360 likes | 516 Views
POLITOLOGIE. 14. přednáška – 27.2. Volby a volební systémy. Volby. Volby = demokracie v praxi Jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země
E N D
POLITOLOGIE 14. přednáška – 27.2. Volby a volební systémy
Volby • Volby = demokracie v praxi • Jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země • Občané delegují svého zástupce a předávají mu některé své pravomoci, vybírají jej při hlasování • Vítěz voleb získá právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel • Demokratické volby jsou založené na principu přirozené výměny garnitury u moci bez nutnosti prolévání krve a násilí
Funkce voleb • Nábor politiků • Sestavování vlád • Zajišťování reprezentativnosti • Ovlivňování politické linie • Výchova voličů • Legitimizování moci/vládnutí • Posilování elit
George Roberts • Volby: • určují složení zákonné moci • poskytují prostředky reprezentace • potvrzují legitimitu vlády • funkce zpětné vazby (podle vládnutí preference v dalších volbách)
Pluralismus • Širší význam • Víra v rozmanitost a mnohost • Soutěž politických stran • Konkurence je zdravá – podněcuje diskuzi • Užší význam • Rozdělení politické moci • Moc je rozptýlena mezi politické skupiny – jednotlivec je členem skupin
Politický pluralismus • Existence spektra politických hodnot, hnutí i filozofií • Systém soutěživých politických stran
Pluralitní demokracie • Liberální demokracie • Systém založen na volné soutěži více politických stran • Organizované skupiny tlumočí zájmy veřejnosti
Zastupitelská demokracie • Je způsob vlády založený na principu volby zastupitelů lidu v přímých volbách • Liší se od autokracie (vláda úzké skupiny lidí) či přímé demokracie (referendum, plebiscit) • Též nazývána reprezentativní či nepřímá demokracie
Polyarchie • Termín zavedený Robertem Dahlem • Je to politický řád • Občanství je rozšířeno na poměrně velkou část obyvatelstva • Občanská práva zahrnují možnost být v opozici a hlasováním odvolat nejvyšší úředníky vlády (prostřednictvím voleb)
Druhy voleb Všechny demokratické volby mají tyto základní rysy: • Přímé • občané volí přímo • nikoliv přes prostředníky • Nepřímé • volba je zprostředkována přes zvolené reprezentanty • nebo elektory (sbor volitelů) • nebo prostřednictvím státního orgánu ap. (mohou mít dva, tři i více stupňů) • Rovné • každý občan má stejný počet hlasů • hlas každého občana má stejnou váhu • Tajné • nikdo se nemůže dovědět kdo jak volil • Všeobecné • volit může každý se zákonem stanovenými omezeními
Volební (politická) kampaň • Organizované úsilí politických stran / kandidátů na zastupitelská místa • Snaha o přesvědčení potenciálních voličů, aby podporovali předložený program politické strany / kandidáta ve volbách • Politické kampaně představují v demokraciích důležitou roli při seznamování voličů s politickým programem a při hledání podpory • Dnes klíčová role médií i sdělovacích prostředků • „negativní kampaň“
Volební právo žen • Organizovaný boj za rovnost volebního práva žen vůči mužům od pol. 19. st. • Zásadních změn však dostává až na počátku 20.st. a plošně v jeho první polovině • Dodnes v některých státech přetrvává diskriminace • 1896 – Nový Zéland – první volební právo pro ženy • 1920 – ČSR – uzákoněno v Ústavě
Kooptace • = Doplňování volbou • Zpravidla doplnění, případně rozšíření voleného orgánu jeho vlastním rozhodnutím, jeho vlastní volbou • Rozhodující je zde tedy spíš to, kdo nového člena volí, než způsob volby. • Je ve své podstatě nedemokratická, v moderních demokraciích je snaha se jí pokud možno vyhnout a příslušné orgány doplňovat jiným způsobem • V ČR se nepoužívá
Plebiscit • Synonymum pro referendum • Veřejný souhlas s rozhodnutím • Méně závazné • Není zakotveno v Ústavě • Vyhlašováno ad hoc • Plebiscitní demokracie • Vazba mezi vládnoucími a ovládanými formou referenda
Volební chování • Odkaz na behavioralismus – vědecké pojetí politologie – 60. a 70. léta • Dlouhodobé a krátkodobé vlivy mající klíčový vliv na chování voličů: • Krátkodobé vlivy • Stav ekonomiky • Osobnost stranických vůdců • Styl volební kampaně • Dlouhodobé vlivy • Média
Teorie voličského rozhodování • Model identifikace s politickou stranou • Sociologický model • Model racionální volby • Model dominantní ideologie
Model identifikace s politickou stranou • Pouto voliče k určité politické straně • Dlouhodobá podpora • „moje strana“ • Politická socializace v raném věku • Volič volí obvykle jednu stranu po celý život
Sociologický model • Náležitost voliče k určité skupině • Hlasuje tedy podle skupiny • Typické pro společenské třídy • Většinou se netýká rodiny • Systém politických stran = odraz třídního systému • Levice dělníci XX pravice střední třída
Model racionální volby • Týká se vyloženě chování jedince • Voličovo jednání = racionální akt • Volič se rozhoduje dle osobního zájmu a přesvědčení • Jedinci nejednání návykově, ale instrumentálně • Volba je chápána jako „prostředek“ k dosažení zájmů
Model dominantní ideologie • Rozhodování voliče se utváří na základě ideologické manipulace a ideologického ovládání • Role vzdělání voliče, sociálního prostředí • Klíčová úloha médií a sdělovacích prostředků • Masová média nastolují dominantní politická témata
Bikameralismus • Dvě komory zákonodárného orgánu vlády (parlamentu) • Rovnost • Nástroj omezení vlády
Demokratický deficit • Nedostatečná odpovědnost výkonných orgánů shromážděním zástupců lidu • Nedostatečný prostor pro participaci veřejnosti • Často právě zmiňován v souvislosti s volbami na všech úrovních
Mandát • Pokyn / příkaz z hora, jež je nutné vykonat • Politický mandát • Strana, která je u moci (vládne), jedná dle / v mezích mandátu, který dostala ve volbách
Koalice • Uskupení soupeřících politických subjektů • Spoluprací dohromady, protože nejsou schopni dosáhnout svých cílů odděleně • Volební koalice • Záměr největšího zisku zastoupení ve volbách • Parlamentní koalice • Vznik za účelem podpory konkrétního návrhu při hlasování v parlamentu • Vládní koalice • Rozdělení vládních rezortů • Většinová podpora pro hlasování v parlamentu
Volební právo • Právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí • Rozlišuje se přitom: • volební právo aktivní (moci volit) • volební právo pasivní (být volen) V demokratických státech je za normu považováno volební právo: • všeobecné • každý svéprávný občan od určitého věku smí volit • bez ohledu na původ, pohlaví, náboženské přesvědčení, rasu a podobně • rovné • každý hlas váží stejně • neexistují privilegovaní voliči s větším vlivem na výsledek voleb • Tajné • volič nemusí zveřejnit, komu odevzdal hlas
Volební právo v ČR Týká se konkrétní institucí: • Parlament České republiky • Poslanecká sněmovna • Senát • Zastupitelstvo kraje • Zastupitelstvo obce • Volba prezidenta • Volby do Evropského parlamentu
Volební právo pro Poslaneckou sněmovnu PČR • AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 21 let • VOLEBNÍ OBDOBÍ: 4 roky • PRVNÍ VOLBY V ČR: 1992 (ČNR) • POČET MANDÁTŮ: 200 • VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný
Volební právo pro Senát PČR • AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 40 let • VOLEBNÍ OBDOBÍ: 6 let • PRVNÍ VOLBY V ČR: 1996 • POČET MANDÁTŮ: 81 • VOLEBNÍ SYSTÉM: většinový
Volební právo zastupitelstvo kraje • AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • VOLEBNÍ OBDOBÍ: 4 roky • PRVNÍ VOLBY V ČR: 2000 • POČET MANDÁTŮ: 675 • VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný
Volební právo zastupitelstvo obce • AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • VOLEBNÍ OBDOBÍ: 4 roky • PRVNÍ VOLBY V ČR: 1994 • POČET MANDÁTŮ: 62198 • VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný
Volební právo pro volbu prezidenta • AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 40 let • VOLEBNÍ OBDOBÍ: 5 let • PRVNÍ VOLBY V ČR: 1993 • POČET MANDÁTŮ: 1 • VOLEBNÍ SYSTÉM: většinový (od 2013)
Volební právo volby do Evropského parlamentu • AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let • PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 21 let • VOLEBNÍ OBDOBÍ: 5 let • PRVNÍ VOLBY V ČR: 2004 • POČET MANDÁTŮ: nyní 22 (r.2004-24) • VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný
Volební systém • Konkrétní způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů • Zahrnuje samotný způsob jakým volič volí (smí volit) a způsob přidělování volených funkcí kandidátům na základě voliči přidělených hlasů • V dnešních demokraciích jsou dnes vedle tradičních většinových (majoritních) systémů a novějších poměrných (proporčních) systémů rozšířeny systémy smíšené
Druhy volebních systémů • V dnešních demokraciích jsou dnes vedle tradičních většinových (majoritních) systémů a novějších poměrných (proporčních) systémů rozšířeny systémy smíšené (hybridní)
Detailní informace k jednotlivým volebním systémům • http://cs.wikipedia.org/wiki/Volebn%C3%AD_syst%C3%A9m
Výsledky všech voleb v ČR • http://www.volby.cz/