1 / 27

Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku

Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku. Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka. 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012. Obsah. Příčiny krize v eurozóně Nejnovější makroekonomický v ČR Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního sektoru (únor 2012).

homer
Download Presentation

Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku Miroslav Singerguvernér, Česká národní banka 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012

  2. Obsah • Příčiny krize v eurozóně • Nejnovější makroekonomický v ČR • Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního sektoru (únor 2012)

  3. Tři příčiny krize eurozóny 1/2 1. Strukturální nesourodost eurozóny • Eurozóna není optimální měnovou oblastí, nesměřuje k ní a naopak se od ní v poslední době vzdaluje (země jako Portugalsko a Řecko mají nízkou konkurenceschopnost, záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu) • Euro podněcovalo divergenci (přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“) • Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu (kapitál proudil do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos ale pouze za cenu vyššího rizika) Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích

  4. Tři příčiny krize eurozóny 2/2 2. Institucionální rámec a pravidla fungování unie • Nedefinoval způsob řešení krize; neznal institut exitu země z EMU • Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času 3. Fiskální vývoj • Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení (latentní problém, který byl v období rychlého růstu přehlížen) • Během krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky  rychlý růst zadlužení  náraz na dluhové meze (financování vlád na trzích)  riziko roztočení dluhové spirály a pádu do dluhové pasti (Řecko) • Dluhovými problémy vynucená fiskální konsolidace krizi dále prohlubuje (procykličnost fiskálních politik) Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin; od 2010 má především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální nedisciplinovanosti před krizí

  5. Vývoj výnosů 10Y vládních dluhopisů Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation Pramen: Bloomberg Podpůrné balíčky a vytvoření stabilizačních fondů měly obvykle krátkodobé dopady na vývoj výnosů

  6. Vývoj spreadů 10Y vládních dluhopisů vůči německým dluhopisům (p.b.) Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně spready irské a italské a mírně spready španělské; portugalské stagnovaly

  7. Odkupy vládních dluhopisů ECB (14.5.2010 - 2.3.2012; mil. EUR) Pramen: ECB Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 225 mld EUR

  8. Výše vládních dluhů a dluh nakoupený ECB k 6.3.2012 (mld EUR) Pramen: ECB Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí

  9. Vývoj HDP ve vybraných zemích EMU (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné fázi cyklu než Řecko a Portugalsko

  10. One size fits all? Taylorovo pravidlo v eurozóně: jádro versus periferie Taylorovo pravidlo pro země jádra % Taylorovo pravidlo pro periferní země cílová sazba pro EMU Jednoduchá verze Taylorova pravidla: cílová sazba = 1 + 1,5 x inflace – 1 x mezera nezaměstnanosti Země jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko Země periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko Pramen: Malkin I., Nechio F., U.S. and Euro-Area Monetary Policy by Regions, FRBSF Economic Letter, Feb. 2012 Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná úroková sazba, zemím periferie by odpovídala záporná sazba

  11. Rizika zahraničního vývoje • Finanční: • Přetrvává zranitelnost finančního systému méně úvěrů • Restrukturalizace (výměna) řeckého vládního dluhu • Pomalé snižování finanční páky a oddlužování • Nebezpečí dluhové nákazy v eurozóně • Makroekonomická: • Stagnace nebo pokles růstu v Evropě • Vysoké ceny ropy • Fiskální konsolidace  procyklické působení rozpočtů • Regulatorní: • Nadměrná a špatně zacílená regulace v EU • Posilování (prohlubování) evropské integrace Hlavním rizikem je oddalování řešení příčin krize a zaměřování se na zástupné problémy

  12. Nejnovější makroekonomický vývoj v ČR

  13. Vývoj HDP v ČR a v eurozóně (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat V průběhu krize se projevovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně

  14. Poslední makroekonomický vývoj 1/2 HDP: Mezičtvrtletní pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011)  velmi mělká recese (opětovné otevírání mezery výstupu) Meziroční růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 % Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní složky záporné Průmyslová produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,9 % v listopadu na 4,5 % v prosinci (hlavní bariéra růstu: nedostatečná poptávka) Nízké tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné mzdy o 0,4 % v 4Q11; míra registrované nezaměstnanosti 9,5 % v únoru) Obchodní přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší v historii Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové obchodní bilanci Kurz koruny: Pravděpodobně dočasné přerušení trendu nominálního zhodnocování Stávající kurz je na depreciační straně od trendu ale poblíž něho

  15. Poslední makroekonomický vývoj 2/2 Inflace: CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek primárních dopadů zvýšení daní 1,1 p.b.) Velmi slabé (neznatelné) poptávkové inflační tlaky Slábnoucí nákladové tlaky (ropa a suroviny, kurz) Ukotvená inflační očekávání Měnová politika: úroková sazba stabilní od května 2010 (0,75 %) Fiskální politika: Fiskální konsolidace + nízká úroveň vládního dluhu  nižší riziko nákazy z eurozóny Fiskální politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflační dopady (nižší domácí poptávka + vyšší inflace kvůli zvýšení DPH) Česká ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřní nerovnováhou (mezera výstupu) a vnější rovnováhou

  16. Mezera výstupu a dopad fiskální diskrece na HDP(jako % reálného HDP) Pramen: ČNB Poznámka: kladná hodnota označuje fiskální expanzi, záporná hodnota fiskální restrikci; dopady diskrece "bottom-up": P jsou dopady příjmových opatření při použití fiskálních multiplikátorů dle MMF (Klyuev a Snudden, 2011); V1 a V2 jsou dopady výdajové diskrece při použití multiplikátoru ČNB 0,6; TD je průměr dopadů diskrecí identifikovanými metodou "top-down" při použití multiplikátoru 0,6; mezera výstupu: PF - s využitím produkční funkce, KF - s využitím Kalmánova filtru. Fiskální politika byla procyklická v letech 2002, 2004-2006, 2008 a 2010-2011

  17. Prognóza ČNB (únor 2012)

  18. Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %; sezónně očištěno) Pramen: ČNB HDP bude v letošním roce celkově stagnovat

  19. Prognóza celkové inflace (mzr změny v %) Pramen: ČNB Celková inflace v důsledku zvýšení DPH v roce 2012 dočasně vzroste těsně nad 3 %

  20. Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %) Pramen: ČNB Měnověpolitická inflace se bude pohybovat v blízkosti cíle na celém horizontu prognózy

  21. Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles

  22. Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR) Pramen: ČNB Nominální měnový kurz bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené úrovně

  23. Rizika prognózy • Protiinflační rizika: • Dodatečná fiskální konsolidační opatření • Proinflační rizika: • Rychlejší růst cen potravin • Obousměrná rizika: • Vývoj v zahraniční • Kurz koruny Rizika prognózy jsou vyrovnaná

  24. Zátěžové testy bankovního sektoru ČR - únor 2012 • Metodologie: • Za údaje ke 4. Q 2011 • Dosavadní dvouletý horizont testů byl prodloužen na tři roky • Scénáře: • Základní scénář – prognóza ČNB z února 2012 • Alternativní scénář „Dluhová krize“ (extrémní propad ekonomické aktivity obchodních partnerů; ztráta důvěry investorů; růst averze k riziku; pokles cen vládních dluhopisů ČR) • Alternativní scénář „Dluhová krize + ztráta 1/3 expozic největších domácích bank vůči mateřským skupinám“ Alternativní scénář zejména ve druhé variantě je velmi nepravděpodobný a extrémně zátěžový

  25. Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) Některé banky by musely navýšit regulatorní kapitál o 19 mld. Kč (0,5 % HDP) Výše potřebných kapitálových injekcí: 33 mld. Kč (0,9 % HDP) Pramen: ČNB Základem stability bank. sektoru je jeho vysoká kapitálová přiměřenost (15,2% na konci roku 2011)

  26. Shrnutí • Přetrvávají značné nejistoty ohledně vývoje v eurozóně a dalšího vývoje dluhové krize (krize ještě neskončila) • Česká ekonomika je velmi závislá na vnějším prostředí • Příznivé charakteristiky české ekonomiky: • Makroekonomické rovnováhy a relativně nízké vnitřní i vnější zadlužení • Stabilní měnověpolitický a kurzový rámec: pružný kurz (nárazník proti šokům) a cílování inflace (v krizi se zcela osvědčilo) • Dobré mikroekonomické fundamenty • Zdravý bankovní sektor (vysoká kapitálová přiměřenost, ziskovost a likvidita, vysoká odolnost proti šokům) • Fiskální konsolidace bude ekonomiku v příštích letech brzdit Hlavními hybateli české ekonomiky jsou zahraniční vývoj a domácí fiskální politika

  27. Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224412000

More Related