250 likes | 522 Views
ČLOVĚK JAKO JEDINEC. (Základy psychologie). Psychologie (z řeckého psyché – duše a logos – věda) - je věda, která zkoumá zákonitosti a průběh lidského chování a prožívání). Chování : to, co můžeme na druhém člověku pozorovat (jednání, komunikace, gesta)
E N D
ČLOVĚK JAKO JEDINEC (Základy psychologie)
Psychologie(z řeckého psyché – duše a logos – věda)- je věda, která zkoumá zákonitosti a průběh lidského chování a prožívání) • Chování: to, co můžeme na druhém člověku pozorovat (jednání, komunikace, gesta) • Prožívání: jsou vnitřní zážitky každého jedince (např. city či vůle) • Zakladatelem: ARISTOTELES (384 – 322 př.n.l) • 1879 (považován za rok založení psychologie) – Wilhelm Wundt, Lipsko, 1. psychologická laboratoř
19. století – asi nejznámější představitel – Sigmund Freud • Na poč. 20. století – rozpad na jedn.směry • DNES dělíme psychologii na: • základní psychologické vědy (např. dějiny psych., vývojová psych., psych. osobnosti) • speciální psych. disciplíny (psycholingvistika) • aplikované psych.vědy (psych.sportu,reklamy)
POZOR NA OMYLY… • Psychologie x Psychiatrie • Psychiatrie se studuje na lékařské fakultě a zabývá se léčbou duševních chorob a poruch!!! • Psycholog nám neporadí! – pouze nám pomáhá rozplétat problémy a ukazovat cestu dál životem..volby cesty je však jen a jen na klientovi.. Pouze nám může pomoct zvážit a najít všechna pro a proti našich možností…
OSOBNOST:- je jednota tělesného a psychického, vrozeného a získaného, typická pro určitého jedince a projevující se v jeho chování a jednání • Osobnost je tedy konkrétní člověk se všemi • psychickými (schopnosti, temperament, zájmy, postoje, cíle) • biologickými (zda je to čl. silný, zdravý, jakou má barvu očí, postavu apod.) • sociálními znaky (povolání, vzdělání, bydliště, jakou má rodinu, přátele apod.) • Každý člověk je tedy osobnost! Stát se osobností znamená stát se sám sebou!
Struktura osobnosti:- vnitřní vlivy(vlohy, temperament, schopnosti, charakter, citové vlohy)-vnější vlivy (výchova , kulturní prostředí, sociální prostředí)
schopnosti (např. hudební sluch, výtvarné nadání, představivost, schopnost myslet a řešit problémy…) – jsou psychic.vlastnosti projevující se tím, že je člověk schopen naučit se určité činnosti- nadprůměrná schopnost=talent či nadání- schopnosti nejsou vrozené! - vznikají a rozvíjejí se v činnosti na základě vrozených vloh! (jedna ze všeob.schopností = inteligence)
2) temperament- je soubor psychických vlastností, který určuje, jakým způsobem člověk reaguje na podněty ze svého okolí; určuje tedy jeho prožívání (co se děje uvnitř) a chování (co můžeme sledovat navenek)- temperament je VROZENÝ! Během života jej tedy nelze změnit, ale rozhodně jej lze ovlivňovat a kultivovat!- dělení:
1) již ve starověku: Hippokrates (5. stol.př.n.l) + Galenos (2. stol. př.n.l.) • sangvinik (živý, ale nestálý, značně pohyblivý, jeho city se rychle střídají a nejsou příliš trvalé) • cholerik (výbušný, dráždivý až vzteklý, silné, náhlé emocionální reakce, těžko se umí ovládat) • flegmatik (pomalý, klidný, má slabé, pomalu vznikající citové reakce, city má stálé) • melancholik (sklíčený, těžko prožívá i menší nesnáze, city u něho vznikají pomalu, ale jsou trvalé)
2) C. G. Jung (1875 – 1961)dělí lidi na extroverty x introverty • 3) H.J.Eysenck (1916 – 1977)v popisu temperamentu využil rozpětí extroverze – introverze a labilita – stabilita (viz kopie: Eysenckův temperamentový kříž) • 4) E. Kretschmer (1888 – 1964) – vychází ze vztahu mezi tělesnou konstitucí a temperamentem • dělení: pyknik x astenik x atletik
Většinu lidí nelze zařadit do určitého typu temperamentu!- Vlivy na projevy temperamentu jsou různé (poškození dítěte v těhotenství či při porodu)! Známe – li svůj temperament, můžeme využívat jeho kladů, zmírňovat nedostatky a tak lépe zvládat náročnější životní situace…
3) charakter- je souhrn psychických vlastností osobnosti, které se zakládají na mravních zásadách a projevují se v chování a jednání člověka- je ovlivňován temperamentem čl. a jeho schopnostmi- charakter není vrozený ani dědičný! Mění se během života (získáváním životních zkušeností…)- charakter se skládá z několika složek: ° vztah k lidem a postoj ke skupině ° vytrvalost (souvisí s vůlí) ° odolnost k zátěži ° sebehodnocení ° svědomí ° světový názor
Motivace člověka • soubor vnitřních pohnutek a důvodů (=motivů) , které člověka podněcují k určité činnosti zaměřené k dosažení něj.cíle. • Základními pohnutkami k činnosti jsou potřeby a jejich uspokojování. Potřeby dělíme: • fyziologické • psychické • (kulturní) (účinnými motivy naší činnosti mohou být také zájmy, záliby, city, postoje či hodnoty)
Důležité v životě je POZNAT SÁM SEBE • Sebepoznání je pak východiskem pro SEBEVÝCHOVU. • Sebevýchova, a hlavně SEBEVZDĚLÁVÁNÍ je pak vyšším stadiem lidské cesty za úspěchem v povolání…
UČENÍ • V širším slova smyslu = opak zděděného • V užším slova smyslu = nabývání nových vědomostí, dovedností či návyků… • ALE má to háček: • Člověk dokáže aktivně využít pouze asi 10% svého mozku! Navíc každá mozková hemisféra ale podporuje jiný typ myšlení
Fáze učení • Motivace k učení (má různou sílu) • Poznávací (pronikání do problému) • Výkonná (pochopení, porozumění) • Kontrolní (vštípení do paměti – důležité opakování)
Typy, jak se učit: • Namáhej se, jak chceš, ale bez motivace se moc nenaučíš! • Dbej na zpětnou vazbu! • Opakuj, opakuj, opakuj! Paměť • Krátkodobá (jen pár sekund) • Dlouhodobá • Podle způsobu vnímání dělíme paměť: • zrakovou, sluchovou a pohybovou
Proč se vlastně učíme? • Pokračování ve studiu je projevem potřeby SEBEREALIZACE každého jedince – uspokojení této potřeby je nejvyšším stupněm tzv. Maslowovy pyramidy: