Co vše je ještě nedořešeno kolem datových schránek?

1. Co vše je ještě nedořešeno kolem datových schránek? Jiří Peterka

2. Disclaimer: zde prezentované názory jsou moje vlastní. Názory autorů a provozovatelů datových schránek se mohou lišit – aoficiálně se také liší ….

3. jaký by byl ideální stav? elektronické doručování je „třešničkou na dortu“ je posledním krokem v celém procesu elektronizace tj. přechodu od práce s listinnými dokumenty k práci (výlučně) selektronickými dokumenty • jsou-li úspěšně vyřešeny všechny nezbytné předpoklady • znalostní • včetně znalostí a dovedností lidí (ve firmách i na úřadech) • legislativní • zákony korektně, jasně a jednoznačně ošetřují vše, co je potřeba • infrastrukturní • jsou k běžně k dispozici potřebné aplikace , služby, autority, …. • bezpečnostní • dá se bezpečně pracovat v on-line prostředí (ve veřejném Internetu) • pak je možné, aby: • stát uložil širokému okruhu subjektů (mj. všem právnickým osobám v OR, všem orgánům veřejné moci) povinnost vystačit už jen s čistě elektronickými dokumenty

4. jaké předpoklady jsou (musí být) splněny? • „znalostní“ • lidé (ve firmách, na úřadech) rozumí elektronickému podpisu • umí ho nejen vytvářet, ale také správně vyhodnocovat • dostatečně se orientují ve všech jemnostech a nástrahách elektronického podpisu, elektronických značek, časových razítek, certifikačních autorit, PKI, …… • umí správně hospodařit s certifikáty • ví, kde správně uchovávat klíče a certifikáty (udržet je skutečně privátní) , • ví , jak správně hodnotit důvěryhodnost cizích certifikátů, umí je správně instalovat • rozumí příčinám a důsledkům „zastarávání“ podpisů, značek a razítek • že elektronický podpis, značka, razítko mají jen omezenou platnost v čase, proč tomu tak je • lidé umí pracovat s čistě elektronickými dokumenty • vědí, kdy se mohou spolehnout na platnost a autenticitu elektronického dokumentu • vědí co znamená porušená integrita, co je revokace certifikátů, časové závislosti, …..

5. jaké předpoklady jsou (musí být) splněny? • „znalostní“+legislativní: • je známo jak udržet důvěryhodnost a platnost elektronického dokumentu v dlouhodobějším horizontu • tak, aby se s ním dalo pracovat nejen zítra, ale i za rok, za deset let, za sto let ……. • a toto je lidmi (firmami, úřady) rutinně zvládnuto • legislativní: • elektronická forma dokumentu je skutečně rovnocenná s listinnou formou • včetně listin s úředně ověřeným podpisem • legislativní + infrastrukturní: • je korektně vyřešena možnost konverze mezi listinnou a elektronickou formou dokumentů • a tato skutečně funguje • například: nejde autorizovaně konvertovat padělky, nejde autorizovaně konvertovat dokumenty s „anonymním“ elektronickým podpisem …

6. zdaleka-ne-ideální stav existují (správné) odpovědi na všechny důležité otázky (a nejsou vnucovány nesprávné informace) • existuje potřebné know how k elektronickému podpisu a je běžně dostupné • lidé mají odkud se naučit to, co nezbytně potřebují • zákony neobsahují zásadní chyby • je možné se o ně opřít, vycházet z nich, …… • široké uživatelské veřejnosti nejsou předkládány nesprávné, nekorektní či zavádějící informace • uživatelé nejsou klamáni …. • praktické kroky státu (zřizovatelů, provozovatelů DS) nezvyšují riziko bezpečnostního ohrožení • tj. bezpečnosti je napomáháno, než aby byla podrývána

7. jaká je realita? • „povědomí“ o elektronickém podpisu je velmi nízké • šíří se představa, že „elektronický podpis neuspěl“ • že se neujal, že se nepoužívá • že je příliš složitý, že musí být zjednodušen • můj subjektivní názor: • elektronickému podpisu (dostatečně) nerozumí ani odborná část veřejnosti • natož pak ta laická – která se na něj ale musí nově spoléhat • elektronický podpis (nedocenili) ani autoři datových schránek !!! Lidovky 13.1.2010: „Elektronické podání žádosti o prodloužení platnosti karty není prý možné, protože v České republice nefunguje elektronický podpis“. • zaznělo na odborných konferencích k DS (z úst autorů/provozovatelů DS): • „u elektronického podpisu má být postupováno stejně jako u toho klasického“ • „elektronický podpis je platný, dokud se neprokáže opak“

8. „problém času“ • fakta: • elektronický podpis ztrácí platnost s koncem platnosti podpisového certifikátu (max. 1 rok, při revokaci okamžitě) • poté již nelze (ani nemá smysl) zkoumat jeho platnost • časové razítko „zafixuje“ podepsaný dokument v čase – ale jen po dobu své platnosti • razítko od CA PostSignum „vydrží“ 3 roky, od I.CA 5 let • problém: • není vyřešeno (a zákonem ošetřeno), jaká konkrétní opatření je třeba dělat, aby elektronické dokumenty „vydržely“ déle • pokus, skrze novelu zákona 499/2004 Sb., je velmi sporný – ale nelze ho aplikovat !!! čas dokument je platně podepsán a opatřen časovým razítkem pokud (a nikdo neprokáže opak), je dokument stále platný

9. problém absence časového razítka • konkrétní dopad „problému času“: • okamžikem expirace elektronického podpisu se el. dokument (bez časového razítka) stává nepodepsaným (cárem papíru) • nejde ověřit jeho platnost, nejde autorizovaně konvertovat (na žádost) do listinné podoby • k expiraci dochází: s ukončením platnosti certifikátu (nejpozději do 1 roku), při revokaci okamžitě • pomáhá časové razítko • „udrží“ dokument v čase – celkem 3 roky (PostSignum), resp. 5 let (I.CA) • „problém času“ nejen že není řešen, ale je (zákonem) dokonce aktivně zhoršován: • zákon č. 300/2008 Sb. (ve verzi platné do 1.7.2009) nepřímo požadoval, aby dokumenty orgánů veřejné moci byly opatřeny časovým razítkem • novela zákona (účinná od 1.7.2009) požadavek na časové razítko ruší!!!

10. existence „problému času“ je dokonce oficiálně popírána • viz materiál z webu MV ČR • dnes již stažený a nedostupný • Vzhledem k tomu, že některé mylné informace uvedené v médiích jsou takového charakteru, že by mohly zásadním způsobem zmást uživatele datových schránek, rozhodli jsme se uvést některé z nich na pravou míru: • Omyl:Dokumenty doručené do datové schránky po čase ztratí platnost (až skončí platnost elektronického podpisu nebo časového razítka) a občan tak bude mít pouze bezcenný elektronický soubor, který navíc ani nepůjde konvertovat na CzechPOINTu. • Skutečnost:Datová zpráva (pokud si ji uživatel uloží kompletní, tedy včetně obálky s elektronickým podpisem a časovým razítkem) nikdy v budoucnu neztratí platnost a nebude třeba ji nějak „přerazítkovávat“ ani jinak obnovovat. • protipříklad: za X let bude možné snadno vypočítat „kolizní datovou zprávu“ • tedy takovou datovou zprávu, která má stejnou obálku, stejný podpis i časové razítko, ale jiný obsah !!!!!!

11. existence „problému času“ je dokonce oficiálně popírána • Mohou být datové zprávy a dokumenty došlé do datové schránky použity jako přílohy k žádostem, při dokazování atd., nebo je nutné je za peníze konvertovat do listinné podoby?Byl-li dokument, který je přílohou datové zprávy, podepsán kvalifikovaným podpisovým certifikátem nebo elektronickou značkou a současně byl tento podpis opatřen časovým razítkem, které umožňuje ověřit si, že podpisový certifikát nebo elektronická značka byly v okamžiku použití elektronického podpisu platné, pak je takový dokument dlouhodobě průkazný a ověřitelný. • problém: • jakmile časové razítko ztratí svou platnost (do 3 / 5 let), už není ověření možné

12. pravidla konverze nahrávají podvodům • pravidla autorizované konverze nejsou nastavena korektně • hlavně: konverze z elektronické do listinné podoby dokumentů • je možné (ale nemělo by): • autorizovaně konvertovat i padělané dokumenty !!!! • padělání el. dokumentu se projeví porušením integrity elektronického podpisu • ale toto není překážkou provedení konverze • informace o porušené integritě se při konverzi zjistí – ale neuvádí se v konverzní doložce !!! • v té podobě konverzní doložky, která je dnes stanovena prováděcími předpisy • není reálné (i když by se mělo): • při konverzi kontrolovat, zda je dokument podepsán tím, kdo jej vytvořil či vydal • takto to požaduje zákon • jinak konverze není možná • ale při konverzi není reálné kontrolovat podpisové řády organizací • z konvertované podoby dokumentů nelze poznat, kdo podepsal elektronický originál • na konverzní doložce je pouze číslo certifikátu, nikoli jméno a příjmení !!! • u neveřejných certifikátů či certifikátů na pseudonym nelze jméno zjistit ani u certifikační autority • při konverzi se nekontroluje revokace podpisového certifikátu !!!!! • jinak by se na provedení konverze muselo čekat 12/24hodin !!!

13. „on-line“ bezpečnost je podrývána • Česká pošta (jako provozovatel ISDS) použila pro web ISDS systémový certifikát od „své“ CA PostSignum • její kořenové certifikáty ale nejsou obsaženy mezi těmi, kterým prohlížeče důvěřují „samy od sebe“ • uživatelé si proto musí sami, včas a správně (tj. dostatečně důvěryhodně) nainstalovat kořenové certifikáty CA PostSignum • Česká pošta nepodnikla včas adekvátní kroky, kterými by uživatelům nějak pomohla • dopředu je upozornila (PIN zásilka) • umožnila snadno si ověřit správnost kořenových certifikátů (PIN zásilka) • dokonce: Česká pošta (zpočátku) radila problém ignorovat !!!! Při pokusu o přihlášení do systému ISDS se může objevit varování, upozorňující na problém s bezpečnostním certifikátem stránky. Toto je způsobeno nepřítomností certifikátu ve standardní instalaci MS Windows či jiných operačních systémů. Upozornění je nutno ignorovat; vstup na stránku je zcela bezpečný neboť používaný certifikát je vydán kvalifikovanou českou certifikační autoritou. Volbou přidání certifikátů k důvěryhodným certifikátům či pokračováním na stránku ISDS nevzniká žádné bezpečnostní riziko.

14. uživatelům jsou poskytovány zavádějící informace • kde vlastně běží webový portál datových schránek? • kde se mají uživatelé přihlašovat? • do 18.11.2009: • Pro přihlášení do datové schránky opravdu existuje pouze jediná adresa, a tou je www.datoveschranky.info • od 19.11.2009: • Jediná možná adresa pro přihlášení je http://mojedatovaschranka.cz

15. děkuji za pozornost P.S. tuto prezentaci najdete v mém archivu, na adrese www.earchiv.cz, vsekci „přírůstky“