Genderová problematika v díle Elfride jelinek

1. Genderová problematika v díle Elfridejelinek Monika Mikolášková Kapitoly z dějin světové literatury LS 2011/12, téma: Literatura a gender

2. Struktura přednášky: • Osobnost E. Jelinek • Genderové momenty v divadelních hrách Co se stalo, když Nora opustila manžela … Klára S. • Esejistická tvorba Ženská ne-oběť • Román Pianistka

3. Osobnost ElfrideJeLinek (1946) • kontroverzní autorka, představitelka tzv. „protivlastenecké“ poválečné rakouské lit. • tvorba zahrnuje poezii, prózu, scénáře, eseje, překlady • 2004 – Nobelova cena za literaturu za „hudební vliv hlasů a protihlasů v románech a dramatech, pomocí kterého jedinečným způsobem odkrývá absurditu a nutkavou sílu společenských klišé“ • extravagance, sebeprezentace • ostrá feministická pozice, komunistka

4. Životopisná Data • narozena 1946 v Mürzzuschlagu ve Štýrsku • otec – chemik židovsko-českého původu, zemřel na psychiatrické klinice • klášterní škola, hudební škola, konzervatoř ve Vídni, paralelně s gymnáziem • studium dějin umění a divadelní vědy přerušila kvůli psychickým problémům, v této době začala psát (1967) • nekonvenční manželství • 1995 odchází z rakouské veřejnosti, zákaz uvádění svých děl (návrat 1998, opětovný zákaz 2000)

5. Dílo: • Debut 1967 sbírka – LisasSchatten • Esejdieendloseunschuldigkeit • Zlom1975 – román Milovnice (dieLiebhaberinnen) • 1977 – první rozhlasová hra: Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společnosti • 1983 – skandál s hrou Burgtheater, román Pianistka • Texty vztahující se k aktuální politice v Rakousku: DasLebewohl. EinHeider-Monolog

6. Témata: • Otevírá společenská tabu: • Genderová problematika • Nacistická minulost Rakouska • Kritika soudobých společenských poměrů, rasismu, xenofobie • Rakouská národní klišé: idyla venkova, kulturní společnost, znalci hudby • Její kritici: • Nařčena z pornografie • „Nestbeschmutzerin“

7. Autorský styl: • totální negace, extremismus zobrazení • „zoufalství negativity a touha po pozitivním jsou možná částí rakouské podstaty“ • mnohoznačné myšlenkové modely • kritika řeči podobná Karlu Krausovi • zvláštnost jazyka – polopřímá řeč, nejednoznačnost, odcizující, ironická výřečnost, neustále se měnící pozice vypravěče, směřuje k destrukci, demontáži • střídání stylů – vysoká i triviální literatura, slovní hříčky, citáty, aliterace, styl pop-kultury, mění hranice žánrů

8. Gender: • „Usekli ženě hlavu a dovolují jí jen tělo, protože hlavou by si mohla něco myslet…“ • úděl ženy ve světě, kde mají slovo muži • její hrdinky nejsou emancipované, životaschopné, jsou naivní, omezené • pozoruje společnost, ve které je žena v nevýhodě, ale své hrdinky nelituje, můžou si za vše samy, nechají se ukolébat frázemi • nenabízí žádné řešení, chce jen na tyto jevy upozornit

9. Divadelní hry: • Co se stalo, když Nora opustila svého manžela aneb Opory společnosti • návaznost na Ibsena • žena pouhou loutkou, panenkou na hraní v rukou muže • vztah společnosti k ženě jako k prostituujícímu se zboží • žena je součástí kapitálu muže • nemožnost ženské emancipace v mužsky dominantním světě

10. Citáty z „nory“: • „Můj manžel si přál, abych byla domácká a uzavřená, protože žena se nemá rozhlížet kolem sebe, nýbrž především buď nahlížet do vlastního nitra, nebo vzhlížet ke svému muži.“ • „K první dělbě práce údajně došlo mezi mužem a ženou při počínání dětí. Práci s dětmi má ale jen žena. Díky tomu je zase celá a jako nová.“ • Šéf: „Vy tančíte tak nedráždivě.“ Nora: „Chtíč a pornografie jsou aktem zabíjení ženy. Spojenectví mužů se vždy posvěcuje znesvěcením ženy. Nejedná se tu o nic jiného než o rituál patriarchální nadvlády.“ Šéf: „Vy toho ale naděláte kvůli těm nejprimitivnějším věcem.“

11. Klára S. (1982) • konkretizuje znevýhodněnou pozici ženy v patriarchálně strukturované společnosti na příkladu uměleckého uplatnění • muž – samostatný tvůrce uměleckého díla , glorifikován x žena – „výkonná“ umělkyně (herečka, zpěvačka), nenalézá patřičné uznání • odkaz na pianistku Claru Schumann, která potlačila své ambice ve prospěch manžela • umělecké ambice žen ubity náhledem společnosti na ženu

12. Klára S. (1982) • Klára – umělkyně X manžel Robert – znemožňuje její uměleckou činnost (často těhotná) básník Gabriel – spatřuje v ní pouze objekt své sexuální touhy „muž tvoří, žena je utvářena“

13. Pojetí ženy v dramatech E.J.: • „mizející“ ženy – souvisí s jejich neschopností mluvit Nora: „Já jsem staromódní žena, která zcela ustupuje za muže, až už je vidět jen on.“ • proces umlčení ženy – emancipace = boj žen s vlastní neschopností promluvit • vnitřní schizofrenie ženy - spisovatelky • upozornění na nerovnoprávné zacházení se ženou • radikální negativita pohledu na společnost, žena je vždy obětí!

14. Esej: „Ženská Ne-Oběť“ • V knize „Sexualizované násilí, ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů“ (Amesbergerová, H., Auerová K., Halbmayrová B., Praha, BB/art 2005) …“tato nebytnost je tedy ženou, je to jakési To, ale jako žena má být využito pro to jediné, k čemu tu je: být tělem. Musí být tělem, nebo nesmí být ničím.“

15. Román Pianistka (1983) • přelomové dílo autorky • řada autobiografických prvků • označen za pornografický • kritika rakouské hudební kultury • mezilidské vztahy plné intimního násilí • žena – oběť (tyranizující matky, vlastní ctižádosti, vztahu společnosti k erotice, pojetí krásy, rozdělení ženských a mužských rolí, ke sportu, povolání, umění) • důležité – odosobněný, technizovaný jazyk, odstup vyjádřený i polopřímou řečí

16. Hlavní postava - Erika • znecitlivělá, vyšinutá učitelka klavíru, znásilněné monstrum bez citu • žije v područí své matky, smyslem života jsou jí drobné prohřešky proti tomuto sevření • Autorka: „Není bláznivá, to určitě ne. Je neurotická, ale není blázen. Je to pouhý krvavý důsledek – v pravém slova smyslu…Není ji dopřáno mít právo vybrat si muže a nadto všechno mu přikázat, aby ji mučil, ani dominance v podrobení jí není povolena. Obecně pro ženu skoro všechno, co přesahuje narození a výchovu dětí, je považováno za namyšlenost.“

17. Vztah Erika – matka (příbuzenský): • vztah nadřízeného a podřízeného • vztah majitele k majetku, důležitá je absolutní kontrola na jedné straně a absolutní podřízení na druhé • strach, pokora, pokus o únik, marný vzdor • NÁSILÍ!

18. VZTAH ERIKa – okolí(mezilidský): • nadřazenost, pohrdání x stádovost, primitivita • pozlátko počestnosti x šokující vnitřek • život v zajetí schémat, klišé, pokryteckých tradic • NÁSILÍ!

19. Vztah erika – muži(milostný): • žena – oběť • láska – boj, jde o moc, ovládnutí, od počátku nemožnost porozumění • láska v chápání Eriky– podřízení, odevzdání osobní svobody • NÁSILÍ!

20. Vztah eriky k sobě samé: • výlučnost, sebestřednost, sebevědomí x trestání se za sebemenší chybičky • masochistické působení bolesti, tělesné i psychické • NÁSILÍ!

21. Závěr: • hyperbolizovaní násilí páchané na hrdince od jejího narození jí způsobilo znecitlivění, touhu po zážitcích sado-masochistického ražení • zhmotnění řetězu intimního násilí • feministický postoj je zde součástí kritického pohledu na život ve společnosti (žena jako objekt sexuálního zájmu – popis peep show, prostituce, voayerství, bezcitných sexuálních vztahů, představy hlavní hrdinky o úspěšné ženě – její zvrácenost, nemorálnost)

22. Shrnutí –genderováotázka v díle E. jelinek: • žena nemá srovnatelnou pozici ve světě, kde mají hlavní slovo muži • důležitá je její tělesnost, s tou je zacházeno jako s jiným majetkem • ženy jsou oběti – pokrytecké morálky, společenských klišé, stereotypů, představ o kráse, rodině, sexualitě…. • zároveň si způsobují své podřízené postavení samy svou naivitou • řešení se nenabízí, je jen nutné na tyto jevy stále upozorňovat