Sklo a těsnění oken, zacloňovací a zatemňovací zařízení

1. Sklo a těsnění oken, zacloňovacía zatemňovací zařízení Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Vladimír Šafařík Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

2. Charakteristika DUM

3. Náplň výuky (obsah hodiny) Sklo a těsnění oken, zacloňovacía zatemňovací zařízení Sklo a zasklení oken Těsnění oken Zacloňovací a zatemňovací zařízení

4. Dřevěná okna zasklíváme taženým plochým sklem. Tloušťka skla je dána velikostí plochy křídla. Pro zasklívání běžných druhů oken se používá sklo tloušťky 3 – 5 mm. Určí se dle tabulek v normách jednotlivých druhů oken. Větší tloušťky skel se využívají jen pro speciální účely (rozhlasová a televizní studia). Sklo a zasklení oken

5. Je-li požadován zvláštní druh skla, musí se v objednávce zvlášť předepsat. Sklo se vsazuje do křídel nebo do rámu a upevňuje se tmelem nebo přišroubovanými zasklívacími lištami (dřevo, kov, jiné hmoty). Tabule skla se přiřízne tak, aby měla v polodrážce vůli minimálně 1 – 2 mm. Při zasklívání oken se sklo musí podtmelit. Pečlivým podtmelením a tmelením skla zabráníme snižování neprůzvučnosti, snížíme i tepelné ztráty a upevnění skla v křídle.

6. Obr. 1: Zasklení rámu s podtmelením tmel sklo podtmelení rám okna Obr. 1: Detail zasklení

7. Obr. 2 Diamantový řezák na sklo Obr. 3 Řezací kolečko

8. Těsnění oken Spáry ve styku rámu s konstrukcí stavby se těsní materiálem, jež zároveň pohlcuje zvuk (skelná vata, plst, pružné tmely atd.). K těsnění se využívalo v minulosti i skelných provazců (skelná vata opletená tenkou přízí). Před použitím se provazce máčely v řídkém tmelu, případně se těsnění doplnilo pružným tmelem.

9. Těsnění spár ve styku křídel s okenním rámem má probíhat v jedné rovině a má být dle možnosti nepřerušované. Těsnícím materiálem mohou být kovové pásy, mechová pryž samotná nebo přitlačená lištou, papírové lepící pásky a pásky z plastu. Dříve byl velmi oblíbený tzv. kovotěs[1]. Toto těsnění snížilo především provzdušnění oken, prozvučnost byla snížena minimálně. Mechová pryž okysličováním ztrácí pružnost, stejně i plastové pásky. Těsnění se připevňuje až po zaschnutí vrchního krycího nátěru.

10. 8 Obr. 4 Vtlačovací plastové těsnění 5 Obr. 5 Dorazové gumové těsnění pro eurookna

11. Zacloňovací a zatemňovací zařízení je řešeno různými způsoby. Závisí na druhu oken a na jejich použití. Zacloňovacízařízení – proti slunci nebo pro večerní umělé osvětlení je řešeno většinou roletou se samotočem nebo i kotoučem, skládací nebo shrnovací záclonou a nejnověji žaluziemi (kovové, plastové, dřevěné). Zatemňovací zařízení – bylo řešeno hustou zatemňovací tkaninou nepropouštějící světlo, jež bylo připevněno na válci otáčeném v ložiskách pomocí popruhů. Dodnes je tento systém využíván v různých laboratořích.

12. Obr. 6 Žaluzie interiérová

13. Obr. 7 Roleta se samotočem

14. Kontrolní otázky: Co určuje tloušťku skla pro zasklívání oken? Jste schopni popsat podrobný postup zasklívání křídla? Jaké materiály se používají k těsnění oken? Jakým způsobem se řeší clonění oken a proč?

15. Seznam obrázků: • Obr. 1: vlastní • Obr. 2: vlastní • Obr. 3: vlastní • Obr. 4: vlastní • Obr. 5: vlastní • Obr. 6: vlastní • Obr. 7: vlastní

16. Seznam použité literatury: [1] Arch. Jan Vinter – Karel Havránek, TRUHLÁŘSTVÍ – KONSTRUKCE pro 1. a 2. ročník středních průmyslových škol dřevařských, SNTL, Praha, 1979

17. Děkuji za pozornost 