Stávající institucionální rámec a dosavadní pravidla fungování unie 3. Nepříznivý fiskální vývoj (krátkodobá a střednědobá příčina)

3. 1. Strukturální nesourodost - 1/2 • Eurozóna není optimální měnovou oblastí: mezi zeměmi existují velké rozdíly v konkurenceschopnosti a tyto rozdíly se nesnižují. Např. země jako Řecko či Portugalsko mají pomalý růst, vysoké primární deficity, deficity zahraničního obchodu ….) • Eurozóna sice podpořila vzájemný obchod, ale nepřinesla očekávanou lepší alokaci kapitálu. Kapitál začal proudit do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos, ale pouze za cenu vyššího rizika • Toto riziko věřitelé (většinou banky zemí „jádra“ eurozóny) ignorovali, neboť předpokládali, že bude rizikovějším ekonomikám pomoženo;

4. EmploymentCost Index (Index mzdových nákladů zaměstnavatelů) V důsledku reforem na trhu práce rostla cena práce v Německu dlouhodobě výrazně pomaleji než v jiných ekonomikách. Při prudkém nárůstu, který značí zvýšení inflačních tlaků je negativní zprávou pro všechny trhy, které v reakci na to oslabují. Mírný nárůst odpovídající výkonu ekonomiky je pro trhy zprávou pozitivní.

5. Reálné efektivní měnové kurzy • Přibližně vyjadřuje cenu, za kterou je možné „průměrně“ směnit výrobky a služby z jedné země za výrobky a služby z jiné země (z jiných zemí).

6. Strukturální nesourodost - 2/2 • Na úkor životní úrovně Němců odplýval kapitál do rizikového státního i soukromého dluhu Irska a jižního křídla eurozóny • Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích • Riziko strukturálních reforem: jsou politicky velmi nákladné a přinášejí výsledky až po několika letech Strukturální reformy jsou pro eurozónu podmínkou nutnou nikoliv však postačující

7. 2. Institucionální rámec a pravidla 1/2 • Špatný institucionální rámec: nedefinuje způsob řešení finančních krizí, nezná způsob, jakým by mohla nějaká země z eurozóny odejít (institut exitu je přitom základním mechanismem trhu) • Stávající pravidla eurozóny byla opakovaně porušována a nerespektována (Pakt stability a růstu)

8. 2. Institucionální rámec a pravidla 2/2 Politické elity EU nebyly na krizi připraveny: • názorové obraty o 180° (princip, že „země se vzájemně nezachraňují“) • bagatelizace problémů nebo jejich zastírání (měkké stress testy bank) • časté odsouvání problémů (kupování času místo skutečných řešení) • mnohá rozhodnutí byla činěna pod tlakem (vytváření záchran. fondů) • ve stavu nouze byla vynucována falešná solidarita s „hříšníky“ Víra, že členství v eurozóně povede po vstupu k větší disciplíně (politiků) se ukázala být iluzí

9. 3. Nepříznivý fiskální vývoj Mnohé země nevyužily příznivé podmínky hospodářského růstu (dobrých časů) ke konsolidaci veřejných financí Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize: • s určitou mírou strukturálních schodků (žití „nad poměry“) • s relativně vysokou úrovní zadlužení Během krize: • se prohloubila cyklická složka deficitů • navíc byly poskytnuty prostředky na: např. sanaci bankovního sektoru, podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné) Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizí latentní problém; během krize se staly další příčinou poruch, místo aby hrály roli stabilizujícího nástroje

10. Deficity v eurozóně (2007-2010) 2007 2008 2009 2010 Zatímco v roce 2007 neplnily maastrichtské kritérium deficitu dvě země, v roce 2010 ho plnily jen tři

11. Dluhy v eurozóně (2007-2010) Z devíti zemí, které v roce 2007 plnily maastrichtské kritérium dluhu, zbylo v roce 2010 pět

12. Dluhová krize a politika • Doposud uskutečněná řešení problémů státních dluhů vyžadovala v oblasti politiky „pouze“ získat pro řešení (= úsporný program) občany dlužnické země • Pro řešení dluhového problému eurozóny však bude třeba získat i voliče a instituce jiných než dlužnických zemí • V zájmu problémových zemí není opustit eurozónu; naopak: členství v eurozóně zajišťuje elitám daných zemí získat prostředky, o kterých si mohou obyčejní členové EU jenom nechat zdát Měnové unie se rozpadají kvůli ztrátě politické vůle, nikoliv kvůli nedostatečným ekonomickým přínosům

13. Rizika budoucího vývoje • Finanční: přetrvává zranitelnost finančního systému a vysoká volatilita na trzích; přetrvává nebezpečí nákazy • Makroekonomická: • Hospodářský růst: v posledních měsících zpomaluje; není ve světě rovnoměrný (vyspělé ekonomiky rostou pomalu a některé rozvíjející ekonomiky rychle); soukromá poptávka je nadále slabá; převažují špatné zprávy nad dobrými • Cenový vývoj: ačkoliv inflační nákladové tlaky ustupují, inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB); pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky • Jiná: nová (a nadměrná) regulace v EU; daň z fin. transakcí, apod. Velkým rizikem je absence důvěryhodného politického řešení dluhového problému eurozóny (i USA)

14. Pravděpodobné dopady případnékrize na českou ekonomiku • Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraniční obchod (značná otevřenost ekonomiky a vysoký podíl cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo) • Bankovní sektor v ČR je v dobré kondici (zátěžové testy ČNB) a měl by působit jako tlumič šoků • Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci snižuje možná rizika nákazy a zlevňuje náklady na obsluhu dluhu V případě druhého poklesu budou dopady na českou ekonomiku podobné dopadům z let 2008-09

15. Zkušenost ČR s rozdělením měny • Po celá desetiletí fiskální transfery mezi českými zeměmi a Slovenskem maskovaly výrazně horší výkonnost slovenské ekonomiky oproti české • Rozdíl ve výkonnosti byl ještě prohlouben uzavřením zbrojního průmyslu v SR • Po politickém rozdělení ČSFR (1. ledna 1993) začalo být zachovávání společné měny vystavováno tržním tlakům • Po rozdělení měny (8. února 1993) byla brzy obnovena stabilita • Slovenská koruna poměrně rychle depreciovala - v souladu s horšími fundamenty slovenské ekonomiky • Náklady na rozdělení měny byly relativně nízké Poučení: Nedostatek politické vůle zachovat federální měnu měl na ni zásadní dopad

16. Shrnutí • Přestože nejpalčivějším problémem se nyní jeví dluhová krize, hlavní problém eurozóny spočívá v její strukturální nesourodosti a v jejím nevyhovujícím institucionálním uspořádání • Tyto skutečnosti byly v období rychlého růstu před krizí latentní, ale v průběhu krize začaly ohrožovat samu existenci eurozóny • Nedojde-li k náhlému zvratu politické situace v zemích „jádra“ eurozóny nebo v Německu, bude krize řešena převážně na úkor fiskálně spořádaných zemí eurozóny a rovněž důvěryhodnosti ECB • Vstup do EMU nebude pro ČR v nejbližších letech možný (fiskál) a pravděpodobně ani výhodný Úvahy o vstupu do EMU začnou být aktuální, až bude zřejmé, jakými pravidly se eurozóna vlastně řídí