Brno 2008: 14% skládkování 18,5% materiálové využití 67,5 % energetické využití

1. Odpad – jeho využití – použití – uplatnění…..anebVšechny suroviny se stávají postupně odpadem – ale odpady jsou surovinou…doc.Dr.Ing.Zdeněk Pospíchal, QZP,s.r.o., Brno (zpospich@sky.cz)

2. Na celosvětovém kongresu v Ženevě o ŽP v roce 1979 byl problém maloodpadových a bezodpadových technologií definován takto: „Praktické uplatnění poznatků, metod a prostředků za tím účelem, aby v rámci lidských potřeb docházelo k nejracionálnějšímu využívání přírodních zdrojů a energie, stejně jako k ochraně životního prostředí“. Tento přístup je naplnitelný ve čtyřech realizačních stupních: • Zamezení vzniku odpadů využíváním uzavřeného oběhu látek • Odpady, které nelze vyloučit, znovu zavádět do výrobního procesu • Odpady znovu zhodnotit nebo využívat (= druhotné suroviny) • Odpady, které nedokážeme dosud znovu využít, skládkovat po určitou dobu (= terciální suroviny) • Lze konstatovat, že třicet tři let po tomto kongresu stále zbývá velký díl činnosti v tomto směru. Jde jak o makroekonomické cíle, tak o socioekonomické možnosti společnosti pro  delší časové údobí. • V každém případě jde o zapojení každého jednotlivce, nelze ponechávat prostor jen pro širší iniciativu – firmy, veřejnoprávní orgány atd.

3. Lidská civilizace se doslova vydělila od přírody, jejího tvrdého, výchovného (evolučního?) vlivu na lidskou komunitu. Člověk, jako jedinec,tlupa, pokud ještě byl organickou součástí přírody a živil se pouze sběratelstvím, byl součástí hospodaření přírody - s materiálem, s energií. Probíhající uzavřený cyklus od producenta přes predátora k destruentovi - tedy přírodní technologická linka - měl člověka vhodně vřazeného, byl součástí tohoto cyklu, který pracuje stále - z hlediska dlouhodobého - skutečně bezodpadově. Od okamžiku, kdy člověk začal měnit svět kolem sebe a necítil či neviděl, že jsou zde stále zpětné vazby, snad trvale neměnné síly, které mění i jej, nastává údobí vyčleňování člověka jako druhu z uvedeného uzavřeného cyklu. Od chvíle, kdy se člověk vymaňuje z tohoto uzavřeného cyklu, začíná vytvářet i předměty, které již do přírodního uzavřeného cyklu vrátit nelze! Právě z té doby - alespoň si to myslíme - je v našich rukou řada dokladů o životě už ne jedinců, ale skutečně komunit lidské populace - archeologické nálezy nás přesvědčují o mnohém. Co je však podstatou těchto nálezů, artefaktů, používaných lidmi na úsvitě dějin? Ano, je to materiál, který byl více či méně „vyrván“ přírodě, který se do ní nevrátil ve smyslu plného splynutí po této materiálové stránce, už do něj bylo vloženo „něco navíc“ - třeba vypálení hlíny.... - do života lidské komunity přišla TECHNOLOGIE...... Příroda zná pojmy a náplň činnosti producenta, predátora a destruenta. Člověk však nezačal vytvářet shodné vazby - ukázalo se, při snaze o zařazení i pochopení: ano, člověk zůstal predátorem, tím byl a je dosud navázán na přírodní uzavřený cyklus, ale současně začal vytvářet vlastní „technologickou linku“ s liniovou podobou, tedy již bez činnosti v uzavřeném cyklu, tedy již s odpadem na konci - a nastává začátek konce globální „bezodpadové“ činnosti.

8. Brno 2008: 14% skládkování 18,5% materiálové využití 67,5 % energetické využití

9. Vysoká škola báňská - Technická universita - Ostrava fakulta hornicko-geologická OBAL A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Závěrečná práce doktorandského studia červen 1996 Ing . Zdeněk Pospíchal OBSAH 1. ÚVOD 1.1. OBALY, ŽIVOT JEDNOTLIVCE I SPOLEČNOSTI 1.2. MOŽNOSTI CÍLENÉHO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY OBALŮ A SOUVISLOSTI 1.3 MOŽNOSTI ZMĚN 2. PROBLÉM OBALU 2.1 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2.2 DRUHY OBALOVÝCH MATERIÁLŮ A MOŽNOSTI RECYKLACE 2.3. FUNKCE OBALU 2.4 . VÝVOJ SPOTŘEBY POTRAVIN V EVROPĚ 2.5. MATERIÁLY, POUŽÍVANÉ K VÝROBĚ OBALŮ 3. MOŽNOSTI KOMPLEXNÍHO POSUZOVÁNÍ OBALŮ 3.1 METODIKA LCA 3.2 EKOLOGICKÁ DAŇ 4. VLASTNÍ VÝZKUM 41 4.1 POROVNÁNÍ VÝROBKŮ A JEJICH OBALŮ - ENVIS 4.2 MOŽNOST VYUŽITÍ ENVIS 5. ZÁVĚR 6. PŘÍLOHY 6.1 - POUŽITÁ LITERATURA 6.2. - SEZNAMY OBRÁZKŮ, TABULEK A PŘÍLOH

10. - Porovnání nákladů a KEHI u různého balení mléka (1994)

11. Pro zpracování u řady výrobků byl tedy navržen následující vzorec: Cv ENVIS = Cv + Co1 (KEU1 + KEU2 - KT )1 + ..... Co n (KEU1 + KEU2 - KT )n kde: Cv .................celková cena výrobku včetně obalu KEU 1.............vliv obalu na prostředí, s využitím hodnot dle směrnice EC 94/62 K EU 2 ...........vliv obalu na výrobek , s využitím hodnot dle směrnice EC 94/62 K T ...............koeficient trvanlivosti Co1...............cena části obalu číslo jedna na jeden oběh Con...............cena n - té části obalu na jeden oběh Koeficient trvanlivosti KT použit pouze u potravinářského výrobku (pokud obal prodlužuje trvanlivost výrobku, není třeba proti srovnatelnému výrobku jej na př. chladit, udržuje inertní atmosféru v obalu, a pod.) KT = 80% hodnoty KEU1 Pro vysvětlení nutnosti uvažování velmi pozitivního vlivu obalu na vlastní výrobek je možno uvést na př. rozdíl u vložené energie na výrobu hliníkové fólie (použité v kartónovém obalu TETRA BRIK ASEPTIC - TBA) a nutné elektrické energie na chlazení mléka: Pro vysvětlení nutnosti uvažování velmi pozitivního vlivu obalu na vlastní výrobek je možno uvést na př. rozdíl u vložené energie na výrobu hliníkové fólie (použité v kartónovém obalu TETRA BRIK ASEPTIC - TBA) a nutné elektrické energie na chlazení mléka

12. Složení domotechniky Průměrné složení elektronických jednotek je v širokém rozmezí hodnot. Nejčastěji je uváděno složení: ·40 % kovů (20 % Cu, 8 % Fe, 4 % Sn, 2 % Ni, 2 % Pb, 2% Al, 1 % Zn, 0,2 % Ag, 0,1 % Au, 0,005 % Pd) ·30 % plastů(sloučeniny Al, Mg, P, Sb, Mo, Sn, B, Zn, Ba, Cr, Cd, Hg, Se, apod. ·30 % keramiky(15 % SiO2, 6 % Al2O3, 6 % ostatní oxidy, 3 % BaTiO3 a slída)

13. Zacházení s odpady lze rozdělit na nutnou péči o : • odpady objemné – vyřazené předměty vybavení, elektrická zařízení, předměty se skončenou životností… - zde probíhá sběr, zpětný odběr, zálohování atd.Je běžně nyní řešeno. Zde zejména jde o opětovné využití materiálů, např. u elektronických zařízení • odpady pevné (plasty, kovy, sklo,dřevo, textil.., obalové materiály atd.) kde v řadě případů je dána možnost opětovného využití těchto vytříděných materiálů (využití nad 30% je u těchto materiálů vynikající a je skutečně v některých aglomeracích dosahováno tohoto výsledku (ale – nemělo by to být přece jen více…?) • odpady rostlinné (ze zelených ploch), u kterých s využitím třídění jej znovu zpětně využíváme – je zde technologie kompostování) • odpady potravinářské, kuchyňské, organické – které za současných běžných podmínek končí v „popelnicích“ a poté v lepším případě ve spalovně (nutno vysušit!!!), nebo i na skládce • odpady biologické – tělesné, doslova provozní, dané životem, bydlením, tedy bráno z hlediska života člověka, tedy vše, co tato „biologická jednotka“ produkuje.Tyto odpady jsou odstraňovány kanalizační sítí, na konci je ČOV.U tohoto sektoru vlastně třídění a odstraňování odpadů začalo – neboť šlo o hledisko zdravotní, epidemiologické. Porovnáváme-li jednotlivé kategorie výše uváděné, lze konstatovat, že nejblíže k sobě jsou poslední dvě (odpady kuchyňské a odpady biologické).

15. Pro vás, kteří jste o drtičích ještě neslyšeli….Drtiče potravinových odpadů jsou elektrospotřebiče, které se montují pod dřez v místě, kde je obvykle sifon. • Velice jednoduchým (a o to spolehlivějším) způsobem rozmělňuje (drtí) za pomoci vody veškerý biologický odpad a „posílá ho“ do kanalizace. • Potravinový odpad obsahuje 80 - 85% vody a tak v podstatě odchází obdobně jako tělesný odpad, shodná hmotnost sušiny, méně než 20% objemu odpadu - jako drobečky velikosti půlky zrnka rýže do kanalizačního systému. Drtič je velmi příjemný pomocník, protože vás zbaví té nechutné části odpadu, uskladňované vždy nějaký čas v kuchyni…Tento odpad s velkou radostí a rychlostí hnije, roztéká se, kvasí, zapáchá a přitahuje různý hmyz, hlodavce, mouchy, bakterie,plísně….

16. Z komunálních dopravních systémů odpadu je právě kanalizace nejlépe uzpůsobena pro odstranění - dopravu - podstatné části organického odpadu: dopravuje odpad do čistírny odpadních vod, kam také dochází s odpadní vodou složením téměř shodný tělesný odpad od obyvatel…Zde je technologicky zpracován – voda vyčištěna a kal energeticky využit…, pak může následovat využití kalu jako zdroje organické hmoty – pro vpravení do půdy, pro výrobu kompostu atd., přičemž nabízí celou škálu životnímu prostředí příznivých výhod.  V současnosti ale bez drcení část PO……

17. Směs vody a částic nadrceného kuchyňského odpadu spadá do definice ODPADNÍ VODA, protože „přichází z domácností a z WC a pochází primárně z lidského metabolizmu a činností v domácnostech“. • přístroj nemění původní odpad, jen jeho velikost (z kousků na drť) • v průběhu dopravy z místa vzniku do ČOV dochází již dílče k vyreagování s ostatním materiálem v kanalizaci • nadrcený potravinový odpad je nevyužitelný hlodavci v kanalizační síti (velikost cca 2 x 2 mm není již vytěžitelná v tomto směru) • funkčnost ČOV není snížena. Vliv může být větší nebo menší podle množství instalací v dané oblasti

20. Lze v současnosti konstatovat doložitelně, že se ŽÁDNÝ POTRAVINOVÝ ODPAD NEDOSTÁVÁ DO KANALIZACE? Má někdo nějaké hodnověrné číslo,údaj? • Je možno konstatovat, že nikoliv: dostává se tam dosud nezjistitelná hmotnost toho všeho, co v domácnostech projde otvory ve dřezu a v míse WC, tedy podíl…X • Z řady údajů lze konstatovat, že shodná hmotnost toho, co člověk „dostane mezi zuby“ je méně než polovina vstupních surovin…, ale obé by se mohlo a mělo dostat do kanalizace, jedna polovina dnes přímo a druhá zčásti již dnes nebo později s DPO….Uvažujme denně 400 g na talíři a 400 g odpadu při přípravě jídla, včetně zbytků

21. GB: 12 měsíců – jedna domácnost detailně 4 osoby, 360 kg KO na osobu, celkem 1.440 kg za rok, tj. 3,95 kg denně, tedy 25% - 0,99 kg - projde drtičem – zde je 0,79 kg vody a 200 g „tuhé“části celkem,:4 = tedy 200g PO (s 80% vody!!!) na obyvatele denně…

22. Uvažujme se 400 g potravinového odpadu (včetně zbytků) na 4 člennou domácnost, což je 80g sušiny… Složení potravinového odpadu je téměř shodné s tělesným odpadem Pak je drtič pátým EO…! Člověk produkuje cca 120 až 330 g fekálií denně, na sušinu připadá až 75 g Při 150 litrech splaškové vody na obyvatele je v 1 litru cca 330 mg sušiny

23. Proreliktní poplatek Model financování materiálového zpracování Dosud neodkryté zásoby Průzkumový kapitál Známé zásoby Těžební kapitál Zpracování materiálů a výroba Výrobní kapitál OBCHOD Logistika a prodej Výrobky v užívání Prospěch z užití Dekompozičně-utilizační systém Proreliktní poplatek Trvalý celospolečenský prospěch z utilizace

24. OMEZENÉ NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Uzavřený materiálový tok DEKOMPOZICE A UTILIZACE Ideální model SEKUNDÁRNÍ SUROVINA PRIMÁRNÍ SUROVINA POLOTOVAR VÝROBEK ODPAD Reálný model ÚSPORA SUROVIN ODLOŽENÍ, SPALOVÁNÍ A JINÉ ZNEŠKODNĚNÍ ÚSPORA ENERGIE NEPOŠKOZOVÁNÍ ŽP Zneškodnění vysloužilé domotechniky - Ideální a reálný model

25. Utilizace domotechniky 20% druhů výrobků domotechniky UTILIZACE 0. ÚROVNĚ UTILIZACE 1. ÚROVNĚ má 80% hmotnosti materiálu UTILIZACE 2. ÚROVNĚ Nelze využít UTILIZACE 3. ÚROVNĚ Utilizace do 20% UTILIZACE 4. ÚROVNĚ Utilizace do 50% UTILIZACE 5. ÚROVNĚ STUPEŇ UTILIZACE JE DÁN UŽ KONSTRUKCÍ A MĚL BY BÝT ZAINTERESOVÁN VÝROBCE!! Utilizace do 75% Utilizace nad 90% Utilizace 100%

26. Trvale dosáhneme v uzavření materiálové smyčky nejlepších výsledků, když: • Odtřídíme biologický odpad z DO v místě vzniku • Budeme působit legislativně a osvětově jak na výrobce, tak obchod i obyvatelstvo – minimalizace obalů, široké možnosti zpětného odběru, zálohování, pronájem…., včetně zavedení PRORELIKTNÍHO POPLATKU • Zabezpečíme dekompozici hmotově významných složek (pracovní příležitosti…)

27. Technologie výroby musí využívat materiál z dosloužilé domotechniky - jako od nepaměti hutnictví (železa,zlata,mědi atd.)

28. Nezbývá než se poučit od přírody: příroda nezná pojem ODPAD