Studentský projekt v rámci Společenskovědního semináře

1. Studentský projekt v rámci Společenskovědního semináře Sedm divů světa

2. Pyramidy v Gíze – jediný dochovaný div světa Artemidin chrám v Efesu Mauzoleum v Halikarnassu Diova socha v Olympii Maják na ostrově Faros Rhódský kolos Semiramidiny zahrady v Babylonu Filón z Babylonie a několik dalších filosofů i vědců starověku vytvořilo soupisy nej... staveb, které je zaujaly, a tak vzniklo povědomí o sedmi divech starého světa

3. Jediný dochovaný div světa PYRAMIDY V GÍZE Chufuova či Cheopsova nebo též Velká pyramida v Gíze v Egyptě je jedním ze sedmi starověkých divů, který se dochoval až do naší doby. Dlouhou dobu byla i nejvyšší stavbou světa - po dokončení měřila 147 m. Je současně jednou z nejrozlehlejších a s největší přesností vybudovaných kamenných staveb v dějinách. Na západním břehu Nilu ji nechal postavit druhý král 4.dynastie Staré říše Chufu. U nás je spíše známá řecká podoba jeho jména, Cheops. Faraon Chufu vládl v letech 2551 - 2528 př.n.l. a osobně dohlížel na stavbu pyramidy, jež měla sloužit jako jeho hrobka. Vzorem mu přitom byla Červená pyramida jeho otce Snofrua, jež stojí v Dahšúru asi 30 km na jih od Gízy. Dnes je tato pyramida cca o 10 m nižší a je na ní vidět „zub času“. Chybí hlavní části pův. stavby jako pyramidon (vrcholový megalit) a obložení z desek bílého vápence.

4. ARTEMIDIN CHRÁM V EFESU     V maloasijském městě Efesos vznikal největší řecký chrám své doby od pol. 6.stol.př.K. Zasvětili ho Diově dceři, bohyni Artemis, kterou Rekové znali vyobrazenou jako krásnou ženu s mnoha prsy. Artemis pro ně totiž byla bohyní plodnosti. Řecký spisovatel Plinius nazval chrám, který se stavěl 120 let, „nejpřednějším, největším a nejkrásnějším posvěceným místem na celé zemi“. Povrch Artemisionu byl čtyřikrát větší než Parthenonu na athénské Akropoli a tympanovou střešní konstrukci neslo 127 sloupů. Působivý chrám se stal tak proslulým, že zřejmě pomatený muž jménem Herostrates v roce 356 př. n. l. chrám zapálil, aby se jeho jméno zapsalo do historie. To se také bohužel stalo. Ale na příkaz Alexandra Makedonského je vybudován znovu, snad i větší a krásnější. Nový chrám zničili Gótové, asi při stěhování národů, a zbylé kameny byly rozebrány na jiné místní stavby.

5. MAUZOLEUM V HALIKARNASSU Král Maussóllos si údajně chtěl postavit hrobku odpovídající slávě válečníka. S její stavbou začal ještě za života, asi roku 362 př.K., dílo nechala dokončit čtyři roky po jeho smrti jeho manželka Artemísia. Říká se, že stavba byla spojením mezopotámského zikkuratu, egyptské pyramidy a řeckého chrámu. Základem stavby byl obrovský podstavec z mramoru. Měl obdélníkový tvar. V našich mírách to byl kvádr o rozměrech 18,9 x 42,3 x 11,1 metru. Tyto rozměry se samozřejmě podle různých autorů dost liší. Na podstavci stál přímo chrám obklopený 36 iónskými sloupy, které nesly střechu v podobě egyptské pyramidy. Mezi sloupy byla prý nádherná sochařská výzdoba a nalezené úlomky svědčí o tom, že byly dílem mistrů, snad Skopáse a Praxitela. Vrchol pyramidy byl ukončen plošinou, na které se tyčilo sousoší zobrazující Maussólla a Artemísii ve voze se čtyřspřežím (kvadrigou). Celková výška měla činit 46 metrů. Přesnou podobu této stavby však neznáme, nemáme dost důkazů ani popisů v pozdější literatuře.

6. DIOVA SOCHA V OLYMPII Na rozdíl od ostatních divů světa je tento zřejmě výtvorem jediného člověka. Socha Dia stála v Diově chrámu uprostřed Olympie. Samotný chrám byl navržen architektem Libonem a je opravdu velkolepý. Byl dokončen kolem poloviny 5 stol.př.n.l. Samotná socha se nezachovala, ale chrám stojí dodnes. Autorem této sochy byl slavný řecký sochař Feidiás. Sochu Dia dokončil v roce 443 př.n.l. Stála na podstavci o výšce jednoho metru a šířce šesti a půl metru. Trůn dosahoval výše deseti metrů. Samotná socha Dia měřila 12,5 metrů. Když Zeus na trůně seděl, budil dojem, že kdyby vstal, musí nadzvednout střechu chrámu. Odhalené části těla měla socha byla vyrobena ze slonoviny, vlasy a šaty ze zlata. Trůn byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Ty měl Zeus i v očích jako mozaiku. Jádro sochy bylo dřevěné, ale to zůstalo návštěvníkům utajeno. Zeus držel v levé ruce vladařské žezlo, v pravé ruce měl sochu bohy Niké. Ve vlasech byl umístěn věnec olympijského vítěze. Podle historických pramenů byla socha Dia odvezena do paláce v Konstantinopoli, zde byla roku 462 n.l. zničena požárem.

7. Maják na ostrově Faru se nacházel v Egyptě u města Alexandrie. Maják se zvedal do výšky 122 nebo dokonce 134 m a lodě ho mohly vidět z moře na vzdálenost až 56 km. Byl vybudován v roce 300 př.n.l. Stavba měla čtvercový půdorys, jehož strany měřily 180-190 metrů. Na této základně stál pravděpodobně obytný prostor tvaru čtverce nebo obdélníku. Z jeho středu vystupovala asi 60-80 metrů vysoká věž, osmihranná nebo šetihranná. Na jejím vrcholu byla okrouhlá sloupová síň, která byla na všechny strany otevřena – v ní se v noci zapalovaly hranice dříví. Na vrcholu byla umístěna velká zrcadla, která ve dne odrážela sluneční světlo. Na vrcholu stavby byla umístěna socha boha moří Poseidona. Stavba byla dokončena asi v roce 280 př. n. l. Ve 14. století byl maják zničen jako důsledek dvou velkých zemetřesení. Maják vznikl za vlády Ptolemaia I. a jeho provoz začal v době Ptolemaia II. Stál u vjezdu do alexandrijského přístavu na místě, kde se dnes nalézá středověká arabská pevnost Quait Bay Fort. Hlavní věž pevnosti, která dosud stojí, byla postavena na jeho základech a dodnes tvoří součást staré vojenské pevnosti. MAJÁK NA OSTROVĚ FAROS

8. Rhodský kolos Jednalo se o sochu boha slunce Hélia, který byl na ostrově velmi uctíván. Socha stála buď rozkročená nad vjezdem do rhodského přístavu Lindos, nebo jen na jedné stráně vjezdu snožmo na velkém podstavci. Byla vytvořena jako kovová konstrukce, na kterou se věšely bronzové pláty. Nahé tělo boha kryla jen modelovaná lehká rouška. Kolem hlavy měla postava sluneční paprsky a v ruce pochodeň sloužící námořníkům k orientaci. Nám vzdáleně připomíná asi nejvíce sochu Svobody v New Yorku. Vznik se datuje do poč. 3.stol.př.n.l., na konci století prý byla zničena při podmořském zemětřesení.

9. SEMIRAMIDINY ZAHRADY Podle pověsti byly stupňovité zahrady budovány pro královnu Semiramis babylonským vládcem Nabukadnezarem II. kolem r. 600 př.K. Nechal je vystavět z pálených cihel a měly připomínat kraj, ze kterého jeho manželka pochá- zela. Je i několik verzí rozměrů stavby, např. základna 130x130 m a výška 27 m. Na terasách bylo možno uvidět cizokrajné stromy, keře, květiny, bylo zde mnoho míst urče- ných k odpočinku. V pozdějších dobách oblast postupně za- brali Turci a zahrady jsou zničeny.

10. Zdroje k textům a obrazovému materiálu použité při tvorbě prezentace: • cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_divů_světa • divysveta.sweb.cz/ • cs.wikipedia.org/wiki/Egyptské_pyramidy • en.wikipedia.org/wiki/Mausoleum_of_Halicarnassus • cs.wikipedia.org/wiki/Artemidin_chrám_v_Efesu • sedmdivu.ic.cz/vz.htm • divysveta.webzdarma.cz/rhodos.html • cs.wikipedia.org/wiki/Feidiův_Zeus_v_Olympii • referaty-seminarky.cz/diova-socha-v-olympii • s.wikipedia.org/wiki/Maják_na_ostrově_Faru • cs.wikipedia.org/wiki/Visuté_zahradySemiramidiny • Zamarovský, V. Za sedmi divy světa. Praha: Albatros, 1986. ISBN neuvedeno. • 100 divů světa. Praha: Artedit, 2003. ISBN 80-7234-185-5. • Hawkes, N. Stavby světa. Praha: Slováry, 1996. ISBN 80-7209-001-1. • Nejkrásnější divy světa. Praha: Svojtka, 2009. ISBN 987-80-256-0251-5. • 1000 divů architektury. Praha: Svojtka, 2009. ISBN 987-80-256-0216-4. • Veselý, J.; Veselá, G. Divy světa. Praha: Knižní klub, 1993. ISBN 80-85634-06-6. • Levi, P. Svět starověkého Řecka. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-7176-214-8. • Cinke, V. Sedm divů světa. Praha: Amfora, 1993. ISBN neuvedeno.